Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Vojenští analytici podle The Guardian popisují střelu FP-7 jako taktickou zbraň krátkého dosahu s doletem přibližně dvě stě kilometrů. Vzhledem ke svým vlastnostem bývá přirovnávána k americkému systému ATACMS, oproti němuž však představuje výrazně levnější alternativu. Vývoj vlastních taktických balistických střel považuje ukrajinská strana za klíčový prvek obranné strategie a odpověď na rozsáhlé ruské raketové útoky. Ukrajinská výroba raketových zbraní totiž za ruským arzenálem z hlediska objemu stále zaostává.
Ruské síly současně pokračují v intenzivních úderech na ukrajinskou infrastrukturu za použití útočných bezpilotních prostředků. V Kyjevě zasáhl dron budovu školy, z níž se všichni žáci předem uchýlili do krytu, takže událost se obešla bez zranění. Další útoky cílily na Jižní most přes řeku Dněpr, kde došlo k poškození vozovky, nosných konstrukcí i ochranných prvků metra. Podle ukrajinských představitelů tyto údery představují začátek plánované zimní kampaně zaměřené na zničení ukrajinské energetické sítě.
Ukrajinská armáda zároveň pokračuje v dronových útocích na ruské rafinérie a průmyslová zařízení. Prezident Zelenskyj potvrdil údery na ropná zařízení v Samarské oblasti, cíle ve Volgogradu a základnu útočných dronů v Orlovské oblasti. Při operacích v Černém moři bylo rovněž zasaženo ruské plavidlo. Podle ukrajinských odhadů tyto systematické údery vyřadily z provozu více než čtyřicet pět procent ruských rafinérských kapacit, což v některých regionech vedlo k přídělovému systému a dlouhým frontám u čerpacích stanic. Ukrajina v těchto akcích pokračuje i přes výhrady Donalda Trumpa, podle něhož útoky zvyšují světové ceny paliv.
Evropské státy se v důsledku zákazu dovozu ruské ropy a narušení dodávek z Blízkého východu staly výrazně závislými na amerických palivech. Trumpova administrativa proto vyzvala Německo a Francii k uvolnění nouzových zásob motorové nafty s cílem stabilizovat rostoucí globální ceny. V případě neuposlechnutí této výzvy pohrozil Washington možným zákazem vývozu americké nafty do Evropy. Rozhovory mezi americkými a evropskými představiteli v této věci nadále probíhají za zavřenými dveřmi.
Problémy s potravinovou bezpečností a energetikou se staly hlavním tématem jednání ministrů obchodu zemí skupiny G20 v americkém Milwaukee. Zástupci evropských zemí na zasedání ostře kritizovali ruské útoky na ukrajinský zemědělský sektor a infrastrukturu pro vývoz obilí. Francouzský delegovaný ministr pro mezinárodní obchod Nicolas Forissier uvedl, že účastníci schůzky označili zneužívání potravinových zásob jako zbraně v konfliktech za zcela nepřijatelné. Podle jeho vyjádření představovala evropská kritika ruské agrese pouze pojmenování reálného stavu věcí.
Moskva současně varovala Severoatlantickou alianci před jakýmikoli pokusy o odříznutí ruské exklávy Kaliningrad na pobřeží Baltu. Ruská diplomatická zastoupení v Evropě uvedla, že disponují informacemi o připravované námořní a letecké blokádě této oblasti ze strany NATO. Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že případný pokus o blokádu by se setkal s jadernou odpovědí. Vztahy mezi Ruskem a aliancí tak zůstávají extrémně napjaté, přičemž Putin odmítl, že by šlo o zastrašování, a označil prohlášení za reakci na tlak Západu.
V souvislosti s ekonomickými opatřeními Vladimir Putin naznačil možnost navrácení zabavených majetků západních společností v Rusku v případě příznivého vývoje vztahů. Ruské úřady dříve převzaly kontrolu nad aktivy společností Nestlé, Auchan, Metro či bývalého řetězce Leroy Merlin. Ruský prezident zároveň zopakoval, že dává přednost ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím jednání. Jako hlavní podmínku urovnání však nadále požaduje, aby Ukrajina po skončení bojů získala plně neutrální status.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.