Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
Program dnešního dne je nabitý. Po jednání o Ukrajině budou lídři diskutovat o Blízkém východě a obraně (u pracovního oběda), poté se přesunou ke klimatu a konkurenceschopnosti, bydlení, migraci a Moldavsku. Večer je na programu setkání s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. Evropská rada vedená prezidentem Antóniem Costou se snažila většinu závěrů summitu předjednat předem, což někteří diplomaté vítají, protože to znamená, že nemusí zůstat „extra noc“.
Návrh řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise na vytvoření společného dluhu EU na obranu se setkal se skepticismem a je nepravděpodobné, že by dnes získal podporu, zejména u „šetrných“ zemí, jako je Nizozemsko. Irská delegace zpestřila ranní setkání „severské devítky“ tradičním halloweenským ovocným koláčem brack. Diplomati potvrdili, že koláč tentokrát neobsahoval žádný prsten pro štěstí.
Plán EU na zabavení ruských aktiv představuje pro Belgii „existenční“ hrozbu, uvedl belgický premiér Bart De Wever. Vláda má právní a finanční obavy a premiér řekl, že scénář, kdy by Belgie musela platit odškodné, je nepředstavitelný. „Jen si představte, že bychom museli příští rok nebo za dva roky zaplatit 180 miliard eur plus škody,“ zdůraznil De Wever a dodal, že pokud je riziko malé, jak tvrdí Komise, měli by ho nést všichni společně.
Prezident Litvy Gitanas Nausėda naopak vyjádřil Belgii solidaritu a naléhal na EU, aby v otázce aktiv jednala. Zdůraznil, že státy jsou připraveny s Belgií stát, pokud by Rusko podniklo odvetné kroky. Nausėda také argumentoval, že prostředky by měly jít na obnovu Ukrajiny, nikoli na vojenskou moc EU.
Nejnovější, 19. balíček sankcí EU proti Rusku se poprvé zaměřil na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle komisařky pro finanční služby Mariu Luís Albuquerque tento postup „zasáhne tam, kde to bolí nejvíce“. Údaje o dovozu ukazují, že i přes snížení závislosti na ruské ropě EU stále dováží značný objem LNG z Ruska.
Některé vlivné členské státy, včetně Francie, Polska a Německa, usilují o zařazení „neférových obchodních praktik“ Číny do dnešního programu jednání. Poslední návrh společného prohlášení lídrů odráží tvrdší tón vůči Pekingu. Po tlaku z Paříže a Varšavy dokument navrhuje, aby Brusel použil „všechny ekonomické nástroje EU“ k „odrazení a potírání“ těchto praktik, a to v souvislosti s novými čínskými omezeními vývozu vzácných zemin.
Tématem odpoledních diskusí se stane budoucnost klimatické politiky bloku a konkurenceschopnost. Lídři jako řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, lotyšská premiérka Evika Siliņa a finský premiér Petteri Orpo zdůraznili, že klíčovým slovem je „flexibilita“ a „pragmatismus“ při stanovování dalších milníků v klimatické politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla úpravu některých klimatických zákonů, aby získala podporu pro svůj cíl v oblasti klimatu pro rok 2040.
Téma zasáhne i automobilový průmysl. Slovenský premiér Robert Fico a německý kancléř Friedrich Merz se dohodli, že rostoucí tlak pravděpodobně povede k revidování zákazu prodeje spalovacích motorů do roku 2035. Oba lídři prosazují, aby byly i po tomto roce povoleny plug-in hybridy, čímž se staví proti konkurenčnímu návrhu Francie a Španělska.
Lídři Evropské unie se dnes ráno sešli v idylickém prostředí hradu Alden Biesen na východě Belgie. Neformální summit je věnován především tématu hospodářského oživení, kterému čelí Evropa v souvislosti s hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa a tvrdou konkurencí z Číny.
Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.