Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Podle klimatologů je alarmující především fakt, že na mnoha dlouhodobě měřicích stanicích nebyly staré rekordy pouze překonány o desetiny stupně, jak je běžné, ale byly překročeny o dva i více stupňů Celsia.
Vysoké teploty navíc doprovázela mimořádná vlhkost vzduchu, což lidskému organismu výrazně ztěžovalo ochlazování pomocí pocení. Horko navíc neustupovalo ani po západu slunce, což komplikovalo noční regeneraci.
Například v Británii neklesla v noci na 25. června teplota pod 23,5 stupně Celsia, což znamenalo nejteplejší červnovou noc v britské historii. Většina území Anglie a Walesu navíc zažila takzvanou tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia, což bylo v těchto oblastech historicky velmi vzácné.
Stejná tlaková výše, která způsobila extrémní počasí v Británii, zasáhla i zbytek evropského kontinentu. Německá meteorologická služba hovořila o vlně veder pro historické knihy a francouzské úřady ji popsaly jako výjimečnou.
Více než tucet zemí v západní, střední a východní Evropě překonalo své červnové teplotní rekordy, v některých případech dokonce o dva až tři stupně. V několika státech rtuť teploměru přesáhla hranici 40 stupňů Celsia a padly zde absolutní rekordy pro jakékoliv roční období, přestože červen bývá obvykle chladnější než červenec.
Francie a Španělsko zaznamenaly své historicky nejteplejší červnové dny z hlediska celonárodního průměru. Ve Švýcarsku teploty dosáhly 39 stupňů Celsia, čímž byl předchozí červnový rekord překonán o více než dva stupně.
Podle odborníků z Institutu pro atmosférickou a klimatickou vědu při ETH Curych sice jde o neobvyklé hodnoty, ale v kontextu globálního oteplování nejsou překvapivé. Evropský kontinent se navíc vlivem specifických geografických podmínek otepluje rychleji než zbytek světa, což ho činí zranitelnějším vůči silnějším vlnám veder.
Rychlejší oteplování Evropy je částečně způsobeno úbytkem sněhové a ledové pokrývky a také poklesem znečišťujících částic v ovzduší, což znamená, že se méně sluneční energie odráží zpět do vesmíru a více jí zahřívá zemský povrch.
Někteří vědci navíc zvažují možnost, že měnící se klima ovlivňuje cirkulaci atmosféry a přináší nad Evropu častější tlakové výše, které k vlnám veder vedou. K intenzitě horka přispívají i nezvykle teplá okolní moře. Voda si totiž teplo uchovává déle než vzduch a následně snižuje ochlazující účinek mořského vánku na pevnině.
Odborníci se shodují, že bez vlivu dlouhodobého oteplování planety nelze takto silné vlny veder racionálně vysvětlit. Jakmile se v současnosti vytvoří systém tlakové výše, výsledné teploty dosahují kvůli teplejšímu klimatu mnohem vyšších hodnot než v minulosti. Zatímco před několika desetiletími bylo dosažení 30 stupňů Celsia v červnu ve Velké Británii relativně vzácnou událostí, dnes se stává běžným standardem.
Tento dlouhodobý trend neznamená, že každá nadcházející vlna veder bude automaticky teplejší než ta předchozí, nebo že příští léto musí být nutně teplejší než letošní. Vědci však varují, že v průměru budou léta v Británii a Evropě nevyhnutelně stále teplejší, dokud lidstvo nedosáhne globálních čistých nulových emisí skleníkových plynů a klima se nestabilizuje.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
