Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Experti se rozhodli reagovat na výkřiky ohledně toho, jaká bude nadcházející zima. Zmínili, že se často zmiňuje La Niña, a potvrdili, že jev opravdu bude mít v globálním měřítku patrně přechodný mírně ochlazující vliv na počasí.
La Niña je opakem El Niña a označuje velkoplošné ochlazování povrchových vrstev oceánu v centrálních a východních částech Pacifiku, tedy jev s přímým vlivem na větrné a tlakové pole a distribuci srážek, a to především v oblasti severní a jižní Ameriky. Projevit se může například chladnějším počasím a větší sněhovou nadílkou v Kanadě a na západním pobřeží USA. Oba jevy nicméně probíhají na pozadí klimatické změny způsobené člověkem.
Meteorologové zdůraznili, že vliv jevů na Evropu není přímý a tak výrazný. "Ve studiích, které se statisticky zaměřovaly na případný vliv tohoto jevu v Evropě, jsou sice nalezeny určité signály, ale rozhodně ne tak výrazné. Rozhodně nelze tvrdit, že přítomnost tohoto jevu automaticky znamená chladnou zimu u nás," uvedli na síti X.
Čeští odborníci zároveň pracují s výstupy některých modelů, podle nichž by zima v Evropě měla být spíše teplotně mírně nadprůměrná či průměrná.
"Co se týče případné sněhové nadílky, tam je pro milovníky sněhu situace ještě pesimističtější, protože modely naznačují podnormální množství sněhu po oblast centrální Evropy. Jinak tomu může být zejména ve Skandinávii, kde jsou naopak poměrně robustní signály pro větší množství sněhu," sdělili meteorologové.
Podle jejich vyjádření ale nejsou vyloučeny další jevy, které mohou způsobit krátkodobá výraznější ochlazení. Řeč je například o zeslabením či úplném rozpadu polárního víru ve stratosféře, čímž by se zvýšila pravděpodobnost průniku chladného arktického vzduchu do Česka.
Jaká tedy bude zima? "Mnohem pravděpodobnější je další spíše nadprůměrně teplá, maximálně průměrná zima a srážkově bohužel opět nevýrazná. Jakékoli zprávy o výrazné zimě a sněhové nadílce jsou tak spíše z říše přání než na faktech založených výhledech," dodal hydrometeorologický ústav.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
