Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Podobná bravura převládala i v ruských novinách. Například bulvární deník Komsomolskaja Pravda se dotazoval: „Nemohli jste přijít s něčím lepším?“ List Izvestija zase citoval dva americké „politology“, kteří předpovídají, že se sankce obrátí proti USA a poškodí Evropu. Takové chvástání bylo předvídatelné, jelikož Rusko nikdy nechce ukázat slabost.
Pod touto fasádou se však podle pozorovatelů skrývá obava. Nejde totiž o ledajaké sankce; jedná se o koordinovaná opatření, která cílí na ekonomický ekvivalent ruských korunovačních klenotů. Navíc panuje míra překvapení z toho, že jde o první trestní opatření Trumpovy administrativy proti Rusku. Po měsících vyhrožování, které nikam nevedlo, se v Moskvě usadilo přesvědčení, že americký prezident k takovému kroku nikdy nepřistoupí.
Překvapivá je i rychlost tohoto obratu. Před necelým týdnem Donald Trump vystupoval jako přítel Vladimira Putina, s nímž hovořil o možném setkání v Budapešti. Nyní se však žádný summit nekoná, a místo toho přišly sankce.
Budou tato opatření účinná a poškodí „válečný stroj Kremlu“, jak se vyjádřilo americké ministerstvo financí? V krátkodobém horizontu pravděpodobně ne. Moskva si dokázala udržet vojenské výdaje prostřednictvím zvýšení daní a škrtů v jiných oblastech. Ekonomové se domnívají, že Rusko má stále rezervy, například v infrastrukturních investicích, které může seškrtat, než omezí výdaje na obranu.
Dlouhodobě, zhruba za šest měsíců, se však podle konsenzu expertů dopad projeví. To platí za předpokladu, že sankce donutí země jako Čína a Indie snížit dovoz ruské ropy. Otázkou zůstává, zda to přinutí Putina změnit kurz. Prozatím nic takového nenaznačuje. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že cíle Moskvy „zůstávají nezměněny“. Dmitrij Medveděv, bývalý prezident a zastánce tvrdé linie, dokonce naznačil, že tento krok pouze umožňuje Moskvě zesílit vojenskou kampaň proti Ukrajině „bez ohledu na zbytečná jednání“.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.