V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Když se televize CNN dotázala její kanceláře na reakci první dámy k demolici, odmítla se vyjádřit. Práce na výstavbě tanečního sálu, který dlouhodobě prosazoval prezident Donald Trump, začaly tento týden. Tento projekt vyvolal rozhořčení mezi bývalými zaměstnanci Východního křídla z obou politických stran. Na dotaz, zda první dáma projekt podporuje, její kancelář taktéž neodpověděla.
Melania Trump tráví ve Východním křídle – které dlouho sloužilo jako vstupní bod pro velké akce Bílého domu, jako jsou státní večeře a recepce – během druhého funkčního období svého manžela minimum času. Místo toho se zdržuje převážně v New Yorku a Palm Beach, čímž opouští hlavní město. Oproti prvnímu funkčnímu období zaměstnává ve Washingtonu jen páteřní personál; od července má pouze pět zaměstnanců na plný úvazek. Během výstavby se tito zaměstnanci podle představitele Bílého domu přestěhovali do jiných kancelářských prostor v areálu.
Kancelář první dámy a společenský úřad, který dohlíží na hlavní akce v Bílém domě, jsou nyní umístěny uvnitř výkonné rezidence. Jsou rozděleny mezi Vermeil Room, Jižní mezipatro, Knihovnu a Čínský pokoj. Další oddělení, která měla kanceláře ve Východním křídle, byla přesunuta do Eisenhower Executive Office Building. Mezi ně patří například Vojenský úřad Bílého domu, krasopisci, Kancelář pro návštěvníky Bílého domu a Úřad pro legislativní záležitosti. Bílý dům nereagoval na dotaz CNN, zda plány na výstavbu tanečního sálu zahrnují i trvalé náhradní kancelářské prostory pro personál první dámy.
Rozsah renovací a absence vyjádření ze strany kanceláře Melanie Trump podtrhuje změněnou roli první dámy ve Washingtonu, která se liší od jejího působení během prvního funkčního období i od rolí předchozích prvních dam.
Během prvního funkčního období svého manžela byla Trumpová aktivní správkyní historického dědictví Bílého domu. Dohlížela na obnovu nábytku Bellangé v Modrém pokoji a vyměnila koberec v Diplomatické přijímací místnosti. Byla také angažovaná v redesignu Růžové zahrady Bílého domu v roce 2020. Toto úsilí, zaměřené na zlepšení odvodnění a audio-vizuálního vybavení, tehdy vyvolalo kritiku. Krátce po volbách v roce 2020 představila nový tenisový pavilon Bílého domu, který následně získal několik architektonických ocenění. Tentokrát však hlavní projekty řídí její manžel, zatímco ona se veřejně nevyjadřuje.
Autorka knihy „První ženy“, Kate Andersen Brower, v níž zkoumá moc a roli moderních prvních dam, to komentovala slovy: „Sledovat demolici je fyzické zhmotnění toho, jak se role první dámy stává stále menší a menší.“ Dodala, že Melania Trump dává jasně najevo, že nebude, stejně jako její manžel, jako žádná jiná první dáma. „Nezajímá ji historický precedens.“
Východní křídlo bylo původně postaveno v roce 1902 a jeho struktura byla přepracována během administrativy Franklina D. Roosevelta. Rosalynn Carterová se v roce 1977 stala první první dámou, která Východní křídlo používala jako svou kancelář. Anita McBride, bývalá vedoucí štábu první dámy Laury Bushové, uvedla, že slyšela od bývalých zaměstnanců Východního křídla napříč administrativami, že jsou snímky demolice „pochopitelně ohromeni“. Řekla, že tito zaměstnanci v těchto zdech „žili a byli svědky historie“.
Překvapení nad nedostatkem angažovanosti současné první dámy vyjádřila i Kate Bennett, bývalá novinářka CNN a autorka knihy „Free, Melania“. Přirovnala to k situaci, kdy se soused rozhodne zbourat vaši garáž kvůli basketbalovému hřišti, a vy k tomu nic neřeknete. Bývalá první dáma Hillary Clintonová se v úterý vyjádřila na sociálních sítích, kde připojila zprávy o demolici s komentářem: „To není jeho dům. To je váš dům. A on ho ničí.“ Mluvčí ostatních žijících bývalých prvních dam (Laura Bushová, Michelle Obamová a Jill Bidenová) na žádost CNN o vyjádření k demolici nereagovali.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.