Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Podle klimatologů je alarmující především fakt, že na mnoha dlouhodobě měřicích stanicích nebyly staré rekordy pouze překonány o desetiny stupně, jak je běžné, ale byly překročeny o dva i více stupňů Celsia.
Vysoké teploty navíc doprovázela mimořádná vlhkost vzduchu, což lidskému organismu výrazně ztěžovalo ochlazování pomocí pocení. Horko navíc neustupovalo ani po západu slunce, což komplikovalo noční regeneraci.
Například v Británii neklesla v noci na 25. června teplota pod 23,5 stupně Celsia, což znamenalo nejteplejší červnovou noc v britské historii. Většina území Anglie a Walesu navíc zažila takzvanou tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia, což bylo v těchto oblastech historicky velmi vzácné.
Stejná tlaková výše, která způsobila extrémní počasí v Británii, zasáhla i zbytek evropského kontinentu. Německá meteorologická služba hovořila o vlně veder pro historické knihy a francouzské úřady ji popsaly jako výjimečnou.
Více než tucet zemí v západní, střední a východní Evropě překonalo své červnové teplotní rekordy, v některých případech dokonce o dva až tři stupně. V několika státech rtuť teploměru přesáhla hranici 40 stupňů Celsia a padly zde absolutní rekordy pro jakékoliv roční období, přestože červen bývá obvykle chladnější než červenec.
Francie a Španělsko zaznamenaly své historicky nejteplejší červnové dny z hlediska celonárodního průměru. Ve Švýcarsku teploty dosáhly 39 stupňů Celsia, čímž byl předchozí červnový rekord překonán o více než dva stupně.
Podle odborníků z Institutu pro atmosférickou a klimatickou vědu při ETH Curych sice jde o neobvyklé hodnoty, ale v kontextu globálního oteplování nejsou překvapivé. Evropský kontinent se navíc vlivem specifických geografických podmínek otepluje rychleji než zbytek světa, což ho činí zranitelnějším vůči silnějším vlnám veder.
Rychlejší oteplování Evropy je částečně způsobeno úbytkem sněhové a ledové pokrývky a také poklesem znečišťujících částic v ovzduší, což znamená, že se méně sluneční energie odráží zpět do vesmíru a více jí zahřívá zemský povrch.
Někteří vědci navíc zvažují možnost, že měnící se klima ovlivňuje cirkulaci atmosféry a přináší nad Evropu častější tlakové výše, které k vlnám veder vedou. K intenzitě horka přispívají i nezvykle teplá okolní moře. Voda si totiž teplo uchovává déle než vzduch a následně snižuje ochlazující účinek mořského vánku na pevnině.
Odborníci se shodují, že bez vlivu dlouhodobého oteplování planety nelze takto silné vlny veder racionálně vysvětlit. Jakmile se v současnosti vytvoří systém tlakové výše, výsledné teploty dosahují kvůli teplejšímu klimatu mnohem vyšších hodnot než v minulosti. Zatímco před několika desetiletími bylo dosažení 30 stupňů Celsia v červnu ve Velké Británii relativně vzácnou událostí, dnes se stává běžným standardem.
Tento dlouhodobý trend neznamená, že každá nadcházející vlna veder bude automaticky teplejší než ta předchozí, nebo že příští léto musí být nutně teplejší než letošní. Vědci však varují, že v průměru budou léta v Británii a Evropě nevyhnutelně stále teplejší, dokud lidstvo nedosáhne globálních čistých nulových emisí skleníkových plynů a klima se nestabilizuje.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
