V Brazílii po odhalení tajných dokumentů roste odpor proti Trumpovi

Messias na sociální síti X označil tato zjištění za vážné varování pro suverenitu země a zdůraznil, že celá situace je o to závažnější, že k odhalení dochází pouhé tři dny před brazilskými prezidentskými volbami. Podle brazilské televizní stanice GloboNews už generální prokuratura podala trestní oznámení, aby iniciovala formální vyšetřování možného protiprávního jednání a zahraničního ovlivňování.

Nadcházející volby představují extrémně vyrovnaný souboj mezi stávajícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a jeho krajně pravicovým rivalem Fláviem Bolsonarem, který je synem bývalého prezidenta a úzkým spojencem Donalda Trumpa. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že oba kandidáti svádějí souboj o každý hlas.

Odhalené dokumenty naznačují, že Washington plánoval vyčlenit z hlavního fondu amerického ministerstva zahraničí pro lidská práva přes 175 milionů dolarů na celkem 43 konzervativních projektů po celém světě. Součástí tohoto balíčku byl grant ve výši 40 milionů dolarů pro fond zaměřený na boj proti komunismu, podpora pro skupiny prosazující práva bílých Afrikánců v Jihoafrické republice a také jeden milion dolarů určený přímo na projekt nazvaný „Boj proti zneužívání práva a cenzuře v Brazílii“. Tento konkrétní grant měl financovat organizace občanské společnosti vystupující proti údajné cenzuře a překračování pravomocí ze strany brazilského Nejvyššího soudu.

Zahraniční tlaky americké administrativy však podle brazilských představitelů trvají delší dobu. V minulém roce použila Trumpova administrativa sankce a dovozní cla v neúspěšné snaze vytvořit tlak na Lulovu vládu a brazilskou justici v souvislosti s procesem s ex-prezidentem Jairem Bolsonarem. Ačkoli Trump označil stíhání svého spojence za hon na čarodějnice, Jair Bolsonaro byl nakonec odsouzen k 27 letům vězení za pokus o nelegitimní udržení u moci po prohraných volbách v roce 2022. V posledních měsících navíc Washington čelí dalším obviněním z vmanipulovávání ekonomických a bezpečnostních nástrojů do volební kampaně, například zaváděním nových cel či označením dvou brazilských zločineckých skupin za zahraniční teroristické organizace, což mělo oslabit Lulovu pozici v otázkách vnitřní bezpečnosti.

Generální prokurátor Messias ve svém vyjádření podtrhl, že názorové rozdíly mezi vládami jsou běžnou součástí mezinárodních vztahů, avšak snahy cizích států ovlivňovat fungování brazilských institucí nebo rozhodování občanské společnosti překračují červenou linii. Zdůraznil, že každá generace Brazilců má nezadatelné právo svobodně rozhodovat o svém osudu a chránit své demokratické zřízení, přičemž rozhodnutí o Brazílii nesmí být nikdy přijímána v zahraničí.

Pro brazilské krajně pravicové hnutí představuje Nejvyšší soud – a zejména soudce Alexandre de Moraes – nejsilnějšího protivníka. Moraes dohlížel na proces s Jairem Bolsonarem a je považován za klíčovou postavu, která dokázala zmařit autoritářské plány vyvrcholící 8. ledna 2023, kdy zfanatizovaní stoupenci opozice vtrhli do vládní čtvrti v Brazílii a vyplenili Prezidentský palác, budovu Kongresu i Nejvyššího soudu. Příznivci Bolsonarových nadále tvrdí, že věznění jejich lídra je nespravedlivé a že se stal obětí politicky motivované „soudní diktatury“.

Kritika směrem k Nejvyššímu soudu v poslední době ještě zesílila v důsledku rozsáhlého korupčního skandálu spojeného s bankéřem Danielem Vorcarem, který je ústřední postavou největšího bankovního případu v Brazílii. Vorcaro udržoval vazby jak na některé členy soudního aparátu, tak i na samotnou rodinu Bolsonarových. Podle vyšetřování poskytl bankéř rodině více než 9 milionů liber, oficiálně určených na produkci hraného životopisného filmu o Jairovi Bolsonarovi s americkým hercem Jimem Caviezelem v hlavní roli. Těsně před Vorcarovým zatčením v listopadu minulého roku mu Flávio Bolsonaro poslal soukromou zprávu, v níž ujistil bankéře o své bezmezné podpoře. Vorcaro nyní zůstává ve vazbě federální policie v Brazílii, zatímco jeho právníci veškerá obvinění z protiprávní činnosti odmítají.