Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Kritika vůči Madridu podle BBC sílí zejména ze strany Německa a Francie, které prosazují tvrdší postup vůči subvencovaným čínským konkurentům na evropském trhu. Podle Evropské komise dosahuje obchodní nerovnováha mezi EU a Čínou přibližně jedné miliardy eur denně. Další členské státy vyjadřují obavy z úzkých vazeb Pekingu na Moskvu, neboť čínská hospodářská a technologická podpora pomáhá Rusku udržovat jeho vojenské úsilí na Ukrajině. Španělsko je proto částí spojenců obviňováno z upřednostňování vlastních hospodářských zájmů na úkor společné evropské politiky.
Odborníci na čínsko-španělské vztahy poukazují na to, že krok Madridu je veden pragmatickou reálnou politikou. Čínské investice ve Španělsku se za poslední rok zdvojnásobily, přičemž významným symbolem obchodního propojení je také nejdelší nákladní železniční trať světa spojující východočínské město I-wu s Madridem. Po politických změnách v Maďarsku se Španělsko stává pro Čínu jedním z hlavních vstupních bodů do Evropy. Čínské firmy investují především do výroby elektromobilů a baterií – automobilka Chery v Barceloně obnovila značku Ebro, společnost Hithium plánuje investice v Navarře a gigant CATL se podílí na stavbě obří továrny na baterie v Zaragoze.
Posun je patrný i v náladách španělské veřejnosti. Podle průzkumu Pew Research Center vyjádřilo 54 % Španělů příznivý názor na Čínu, zatímco ke Spojeným státům se kladně staví pouze 30 % populace. Tento vývoj ovlivňuje i politický tlak z Washingtonu – prezident Trump hrozil Španělsku sankcemi za nedostatečné výdaje na obranu a odmítnutí poskytnout základny pro operace spojené s konfliktem v Íránu. Obchodní vztahy s Čínou jsou tak mnoha Španěly vnímány jako stabilnější a předvídatelnější.
Sbližování s Pekingem však přináší vážné bezpečnostní otázky. Španělské ministerstvo vnitra udělilo čínské společnosti Huawei zakázku v hodnotě 12,3 milionu eur na správu a ukládání citlivých soudních dat z odposlechů. Rozhodnutí vyvolalo ostré reakce v Evropském parlamentu. Česká europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová varovala, že zapojení rizikového dodavatele nehrozí pouze lokálním únikem dat, ale může narušit důvěru v celoevropské sdílení zpravodajských informací. Další pochybnosti vzbudily plány čínského výrobce větrných turbín Ming Yang, jehož záměr postavit závod ve Velké Británii byl dříve zablokován z bezpečnostních důvodů.
Španělsko nicméně není jedinou zemí EU, která v reakci na globální nestabilitu a nejistotu ohledně amerických závazků uzavírá samostatná alianční partnerství. Finsko, které sdílí dlouhou hranici s Ruskem a obává se o spolehlivost záruk NATO, uzavřelo významné obranné smlouvy s Izraelem na dodávky protiraketového systému David's Sling a protitankových střel Spike. Podobně Řecko podepsalo s Izraelem rozsáhlou dohodu „Achilles Shield“ na pořízení obranných technologií proti dronům a raketám, aby posílilo svou bezpečnost vůči sousednímu Turecku.
Tento trend vytváření menších účelových koalic a bilateralismu podle analytiků komplikuje snahy EU a NATO vystupovat vůči globálním hrozbám jednotně. Zatímco jednotlivé státy řeší své bezprostřední národní a bezpečnostní potřeby, roztříštěnost evropského bloku hraje do karet především rivalům v Pekingu a Moskvě.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
