Ukrajinská armáda poprvé použila novou taktickou balistickou střelu FP-7

Vojenští analytici podle The Guardian popisují střelu FP-7 jako taktickou zbraň krátkého dosahu s doletem přibližně dvě stě kilometrů. Vzhledem ke svým vlastnostem bývá přirovnávána k americkému systému ATACMS, oproti němuž však představuje výrazně levnější alternativu. Vývoj vlastních taktických balistických střel považuje ukrajinská strana za klíčový prvek obranné strategie a odpověď na rozsáhlé ruské raketové útoky. Ukrajinská výroba raketových zbraní totiž za ruským arzenálem z hlediska objemu stále zaostává.

Ruské síly současně pokračují v intenzivních úderech na ukrajinskou infrastrukturu za použití útočných bezpilotních prostředků. V Kyjevě zasáhl dron budovu školy, z níž se všichni žáci předem uchýlili do krytu, takže událost se obešla bez zranění. Další útoky cílily na Jižní most přes řeku Dněpr, kde došlo k poškození vozovky, nosných konstrukcí i ochranných prvků metra. Podle ukrajinských představitelů tyto údery představují začátek plánované zimní kampaně zaměřené na zničení ukrajinské energetické sítě.

Ukrajinská armáda zároveň pokračuje v dronových útocích na ruské rafinérie a průmyslová zařízení. Prezident Zelenskyj potvrdil údery na ropná zařízení v Samarské oblasti, cíle ve Volgogradu a základnu útočných dronů v Orlovské oblasti. Při operacích v Černém moři bylo rovněž zasaženo ruské plavidlo. Podle ukrajinských odhadů tyto systematické údery vyřadily z provozu více než čtyřicet pět procent ruských rafinérských kapacit, což v některých regionech vedlo k přídělovému systému a dlouhým frontám u čerpacích stanic. Ukrajina v těchto akcích pokračuje i přes výhrady Donalda Trumpa, podle něhož útoky zvyšují světové ceny paliv.

Evropské státy se v důsledku zákazu dovozu ruské ropy a narušení dodávek z Blízkého východu staly výrazně závislými na amerických palivech. Trumpova administrativa proto vyzvala Německo a Francii k uvolnění nouzových zásob motorové nafty s cílem stabilizovat rostoucí globální ceny. V případě neuposlechnutí této výzvy pohrozil Washington možným zákazem vývozu americké nafty do Evropy. Rozhovory mezi americkými a evropskými představiteli v této věci nadále probíhají za zavřenými dveřmi.

Problémy s potravinovou bezpečností a energetikou se staly hlavním tématem jednání ministrů obchodu zemí skupiny G20 v americkém Milwaukee. Zástupci evropských zemí na zasedání ostře kritizovali ruské útoky na ukrajinský zemědělský sektor a infrastrukturu pro vývoz obilí. Francouzský delegovaný ministr pro mezinárodní obchod Nicolas Forissier uvedl, že účastníci schůzky označili zneužívání potravinových zásob jako zbraně v konfliktech za zcela nepřijatelné. Podle jeho vyjádření představovala evropská kritika ruské agrese pouze pojmenování reálného stavu věcí.

Moskva současně varovala Severoatlantickou alianci před jakýmikoli pokusy o odříznutí ruské exklávy Kaliningrad na pobřeží Baltu. Ruská diplomatická zastoupení v Evropě uvedla, že disponují informacemi o připravované námořní a letecké blokádě této oblasti ze strany NATO. Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že případný pokus o blokádu by se setkal s jadernou odpovědí. Vztahy mezi Ruskem a aliancí tak zůstávají extrémně napjaté, přičemž Putin odmítl, že by šlo o zastrašování, a označil prohlášení za reakci na tlak Západu.

V souvislosti s ekonomickými opatřeními Vladimir Putin naznačil možnost navrácení zabavených majetků západních společností v Rusku v případě příznivého vývoje vztahů. Ruské úřady dříve převzaly kontrolu nad aktivy společností Nestlé, Auchan, Metro či bývalého řetězce Leroy Merlin. Ruský prezident zároveň zopakoval, že dává přednost ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím jednání. Jako hlavní podmínku urovnání však nadále požaduje, aby Ukrajina po skončení bojů získala plně neutrální status.