Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Kritika vůči Madridu podle BBC sílí zejména ze strany Německa a Francie, které prosazují tvrdší postup vůči subvencovaným čínským konkurentům na evropském trhu. Podle Evropské komise dosahuje obchodní nerovnováha mezi EU a Čínou přibližně jedné miliardy eur denně. Další členské státy vyjadřují obavy z úzkých vazeb Pekingu na Moskvu, neboť čínská hospodářská a technologická podpora pomáhá Rusku udržovat jeho vojenské úsilí na Ukrajině. Španělsko je proto částí spojenců obviňováno z upřednostňování vlastních hospodářských zájmů na úkor společné evropské politiky.
Odborníci na čínsko-španělské vztahy poukazují na to, že krok Madridu je veden pragmatickou reálnou politikou. Čínské investice ve Španělsku se za poslední rok zdvojnásobily, přičemž významným symbolem obchodního propojení je také nejdelší nákladní železniční trať světa spojující východočínské město I-wu s Madridem. Po politických změnách v Maďarsku se Španělsko stává pro Čínu jedním z hlavních vstupních bodů do Evropy. Čínské firmy investují především do výroby elektromobilů a baterií – automobilka Chery v Barceloně obnovila značku Ebro, společnost Hithium plánuje investice v Navarře a gigant CATL se podílí na stavbě obří továrny na baterie v Zaragoze.
Posun je patrný i v náladách španělské veřejnosti. Podle průzkumu Pew Research Center vyjádřilo 54 % Španělů příznivý názor na Čínu, zatímco ke Spojeným státům se kladně staví pouze 30 % populace. Tento vývoj ovlivňuje i politický tlak z Washingtonu – prezident Trump hrozil Španělsku sankcemi za nedostatečné výdaje na obranu a odmítnutí poskytnout základny pro operace spojené s konfliktem v Íránu. Obchodní vztahy s Čínou jsou tak mnoha Španěly vnímány jako stabilnější a předvídatelnější.
Sbližování s Pekingem však přináší vážné bezpečnostní otázky. Španělské ministerstvo vnitra udělilo čínské společnosti Huawei zakázku v hodnotě 12,3 milionu eur na správu a ukládání citlivých soudních dat z odposlechů. Rozhodnutí vyvolalo ostré reakce v Evropském parlamentu. Česká europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová varovala, že zapojení rizikového dodavatele nehrozí pouze lokálním únikem dat, ale může narušit důvěru v celoevropské sdílení zpravodajských informací. Další pochybnosti vzbudily plány čínského výrobce větrných turbín Ming Yang, jehož záměr postavit závod ve Velké Británii byl dříve zablokován z bezpečnostních důvodů.
Španělsko nicméně není jedinou zemí EU, která v reakci na globální nestabilitu a nejistotu ohledně amerických závazků uzavírá samostatná alianční partnerství. Finsko, které sdílí dlouhou hranici s Ruskem a obává se o spolehlivost záruk NATO, uzavřelo významné obranné smlouvy s Izraelem na dodávky protiraketového systému David's Sling a protitankových střel Spike. Podobně Řecko podepsalo s Izraelem rozsáhlou dohodu „Achilles Shield“ na pořízení obranných technologií proti dronům a raketám, aby posílilo svou bezpečnost vůči sousednímu Turecku.
Tento trend vytváření menších účelových koalic a bilateralismu podle analytiků komplikuje snahy EU a NATO vystupovat vůči globálním hrozbám jednotně. Zatímco jednotlivé státy řeší své bezprostřední národní a bezpečnostní potřeby, roztříštěnost evropského bloku hraje do karet především rivalům v Pekingu a Moskvě.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.