Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
Program dnešního dne je nabitý. Po jednání o Ukrajině budou lídři diskutovat o Blízkém východě a obraně (u pracovního oběda), poté se přesunou ke klimatu a konkurenceschopnosti, bydlení, migraci a Moldavsku. Večer je na programu setkání s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. Evropská rada vedená prezidentem Antóniem Costou se snažila většinu závěrů summitu předjednat předem, což někteří diplomaté vítají, protože to znamená, že nemusí zůstat „extra noc“.
Návrh řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise na vytvoření společného dluhu EU na obranu se setkal se skepticismem a je nepravděpodobné, že by dnes získal podporu, zejména u „šetrných“ zemí, jako je Nizozemsko. Irská delegace zpestřila ranní setkání „severské devítky“ tradičním halloweenským ovocným koláčem brack. Diplomati potvrdili, že koláč tentokrát neobsahoval žádný prsten pro štěstí.
Plán EU na zabavení ruských aktiv představuje pro Belgii „existenční“ hrozbu, uvedl belgický premiér Bart De Wever. Vláda má právní a finanční obavy a premiér řekl, že scénář, kdy by Belgie musela platit odškodné, je nepředstavitelný. „Jen si představte, že bychom museli příští rok nebo za dva roky zaplatit 180 miliard eur plus škody,“ zdůraznil De Wever a dodal, že pokud je riziko malé, jak tvrdí Komise, měli by ho nést všichni společně.
Prezident Litvy Gitanas Nausėda naopak vyjádřil Belgii solidaritu a naléhal na EU, aby v otázce aktiv jednala. Zdůraznil, že státy jsou připraveny s Belgií stát, pokud by Rusko podniklo odvetné kroky. Nausėda také argumentoval, že prostředky by měly jít na obnovu Ukrajiny, nikoli na vojenskou moc EU.
Nejnovější, 19. balíček sankcí EU proti Rusku se poprvé zaměřil na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle komisařky pro finanční služby Mariu Luís Albuquerque tento postup „zasáhne tam, kde to bolí nejvíce“. Údaje o dovozu ukazují, že i přes snížení závislosti na ruské ropě EU stále dováží značný objem LNG z Ruska.
Některé vlivné členské státy, včetně Francie, Polska a Německa, usilují o zařazení „neférových obchodních praktik“ Číny do dnešního programu jednání. Poslední návrh společného prohlášení lídrů odráží tvrdší tón vůči Pekingu. Po tlaku z Paříže a Varšavy dokument navrhuje, aby Brusel použil „všechny ekonomické nástroje EU“ k „odrazení a potírání“ těchto praktik, a to v souvislosti s novými čínskými omezeními vývozu vzácných zemin.
Tématem odpoledních diskusí se stane budoucnost klimatické politiky bloku a konkurenceschopnost. Lídři jako řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, lotyšská premiérka Evika Siliņa a finský premiér Petteri Orpo zdůraznili, že klíčovým slovem je „flexibilita“ a „pragmatismus“ při stanovování dalších milníků v klimatické politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla úpravu některých klimatických zákonů, aby získala podporu pro svůj cíl v oblasti klimatu pro rok 2040.
Téma zasáhne i automobilový průmysl. Slovenský premiér Robert Fico a německý kancléř Friedrich Merz se dohodli, že rostoucí tlak pravděpodobně povede k revidování zákazu prodeje spalovacích motorů do roku 2035. Oba lídři prosazují, aby byly i po tomto roce povoleny plug-in hybridy, čímž se staví proti konkurenčnímu návrhu Francie a Španělska.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.