Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Vojenští analytici podle The Guardian popisují střelu FP-7 jako taktickou zbraň krátkého dosahu s doletem přibližně dvě stě kilometrů. Vzhledem ke svým vlastnostem bývá přirovnávána k americkému systému ATACMS, oproti němuž však představuje výrazně levnější alternativu. Vývoj vlastních taktických balistických střel považuje ukrajinská strana za klíčový prvek obranné strategie a odpověď na rozsáhlé ruské raketové útoky. Ukrajinská výroba raketových zbraní totiž za ruským arzenálem z hlediska objemu stále zaostává.
Ruské síly současně pokračují v intenzivních úderech na ukrajinskou infrastrukturu za použití útočných bezpilotních prostředků. V Kyjevě zasáhl dron budovu školy, z níž se všichni žáci předem uchýlili do krytu, takže událost se obešla bez zranění. Další útoky cílily na Jižní most přes řeku Dněpr, kde došlo k poškození vozovky, nosných konstrukcí i ochranných prvků metra. Podle ukrajinských představitelů tyto údery představují začátek plánované zimní kampaně zaměřené na zničení ukrajinské energetické sítě.
Ukrajinská armáda zároveň pokračuje v dronových útocích na ruské rafinérie a průmyslová zařízení. Prezident Zelenskyj potvrdil údery na ropná zařízení v Samarské oblasti, cíle ve Volgogradu a základnu útočných dronů v Orlovské oblasti. Při operacích v Černém moři bylo rovněž zasaženo ruské plavidlo. Podle ukrajinských odhadů tyto systematické údery vyřadily z provozu více než čtyřicet pět procent ruských rafinérských kapacit, což v některých regionech vedlo k přídělovému systému a dlouhým frontám u čerpacích stanic. Ukrajina v těchto akcích pokračuje i přes výhrady Donalda Trumpa, podle něhož útoky zvyšují světové ceny paliv.
Evropské státy se v důsledku zákazu dovozu ruské ropy a narušení dodávek z Blízkého východu staly výrazně závislými na amerických palivech. Trumpova administrativa proto vyzvala Německo a Francii k uvolnění nouzových zásob motorové nafty s cílem stabilizovat rostoucí globální ceny. V případě neuposlechnutí této výzvy pohrozil Washington možným zákazem vývozu americké nafty do Evropy. Rozhovory mezi americkými a evropskými představiteli v této věci nadále probíhají za zavřenými dveřmi.
Problémy s potravinovou bezpečností a energetikou se staly hlavním tématem jednání ministrů obchodu zemí skupiny G20 v americkém Milwaukee. Zástupci evropských zemí na zasedání ostře kritizovali ruské útoky na ukrajinský zemědělský sektor a infrastrukturu pro vývoz obilí. Francouzský delegovaný ministr pro mezinárodní obchod Nicolas Forissier uvedl, že účastníci schůzky označili zneužívání potravinových zásob jako zbraně v konfliktech za zcela nepřijatelné. Podle jeho vyjádření představovala evropská kritika ruské agrese pouze pojmenování reálného stavu věcí.
Moskva současně varovala Severoatlantickou alianci před jakýmikoli pokusy o odříznutí ruské exklávy Kaliningrad na pobřeží Baltu. Ruská diplomatická zastoupení v Evropě uvedla, že disponují informacemi o připravované námořní a letecké blokádě této oblasti ze strany NATO. Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že případný pokus o blokádu by se setkal s jadernou odpovědí. Vztahy mezi Ruskem a aliancí tak zůstávají extrémně napjaté, přičemž Putin odmítl, že by šlo o zastrašování, a označil prohlášení za reakci na tlak Západu.
V souvislosti s ekonomickými opatřeními Vladimir Putin naznačil možnost navrácení zabavených majetků západních společností v Rusku v případě příznivého vývoje vztahů. Ruské úřady dříve převzaly kontrolu nad aktivy společností Nestlé, Auchan, Metro či bývalého řetězce Leroy Merlin. Ruský prezident zároveň zopakoval, že dává přednost ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím jednání. Jako hlavní podmínku urovnání však nadále požaduje, aby Ukrajina po skončení bojů získala plně neutrální status.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.