Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Messias na sociální síti X označil tato zjištění za vážné varování pro suverenitu země a zdůraznil, že celá situace je o to závažnější, že k odhalení dochází pouhé tři dny před brazilskými prezidentskými volbami. Podle brazilské televizní stanice GloboNews už generální prokuratura podala trestní oznámení, aby iniciovala formální vyšetřování možného protiprávního jednání a zahraničního ovlivňování.
Nadcházející volby představují extrémně vyrovnaný souboj mezi stávajícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a jeho krajně pravicovým rivalem Fláviem Bolsonarem, který je synem bývalého prezidenta a úzkým spojencem Donalda Trumpa. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že oba kandidáti svádějí souboj o každý hlas.
Odhalené dokumenty naznačují, že Washington plánoval vyčlenit z hlavního fondu amerického ministerstva zahraničí pro lidská práva přes 175 milionů dolarů na celkem 43 konzervativních projektů po celém světě. Součástí tohoto balíčku byl grant ve výši 40 milionů dolarů pro fond zaměřený na boj proti komunismu, podpora pro skupiny prosazující práva bílých Afrikánců v Jihoafrické republice a také jeden milion dolarů určený přímo na projekt nazvaný „Boj proti zneužívání práva a cenzuře v Brazílii“. Tento konkrétní grant měl financovat organizace občanské společnosti vystupující proti údajné cenzuře a překračování pravomocí ze strany brazilského Nejvyššího soudu.
Zahraniční tlaky americké administrativy však podle brazilských představitelů trvají delší dobu. V minulém roce použila Trumpova administrativa sankce a dovozní cla v neúspěšné snaze vytvořit tlak na Lulovu vládu a brazilskou justici v souvislosti s procesem s ex-prezidentem Jairem Bolsonarem. Ačkoli Trump označil stíhání svého spojence za hon na čarodějnice, Jair Bolsonaro byl nakonec odsouzen k 27 letům vězení za pokus o nelegitimní udržení u moci po prohraných volbách v roce 2022. V posledních měsících navíc Washington čelí dalším obviněním z vmanipulovávání ekonomických a bezpečnostních nástrojů do volební kampaně, například zaváděním nových cel či označením dvou brazilských zločineckých skupin za zahraniční teroristické organizace, což mělo oslabit Lulovu pozici v otázkách vnitřní bezpečnosti.
Generální prokurátor Messias ve svém vyjádření podtrhl, že názorové rozdíly mezi vládami jsou běžnou součástí mezinárodních vztahů, avšak snahy cizích států ovlivňovat fungování brazilských institucí nebo rozhodování občanské společnosti překračují červenou linii. Zdůraznil, že každá generace Brazilců má nezadatelné právo svobodně rozhodovat o svém osudu a chránit své demokratické zřízení, přičemž rozhodnutí o Brazílii nesmí být nikdy přijímána v zahraničí.
Pro brazilské krajně pravicové hnutí představuje Nejvyšší soud – a zejména soudce Alexandre de Moraes – nejsilnějšího protivníka. Moraes dohlížel na proces s Jairem Bolsonarem a je považován za klíčovou postavu, která dokázala zmařit autoritářské plány vyvrcholící 8. ledna 2023, kdy zfanatizovaní stoupenci opozice vtrhli do vládní čtvrti v Brazílii a vyplenili Prezidentský palác, budovu Kongresu i Nejvyššího soudu. Příznivci Bolsonarových nadále tvrdí, že věznění jejich lídra je nespravedlivé a že se stal obětí politicky motivované „soudní diktatury“.
Kritika směrem k Nejvyššímu soudu v poslední době ještě zesílila v důsledku rozsáhlého korupčního skandálu spojeného s bankéřem Danielem Vorcarem, který je ústřední postavou největšího bankovního případu v Brazílii. Vorcaro udržoval vazby jak na některé členy soudního aparátu, tak i na samotnou rodinu Bolsonarových. Podle vyšetřování poskytl bankéř rodině více než 9 milionů liber, oficiálně určených na produkci hraného životopisného filmu o Jairovi Bolsonarovi s americkým hercem Jimem Caviezelem v hlavní roli. Těsně před Vorcarovým zatčením v listopadu minulého roku mu Flávio Bolsonaro poslal soukromou zprávu, v níž ujistil bankéře o své bezmezné podpoře. Vorcaro nyní zůstává ve vazbě federální policie v Brazílii, zatímco jeho právníci veškerá obvinění z protiprávní činnosti odmítají.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
