Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Na rozdíl od polárních ledovců se některé ledovce v Pamíru, zejména v Tádžikistánu, zdály být imunní vůči rostoucím globálním teplotám. Bývalá sovětská republika za posledních třicet let ztratila přes tisíc ze svých zhruba 14 000 ledovců, avšak několik jich zůstalo stabilních. Tato výjimka, známá jako „anomálie Pamír-Karakoram“, však zřejmě končí.
Glacioložka Francesca Pellicciottiová z Rakouského institutu pro vědu a technologii (ISTA) uvedla, že se jednalo o jediné ledovce na světě, které byly v dobrém stavu a některé od začátku tisíciletí dokonce nabíraly na hmotě. Nejnovější pozorování však naznačují, že ledovce nyní začínají ustupovat. Výsledky jejího výzkumu v Tádžikistánu, který začal v roce 2021 za přispění švýcarských institucí, byly publikovány v září v časopise Nature Communication Earth & Environment.
Tyto ledovce představují klíčový vodní zdroj pro obyvatele a zemědělství v regionu, zvláště v letních měsících, kdy je srážek málo. Dodávají čerstvou vodu přibližně 80 milionům lidí v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Pellicciottiová se svým výzkumem snaží monitorovat vývoj ledovcových mas a zároveň pochopit, proč některé ledovce i přes rostoucí globální teploty rostly.
Některé studie naznačují možný vliv katabatických větrů, tedy proudů studeného vzduchu, které se tvoří podél svahů strmějších ledovců. Tyto větry snižují teplotu vzduchu nad ledovcem a mohly by zpomalovat jeho tání. Mezinárodní tým studoval vývoj ledovce v povodí Kyzylsu v severozápadním Pamíru.
Přímá terénní měření sněhových srážek, rovnováhy hmoty a vodních zdrojů umožnila vědcům rekonstruovat chování ledovce od roku 1999 do roku 2023. Pellicciottiová uvádí: „Zaznamenali jsme významný zlomový bod v roce 2018: od toho roku začal ledovec ztrácet na hmotě.“ Anomálie již nedokázala udržet ledovec ve zdravém stavu.
Satelitní data již dříve naznačovala tento směr v regionálním měřítku. Studie ISTA však identifikovala možnou příčinu tohoto úbytku: výrazný pokles sněhových srážek, a tedy i akumulace sněhu na ledovci. Pellicciottiová ovšem zdůrazňuje, že omezené monitorování těchto a dalších ledovců ve Střední Asii, zejména po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, ztěžuje vyvození definitivních závěrů o konci anomálie Pamír-Karakoram. „Stále si nemůžeme být jisti, zda to, co začalo v roce 2018, je skutečně trvalý trend, a nikoli jen přirozená fluktuace,“ poznamenala.
Anomálie Pamír-Karakoram je výjimkou v regionu, který se potýká se stále rychlejším táním ledovců. Například v pohoří Ťan-šan, táhnoucím se z Uzbekistánu do Číny, ustupují ledovce čtyřikrát rychleji než je globální průměr. V Kyrgyzstánu se celková plocha ledu od 70. let zmenšila o přibližně 16 % a do roku 2050 by se mohla zmenšit na polovinu. Uvedl to Ryskul Usubalijev, šéf Středoasijského institutu pro aplikované geovědy. Usubalijev dodává, že ledovce na hřebenech pod 4 500–4 600 metry jsou odsouzeny k zániku.
Atmosférické oteplování a úbytek sněhových srážek nejsou jediné příčiny tání ledovců. K tání přispívají i částečky prachu z pouští a suchých oblastí Střední Asie, které se usazují na povrchu ledovce. Tyto sedimenty snižují schopnost ledu odrážet sluneční záření, a tím zvyšují absorpci tepla.
Ledovce Tádžikistánu a Kyrgyzstánu napájejí řeky Amudarja a Syrdarja, dva hlavní vodní toky Střední Asie, které jsou klíčové pro zavlažování polí a výrobu elektřiny. Podle Zprávy OSN o světovém rozvoji vodních zdrojů může změna klimatu, intenzivní zemědělství a růst populace zhoršit nedostatek vody v níže položených státech. Nedostatek vody by mohl eskalovat přeshraniční konflikty. Státy v horním toku, jako Tádžikistán a Kyrgyzstán, chtějí naplnit svá rezervoáry pro výrobu elektřiny a vytápění v zimě. Naopak níže položené země, jako je Uzbekistán, potřebují vodu k zavlažování polí a obrovských bavlníkových plantáží.
Místní inženýři a nevládní organizace se snaží bojovat proti nedostatku vody umělými ledovci. Tyto ledové stavby umožňují akumulaci vody v zimě a její postupné uvolňování v létě. Voda z horských pramenů je vedena podzemními trubkami do níže položených oblastí, kde po vynoření zamrzá a vytváří ledové nánosy. V Kyrgyzstánu již bylo vytvořeno více než 30 umělých ledovců.
Francesca Pellicciottiová považuje toto poměrně jednoduché a levné řešení za možnou variantu boje s nedostatkem vody, avšak pouze v malém měřítku. Podle ní by bylo účinnější ukládat vodu do umělých rezervoárů. Vlády středoasijských zemí proto budují nové umělé nádrže. Jen Kyrgyzstán plánuje do roku 2028 vybudovat více než sto takových nádrží. Země v horním toku, jako například Uzbekistán, také za podpory OSN a EU experimentují s efektivnějšími zavlažovacími systémy. Cílem všech těchto projektů je shromáždit každou kapku vody a využít ji co nejúsporněji.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
