Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Základem úvah o oslabení íránského vlivu se stala zpráva analytické společnosti Kpler, která mapovala situaci v námořní přepravě v průběhu září. Získaná data ukázala výrazný nárůst objemu přepravované surové ropy skrze americko-ománský plavební koridor v blízkosti ománského pobřeží. Během posledního týdne zmíněného měsíce prošlo tímto úsekem 13,2 milionu barelů ropy denně. S výjimkou samotného Íránu opouštělo Blízký východ celkově nejméně 16,5 milionu barelů ropy denně, čímž se export víceméně vrátil na hodnoty běžné před vypuknutím války.
Přesná číselná fakta o pohybu tankerů je však obtížné nezávisle ověřit, neboť plavidla při průjezdu průlivem vypínají své automatické identifikační systémy. Posádky se tímto způsobem snaží vyhnout odhalení a zamezit případným raketovým nebo dronovým útokům z íránské strany. Bezpečnost plavby v oblasti aktivně zajišťuje americké námořnictvo, které plavidla chrání a zachycuje příchozí údery. Provoz celé vojenské operace stojí miliony dolarů denně, přičemž celkové náklady na válečný konflikt dosahují desítek miliard a podle některých odhadů ze střední části roku přesáhly stomiliardovou hranici.
Přibližně čtyřicet procent ropy z regionu v současnosti odchází alternativními cestami mimo samotný Hormuzský průliv. Zbývající část suroviny proudící průlivem využívá stále efektivnější systém kyvadlové dopravy s tankery kotvícími u přístavů Fudžajra a Suhár. K dispozici jsou také ropovody vedoucí přes území Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů k Rudému moři nebo k východnímu pobřeží SAE. Klíčovou roli mezi těmito náhradními trasami hraje především saúdskoarabský Východo-západní ropovod.
Írán a spřátelené milice takzvané osy odporu se opakovaně pokoušejí narušit plynulost dopravy jak v průlivu, tak na alternativních trasách. Iráckým milicím podporovaným Teheránem se v září podařilo zasáhnout čerpací stanici saúdského ropovodu a dočasně vyřadit tok ropy k Rudému moři. Jemenští Hútíové zároveň pokračují v útocích na námořní plavidla v průlivu Báb al-Mandab a sám Írán dál zasahuje lodě přímo v Hormuzu. Tato vojenská opatření mají čím dál omezenější dopad, neboť ochota riskovat při přepravě energií roste a Rijád dokázal poškozený ropovod opravit během několika dnů.
Rostoucí odolnost regionu vede řadu pozorovatelů k názoru, že íránský režim dlouho neodolá, zvláště pod tlakem americké námořní blokády a zpřísněných ekonomických sankcí. Snaha Washingtonu ekonomicky zničit Teherán a donutit ho k jednacímu stolu však naráží na odhodlání íránského vedení udržet pozice. Hlavním motivem íránského státu v tomto konfliktu je totiž jeho vlastní přežití za jakoukoli cenu. Zatímco západní logika předpokládá kapitulaci pro úlevu od tlaku, Teherán vnímá válku jako existenční a snaží se vytvořit podmínky, které zabrání opakování konfliktu v budoucnu.
Cílem amerických a izraelských představitelů od počátku konfliktu zůstává celková změna režimu v Íránu. Prezident Donald Trump zpočátku tvrdil, že boje skončí během několika dnů či týdnů, přičemž spoléhal na podobný scénář jako při dřívější reformě režimu ve Venezuele. Tento záměr však selhal a Bílý dům byl nucen volit mezi kapitulací před volbami a dalším stupňováním tlaku na kolaps íránského státu. Írán si je těchto záměrů plně vědom a ví, že jednostranné ustoupení bez bezpečnostních záruk by vedlo pouze k dalšímu napadení pod záminkou diplomacie.
Íránské vedení dávalo v minulosti opakovaně najevo, že diplomacii a válku vnímá jako spojené nádoby. Režim v Teheránu je ochoten snášet masivní ekonomické i vojenské škody a riskovat i vnitřní rozpad společnosti, jen aby zabránil své porážce. To potvrdily i události z konce září, kdy Írán v reakci na odmítnutí svého diplomatického návrhu po Valném shromáždění OSN zasáhl tři obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Teherán tím dal jednoznačně najevo, že je schopen pokračovat v boji a vyhrocovat situaci podle vlastního uvážení.
Blížící se americké parlamentní volby dávají Teheránu dodatečnou motivaci k dalším úderům na klíčové přepravní trasy. Donald Trump čelí historicky nízkým preferencím a hrozbě ztráty většiny v Kongresu, což by otevřelo cestu k vyšetřování kroků jeho administrativy. Probíhající souboj nervů mezi oběma státy nicméně vyčerpává obě strany konfliktu. Zatímco Spojené státy čelí úbytku raketových zásob i klesající podpoře veřejnosti, Írán se potýká s hlubokou hospodářskou krizí a nedostatkem legitimity vlastního režimu.
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.