Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Podle klimatologů je alarmující především fakt, že na mnoha dlouhodobě měřicích stanicích nebyly staré rekordy pouze překonány o desetiny stupně, jak je běžné, ale byly překročeny o dva i více stupňů Celsia.
Vysoké teploty navíc doprovázela mimořádná vlhkost vzduchu, což lidskému organismu výrazně ztěžovalo ochlazování pomocí pocení. Horko navíc neustupovalo ani po západu slunce, což komplikovalo noční regeneraci.
Například v Británii neklesla v noci na 25. června teplota pod 23,5 stupně Celsia, což znamenalo nejteplejší červnovou noc v britské historii. Většina území Anglie a Walesu navíc zažila takzvanou tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia, což bylo v těchto oblastech historicky velmi vzácné.
Stejná tlaková výše, která způsobila extrémní počasí v Británii, zasáhla i zbytek evropského kontinentu. Německá meteorologická služba hovořila o vlně veder pro historické knihy a francouzské úřady ji popsaly jako výjimečnou.
Více než tucet zemí v západní, střední a východní Evropě překonalo své červnové teplotní rekordy, v některých případech dokonce o dva až tři stupně. V několika státech rtuť teploměru přesáhla hranici 40 stupňů Celsia a padly zde absolutní rekordy pro jakékoliv roční období, přestože červen bývá obvykle chladnější než červenec.
Francie a Španělsko zaznamenaly své historicky nejteplejší červnové dny z hlediska celonárodního průměru. Ve Švýcarsku teploty dosáhly 39 stupňů Celsia, čímž byl předchozí červnový rekord překonán o více než dva stupně.
Podle odborníků z Institutu pro atmosférickou a klimatickou vědu při ETH Curych sice jde o neobvyklé hodnoty, ale v kontextu globálního oteplování nejsou překvapivé. Evropský kontinent se navíc vlivem specifických geografických podmínek otepluje rychleji než zbytek světa, což ho činí zranitelnějším vůči silnějším vlnám veder.
Rychlejší oteplování Evropy je částečně způsobeno úbytkem sněhové a ledové pokrývky a také poklesem znečišťujících částic v ovzduší, což znamená, že se méně sluneční energie odráží zpět do vesmíru a více jí zahřívá zemský povrch.
Někteří vědci navíc zvažují možnost, že měnící se klima ovlivňuje cirkulaci atmosféry a přináší nad Evropu častější tlakové výše, které k vlnám veder vedou. K intenzitě horka přispívají i nezvykle teplá okolní moře. Voda si totiž teplo uchovává déle než vzduch a následně snižuje ochlazující účinek mořského vánku na pevnině.
Odborníci se shodují, že bez vlivu dlouhodobého oteplování planety nelze takto silné vlny veder racionálně vysvětlit. Jakmile se v současnosti vytvoří systém tlakové výše, výsledné teploty dosahují kvůli teplejšímu klimatu mnohem vyšších hodnot než v minulosti. Zatímco před několika desetiletími bylo dosažení 30 stupňů Celsia v červnu ve Velké Británii relativně vzácnou událostí, dnes se stává běžným standardem.
Tento dlouhodobý trend neznamená, že každá nadcházející vlna veder bude automaticky teplejší než ta předchozí, nebo že příští léto musí být nutně teplejší než letošní. Vědci však varují, že v průměru budou léta v Británii a Evropě nevyhnutelně stále teplejší, dokud lidstvo nedosáhne globálních čistých nulových emisí skleníkových plynů a klima se nestabilizuje.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
