Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Ve Francii například teploty dosáhly 41 °C a v téměř všech regionech platila letos výstraha před extrémním vedrem. V Barceloně meteorologové zaznamenali nejteplejší červen od začátku měření před více než sto lety. Teplota Středozemního moře je místy až o 6 stupňů vyšší, než je obvyklé. A Eiffelova věž musela být kvůli vedru částečně uzavřena.
Generální tajemník OSN António Guterres při své návštěvě Španělska napsal na síti X: „Extrémní horka už nejsou výjimečná — stala se novou normou. Zažívám to na vlastní kůži ve Španělsku. Planeta se stává nebezpečnější a nikdo není v bezpečí.“
Tepelná kupole vzniká, když se nad územím ustálí oblast vysokého tlaku, která brání cirkulaci vzduchu a zabraňuje pronikání chladnějších proudů. Vzduch se tím pádem nadále ohřívá, vlhkost mizí, půda vysychá a extrémní teploty přetrvávají.
V rámci nedávné vlny horka čelily například Paříž, Řím a Atény teplotám okolo 40 °C. Velká Británie zatím leží na okraji kupole, s teplejším počasím na jihu a chladnějším na severu.
Francie
Francouzská meteorologická služba Météo-France udává 50% pravděpodobnost, že letošní léto bude teplejší než obvykle. Na Korsice je tato šance ještě vyšší — až 66 %. Výstraha platí pro celou pevninskou část Francie. Úřady varují před riziky pro seniory, lidi s chronickými onemocněními i sportovce.
Španělsko
Barcelona zaznamenala nejteplejší červen za posledních sto let a města jako Sevilla, Zaragoza nebo Cordoba hlásily teploty až 42 °C. Národní meteorologická služba AEMET odhaduje, že léto bude výrazně teplejší než normál, s pravděpodobností 60–70 %. Průměrné teploty v červenci a srpnu v Madridu činí 33 °C, na jihu však běžně přesahují 36 °C.
Turecko
Západní část Turecka sužují rozsáhlé požáry, které si vynutily evakuaci obyvatel. V oblasti Hatay se hasiči potýkají s plameny v extrémních podmínkách. Státní meteorologická služba očekává pro letní měsíce maximální teploty až 41 °C v červenci a 40,4 °C v srpnu — to je výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Řecko
V Řecku již propukly první lesní požáry a úřady vydaly varování pro šest regionů. Meteo Gr, meteorologická jednotka Národní observatoře v Aténách, odhaduje, že červenec bude o více než 1 °C teplejší než normálně. V srpnu očekává Hellenic National Meteorological Service podobné odchylky, zejména na severu v Makedonii, Thrákii a Thesálii.
Portugalsko
V portugalském městě Mora padl rekord, když zde byla naměřena teplota 46,6 °C. Portugalská meteorologická služba IPMA předpovídá nadprůměrné teploty po celé léto, s výjimkou jihozápadního pobřeží, kde bude odchylka mírnější. V červenci a srpnu se očekávají maximální teploty kolem 30 °C, s téměř nulovým úhrnem srážek.
Itálie
Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nejvyšší stupeň varování před horkem pro 21 měst včetně Říma, Milána a Neapole. Odbory volají po zákazu práce venku během nejteplejších hodin. Podle serveru iL Meteo by měly být teploty v červenci a srpnu o 2–3 °C vyšší než normálně, zejména v Pádské nížině a Apeninách.
V Římě dosahují průměrné denní maxima 29–30 °C, v Miláně přes 30 °C a na jihu, například na Sicílii, se běžně pohybují kolem 35 °C.
Léto 2025 bude pravděpodobně jedním z nejteplejších v evropské historii. Výrazné klimatické změny a stabilní tlakové výše zvyšují riziko zdravotních komplikací, požárů a narušení každodenního života. Turisté by měli být při cestování do jižní Evropy obezřetní, chránit se před úpalem, sledovat místní výstrahy a přizpůsobit se novému "normálu", který přináší extrémní vedra.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
