Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Během prvních osmi měsíců jednoho z nejteplejších období zmenšily švýcarské ledovce svůj objem o dalších 5,5 procenta. Tento výrazný úbytek nastal v důsledku letních vln veder, které následovaly po zimě s neobvykle nízkým množstvím sněhových srážek. Pokles objemu se tak jen těsně přiblížil k rekordním hodnotám naměřeným v roce 2022. Celková ztráta ledové hmoty od roku 2021 dosáhla v součtu 19,4 procenta.
Hlavní autor monitorovací zprávy a glaciolog Matthias Huss ze švýcarské vysoké školy ETH Zürich popsal pro The Guardian zásadní proměnu zasažených oblastí. Ještě před jedinou generací se na místech dnešních kamenných pustin nacházely stovky metrů silné vrstvy ledu. Vědecké týmy přímo v terénu zaznamenaly úplný zánik řady menších ledovcových útvarů. Na místech někdejších rozsáhlých ledovců dnes leží pouze izolované bloky tajícího ledu na horkých skalách.
Výroční zprávu vypracovala síť pro monitorování švýcarských ledovců ve spolupráci se Švýcarskou komisí pro pozorování kryosféry. Přesná terénní měření ukázala, že průměrná tloušťka jednotlivých ledovců klesla o 2,5 až 4 metry. Výzkumníci zároveň zaznamenali, že ledové masivy ustupují nejen táním na povrchu, ale hroutí se i zevnitř. Podpovrchové vodní toky pod ledem totiž vyhloubily rozsáhlé kaverny a způsobují kolapsy ledových stropů.
Vnitřní dutiny připomínající strukturu sýra vedou k proboření celých částí ledovce a trhají masiv na kusy. Tento proces výrazně zrychluje celkový ústup ledové plochy v alpských údolích. Vědci varují, že vnitřní hroucení představuje výrazně destruktivnější fenomén než pouhé odtávání povrchové vrstvy. Podobné procesy byly v minulých desetiletích pozorovány pouze ojediněle.
Evropa se v důsledku znečištění z fosilních paliv a ničení přírody otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Podle analýzy Švýcarského federálního úřadu pro meteorologii a klimatologii bylo letní půlrok od dubna do září nejteplejší a nejsušší od počátku měření v roce 1864. Od té doby lidstvo vypustilo do atmosféry přibližně 1,8 bilionu tun oxidu uhličitého. Průměrná teplota planety vzrostla o zhruba 1,4 stupně Celsia, což zasáhlo především alpské oblasti.
Přestože letní teploty dosáhly extrémních hodnot, celkový úbytek ledu rekord z roku 2022 těsně nepřekonal. Výzkumníci tento fakt přisuzují mimo jiné menšímu množství saharského prachu na povrchu sněhu. Saharský prach běžně ztmavuje sněhovou pokrývku a snižuje její schopnost odrážet sluneční paprsky zpět do atmosféry. K mírnění škod přispěla také o něco vyšší sněhová pokrývka na konci zimy a specifické podmínky slunečního svitu během letních měsíců.
V období od července do září ztratily švýcarské ledovce celkově kolem 2,2 bilionu litrů vody. Objem odtáté vody představuje více než čtyřnásobek roční spotřeby pitné vody ve všech švýcarských domácnostech. Tento dramatický pokles zásoby sladké vody přímým způsobem ovlivňuje klíčové evropské vodní toky a navazující hospodářská odvětví. Naměřená data sítě GLAMOS vycházejí z detailního zkoumání referenčních ledovců po celém území Švýcarska.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
