Pokud nezastavíme oteplování, počasí bude stále extrémnější, varují vědci

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 4. července 2026 09:55
Sdílej:

Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.

Podle klimatologů je alarmující především fakt, že na mnoha dlouhodobě měřicích stanicích nebyly staré rekordy pouze překonány o desetiny stupně, jak je běžné, ale byly překročeny o dva i více stupňů Celsia.

Vysoké teploty navíc doprovázela mimořádná vlhkost vzduchu, což lidskému organismu výrazně ztěžovalo ochlazování pomocí pocení. Horko navíc neustupovalo ani po západu slunce, což komplikovalo noční regeneraci.

Například v Británii neklesla v noci na 25. června teplota pod 23,5 stupně Celsia, což znamenalo nejteplejší červnovou noc v britské historii. Většina území Anglie a Walesu navíc zažila takzvanou tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia, což bylo v těchto oblastech historicky velmi vzácné.

Stejná tlaková výše, která způsobila extrémní počasí v Británii, zasáhla i zbytek evropského kontinentu. Německá meteorologická služba hovořila o vlně veder pro historické knihy a francouzské úřady ji popsaly jako výjimečnou.

Více než tucet zemí v západní, střední a východní Evropě překonalo své červnové teplotní rekordy, v některých případech dokonce o dva až tři stupně. V několika státech rtuť teploměru přesáhla hranici 40 stupňů Celsia a padly zde absolutní rekordy pro jakékoliv roční období, přestože červen bývá obvykle chladnější než červenec.

Francie a Španělsko zaznamenaly své historicky nejteplejší červnové dny z hlediska celonárodního průměru. Ve Švýcarsku teploty dosáhly 39 stupňů Celsia, čímž byl předchozí červnový rekord překonán o více než dva stupně.

Podle odborníků z Institutu pro atmosférickou a klimatickou vědu při ETH Curych sice jde o neobvyklé hodnoty, ale v kontextu globálního oteplování nejsou překvapivé. Evropský kontinent se navíc vlivem specifických geografických podmínek otepluje rychleji než zbytek světa, což ho činí zranitelnějším vůči silnějším vlnám veder.

Rychlejší oteplování Evropy je částečně způsobeno úbytkem sněhové a ledové pokrývky a také poklesem znečišťujících částic v ovzduší, což znamená, že se méně sluneční energie odráží zpět do vesmíru a více jí zahřívá zemský povrch.

Někteří vědci navíc zvažují možnost, že měnící se klima ovlivňuje cirkulaci atmosféry a přináší nad Evropu častější tlakové výše, které k vlnám veder vedou. K intenzitě horka přispívají i nezvykle teplá okolní moře. Voda si totiž teplo uchovává déle než vzduch a následně snižuje ochlazující účinek mořského vánku na pevnině.

Odborníci se shodují, že bez vlivu dlouhodobého oteplování planety nelze takto silné vlny veder racionálně vysvětlit. Jakmile se v současnosti vytvoří systém tlakové výše, výsledné teploty dosahují kvůli teplejšímu klimatu mnohem vyšších hodnot než v minulosti. Zatímco před několika desetiletími bylo dosažení 30 stupňů Celsia v červnu ve Velké Británii relativně vzácnou událostí, dnes se stává běžným standardem.

Tento dlouhodobý trend neznamená, že každá nadcházející vlna veder bude automaticky teplejší než ta předchozí, nebo že příští léto musí být nutně teplejší než letošní. Vědci však varují, že v průměru budou léta v Británii a Evropě nevyhnutelně stále teplejší, dokud lidstvo nedosáhne globálních čistých nulových emisí skleníkových plynů a klima se nestabilizuje.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.