Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Na rozdíl od polárních ledovců se některé ledovce v Pamíru, zejména v Tádžikistánu, zdály být imunní vůči rostoucím globálním teplotám. Bývalá sovětská republika za posledních třicet let ztratila přes tisíc ze svých zhruba 14 000 ledovců, avšak několik jich zůstalo stabilních. Tato výjimka, známá jako „anomálie Pamír-Karakoram“, však zřejmě končí.
Glacioložka Francesca Pellicciottiová z Rakouského institutu pro vědu a technologii (ISTA) uvedla, že se jednalo o jediné ledovce na světě, které byly v dobrém stavu a některé od začátku tisíciletí dokonce nabíraly na hmotě. Nejnovější pozorování však naznačují, že ledovce nyní začínají ustupovat. Výsledky jejího výzkumu v Tádžikistánu, který začal v roce 2021 za přispění švýcarských institucí, byly publikovány v září v časopise Nature Communication Earth & Environment.
Tyto ledovce představují klíčový vodní zdroj pro obyvatele a zemědělství v regionu, zvláště v letních měsících, kdy je srážek málo. Dodávají čerstvou vodu přibližně 80 milionům lidí v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Pellicciottiová se svým výzkumem snaží monitorovat vývoj ledovcových mas a zároveň pochopit, proč některé ledovce i přes rostoucí globální teploty rostly.
Některé studie naznačují možný vliv katabatických větrů, tedy proudů studeného vzduchu, které se tvoří podél svahů strmějších ledovců. Tyto větry snižují teplotu vzduchu nad ledovcem a mohly by zpomalovat jeho tání. Mezinárodní tým studoval vývoj ledovce v povodí Kyzylsu v severozápadním Pamíru.
Přímá terénní měření sněhových srážek, rovnováhy hmoty a vodních zdrojů umožnila vědcům rekonstruovat chování ledovce od roku 1999 do roku 2023. Pellicciottiová uvádí: „Zaznamenali jsme významný zlomový bod v roce 2018: od toho roku začal ledovec ztrácet na hmotě.“ Anomálie již nedokázala udržet ledovec ve zdravém stavu.
Satelitní data již dříve naznačovala tento směr v regionálním měřítku. Studie ISTA však identifikovala možnou příčinu tohoto úbytku: výrazný pokles sněhových srážek, a tedy i akumulace sněhu na ledovci. Pellicciottiová ovšem zdůrazňuje, že omezené monitorování těchto a dalších ledovců ve Střední Asii, zejména po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, ztěžuje vyvození definitivních závěrů o konci anomálie Pamír-Karakoram. „Stále si nemůžeme být jisti, zda to, co začalo v roce 2018, je skutečně trvalý trend, a nikoli jen přirozená fluktuace,“ poznamenala.
Anomálie Pamír-Karakoram je výjimkou v regionu, který se potýká se stále rychlejším táním ledovců. Například v pohoří Ťan-šan, táhnoucím se z Uzbekistánu do Číny, ustupují ledovce čtyřikrát rychleji než je globální průměr. V Kyrgyzstánu se celková plocha ledu od 70. let zmenšila o přibližně 16 % a do roku 2050 by se mohla zmenšit na polovinu. Uvedl to Ryskul Usubalijev, šéf Středoasijského institutu pro aplikované geovědy. Usubalijev dodává, že ledovce na hřebenech pod 4 500–4 600 metry jsou odsouzeny k zániku.
Atmosférické oteplování a úbytek sněhových srážek nejsou jediné příčiny tání ledovců. K tání přispívají i částečky prachu z pouští a suchých oblastí Střední Asie, které se usazují na povrchu ledovce. Tyto sedimenty snižují schopnost ledu odrážet sluneční záření, a tím zvyšují absorpci tepla.
Ledovce Tádžikistánu a Kyrgyzstánu napájejí řeky Amudarja a Syrdarja, dva hlavní vodní toky Střední Asie, které jsou klíčové pro zavlažování polí a výrobu elektřiny. Podle Zprávy OSN o světovém rozvoji vodních zdrojů může změna klimatu, intenzivní zemědělství a růst populace zhoršit nedostatek vody v níže položených státech. Nedostatek vody by mohl eskalovat přeshraniční konflikty. Státy v horním toku, jako Tádžikistán a Kyrgyzstán, chtějí naplnit svá rezervoáry pro výrobu elektřiny a vytápění v zimě. Naopak níže položené země, jako je Uzbekistán, potřebují vodu k zavlažování polí a obrovských bavlníkových plantáží.
Místní inženýři a nevládní organizace se snaží bojovat proti nedostatku vody umělými ledovci. Tyto ledové stavby umožňují akumulaci vody v zimě a její postupné uvolňování v létě. Voda z horských pramenů je vedena podzemními trubkami do níže položených oblastí, kde po vynoření zamrzá a vytváří ledové nánosy. V Kyrgyzstánu již bylo vytvořeno více než 30 umělých ledovců.
Francesca Pellicciottiová považuje toto poměrně jednoduché a levné řešení za možnou variantu boje s nedostatkem vody, avšak pouze v malém měřítku. Podle ní by bylo účinnější ukládat vodu do umělých rezervoárů. Vlády středoasijských zemí proto budují nové umělé nádrže. Jen Kyrgyzstán plánuje do roku 2028 vybudovat více než sto takových nádrží. Země v horním toku, jako například Uzbekistán, také za podpory OSN a EU experimentují s efektivnějšími zavlažovacími systémy. Cílem všech těchto projektů je shromáždit každou kapku vody a využít ji co nejúsporněji.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
