Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Na rozdíl od polárních ledovců se některé ledovce v Pamíru, zejména v Tádžikistánu, zdály být imunní vůči rostoucím globálním teplotám. Bývalá sovětská republika za posledních třicet let ztratila přes tisíc ze svých zhruba 14 000 ledovců, avšak několik jich zůstalo stabilních. Tato výjimka, známá jako „anomálie Pamír-Karakoram“, však zřejmě končí.
Glacioložka Francesca Pellicciottiová z Rakouského institutu pro vědu a technologii (ISTA) uvedla, že se jednalo o jediné ledovce na světě, které byly v dobrém stavu a některé od začátku tisíciletí dokonce nabíraly na hmotě. Nejnovější pozorování však naznačují, že ledovce nyní začínají ustupovat. Výsledky jejího výzkumu v Tádžikistánu, který začal v roce 2021 za přispění švýcarských institucí, byly publikovány v září v časopise Nature Communication Earth & Environment.
Tyto ledovce představují klíčový vodní zdroj pro obyvatele a zemědělství v regionu, zvláště v letních měsících, kdy je srážek málo. Dodávají čerstvou vodu přibližně 80 milionům lidí v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Pellicciottiová se svým výzkumem snaží monitorovat vývoj ledovcových mas a zároveň pochopit, proč některé ledovce i přes rostoucí globální teploty rostly.
Některé studie naznačují možný vliv katabatických větrů, tedy proudů studeného vzduchu, které se tvoří podél svahů strmějších ledovců. Tyto větry snižují teplotu vzduchu nad ledovcem a mohly by zpomalovat jeho tání. Mezinárodní tým studoval vývoj ledovce v povodí Kyzylsu v severozápadním Pamíru.
Přímá terénní měření sněhových srážek, rovnováhy hmoty a vodních zdrojů umožnila vědcům rekonstruovat chování ledovce od roku 1999 do roku 2023. Pellicciottiová uvádí: „Zaznamenali jsme významný zlomový bod v roce 2018: od toho roku začal ledovec ztrácet na hmotě.“ Anomálie již nedokázala udržet ledovec ve zdravém stavu.
Satelitní data již dříve naznačovala tento směr v regionálním měřítku. Studie ISTA však identifikovala možnou příčinu tohoto úbytku: výrazný pokles sněhových srážek, a tedy i akumulace sněhu na ledovci. Pellicciottiová ovšem zdůrazňuje, že omezené monitorování těchto a dalších ledovců ve Střední Asii, zejména po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, ztěžuje vyvození definitivních závěrů o konci anomálie Pamír-Karakoram. „Stále si nemůžeme být jisti, zda to, co začalo v roce 2018, je skutečně trvalý trend, a nikoli jen přirozená fluktuace,“ poznamenala.
Anomálie Pamír-Karakoram je výjimkou v regionu, který se potýká se stále rychlejším táním ledovců. Například v pohoří Ťan-šan, táhnoucím se z Uzbekistánu do Číny, ustupují ledovce čtyřikrát rychleji než je globální průměr. V Kyrgyzstánu se celková plocha ledu od 70. let zmenšila o přibližně 16 % a do roku 2050 by se mohla zmenšit na polovinu. Uvedl to Ryskul Usubalijev, šéf Středoasijského institutu pro aplikované geovědy. Usubalijev dodává, že ledovce na hřebenech pod 4 500–4 600 metry jsou odsouzeny k zániku.
Atmosférické oteplování a úbytek sněhových srážek nejsou jediné příčiny tání ledovců. K tání přispívají i částečky prachu z pouští a suchých oblastí Střední Asie, které se usazují na povrchu ledovce. Tyto sedimenty snižují schopnost ledu odrážet sluneční záření, a tím zvyšují absorpci tepla.
Ledovce Tádžikistánu a Kyrgyzstánu napájejí řeky Amudarja a Syrdarja, dva hlavní vodní toky Střední Asie, které jsou klíčové pro zavlažování polí a výrobu elektřiny. Podle Zprávy OSN o světovém rozvoji vodních zdrojů může změna klimatu, intenzivní zemědělství a růst populace zhoršit nedostatek vody v níže položených státech. Nedostatek vody by mohl eskalovat přeshraniční konflikty. Státy v horním toku, jako Tádžikistán a Kyrgyzstán, chtějí naplnit svá rezervoáry pro výrobu elektřiny a vytápění v zimě. Naopak níže položené země, jako je Uzbekistán, potřebují vodu k zavlažování polí a obrovských bavlníkových plantáží.
Místní inženýři a nevládní organizace se snaží bojovat proti nedostatku vody umělými ledovci. Tyto ledové stavby umožňují akumulaci vody v zimě a její postupné uvolňování v létě. Voda z horských pramenů je vedena podzemními trubkami do níže položených oblastí, kde po vynoření zamrzá a vytváří ledové nánosy. V Kyrgyzstánu již bylo vytvořeno více než 30 umělých ledovců.
Francesca Pellicciottiová považuje toto poměrně jednoduché a levné řešení za možnou variantu boje s nedostatkem vody, avšak pouze v malém měřítku. Podle ní by bylo účinnější ukládat vodu do umělých rezervoárů. Vlády středoasijských zemí proto budují nové umělé nádrže. Jen Kyrgyzstán plánuje do roku 2028 vybudovat více než sto takových nádrží. Země v horním toku, jako například Uzbekistán, také za podpory OSN a EU experimentují s efektivnějšími zavlažovacími systémy. Cílem všech těchto projektů je shromáždit každou kapku vody a využít ji co nejúsporněji.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
