Sbližování Španělska s Čínou vyvolává uvnitř Evropské unie stále větší napětí

Pedro Sánchez
Pedro Sánchez, foto: president.gov.ua
Klára Marková 2. října 2026 11:56
Sdílej:

Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.

Kritika vůči Madridu podle BBC sílí zejména ze strany Německa a Francie, které prosazují tvrdší postup vůči subvencovaným čínským konkurentům na evropském trhu. Podle Evropské komise dosahuje obchodní nerovnováha mezi EU a Čínou přibližně jedné miliardy eur denně. Další členské státy vyjadřují obavy z úzkých vazeb Pekingu na Moskvu, neboť čínská hospodářská a technologická podpora pomáhá Rusku udržovat jeho vojenské úsilí na Ukrajině. Španělsko je proto částí spojenců obviňováno z upřednostňování vlastních hospodářských zájmů na úkor společné evropské politiky.

Odborníci na čínsko-španělské vztahy poukazují na to, že krok Madridu je veden pragmatickou reálnou politikou. Čínské investice ve Španělsku se za poslední rok zdvojnásobily, přičemž významným symbolem obchodního propojení je také nejdelší nákladní železniční trať světa spojující východočínské město I-wu s Madridem. Po politických změnách v Maďarsku se Španělsko stává pro Čínu jedním z hlavních vstupních bodů do Evropy. Čínské firmy investují především do výroby elektromobilů a baterií – automobilka Chery v Barceloně obnovila značku Ebro, společnost Hithium plánuje investice v Navarře a gigant CATL se podílí na stavbě obří továrny na baterie v Zaragoze.

Posun je patrný i v náladách španělské veřejnosti. Podle průzkumu Pew Research Center vyjádřilo 54 % Španělů příznivý názor na Čínu, zatímco ke Spojeným státům se kladně staví pouze 30 % populace. Tento vývoj ovlivňuje i politický tlak z Washingtonu – prezident Trump hrozil Španělsku sankcemi za nedostatečné výdaje na obranu a odmítnutí poskytnout základny pro operace spojené s konfliktem v Íránu. Obchodní vztahy s Čínou jsou tak mnoha Španěly vnímány jako stabilnější a předvídatelnější.

Sbližování s Pekingem však přináší vážné bezpečnostní otázky. Španělské ministerstvo vnitra udělilo čínské společnosti Huawei zakázku v hodnotě 12,3 milionu eur na správu a ukládání citlivých soudních dat z odposlechů. Rozhodnutí vyvolalo ostré reakce v Evropském parlamentu. Česká europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová varovala, že zapojení rizikového dodavatele nehrozí pouze lokálním únikem dat, ale může narušit důvěru v celoevropské sdílení zpravodajských informací. Další pochybnosti vzbudily plány čínského výrobce větrných turbín Ming Yang, jehož záměr postavit závod ve Velké Británii byl dříve zablokován z bezpečnostních důvodů.

Španělsko nicméně není jedinou zemí EU, která v reakci na globální nestabilitu a nejistotu ohledně amerických závazků uzavírá samostatná alianční partnerství. Finsko, které sdílí dlouhou hranici s Ruskem a obává se o spolehlivost záruk NATO, uzavřelo významné obranné smlouvy s Izraelem na dodávky protiraketového systému David's Sling a protitankových střel Spike. Podobně Řecko podepsalo s Izraelem rozsáhlou dohodu „Achilles Shield“ na pořízení obranných technologií proti dronům a raketám, aby posílilo svou bezpečnost vůči sousednímu Turecku.

Tento trend vytváření menších účelových koalic a bilateralismu podle analytiků komplikuje snahy EU a NATO vystupovat vůči globálním hrozbám jednotně. Zatímco jednotlivé státy řeší své bezprostřední národní a bezpečnostní potřeby, roztříštěnost evropského bloku hraje do karet především rivalům v Pekingu a Moskvě.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.