Evropa neochotně začíná spolupracovat s Trumpovou Radou míru

Rada míru
Rada míru, foto: Světové ekonomické forum
Klára Marková 2. října 2026 17:20
Sdílej:

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Tradiční evropští dárci odmítají převádět finanční prostředky přímo na účty Rady míru. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide zdůraznil, že jeho země dává přednost spolupráci se zavedenými mezinárodními finančními institucemi, jako je Světová banka. Nově vzniklý orgán totiž nezveřejňuje svou organizační strukturu ani podrobnosti o rozpočtu, což znemožňuje naplnění evropských pravidel pro finanční výkaznictví. Norsko i další dárcovské státy proto volí paralelní financování projektů přímo přes agentury Organizace spojených národů.

Pragmatickou spolupráci potvrdila během setkání na okraji Valného shromáždění Organizace spojených národů evropská komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová. Oznámila evropské financování dvou konkrétních projektů v Gaze, které budou realizovány v souladu s prioritami Rady míru. Evropská komise v oficiálním prohlášení uvedla, že masivní potřeby obnovy v Gaze vyžadují koordinaci na všech úrovních. Většina členských států Evropské unie se k orgánu původně odmítla připojit z obav, že by mohl nahradit roli Organizace spojených národů.

Šéf Rady míru, bulharský diplomat Nickolay Mladenov, se pravidelně setkává s evropskými zástupci a účastní se brífinků Rady bezpečnosti. Dřívější opatrnost mírní i vedení Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, které radu označilo za hlavní aktivní subjekt, jejž je nutné v praxi podpořit. Podporu pragmatické spolupráci vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Oana-Silvia Țoiuová v případech, kdy existuje vzájemná provázanost projektů. Na druhé straně francouzští představitelé nadále trvají na tom, že hlavním fórem pro politická jednání a distribuci pomoci musí zůstat Organizace spojených národů.

Kritici z řad nevládních organizací upozorňují, že hlavní rozhodování uvnitř orgánu zůstává pod silným vlivem izraelské politiky. Amjad Iraqi z organizace International Crisis Group uvedl, že struktura funguje jako spojnice mezi Washingtonem a palestinskými technokraty, praktické kroky však podléhají schválení Izraele. Izraelské úřady nadále omezují dovoz těžké techniky potřebné k rekonstrukci a její uvolnění podmiňují úplným odzbrojením hnutí Hamás. Plán na odzbrojení militantních skupin však stagnuje, zatímco vojenské úderné operace v regionu v omezené míře pokračují.

Ali Shaath, který vede palestinský technokratický výbor spadající pod Radu míru, představil plány na sjednocení roztříštěné správy v Gaze. Desítky tisíc zaměstnanců Palestinské samosprávy, místních samospráv i mezinárodních organizací mají být integrovány pod jedno správní centrum. Výbor uplatňuje princip jedné autority, jednoho zákona a jedné zbraně na celém území. Zástupci orgánu se rovněž snaží vytvořit bezpečnostní mechanismy, které by zabránily přímým ozbrojeným střetům v enklávě.

Rada míru nedávno zveřejnila seznam šedesáti šesti projektů v hodnotě téměř dvou a půl miliardy dolarů, které se zaměřují na opravy nemocnic, veřejné dopravy či dočasného bydlení. Jared Kushner, člen výkonného výboru rady, přirovnal celý projekt k budování velkého firemního startupu. Zahraničněpolitičtí experti, jako je bývalý americký diplomat Tom Warrick, nicméně kritizují chybějící konkrétní harmonogramy a jasné kroky k zahájení jednotlivých staveb. Nickolay Mladenov přiznal, že současná jednání s izraelskými představiteli komplikují nadcházející parlamentní volby v Izraeli.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.