Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Ve Francii například teploty dosáhly 41 °C a v téměř všech regionech platila letos výstraha před extrémním vedrem. V Barceloně meteorologové zaznamenali nejteplejší červen od začátku měření před více než sto lety. Teplota Středozemního moře je místy až o 6 stupňů vyšší, než je obvyklé. A Eiffelova věž musela být kvůli vedru částečně uzavřena.
Generální tajemník OSN António Guterres při své návštěvě Španělska napsal na síti X: „Extrémní horka už nejsou výjimečná — stala se novou normou. Zažívám to na vlastní kůži ve Španělsku. Planeta se stává nebezpečnější a nikdo není v bezpečí.“
Tepelná kupole vzniká, když se nad územím ustálí oblast vysokého tlaku, která brání cirkulaci vzduchu a zabraňuje pronikání chladnějších proudů. Vzduch se tím pádem nadále ohřívá, vlhkost mizí, půda vysychá a extrémní teploty přetrvávají.
V rámci nedávné vlny horka čelily například Paříž, Řím a Atény teplotám okolo 40 °C. Velká Británie zatím leží na okraji kupole, s teplejším počasím na jihu a chladnějším na severu.
Francie
Francouzská meteorologická služba Météo-France udává 50% pravděpodobnost, že letošní léto bude teplejší než obvykle. Na Korsice je tato šance ještě vyšší — až 66 %. Výstraha platí pro celou pevninskou část Francie. Úřady varují před riziky pro seniory, lidi s chronickými onemocněními i sportovce.
Španělsko
Barcelona zaznamenala nejteplejší červen za posledních sto let a města jako Sevilla, Zaragoza nebo Cordoba hlásily teploty až 42 °C. Národní meteorologická služba AEMET odhaduje, že léto bude výrazně teplejší než normál, s pravděpodobností 60–70 %. Průměrné teploty v červenci a srpnu v Madridu činí 33 °C, na jihu však běžně přesahují 36 °C.
Turecko
Západní část Turecka sužují rozsáhlé požáry, které si vynutily evakuaci obyvatel. V oblasti Hatay se hasiči potýkají s plameny v extrémních podmínkách. Státní meteorologická služba očekává pro letní měsíce maximální teploty až 41 °C v červenci a 40,4 °C v srpnu — to je výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Řecko
V Řecku již propukly první lesní požáry a úřady vydaly varování pro šest regionů. Meteo Gr, meteorologická jednotka Národní observatoře v Aténách, odhaduje, že červenec bude o více než 1 °C teplejší než normálně. V srpnu očekává Hellenic National Meteorological Service podobné odchylky, zejména na severu v Makedonii, Thrákii a Thesálii.
Portugalsko
V portugalském městě Mora padl rekord, když zde byla naměřena teplota 46,6 °C. Portugalská meteorologická služba IPMA předpovídá nadprůměrné teploty po celé léto, s výjimkou jihozápadního pobřeží, kde bude odchylka mírnější. V červenci a srpnu se očekávají maximální teploty kolem 30 °C, s téměř nulovým úhrnem srážek.
Itálie
Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo nejvyšší stupeň varování před horkem pro 21 měst včetně Říma, Milána a Neapole. Odbory volají po zákazu práce venku během nejteplejších hodin. Podle serveru iL Meteo by měly být teploty v červenci a srpnu o 2–3 °C vyšší než normálně, zejména v Pádské nížině a Apeninách.
V Římě dosahují průměrné denní maxima 29–30 °C, v Miláně přes 30 °C a na jihu, například na Sicílii, se běžně pohybují kolem 35 °C.
Léto 2025 bude pravděpodobně jedním z nejteplejších v evropské historii. Výrazné klimatické změny a stabilní tlakové výše zvyšují riziko zdravotních komplikací, požárů a narušení každodenního života. Turisté by měli být při cestování do jižní Evropy obezřetní, chránit se před úpalem, sledovat místní výstrahy a přizpůsobit se novému "normálu", který přináší extrémní vedra.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
