Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
Program dnešního dne je nabitý. Po jednání o Ukrajině budou lídři diskutovat o Blízkém východě a obraně (u pracovního oběda), poté se přesunou ke klimatu a konkurenceschopnosti, bydlení, migraci a Moldavsku. Večer je na programu setkání s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. Evropská rada vedená prezidentem Antóniem Costou se snažila většinu závěrů summitu předjednat předem, což někteří diplomaté vítají, protože to znamená, že nemusí zůstat „extra noc“.
Návrh řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise na vytvoření společného dluhu EU na obranu se setkal se skepticismem a je nepravděpodobné, že by dnes získal podporu, zejména u „šetrných“ zemí, jako je Nizozemsko. Irská delegace zpestřila ranní setkání „severské devítky“ tradičním halloweenským ovocným koláčem brack. Diplomati potvrdili, že koláč tentokrát neobsahoval žádný prsten pro štěstí.
Plán EU na zabavení ruských aktiv představuje pro Belgii „existenční“ hrozbu, uvedl belgický premiér Bart De Wever. Vláda má právní a finanční obavy a premiér řekl, že scénář, kdy by Belgie musela platit odškodné, je nepředstavitelný. „Jen si představte, že bychom museli příští rok nebo za dva roky zaplatit 180 miliard eur plus škody,“ zdůraznil De Wever a dodal, že pokud je riziko malé, jak tvrdí Komise, měli by ho nést všichni společně.
Prezident Litvy Gitanas Nausėda naopak vyjádřil Belgii solidaritu a naléhal na EU, aby v otázce aktiv jednala. Zdůraznil, že státy jsou připraveny s Belgií stát, pokud by Rusko podniklo odvetné kroky. Nausėda také argumentoval, že prostředky by měly jít na obnovu Ukrajiny, nikoli na vojenskou moc EU.
Nejnovější, 19. balíček sankcí EU proti Rusku se poprvé zaměřil na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle komisařky pro finanční služby Mariu Luís Albuquerque tento postup „zasáhne tam, kde to bolí nejvíce“. Údaje o dovozu ukazují, že i přes snížení závislosti na ruské ropě EU stále dováží značný objem LNG z Ruska.
Některé vlivné členské státy, včetně Francie, Polska a Německa, usilují o zařazení „neférových obchodních praktik“ Číny do dnešního programu jednání. Poslední návrh společného prohlášení lídrů odráží tvrdší tón vůči Pekingu. Po tlaku z Paříže a Varšavy dokument navrhuje, aby Brusel použil „všechny ekonomické nástroje EU“ k „odrazení a potírání“ těchto praktik, a to v souvislosti s novými čínskými omezeními vývozu vzácných zemin.
Tématem odpoledních diskusí se stane budoucnost klimatické politiky bloku a konkurenceschopnost. Lídři jako řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, lotyšská premiérka Evika Siliņa a finský premiér Petteri Orpo zdůraznili, že klíčovým slovem je „flexibilita“ a „pragmatismus“ při stanovování dalších milníků v klimatické politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla úpravu některých klimatických zákonů, aby získala podporu pro svůj cíl v oblasti klimatu pro rok 2040.
Téma zasáhne i automobilový průmysl. Slovenský premiér Robert Fico a německý kancléř Friedrich Merz se dohodli, že rostoucí tlak pravděpodobně povede k revidování zákazu prodeje spalovacích motorů do roku 2035. Oba lídři prosazují, aby byly i po tomto roce povoleny plug-in hybridy, čímž se staví proti konkurenčnímu návrhu Francie a Španělska.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.