VELKÁ PŘEDPOVĚĎ POČASÍ: Jaká bude zima 2025/26 v Česku a Evropě?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Unsplash
Mariana Nová 17. října 2025 19:14
Sdílej:

Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Experti se rozhodli reagovat na výkřiky ohledně toho, jaká bude nadcházející zima. Zmínili, že se často zmiňuje La Niña, a potvrdili, že jev opravdu bude mít v globálním měřítku patrně přechodný mírně ochlazující vliv na počasí. 

La Niña je opakem El Niña a označuje velkoplošné ochlazování povrchových vrstev oceánu v centrálních a východních částech Pacifiku, tedy jev s přímým vlivem na větrné a tlakové pole a distribuci srážek, a to především v oblasti severní a jižní Ameriky. Projevit se může například chladnějším počasím a větší sněhovou nadílkou v Kanadě a na západním pobřeží USA. Oba jevy nicméně probíhají na pozadí klimatické změny způsobené člověkem.

Meteorologové zdůraznili, že vliv jevů na Evropu není přímý a tak výrazný. "Ve studiích, které se statisticky zaměřovaly na případný vliv tohoto jevu v Evropě, jsou sice nalezeny určité signály, ale rozhodně ne tak výrazné. Rozhodně nelze tvrdit, že přítomnost tohoto jevu automaticky znamená chladnou zimu u nás," uvedli na síti X. 

Čeští odborníci zároveň pracují s výstupy některých modelů, podle nichž by zima v Evropě měla být spíše teplotně mírně nadprůměrná či průměrná. 

"Co se týče případné sněhové nadílky, tam je pro milovníky sněhu situace ještě pesimističtější, protože modely naznačují podnormální množství sněhu po oblast centrální Evropy. Jinak tomu může být zejména ve Skandinávii, kde jsou naopak poměrně robustní signály pro větší množství sněhu," sdělili meteorologové.

Podle jejich vyjádření ale nejsou vyloučeny další jevy, které mohou způsobit krátkodobá výraznější ochlazení. Řeč je například o zeslabením či úplném rozpadu polárního víru ve stratosféře, čímž by se zvýšila pravděpodobnost průniku chladného arktického vzduchu do Česka. 

Jaká tedy bude zima? "Mnohem pravděpodobnější je další spíše nadprůměrně teplá, maximálně průměrná zima a srážkově bohužel opět nevýrazná. Jakékoli zprávy o výrazné zimě a sněhové nadílce jsou tak spíše z říše přání než na faktech založených výhledech," dodal hydrometeorologický ústav. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Může být AI hrozbou? Britský guvernér přišel se znepokojivým varováním

Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20. 

Novinky
Donald Trump

Nepomohly útoky ani sankce. Trumpovi v Íránu dochází možnosti

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.