Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Messias na sociální síti X označil tato zjištění za vážné varování pro suverenitu země a zdůraznil, že celá situace je o to závažnější, že k odhalení dochází pouhé tři dny před brazilskými prezidentskými volbami. Podle brazilské televizní stanice GloboNews už generální prokuratura podala trestní oznámení, aby iniciovala formální vyšetřování možného protiprávního jednání a zahraničního ovlivňování.
Nadcházející volby představují extrémně vyrovnaný souboj mezi stávajícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a jeho krajně pravicovým rivalem Fláviem Bolsonarem, který je synem bývalého prezidenta a úzkým spojencem Donalda Trumpa. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že oba kandidáti svádějí souboj o každý hlas.
Odhalené dokumenty naznačují, že Washington plánoval vyčlenit z hlavního fondu amerického ministerstva zahraničí pro lidská práva přes 175 milionů dolarů na celkem 43 konzervativních projektů po celém světě. Součástí tohoto balíčku byl grant ve výši 40 milionů dolarů pro fond zaměřený na boj proti komunismu, podpora pro skupiny prosazující práva bílých Afrikánců v Jihoafrické republice a také jeden milion dolarů určený přímo na projekt nazvaný „Boj proti zneužívání práva a cenzuře v Brazílii“. Tento konkrétní grant měl financovat organizace občanské společnosti vystupující proti údajné cenzuře a překračování pravomocí ze strany brazilského Nejvyššího soudu.
Zahraniční tlaky americké administrativy však podle brazilských představitelů trvají delší dobu. V minulém roce použila Trumpova administrativa sankce a dovozní cla v neúspěšné snaze vytvořit tlak na Lulovu vládu a brazilskou justici v souvislosti s procesem s ex-prezidentem Jairem Bolsonarem. Ačkoli Trump označil stíhání svého spojence za hon na čarodějnice, Jair Bolsonaro byl nakonec odsouzen k 27 letům vězení za pokus o nelegitimní udržení u moci po prohraných volbách v roce 2022. V posledních měsících navíc Washington čelí dalším obviněním z vmanipulovávání ekonomických a bezpečnostních nástrojů do volební kampaně, například zaváděním nových cel či označením dvou brazilských zločineckých skupin za zahraniční teroristické organizace, což mělo oslabit Lulovu pozici v otázkách vnitřní bezpečnosti.
Generální prokurátor Messias ve svém vyjádření podtrhl, že názorové rozdíly mezi vládami jsou běžnou součástí mezinárodních vztahů, avšak snahy cizích států ovlivňovat fungování brazilských institucí nebo rozhodování občanské společnosti překračují červenou linii. Zdůraznil, že každá generace Brazilců má nezadatelné právo svobodně rozhodovat o svém osudu a chránit své demokratické zřízení, přičemž rozhodnutí o Brazílii nesmí být nikdy přijímána v zahraničí.
Pro brazilské krajně pravicové hnutí představuje Nejvyšší soud – a zejména soudce Alexandre de Moraes – nejsilnějšího protivníka. Moraes dohlížel na proces s Jairem Bolsonarem a je považován za klíčovou postavu, která dokázala zmařit autoritářské plány vyvrcholící 8. ledna 2023, kdy zfanatizovaní stoupenci opozice vtrhli do vládní čtvrti v Brazílii a vyplenili Prezidentský palác, budovu Kongresu i Nejvyššího soudu. Příznivci Bolsonarových nadále tvrdí, že věznění jejich lídra je nespravedlivé a že se stal obětí politicky motivované „soudní diktatury“.
Kritika směrem k Nejvyššímu soudu v poslední době ještě zesílila v důsledku rozsáhlého korupčního skandálu spojeného s bankéřem Danielem Vorcarem, který je ústřední postavou největšího bankovního případu v Brazílii. Vorcaro udržoval vazby jak na některé členy soudního aparátu, tak i na samotnou rodinu Bolsonarových. Podle vyšetřování poskytl bankéř rodině více než 9 milionů liber, oficiálně určených na produkci hraného životopisného filmu o Jairovi Bolsonarovi s americkým hercem Jimem Caviezelem v hlavní roli. Těsně před Vorcarovým zatčením v listopadu minulého roku mu Flávio Bolsonaro poslal soukromou zprávu, v níž ujistil bankéře o své bezmezné podpoře. Vorcaro nyní zůstává ve vazbě federální policie v Brazílii, zatímco jeho právníci veškerá obvinění z protiprávní činnosti odmítají.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.