Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Podobná bravura převládala i v ruských novinách. Například bulvární deník Komsomolskaja Pravda se dotazoval: „Nemohli jste přijít s něčím lepším?“ List Izvestija zase citoval dva americké „politology“, kteří předpovídají, že se sankce obrátí proti USA a poškodí Evropu. Takové chvástání bylo předvídatelné, jelikož Rusko nikdy nechce ukázat slabost.
Pod touto fasádou se však podle pozorovatelů skrývá obava. Nejde totiž o ledajaké sankce; jedná se o koordinovaná opatření, která cílí na ekonomický ekvivalent ruských korunovačních klenotů. Navíc panuje míra překvapení z toho, že jde o první trestní opatření Trumpovy administrativy proti Rusku. Po měsících vyhrožování, které nikam nevedlo, se v Moskvě usadilo přesvědčení, že americký prezident k takovému kroku nikdy nepřistoupí.
Překvapivá je i rychlost tohoto obratu. Před necelým týdnem Donald Trump vystupoval jako přítel Vladimira Putina, s nímž hovořil o možném setkání v Budapešti. Nyní se však žádný summit nekoná, a místo toho přišly sankce.
Budou tato opatření účinná a poškodí „válečný stroj Kremlu“, jak se vyjádřilo americké ministerstvo financí? V krátkodobém horizontu pravděpodobně ne. Moskva si dokázala udržet vojenské výdaje prostřednictvím zvýšení daní a škrtů v jiných oblastech. Ekonomové se domnívají, že Rusko má stále rezervy, například v infrastrukturních investicích, které může seškrtat, než omezí výdaje na obranu.
Dlouhodobě, zhruba za šest měsíců, se však podle konsenzu expertů dopad projeví. To platí za předpokladu, že sankce donutí země jako Čína a Indie snížit dovoz ruské ropy. Otázkou zůstává, zda to přinutí Putina změnit kurz. Prozatím nic takového nenaznačuje. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že cíle Moskvy „zůstávají nezměněny“. Dmitrij Medveděv, bývalý prezident a zastánce tvrdé linie, dokonce naznačil, že tento krok pouze umožňuje Moskvě zesílit vojenskou kampaň proti Ukrajině „bez ohledu na zbytečná jednání“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.