Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Podle klimatologů je alarmující především fakt, že na mnoha dlouhodobě měřicích stanicích nebyly staré rekordy pouze překonány o desetiny stupně, jak je běžné, ale byly překročeny o dva i více stupňů Celsia.
Vysoké teploty navíc doprovázela mimořádná vlhkost vzduchu, což lidskému organismu výrazně ztěžovalo ochlazování pomocí pocení. Horko navíc neustupovalo ani po západu slunce, což komplikovalo noční regeneraci.
Například v Británii neklesla v noci na 25. června teplota pod 23,5 stupně Celsia, což znamenalo nejteplejší červnovou noc v britské historii. Většina území Anglie a Walesu navíc zažila takzvanou tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia, což bylo v těchto oblastech historicky velmi vzácné.
Stejná tlaková výše, která způsobila extrémní počasí v Británii, zasáhla i zbytek evropského kontinentu. Německá meteorologická služba hovořila o vlně veder pro historické knihy a francouzské úřady ji popsaly jako výjimečnou.
Více než tucet zemí v západní, střední a východní Evropě překonalo své červnové teplotní rekordy, v některých případech dokonce o dva až tři stupně. V několika státech rtuť teploměru přesáhla hranici 40 stupňů Celsia a padly zde absolutní rekordy pro jakékoliv roční období, přestože červen bývá obvykle chladnější než červenec.
Francie a Španělsko zaznamenaly své historicky nejteplejší červnové dny z hlediska celonárodního průměru. Ve Švýcarsku teploty dosáhly 39 stupňů Celsia, čímž byl předchozí červnový rekord překonán o více než dva stupně.
Podle odborníků z Institutu pro atmosférickou a klimatickou vědu při ETH Curych sice jde o neobvyklé hodnoty, ale v kontextu globálního oteplování nejsou překvapivé. Evropský kontinent se navíc vlivem specifických geografických podmínek otepluje rychleji než zbytek světa, což ho činí zranitelnějším vůči silnějším vlnám veder.
Rychlejší oteplování Evropy je částečně způsobeno úbytkem sněhové a ledové pokrývky a také poklesem znečišťujících částic v ovzduší, což znamená, že se méně sluneční energie odráží zpět do vesmíru a více jí zahřívá zemský povrch.
Někteří vědci navíc zvažují možnost, že měnící se klima ovlivňuje cirkulaci atmosféry a přináší nad Evropu častější tlakové výše, které k vlnám veder vedou. K intenzitě horka přispívají i nezvykle teplá okolní moře. Voda si totiž teplo uchovává déle než vzduch a následně snižuje ochlazující účinek mořského vánku na pevnině.
Odborníci se shodují, že bez vlivu dlouhodobého oteplování planety nelze takto silné vlny veder racionálně vysvětlit. Jakmile se v současnosti vytvoří systém tlakové výše, výsledné teploty dosahují kvůli teplejšímu klimatu mnohem vyšších hodnot než v minulosti. Zatímco před několika desetiletími bylo dosažení 30 stupňů Celsia v červnu ve Velké Británii relativně vzácnou událostí, dnes se stává běžným standardem.
Tento dlouhodobý trend neznamená, že každá nadcházející vlna veder bude automaticky teplejší než ta předchozí, nebo že příští léto musí být nutně teplejší než letošní. Vědci však varují, že v průměru budou léta v Británii a Evropě nevyhnutelně stále teplejší, dokud lidstvo nedosáhne globálních čistých nulových emisí skleníkových plynů a klima se nestabilizuje.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.
Společnost Meta Platforms čelí u federálního soudu v kalifornském Oaklandu jednomu z nejzásadnějších soudních procesů ve své historii.
Vojenská situace na Ukrajině nadále zůstává ve fázi pozemního opotřebovávacího boje, v němž ruská armáda navzdory probíhající letní ofenzivě nedosahuje žádných operačně významných územních zisků. Tempo postupu ruských jednotek se již několik měsíců drží na velmi nízkých hodnotách, které výrazně zaostávají za výsledky z předchozích let.
Ruské síly během předminulého týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.
Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.
Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou.
Řidiči jednoho konkrétního typu vozidla z Hradce Králové by si na své automobily měli dávat velký pozor. Soustředí se na ně totiž organizovaná skupina zlodějů, zřejmě jde o cizince. Auta nejspíš končí v jedné ze sousedních zemí.
