Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Podle litevských představitelů obeznámených s poznatky CIA mají být k těmto akcím nasazeny především drony typu Gerbera, které jsou menší a lehčí než systémy Šáhid či Geran používané na Ukrajině. Vzhledem ke své omezené nosnosti sice tyto drony nemohou způsobit masivní materiální škody, jejich primárním cílem však má být moment překvapení, vyvolání neklidu a způsobení drobnějších škod při dopadu. Ke břehům jižní Evropy by z paluby plavidel mohly dorazit za jednu až dvě hodiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně tyto informace zpochybnil a v rozhovoru pro stanice TF1 a France 2 prohlásil, že o takových plánech nic neví a CIA francouzské orgány o žádném hrozícím útoku neinformovala.
Podle odborníků na hybridní hrozby spočívá hlavní úskalí podobných odhalení v jejich strategické mnohoznačnosti. Mark Lacy z univerzity v Lancasteru upozorňuje, že celá záležitost může představovat formu takzvané kognitivní a psychologické války, kde je klíčový samotný dojem z probíhajících událostí. Rusko mohlo plány na rozšíření hybridní kampaně do Středomoří vědomě usměrňovat, aniž by je mělo v úmyslu skutečně provést, neboť zasetí pochybností a paniky bývá často účinnější než samotný vojenský úder. Pro prezidenta Vladimira Putina je totiž vytváření nejistoty výhodným nástrojem k oslabení západní odhodlanosti. Stejně tak však mají i západní vlády a armády zájem vystupovat s tím, že hrozbu berou plně vážně, čímž se snaží odradit Moskvu od jakýchkoli reálných kroků.
Mario Baumann z Německé rady pro zahraniční vztahy považuje scénář ruského úderu v jižní Evropě za zcela realistický. Přestože se doposud většina sabotáží, dronových incidentů a útoků na zbrojovky soustředila do severní a střední Evropy, ruský režim vnímá evropskou jednotu jako zásadní překážku pro své zájmy a základ fungování protiruských sankcí. Baumann v této souvislosti připomíná předchozí ruské operace v regionu, jako byla podpora katalánského separatistického hnutí ve Španělsku v roce 2017, rozsáhlé kybernetické útoky na španělské bankovnictví v roce 2024 či zneuctění památníku holocaustu v Paříži v květnu 2024, z něhož byli usvědčeni Bulhaři napojení na ruské zpravodajské služby. Podle Baumanna Rusko systematicky útočí na místa, kde to západní společenství nejméně čeká, přičemž jižní Evropa představuje z hlediska vnímání hybridních hrozeb zranitelný bod.
Bezpečnostní analytici, jako je Julian Pawlak z německého institutu SWP nebo Christian Kaunert z univerzity v Cardiffu, zdůrazňují, že země jako Španělsko či Itálie mají oproti Polsku či Pobaltí výrazně nižší pocit přímého ohrožení. Drony jsou přitom ideálním nástrojem k vyvolávání paranoia, ať už přelety nad letišti nebo narušováním podmořských kabelů. Ruská hybridní strategie navíc úzce souvisí s nadcházejícím volebním cyklem roku 2027, kdy se ve Francii, Španělsku i Itálii uskuteční klíčové volby. Cílem Moskvy je vyvolat ve společnosti úzkost a přesvědčit voliče, že pokračující podpora Ukrajině přináší přímá rizika pro jejich vlastní bezpečnost, což může nahrát politickým silám požadujícím omezení pomoci Kyjevu, podobně jako v případě strany Alternativa pro Německo.
Ačkoli má ruská námořní flotila po vypuknutí války na Ukrajině ve Středozemním moři omezený prostor k manévrování, logistické překážky nejsou nepřekonatelné. Moskva může organizaci operací zadat prostřednictvím internetu místnímu organizovanému zločinu, což dokládá i případ vraždy ruského přeběhlíka Maxima Kuzminova ve Španělsku z roku 2023. Podle bezpečnostních expertů by navíc zvýšená pozornost Severoatlantické aliance věnovaná Středomoří mohla odvrátit kapacity NATO od severní Evropy, čímž by se uvolnil prostor pro operace ruské stínové flotily přepravující ropu přes severoevropské námořní trasy.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.