Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Podle litevských představitelů obeznámených s poznatky CIA mají být k těmto akcím nasazeny především drony typu Gerbera, které jsou menší a lehčí než systémy Šáhid či Geran používané na Ukrajině. Vzhledem ke své omezené nosnosti sice tyto drony nemohou způsobit masivní materiální škody, jejich primárním cílem však má být moment překvapení, vyvolání neklidu a způsobení drobnějších škod při dopadu. Ke břehům jižní Evropy by z paluby plavidel mohly dorazit za jednu až dvě hodiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně tyto informace zpochybnil a v rozhovoru pro stanice TF1 a France 2 prohlásil, že o takových plánech nic neví a CIA francouzské orgány o žádném hrozícím útoku neinformovala.
Podle odborníků na hybridní hrozby spočívá hlavní úskalí podobných odhalení v jejich strategické mnohoznačnosti. Mark Lacy z univerzity v Lancasteru upozorňuje, že celá záležitost může představovat formu takzvané kognitivní a psychologické války, kde je klíčový samotný dojem z probíhajících událostí. Rusko mohlo plány na rozšíření hybridní kampaně do Středomoří vědomě usměrňovat, aniž by je mělo v úmyslu skutečně provést, neboť zasetí pochybností a paniky bývá často účinnější než samotný vojenský úder. Pro prezidenta Vladimira Putina je totiž vytváření nejistoty výhodným nástrojem k oslabení západní odhodlanosti. Stejně tak však mají i západní vlády a armády zájem vystupovat s tím, že hrozbu berou plně vážně, čímž se snaží odradit Moskvu od jakýchkoli reálných kroků.
Mario Baumann z Německé rady pro zahraniční vztahy považuje scénář ruského úderu v jižní Evropě za zcela realistický. Přestože se doposud většina sabotáží, dronových incidentů a útoků na zbrojovky soustředila do severní a střední Evropy, ruský režim vnímá evropskou jednotu jako zásadní překážku pro své zájmy a základ fungování protiruských sankcí. Baumann v této souvislosti připomíná předchozí ruské operace v regionu, jako byla podpora katalánského separatistického hnutí ve Španělsku v roce 2017, rozsáhlé kybernetické útoky na španělské bankovnictví v roce 2024 či zneuctění památníku holocaustu v Paříži v květnu 2024, z něhož byli usvědčeni Bulhaři napojení na ruské zpravodajské služby. Podle Baumanna Rusko systematicky útočí na místa, kde to západní společenství nejméně čeká, přičemž jižní Evropa představuje z hlediska vnímání hybridních hrozeb zranitelný bod.
Bezpečnostní analytici, jako je Julian Pawlak z německého institutu SWP nebo Christian Kaunert z univerzity v Cardiffu, zdůrazňují, že země jako Španělsko či Itálie mají oproti Polsku či Pobaltí výrazně nižší pocit přímého ohrožení. Drony jsou přitom ideálním nástrojem k vyvolávání paranoia, ať už přelety nad letišti nebo narušováním podmořských kabelů. Ruská hybridní strategie navíc úzce souvisí s nadcházejícím volebním cyklem roku 2027, kdy se ve Francii, Španělsku i Itálii uskuteční klíčové volby. Cílem Moskvy je vyvolat ve společnosti úzkost a přesvědčit voliče, že pokračující podpora Ukrajině přináší přímá rizika pro jejich vlastní bezpečnost, což může nahrát politickým silám požadujícím omezení pomoci Kyjevu, podobně jako v případě strany Alternativa pro Německo.
Ačkoli má ruská námořní flotila po vypuknutí války na Ukrajině ve Středozemním moři omezený prostor k manévrování, logistické překážky nejsou nepřekonatelné. Moskva může organizaci operací zadat prostřednictvím internetu místnímu organizovanému zločinu, což dokládá i případ vraždy ruského přeběhlíka Maxima Kuzminova ve Španělsku z roku 2023. Podle bezpečnostních expertů by navíc zvýšená pozornost Severoatlantické aliance věnovaná Středomoří mohla odvrátit kapacity NATO od severní Evropy, čímž by se uvolnil prostor pro operace ruské stínové flotily přepravující ropu přes severoevropské námořní trasy.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.