Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Během prvních osmi měsíců jednoho z nejteplejších období zmenšily švýcarské ledovce svůj objem o dalších 5,5 procenta. Tento výrazný úbytek nastal v důsledku letních vln veder, které následovaly po zimě s neobvykle nízkým množstvím sněhových srážek. Pokles objemu se tak jen těsně přiblížil k rekordním hodnotám naměřeným v roce 2022. Celková ztráta ledové hmoty od roku 2021 dosáhla v součtu 19,4 procenta.
Hlavní autor monitorovací zprávy a glaciolog Matthias Huss ze švýcarské vysoké školy ETH Zürich popsal pro The Guardian zásadní proměnu zasažených oblastí. Ještě před jedinou generací se na místech dnešních kamenných pustin nacházely stovky metrů silné vrstvy ledu. Vědecké týmy přímo v terénu zaznamenaly úplný zánik řady menších ledovcových útvarů. Na místech někdejších rozsáhlých ledovců dnes leží pouze izolované bloky tajícího ledu na horkých skalách.
Výroční zprávu vypracovala síť pro monitorování švýcarských ledovců ve spolupráci se Švýcarskou komisí pro pozorování kryosféry. Přesná terénní měření ukázala, že průměrná tloušťka jednotlivých ledovců klesla o 2,5 až 4 metry. Výzkumníci zároveň zaznamenali, že ledové masivy ustupují nejen táním na povrchu, ale hroutí se i zevnitř. Podpovrchové vodní toky pod ledem totiž vyhloubily rozsáhlé kaverny a způsobují kolapsy ledových stropů.
Vnitřní dutiny připomínající strukturu sýra vedou k proboření celých částí ledovce a trhají masiv na kusy. Tento proces výrazně zrychluje celkový ústup ledové plochy v alpských údolích. Vědci varují, že vnitřní hroucení představuje výrazně destruktivnější fenomén než pouhé odtávání povrchové vrstvy. Podobné procesy byly v minulých desetiletích pozorovány pouze ojediněle.
Evropa se v důsledku znečištění z fosilních paliv a ničení přírody otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Podle analýzy Švýcarského federálního úřadu pro meteorologii a klimatologii bylo letní půlrok od dubna do září nejteplejší a nejsušší od počátku měření v roce 1864. Od té doby lidstvo vypustilo do atmosféry přibližně 1,8 bilionu tun oxidu uhličitého. Průměrná teplota planety vzrostla o zhruba 1,4 stupně Celsia, což zasáhlo především alpské oblasti.
Přestože letní teploty dosáhly extrémních hodnot, celkový úbytek ledu rekord z roku 2022 těsně nepřekonal. Výzkumníci tento fakt přisuzují mimo jiné menšímu množství saharského prachu na povrchu sněhu. Saharský prach běžně ztmavuje sněhovou pokrývku a snižuje její schopnost odrážet sluneční paprsky zpět do atmosféry. K mírnění škod přispěla také o něco vyšší sněhová pokrývka na konci zimy a specifické podmínky slunečního svitu během letních měsíců.
V období od července do září ztratily švýcarské ledovce celkově kolem 2,2 bilionu litrů vody. Objem odtáté vody představuje více než čtyřnásobek roční spotřeby pitné vody ve všech švýcarských domácnostech. Tento dramatický pokles zásoby sladké vody přímým způsobem ovlivňuje klíčové evropské vodní toky a navazující hospodářská odvětví. Naměřená data sítě GLAMOS vycházejí z detailního zkoumání referenčních ledovců po celém území Švýcarska.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.