Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Ve Francii například teploty dosáhly 41 °C a v téměř všech regionech platila letos výstraha před extrémním vedrem. V Barceloně meteorologové zaznamenali nejteplejší červen od začátku měření před více než sto lety. Teplota Středozemního moře je místy až o 6 stupňů vyšší, než je obvyklé. A Eiffelova věž musela být kvůli vedru částečně uzavřena.
Generální tajemník OSN António Guterres při své návštěvě Španělska napsal na síti X: „Extrémní horka už nejsou výjimečná — stala se novou normou. Zažívám to na vlastní kůži ve Španělsku. Planeta se stává nebezpečnější a nikdo není v bezpečí.“
Tepelná kupole vzniká, když se nad územím ustálí oblast vysokého tlaku, která brání cirkulaci vzduchu a zabraňuje pronikání chladnějších proudů. Vzduch se tím pádem nadále ohřívá, vlhkost mizí, půda vysychá a extrémní teploty přetrvávají.
V rámci nedávné vlny horka čelily například Paříž, Řím a Atény teplotám okolo 40 °C. Velká Británie zatím leží na okraji kupole, s teplejším počasím na jihu a chladnějším na severu.
Francie
Francouzská meteorologická služba Météo-France udává 50% pravděpodobnost, že letošní léto bude teplejší než obvykle. Na Korsice je tato šance ještě vyšší — až 66 %. Výstraha platí pro celou pevninskou část Francie. Úřady varují před riziky pro seniory, lidi s chronickými onemocněními i sportovce.
Španělsko
Barcelona zaznamenala nejteplejší červen za posledních sto let a města jako Sevilla, Zaragoza nebo Cordoba hlásily teploty až 42 °C. Národní meteorologická služba AEMET odhaduje, že léto bude výrazně teplejší než normál, s pravděpodobností 60–70 %. Průměrné teploty v červenci a srpnu v Madridu činí 33 °C, na jihu však běžně přesahují 36 °C.
Turecko
Západní část Turecka sužují rozsáhlé požáry, které si vynutily evakuaci obyvatel. V oblasti Hatay se hasiči potýkají s plameny v extrémních podmínkách. Státní meteorologická služba očekává pro letní měsíce maximální teploty až 41 °C v červenci a 40,4 °C v srpnu — to je výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Řecko
V Řecku již propukly první lesní požáry a úřady vydaly varování pro šest regionů. Meteo Gr, meteorologická jednotka Národní observatoře v Aténách, odhaduje, že červenec bude o více než 1 °C teplejší než normálně. V srpnu očekává Hellenic National Meteorological Service podobné odchylky, zejména na severu v Makedonii, Thrákii a Thesálii.
Portugalsko
V portugalském městě Mora padl rekord, když zde byla naměřena teplota 46,6 °C. Portugalská meteorologická služba IPMA předpovídá nadprůměrné teploty po celé léto, s výjimkou jihozápadního pobřeží, kde bude odchylka mírnější. V červenci a srpnu se očekávají maximální teploty kolem 30 °C, s téměř nulovým úhrnem srážek.
Itálie
Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nejvyšší stupeň varování před horkem pro 21 měst včetně Říma, Milána a Neapole. Odbory volají po zákazu práce venku během nejteplejších hodin. Podle serveru iL Meteo by měly být teploty v červenci a srpnu o 2–3 °C vyšší než normálně, zejména v Pádské nížině a Apeninách.
V Římě dosahují průměrné denní maxima 29–30 °C, v Miláně přes 30 °C a na jihu, například na Sicílii, se běžně pohybují kolem 35 °C.
Léto 2025 bude pravděpodobně jedním z nejteplejších v evropské historii. Výrazné klimatické změny a stabilní tlakové výše zvyšují riziko zdravotních komplikací, požárů a narušení každodenního života. Turisté by měli být při cestování do jižní Evropy obezřetní, chránit se před úpalem, sledovat místní výstrahy a přizpůsobit se novému "normálu", který přináší extrémní vedra.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
