Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Ve Francii například teploty dosáhly 41 °C a v téměř všech regionech platila letos výstraha před extrémním vedrem. V Barceloně meteorologové zaznamenali nejteplejší červen od začátku měření před více než sto lety. Teplota Středozemního moře je místy až o 6 stupňů vyšší, než je obvyklé. A Eiffelova věž musela být kvůli vedru částečně uzavřena.
Generální tajemník OSN António Guterres při své návštěvě Španělska napsal na síti X: „Extrémní horka už nejsou výjimečná — stala se novou normou. Zažívám to na vlastní kůži ve Španělsku. Planeta se stává nebezpečnější a nikdo není v bezpečí.“
Tepelná kupole vzniká, když se nad územím ustálí oblast vysokého tlaku, která brání cirkulaci vzduchu a zabraňuje pronikání chladnějších proudů. Vzduch se tím pádem nadále ohřívá, vlhkost mizí, půda vysychá a extrémní teploty přetrvávají.
V rámci nedávné vlny horka čelily například Paříž, Řím a Atény teplotám okolo 40 °C. Velká Británie zatím leží na okraji kupole, s teplejším počasím na jihu a chladnějším na severu.
Francie
Francouzská meteorologická služba Météo-France udává 50% pravděpodobnost, že letošní léto bude teplejší než obvykle. Na Korsice je tato šance ještě vyšší — až 66 %. Výstraha platí pro celou pevninskou část Francie. Úřady varují před riziky pro seniory, lidi s chronickými onemocněními i sportovce.
Španělsko
Barcelona zaznamenala nejteplejší červen za posledních sto let a města jako Sevilla, Zaragoza nebo Cordoba hlásily teploty až 42 °C. Národní meteorologická služba AEMET odhaduje, že léto bude výrazně teplejší než normál, s pravděpodobností 60–70 %. Průměrné teploty v červenci a srpnu v Madridu činí 33 °C, na jihu však běžně přesahují 36 °C.
Turecko
Západní část Turecka sužují rozsáhlé požáry, které si vynutily evakuaci obyvatel. V oblasti Hatay se hasiči potýkají s plameny v extrémních podmínkách. Státní meteorologická služba očekává pro letní měsíce maximální teploty až 41 °C v červenci a 40,4 °C v srpnu — to je výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Řecko
V Řecku již propukly první lesní požáry a úřady vydaly varování pro šest regionů. Meteo Gr, meteorologická jednotka Národní observatoře v Aténách, odhaduje, že červenec bude o více než 1 °C teplejší než normálně. V srpnu očekává Hellenic National Meteorological Service podobné odchylky, zejména na severu v Makedonii, Thrákii a Thesálii.
Portugalsko
V portugalském městě Mora padl rekord, když zde byla naměřena teplota 46,6 °C. Portugalská meteorologická služba IPMA předpovídá nadprůměrné teploty po celé léto, s výjimkou jihozápadního pobřeží, kde bude odchylka mírnější. V červenci a srpnu se očekávají maximální teploty kolem 30 °C, s téměř nulovým úhrnem srážek.
Itálie
Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nejvyšší stupeň varování před horkem pro 21 měst včetně Říma, Milána a Neapole. Odbory volají po zákazu práce venku během nejteplejších hodin. Podle serveru iL Meteo by měly být teploty v červenci a srpnu o 2–3 °C vyšší než normálně, zejména v Pádské nížině a Apeninách.
V Římě dosahují průměrné denní maxima 29–30 °C, v Miláně přes 30 °C a na jihu, například na Sicílii, se běžně pohybují kolem 35 °C.
Léto 2025 bude pravděpodobně jedním z nejteplejších v evropské historii. Výrazné klimatické změny a stabilní tlakové výše zvyšují riziko zdravotních komplikací, požárů a narušení každodenního života. Turisté by měli být při cestování do jižní Evropy obezřetní, chránit se před úpalem, sledovat místní výstrahy a přizpůsobit se novému "normálu", který přináší extrémní vedra.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
