Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
Program dnešního dne je nabitý. Po jednání o Ukrajině budou lídři diskutovat o Blízkém východě a obraně (u pracovního oběda), poté se přesunou ke klimatu a konkurenceschopnosti, bydlení, migraci a Moldavsku. Večer je na programu setkání s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. Evropská rada vedená prezidentem Antóniem Costou se snažila většinu závěrů summitu předjednat předem, což někteří diplomaté vítají, protože to znamená, že nemusí zůstat „extra noc“.
Návrh řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise na vytvoření společného dluhu EU na obranu se setkal se skepticismem a je nepravděpodobné, že by dnes získal podporu, zejména u „šetrných“ zemí, jako je Nizozemsko. Irská delegace zpestřila ranní setkání „severské devítky“ tradičním halloweenským ovocným koláčem brack. Diplomati potvrdili, že koláč tentokrát neobsahoval žádný prsten pro štěstí.
Plán EU na zabavení ruských aktiv představuje pro Belgii „existenční“ hrozbu, uvedl belgický premiér Bart De Wever. Vláda má právní a finanční obavy a premiér řekl, že scénář, kdy by Belgie musela platit odškodné, je nepředstavitelný. „Jen si představte, že bychom museli příští rok nebo za dva roky zaplatit 180 miliard eur plus škody,“ zdůraznil De Wever a dodal, že pokud je riziko malé, jak tvrdí Komise, měli by ho nést všichni společně.
Prezident Litvy Gitanas Nausėda naopak vyjádřil Belgii solidaritu a naléhal na EU, aby v otázce aktiv jednala. Zdůraznil, že státy jsou připraveny s Belgií stát, pokud by Rusko podniklo odvetné kroky. Nausėda také argumentoval, že prostředky by měly jít na obnovu Ukrajiny, nikoli na vojenskou moc EU.
Nejnovější, 19. balíček sankcí EU proti Rusku se poprvé zaměřil na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle komisařky pro finanční služby Mariu Luís Albuquerque tento postup „zasáhne tam, kde to bolí nejvíce“. Údaje o dovozu ukazují, že i přes snížení závislosti na ruské ropě EU stále dováží značný objem LNG z Ruska.
Některé vlivné členské státy, včetně Francie, Polska a Německa, usilují o zařazení „neférových obchodních praktik“ Číny do dnešního programu jednání. Poslední návrh společného prohlášení lídrů odráží tvrdší tón vůči Pekingu. Po tlaku z Paříže a Varšavy dokument navrhuje, aby Brusel použil „všechny ekonomické nástroje EU“ k „odrazení a potírání“ těchto praktik, a to v souvislosti s novými čínskými omezeními vývozu vzácných zemin.
Tématem odpoledních diskusí se stane budoucnost klimatické politiky bloku a konkurenceschopnost. Lídři jako řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, lotyšská premiérka Evika Siliņa a finský premiér Petteri Orpo zdůraznili, že klíčovým slovem je „flexibilita“ a „pragmatismus“ při stanovování dalších milníků v klimatické politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla úpravu některých klimatických zákonů, aby získala podporu pro svůj cíl v oblasti klimatu pro rok 2040.
Téma zasáhne i automobilový průmysl. Slovenský premiér Robert Fico a německý kancléř Friedrich Merz se dohodli, že rostoucí tlak pravděpodobně povede k revidování zákazu prodeje spalovacích motorů do roku 2035. Oba lídři prosazují, aby byly i po tomto roce povoleny plug-in hybridy, čímž se staví proti konkurenčnímu návrhu Francie a Španělska.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.