Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Podle litevských představitelů obeznámených s poznatky CIA mají být k těmto akcím nasazeny především drony typu Gerbera, které jsou menší a lehčí než systémy Šáhid či Geran používané na Ukrajině. Vzhledem ke své omezené nosnosti sice tyto drony nemohou způsobit masivní materiální škody, jejich primárním cílem však má být moment překvapení, vyvolání neklidu a způsobení drobnějších škod při dopadu. Ke břehům jižní Evropy by z paluby plavidel mohly dorazit za jednu až dvě hodiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně tyto informace zpochybnil a v rozhovoru pro stanice TF1 a France 2 prohlásil, že o takových plánech nic neví a CIA francouzské orgány o žádném hrozícím útoku neinformovala.
Podle odborníků na hybridní hrozby spočívá hlavní úskalí podobných odhalení v jejich strategické mnohoznačnosti. Mark Lacy z univerzity v Lancasteru upozorňuje, že celá záležitost může představovat formu takzvané kognitivní a psychologické války, kde je klíčový samotný dojem z probíhajících událostí. Rusko mohlo plány na rozšíření hybridní kampaně do Středomoří vědomě usměrňovat, aniž by je mělo v úmyslu skutečně provést, neboť zasetí pochybností a paniky bývá často účinnější než samotný vojenský úder. Pro prezidenta Vladimira Putina je totiž vytváření nejistoty výhodným nástrojem k oslabení západní odhodlanosti. Stejně tak však mají i západní vlády a armády zájem vystupovat s tím, že hrozbu berou plně vážně, čímž se snaží odradit Moskvu od jakýchkoli reálných kroků.
Mario Baumann z Německé rady pro zahraniční vztahy považuje scénář ruského úderu v jižní Evropě za zcela realistický. Přestože se doposud většina sabotáží, dronových incidentů a útoků na zbrojovky soustředila do severní a střední Evropy, ruský režim vnímá evropskou jednotu jako zásadní překážku pro své zájmy a základ fungování protiruských sankcí. Baumann v této souvislosti připomíná předchozí ruské operace v regionu, jako byla podpora katalánského separatistického hnutí ve Španělsku v roce 2017, rozsáhlé kybernetické útoky na španělské bankovnictví v roce 2024 či zneuctění památníku holocaustu v Paříži v květnu 2024, z něhož byli usvědčeni Bulhaři napojení na ruské zpravodajské služby. Podle Baumanna Rusko systematicky útočí na místa, kde to západní společenství nejméně čeká, přičemž jižní Evropa představuje z hlediska vnímání hybridních hrozeb zranitelný bod.
Bezpečnostní analytici, jako je Julian Pawlak z německého institutu SWP nebo Christian Kaunert z univerzity v Cardiffu, zdůrazňují, že země jako Španělsko či Itálie mají oproti Polsku či Pobaltí výrazně nižší pocit přímého ohrožení. Drony jsou přitom ideálním nástrojem k vyvolávání paranoia, ať už přelety nad letišti nebo narušováním podmořských kabelů. Ruská hybridní strategie navíc úzce souvisí s nadcházejícím volebním cyklem roku 2027, kdy se ve Francii, Španělsku i Itálii uskuteční klíčové volby. Cílem Moskvy je vyvolat ve společnosti úzkost a přesvědčit voliče, že pokračující podpora Ukrajině přináší přímá rizika pro jejich vlastní bezpečnost, což může nahrát politickým silám požadujícím omezení pomoci Kyjevu, podobně jako v případě strany Alternativa pro Německo.
Ačkoli má ruská námořní flotila po vypuknutí války na Ukrajině ve Středozemním moři omezený prostor k manévrování, logistické překážky nejsou nepřekonatelné. Moskva může organizaci operací zadat prostřednictvím internetu místnímu organizovanému zločinu, což dokládá i případ vraždy ruského přeběhlíka Maxima Kuzminova ve Španělsku z roku 2023. Podle bezpečnostních expertů by navíc zvýšená pozornost Severoatlantické aliance věnovaná Středomoří mohla odvrátit kapacity NATO od severní Evropy, čímž by se uvolnil prostor pro operace ruské stínové flotily přepravující ropu přes severoevropské námořní trasy.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.