Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Základem úvah o oslabení íránského vlivu se stala zpráva analytické společnosti Kpler, která mapovala situaci v námořní přepravě v průběhu září. Získaná data ukázala výrazný nárůst objemu přepravované surové ropy skrze americko-ománský plavební koridor v blízkosti ománského pobřeží. Během posledního týdne zmíněného měsíce prošlo tímto úsekem 13,2 milionu barelů ropy denně. S výjimkou samotného Íránu opouštělo Blízký východ celkově nejméně 16,5 milionu barelů ropy denně, čímž se export víceméně vrátil na hodnoty běžné před vypuknutím války.
Přesná číselná fakta o pohybu tankerů je však obtížné nezávisle ověřit, neboť plavidla při průjezdu průlivem vypínají své automatické identifikační systémy. Posádky se tímto způsobem snaží vyhnout odhalení a zamezit případným raketovým nebo dronovým útokům z íránské strany. Bezpečnost plavby v oblasti aktivně zajišťuje americké námořnictvo, které plavidla chrání a zachycuje příchozí údery. Provoz celé vojenské operace stojí miliony dolarů denně, přičemž celkové náklady na válečný konflikt dosahují desítek miliard a podle některých odhadů ze střední části roku přesáhly stomiliardovou hranici.
Přibližně čtyřicet procent ropy z regionu v současnosti odchází alternativními cestami mimo samotný Hormuzský průliv. Zbývající část suroviny proudící průlivem využívá stále efektivnější systém kyvadlové dopravy s tankery kotvícími u přístavů Fudžajra a Suhár. K dispozici jsou také ropovody vedoucí přes území Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů k Rudému moři nebo k východnímu pobřeží SAE. Klíčovou roli mezi těmito náhradními trasami hraje především saúdskoarabský Východo-západní ropovod.
Írán a spřátelené milice takzvané osy odporu se opakovaně pokoušejí narušit plynulost dopravy jak v průlivu, tak na alternativních trasách. Iráckým milicím podporovaným Teheránem se v září podařilo zasáhnout čerpací stanici saúdského ropovodu a dočasně vyřadit tok ropy k Rudému moři. Jemenští Hútíové zároveň pokračují v útocích na námořní plavidla v průlivu Báb al-Mandab a sám Írán dál zasahuje lodě přímo v Hormuzu. Tato vojenská opatření mají čím dál omezenější dopad, neboť ochota riskovat při přepravě energií roste a Rijád dokázal poškozený ropovod opravit během několika dnů.
Rostoucí odolnost regionu vede řadu pozorovatelů k názoru, že íránský režim dlouho neodolá, zvláště pod tlakem americké námořní blokády a zpřísněných ekonomických sankcí. Snaha Washingtonu ekonomicky zničit Teherán a donutit ho k jednacímu stolu však naráží na odhodlání íránského vedení udržet pozice. Hlavním motivem íránského státu v tomto konfliktu je totiž jeho vlastní přežití za jakoukoli cenu. Zatímco západní logika předpokládá kapitulaci pro úlevu od tlaku, Teherán vnímá válku jako existenční a snaží se vytvořit podmínky, které zabrání opakování konfliktu v budoucnu.
Cílem amerických a izraelských představitelů od počátku konfliktu zůstává celková změna režimu v Íránu. Prezident Donald Trump zpočátku tvrdil, že boje skončí během několika dnů či týdnů, přičemž spoléhal na podobný scénář jako při dřívější reformě režimu ve Venezuele. Tento záměr však selhal a Bílý dům byl nucen volit mezi kapitulací před volbami a dalším stupňováním tlaku na kolaps íránského státu. Írán si je těchto záměrů plně vědom a ví, že jednostranné ustoupení bez bezpečnostních záruk by vedlo pouze k dalšímu napadení pod záminkou diplomacie.
Íránské vedení dávalo v minulosti opakovaně najevo, že diplomacii a válku vnímá jako spojené nádoby. Režim v Teheránu je ochoten snášet masivní ekonomické i vojenské škody a riskovat i vnitřní rozpad společnosti, jen aby zabránil své porážce. To potvrdily i události z konce září, kdy Írán v reakci na odmítnutí svého diplomatického návrhu po Valném shromáždění OSN zasáhl tři obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Teherán tím dal jednoznačně najevo, že je schopen pokračovat v boji a vyhrocovat situaci podle vlastního uvážení.
Blížící se americké parlamentní volby dávají Teheránu dodatečnou motivaci k dalším úderům na klíčové přepravní trasy. Donald Trump čelí historicky nízkým preferencím a hrozbě ztráty většiny v Kongresu, což by otevřelo cestu k vyšetřování kroků jeho administrativy. Probíhající souboj nervů mezi oběma státy nicméně vyčerpává obě strany konfliktu. Zatímco Spojené státy čelí úbytku raketových zásob i klesající podpoře veřejnosti, Írán se potýká s hlubokou hospodářskou krizí a nedostatkem legitimity vlastního režimu.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.