Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
Program dnešního dne je nabitý. Po jednání o Ukrajině budou lídři diskutovat o Blízkém východě a obraně (u pracovního oběda), poté se přesunou ke klimatu a konkurenceschopnosti, bydlení, migraci a Moldavsku. Večer je na programu setkání s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde. Evropská rada vedená prezidentem Antóniem Costou se snažila většinu závěrů summitu předjednat předem, což někteří diplomaté vítají, protože to znamená, že nemusí zůstat „extra noc“.
Návrh řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise na vytvoření společného dluhu EU na obranu se setkal se skepticismem a je nepravděpodobné, že by dnes získal podporu, zejména u „šetrných“ zemí, jako je Nizozemsko. Irská delegace zpestřila ranní setkání „severské devítky“ tradičním halloweenským ovocným koláčem brack. Diplomati potvrdili, že koláč tentokrát neobsahoval žádný prsten pro štěstí.
Plán EU na zabavení ruských aktiv představuje pro Belgii „existenční“ hrozbu, uvedl belgický premiér Bart De Wever. Vláda má právní a finanční obavy a premiér řekl, že scénář, kdy by Belgie musela platit odškodné, je nepředstavitelný. „Jen si představte, že bychom museli příští rok nebo za dva roky zaplatit 180 miliard eur plus škody,“ zdůraznil De Wever a dodal, že pokud je riziko malé, jak tvrdí Komise, měli by ho nést všichni společně.
Prezident Litvy Gitanas Nausėda naopak vyjádřil Belgii solidaritu a naléhal na EU, aby v otázce aktiv jednala. Zdůraznil, že státy jsou připraveny s Belgií stát, pokud by Rusko podniklo odvetné kroky. Nausėda také argumentoval, že prostředky by měly jít na obnovu Ukrajiny, nikoli na vojenskou moc EU.
Nejnovější, 19. balíček sankcí EU proti Rusku se poprvé zaměřil na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle komisařky pro finanční služby Mariu Luís Albuquerque tento postup „zasáhne tam, kde to bolí nejvíce“. Údaje o dovozu ukazují, že i přes snížení závislosti na ruské ropě EU stále dováží značný objem LNG z Ruska.
Některé vlivné členské státy, včetně Francie, Polska a Německa, usilují o zařazení „neférových obchodních praktik“ Číny do dnešního programu jednání. Poslední návrh společného prohlášení lídrů odráží tvrdší tón vůči Pekingu. Po tlaku z Paříže a Varšavy dokument navrhuje, aby Brusel použil „všechny ekonomické nástroje EU“ k „odrazení a potírání“ těchto praktik, a to v souvislosti s novými čínskými omezeními vývozu vzácných zemin.
Tématem odpoledních diskusí se stane budoucnost klimatické politiky bloku a konkurenceschopnost. Lídři jako řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, lotyšská premiérka Evika Siliņa a finský premiér Petteri Orpo zdůraznili, že klíčovým slovem je „flexibilita“ a „pragmatismus“ při stanovování dalších milníků v klimatické politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen již nabídla úpravu některých klimatických zákonů, aby získala podporu pro svůj cíl v oblasti klimatu pro rok 2040.
Téma zasáhne i automobilový průmysl. Slovenský premiér Robert Fico a německý kancléř Friedrich Merz se dohodli, že rostoucí tlak pravděpodobně povede k revidování zákazu prodeje spalovacích motorů do roku 2035. Oba lídři prosazují, aby byly i po tomto roce povoleny plug-in hybridy, čímž se staví proti konkurenčnímu návrhu Francie a Španělska.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.