CIA varovala několik středomořských států před hrozbou ruských hybridních operací

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 2. října 2026 13:34
Sdílej:

Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie. 

Podle litevských představitelů obeznámených s poznatky CIA mají být k těmto akcím nasazeny především drony typu Gerbera, které jsou menší a lehčí než systémy Šáhid či Geran používané na Ukrajině. Vzhledem ke své omezené nosnosti sice tyto drony nemohou způsobit masivní materiální škody, jejich primárním cílem však má být moment překvapení, vyvolání neklidu a způsobení drobnějších škod při dopadu. Ke břehům jižní Evropy by z paluby plavidel mohly dorazit za jednu až dvě hodiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně tyto informace zpochybnil a v rozhovoru pro stanice TF1 a France 2 prohlásil, že o takových plánech nic neví a CIA francouzské orgány o žádném hrozícím útoku neinformovala.

Podle odborníků na hybridní hrozby spočívá hlavní úskalí podobných odhalení v jejich strategické mnohoznačnosti. Mark Lacy z univerzity v Lancasteru upozorňuje, že celá záležitost může představovat formu takzvané kognitivní a psychologické války, kde je klíčový samotný dojem z probíhajících událostí. Rusko mohlo plány na rozšíření hybridní kampaně do Středomoří vědomě usměrňovat, aniž by je mělo v úmyslu skutečně provést, neboť zasetí pochybností a paniky bývá často účinnější než samotný vojenský úder. Pro prezidenta Vladimira Putina je totiž vytváření nejistoty výhodným nástrojem k oslabení západní odhodlanosti. Stejně tak však mají i západní vlády a armády zájem vystupovat s tím, že hrozbu berou plně vážně, čímž se snaží odradit Moskvu od jakýchkoli reálných kroků.

Mario Baumann z Německé rady pro zahraniční vztahy považuje scénář ruského úderu v jižní Evropě za zcela realistický. Přestože se doposud většina sabotáží, dronových incidentů a útoků na zbrojovky soustředila do severní a střední Evropy, ruský režim vnímá evropskou jednotu jako zásadní překážku pro své zájmy a základ fungování protiruských sankcí. Baumann v této souvislosti připomíná předchozí ruské operace v regionu, jako byla podpora katalánského separatistického hnutí ve Španělsku v roce 2017, rozsáhlé kybernetické útoky na španělské bankovnictví v roce 2024 či zneuctění památníku holocaustu v Paříži v květnu 2024, z něhož byli usvědčeni Bulhaři napojení na ruské zpravodajské služby. Podle Baumanna Rusko systematicky útočí na místa, kde to západní společenství nejméně čeká, přičemž jižní Evropa představuje z hlediska vnímání hybridních hrozeb zranitelný bod.

Bezpečnostní analytici, jako je Julian Pawlak z německého institutu SWP nebo Christian Kaunert z univerzity v Cardiffu, zdůrazňují, že země jako Španělsko či Itálie mají oproti Polsku či Pobaltí výrazně nižší pocit přímého ohrožení. Drony jsou přitom ideálním nástrojem k vyvolávání paranoia, ať už přelety nad letišti nebo narušováním podmořských kabelů. Ruská hybridní strategie navíc úzce souvisí s nadcházejícím volebním cyklem roku 2027, kdy se ve Francii, Španělsku i Itálii uskuteční klíčové volby. Cílem Moskvy je vyvolat ve společnosti úzkost a přesvědčit voliče, že pokračující podpora Ukrajině přináší přímá rizika pro jejich vlastní bezpečnost, což může nahrát politickým silám požadujícím omezení pomoci Kyjevu, podobně jako v případě strany Alternativa pro Německo.

Ačkoli má ruská námořní flotila po vypuknutí války na Ukrajině ve Středozemním moři omezený prostor k manévrování, logistické překážky nejsou nepřekonatelné. Moskva může organizaci operací zadat prostřednictvím internetu místnímu organizovanému zločinu, což dokládá i případ vraždy ruského přeběhlíka Maxima Kuzminova ve Španělsku z roku 2023. Podle bezpečnostních expertů by navíc zvýšená pozornost Severoatlantické aliance věnovaná Středomoří mohla odvrátit kapacity NATO od severní Evropy, čímž by se uvolnil prostor pro operace ruské stínové flotily přepravující ropu přes severoevropské námořní trasy.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.