Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Trumpova rétorika vůči evropským zemím v posledních týdnech zesílila. Cílem je přimět je k větší finanční odpovědnosti, aby nebyly tolik závislé na americkém „vojenském deštníku“. Prezident Trump na generálního tajemníka NATO Marka Rutteho naléhal, aby „si promluvil se Španělskem“, protože se „nejedná o týmového hráče“.
Trump požaduje, aby členové NATO vynakládali na národní obranu nejméně 5 % HDP. Na červnovém summitu NATO v Haagu většina členů skutečně souhlasila s cílem vydávat do roku 2035 celkem 5 % HDP – konkrétně 3,5 % na základní vojenské výdaje a 1,5 % na oblasti související s obranou, jako je mobilita.
Španělsko jako jediná země požadovalo výjimku. Madrid má ze všech členských států NATO nejnižší vojenské výdaje a v roce 2024 alokoval na obranu pouze 1,3 % svého HDP. Právě tento odmítavý postoj rozlítil Trumpa, který tento měsíc dokonce navrhl, aby NATO zvážilo vyloučení Španělska z Aliance. Trumpův hněv ještě více zatěžuje již tak složité transatlantické vztahy.
Americký prezident naznačil, že by mohl na Španělsko uvalit nová cla, i když není jasné, jak by mohlo být Madrid jednostranně postiženo v rámci Evropské unie. Margarita Robles, španělská ministryně obrany, novinářům sdělila, že Španělsko je spolehlivý a odpovědný spojenec. Je v Alianci 40 let, zaplatilo vysokou cenu životy svých vojáků, podílí se na všech misích a významně se angažuje ve španělském a evropském obranném průmyslu.
Robles dodala, že rok 2035 je ještě daleko a prioritou Aliance by mělo být to, co se děje na Ukrajině. Mluvčí Bílého domu Anna Kelly však potvrdila, že prezident Trump je na svém postoji neoblomný, „vždy myslí to, co říká“, a stále zvažuje „ekonomické důsledky“. Zdůraznila, že Španělsko bylo jedinou zemí, která odmítla zvýšit své obranné výdaje na pět procent HDP.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.