Ukrajinská armáda poprvé použila novou taktickou balistickou střelu FP-7

raketa FP-7
raketa FP-7, foto: Fire Point
Klára Marková 2. října 2026 11:07
Sdílej:

Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.

Vojenští analytici podle The Guardian popisují střelu FP-7 jako taktickou zbraň krátkého dosahu s doletem přibližně dvě stě kilometrů. Vzhledem ke svým vlastnostem bývá přirovnávána k americkému systému ATACMS, oproti němuž však představuje výrazně levnější alternativu. Vývoj vlastních taktických balistických střel považuje ukrajinská strana za klíčový prvek obranné strategie a odpověď na rozsáhlé ruské raketové útoky. Ukrajinská výroba raketových zbraní totiž za ruským arzenálem z hlediska objemu stále zaostává.

Ruské síly současně pokračují v intenzivních úderech na ukrajinskou infrastrukturu za použití útočných bezpilotních prostředků. V Kyjevě zasáhl dron budovu školy, z níž se všichni žáci předem uchýlili do krytu, takže událost se obešla bez zranění. Další útoky cílily na Jižní most přes řeku Dněpr, kde došlo k poškození vozovky, nosných konstrukcí i ochranných prvků metra. Podle ukrajinských představitelů tyto údery představují začátek plánované zimní kampaně zaměřené na zničení ukrajinské energetické sítě.

Ukrajinská armáda zároveň pokračuje v dronových útocích na ruské rafinérie a průmyslová zařízení. Prezident Zelenskyj potvrdil údery na ropná zařízení v Samarské oblasti, cíle ve Volgogradu a základnu útočných dronů v Orlovské oblasti. Při operacích v Černém moři bylo rovněž zasaženo ruské plavidlo. Podle ukrajinských odhadů tyto systematické údery vyřadily z provozu více než čtyřicet pět procent ruských rafinérských kapacit, což v některých regionech vedlo k přídělovému systému a dlouhým frontám u čerpacích stanic. Ukrajina v těchto akcích pokračuje i přes výhrady Donalda Trumpa, podle něhož útoky zvyšují světové ceny paliv.

Evropské státy se v důsledku zákazu dovozu ruské ropy a narušení dodávek z Blízkého východu staly výrazně závislými na amerických palivech. Trumpova administrativa proto vyzvala Německo a Francii k uvolnění nouzových zásob motorové nafty s cílem stabilizovat rostoucí globální ceny. V případě neuposlechnutí této výzvy pohrozil Washington možným zákazem vývozu americké nafty do Evropy. Rozhovory mezi americkými a evropskými představiteli v této věci nadále probíhají za zavřenými dveřmi.

Problémy s potravinovou bezpečností a energetikou se staly hlavním tématem jednání ministrů obchodu zemí skupiny G20 v americkém Milwaukee. Zástupci evropských zemí na zasedání ostře kritizovali ruské útoky na ukrajinský zemědělský sektor a infrastrukturu pro vývoz obilí. Francouzský delegovaný ministr pro mezinárodní obchod Nicolas Forissier uvedl, že účastníci schůzky označili zneužívání potravinových zásob jako zbraně v konfliktech za zcela nepřijatelné. Podle jeho vyjádření představovala evropská kritika ruské agrese pouze pojmenování reálného stavu věcí.

Moskva současně varovala Severoatlantickou alianci před jakýmikoli pokusy o odříznutí ruské exklávy Kaliningrad na pobřeží Baltu. Ruská diplomatická zastoupení v Evropě uvedla, že disponují informacemi o připravované námořní a letecké blokádě této oblasti ze strany NATO. Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že případný pokus o blokádu by se setkal s jadernou odpovědí. Vztahy mezi Ruskem a aliancí tak zůstávají extrémně napjaté, přičemž Putin odmítl, že by šlo o zastrašování, a označil prohlášení za reakci na tlak Západu.

V souvislosti s ekonomickými opatřeními Vladimir Putin naznačil možnost navrácení zabavených majetků západních společností v Rusku v případě příznivého vývoje vztahů. Ruské úřady dříve převzaly kontrolu nad aktivy společností Nestlé, Auchan, Metro či bývalého řetězce Leroy Merlin. Ruský prezident zároveň zopakoval, že dává přednost ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím jednání. Jako hlavní podmínku urovnání však nadále požaduje, aby Ukrajina po skončení bojů získala plně neutrální status.

Témata:
Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.