Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Podobná bravura převládala i v ruských novinách. Například bulvární deník Komsomolskaja Pravda se dotazoval: „Nemohli jste přijít s něčím lepším?“ List Izvestija zase citoval dva americké „politology“, kteří předpovídají, že se sankce obrátí proti USA a poškodí Evropu. Takové chvástání bylo předvídatelné, jelikož Rusko nikdy nechce ukázat slabost.
Pod touto fasádou se však podle pozorovatelů skrývá obava. Nejde totiž o ledajaké sankce; jedná se o koordinovaná opatření, která cílí na ekonomický ekvivalent ruských korunovačních klenotů. Navíc panuje míra překvapení z toho, že jde o první trestní opatření Trumpovy administrativy proti Rusku. Po měsících vyhrožování, které nikam nevedlo, se v Moskvě usadilo přesvědčení, že americký prezident k takovému kroku nikdy nepřistoupí.
Překvapivá je i rychlost tohoto obratu. Před necelým týdnem Donald Trump vystupoval jako přítel Vladimira Putina, s nímž hovořil o možném setkání v Budapešti. Nyní se však žádný summit nekoná, a místo toho přišly sankce.
Budou tato opatření účinná a poškodí „válečný stroj Kremlu“, jak se vyjádřilo americké ministerstvo financí? V krátkodobém horizontu pravděpodobně ne. Moskva si dokázala udržet vojenské výdaje prostřednictvím zvýšení daní a škrtů v jiných oblastech. Ekonomové se domnívají, že Rusko má stále rezervy, například v infrastrukturních investicích, které může seškrtat, než omezí výdaje na obranu.
Dlouhodobě, zhruba za šest měsíců, se však podle konsenzu expertů dopad projeví. To platí za předpokladu, že sankce donutí země jako Čína a Indie snížit dovoz ruské ropy. Otázkou zůstává, zda to přinutí Putina změnit kurz. Prozatím nic takového nenaznačuje. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že cíle Moskvy „zůstávají nezměněny“. Dmitrij Medveděv, bývalý prezident a zastánce tvrdé linie, dokonce naznačil, že tento krok pouze umožňuje Moskvě zesílit vojenskou kampaň proti Ukrajině „bez ohledu na zbytečná jednání“.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.