Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Tradiční evropští dárci odmítají převádět finanční prostředky přímo na účty Rady míru. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide zdůraznil, že jeho země dává přednost spolupráci se zavedenými mezinárodními finančními institucemi, jako je Světová banka. Nově vzniklý orgán totiž nezveřejňuje svou organizační strukturu ani podrobnosti o rozpočtu, což znemožňuje naplnění evropských pravidel pro finanční výkaznictví. Norsko i další dárcovské státy proto volí paralelní financování projektů přímo přes agentury Organizace spojených národů.
Pragmatickou spolupráci potvrdila během setkání na okraji Valného shromáždění Organizace spojených národů evropská komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová. Oznámila evropské financování dvou konkrétních projektů v Gaze, které budou realizovány v souladu s prioritami Rady míru. Evropská komise v oficiálním prohlášení uvedla, že masivní potřeby obnovy v Gaze vyžadují koordinaci na všech úrovních. Většina členských států Evropské unie se k orgánu původně odmítla připojit z obav, že by mohl nahradit roli Organizace spojených národů.
Šéf Rady míru, bulharský diplomat Nickolay Mladenov, se pravidelně setkává s evropskými zástupci a účastní se brífinků Rady bezpečnosti. Dřívější opatrnost mírní i vedení Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, které radu označilo za hlavní aktivní subjekt, jejž je nutné v praxi podpořit. Podporu pragmatické spolupráci vyjádřila také rumunská ministryně zahraničí Oana-Silvia Țoiuová v případech, kdy existuje vzájemná provázanost projektů. Na druhé straně francouzští představitelé nadále trvají na tom, že hlavním fórem pro politická jednání a distribuci pomoci musí zůstat Organizace spojených národů.
Kritici z řad nevládních organizací upozorňují, že hlavní rozhodování uvnitř orgánu zůstává pod silným vlivem izraelské politiky. Amjad Iraqi z organizace International Crisis Group uvedl, že struktura funguje jako spojnice mezi Washingtonem a palestinskými technokraty, praktické kroky však podléhají schválení Izraele. Izraelské úřady nadále omezují dovoz těžké techniky potřebné k rekonstrukci a její uvolnění podmiňují úplným odzbrojením hnutí Hamás. Plán na odzbrojení militantních skupin však stagnuje, zatímco vojenské úderné operace v regionu v omezené míře pokračují.
Ali Shaath, který vede palestinský technokratický výbor spadající pod Radu míru, představil plány na sjednocení roztříštěné správy v Gaze. Desítky tisíc zaměstnanců Palestinské samosprávy, místních samospráv i mezinárodních organizací mají být integrovány pod jedno správní centrum. Výbor uplatňuje princip jedné autority, jednoho zákona a jedné zbraně na celém území. Zástupci orgánu se rovněž snaží vytvořit bezpečnostní mechanismy, které by zabránily přímým ozbrojeným střetům v enklávě.
Rada míru nedávno zveřejnila seznam šedesáti šesti projektů v hodnotě téměř dvou a půl miliardy dolarů, které se zaměřují na opravy nemocnic, veřejné dopravy či dočasného bydlení. Jared Kushner, člen výkonného výboru rady, přirovnal celý projekt k budování velkého firemního startupu. Zahraničněpolitičtí experti, jako je bývalý americký diplomat Tom Warrick, nicméně kritizují chybějící konkrétní harmonogramy a jasné kroky k zahájení jednotlivých staveb. Nickolay Mladenov přiznal, že současná jednání s izraelskými představiteli komplikují nadcházející parlamentní volby v Izraeli.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
