Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Ve Francii například teploty dosáhly 41 °C a v téměř všech regionech platila letos výstraha před extrémním vedrem. V Barceloně meteorologové zaznamenali nejteplejší červen od začátku měření před více než sto lety. Teplota Středozemního moře je místy až o 6 stupňů vyšší, než je obvyklé. A Eiffelova věž musela být kvůli vedru částečně uzavřena.
Generální tajemník OSN António Guterres při své návštěvě Španělska napsal na síti X: „Extrémní horka už nejsou výjimečná — stala se novou normou. Zažívám to na vlastní kůži ve Španělsku. Planeta se stává nebezpečnější a nikdo není v bezpečí.“
Tepelná kupole vzniká, když se nad územím ustálí oblast vysokého tlaku, která brání cirkulaci vzduchu a zabraňuje pronikání chladnějších proudů. Vzduch se tím pádem nadále ohřívá, vlhkost mizí, půda vysychá a extrémní teploty přetrvávají.
V rámci nedávné vlny horka čelily například Paříž, Řím a Atény teplotám okolo 40 °C. Velká Británie zatím leží na okraji kupole, s teplejším počasím na jihu a chladnějším na severu.
Francie
Francouzská meteorologická služba Météo-France udává 50% pravděpodobnost, že letošní léto bude teplejší než obvykle. Na Korsice je tato šance ještě vyšší — až 66 %. Výstraha platí pro celou pevninskou část Francie. Úřady varují před riziky pro seniory, lidi s chronickými onemocněními i sportovce.
Španělsko
Barcelona zaznamenala nejteplejší červen za posledních sto let a města jako Sevilla, Zaragoza nebo Cordoba hlásily teploty až 42 °C. Národní meteorologická služba AEMET odhaduje, že léto bude výrazně teplejší než normál, s pravděpodobností 60–70 %. Průměrné teploty v červenci a srpnu v Madridu činí 33 °C, na jihu však běžně přesahují 36 °C.
Turecko
Západní část Turecka sužují rozsáhlé požáry, které si vynutily evakuaci obyvatel. V oblasti Hatay se hasiči potýkají s plameny v extrémních podmínkách. Státní meteorologická služba očekává pro letní měsíce maximální teploty až 41 °C v červenci a 40,4 °C v srpnu — to je výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Řecko
V Řecku již propukly první lesní požáry a úřady vydaly varování pro šest regionů. Meteo Gr, meteorologická jednotka Národní observatoře v Aténách, odhaduje, že červenec bude o více než 1 °C teplejší než normálně. V srpnu očekává Hellenic National Meteorological Service podobné odchylky, zejména na severu v Makedonii, Thrákii a Thesálii.
Portugalsko
V portugalském městě Mora padl rekord, když zde byla naměřena teplota 46,6 °C. Portugalská meteorologická služba IPMA předpovídá nadprůměrné teploty po celé léto, s výjimkou jihozápadního pobřeží, kde bude odchylka mírnější. V červenci a srpnu se očekávají maximální teploty kolem 30 °C, s téměř nulovým úhrnem srážek.
Itálie
Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nejvyšší stupeň varování před horkem pro 21 měst včetně Říma, Milána a Neapole. Odbory volají po zákazu práce venku během nejteplejších hodin. Podle serveru iL Meteo by měly být teploty v červenci a srpnu o 2–3 °C vyšší než normálně, zejména v Pádské nížině a Apeninách.
V Římě dosahují průměrné denní maxima 29–30 °C, v Miláně přes 30 °C a na jihu, například na Sicílii, se běžně pohybují kolem 35 °C.
Léto 2025 bude pravděpodobně jedním z nejteplejších v evropské historii. Výrazné klimatické změny a stabilní tlakové výše zvyšují riziko zdravotních komplikací, požárů a narušení každodenního života. Turisté by měli být při cestování do jižní Evropy obezřetní, chránit se před úpalem, sledovat místní výstrahy a přizpůsobit se novému "normálu", který přináší extrémní vedra.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
