Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Odhady úmrtnosti v důsledku horka byly zpracovány na regionální úrovni, což vědcům umožnilo přesně určit oblasti, kde mohou cílená ochranná opatření zachránit nejvíce životů. Mezi účinné kroky patří lepší předpovídání vln veder, zřizování chladicích center pro veřejnost nebo posílení personálních kapacit ve zdravotnických zařízeních během teplotních špiček. Zásadní význam má rovněž zvýšená ochrana lidí pracujících pod otevřeným nebem. Včasné nasazení těchto krizových opatření může výrazně snížit celkový počet obětí.
Současný jev El Niño ohřívající planetu překonal dosavadní teplotní rekordy již před svým očekávaným vyvrcholením. Z důvodu nebývalé intenzity označují odborníci tuto událost za extrémní či monstrózní. Přirozený klimatický cyklus se tak kombinuje s globálním oteplováním způsobeným lidskou činností, což vede k nevídaným teplotním výkyvům. Nejkritičtější období s nejvyššími teplotami má trvat do začátku příštího roku, zvýšená úmrtnost však může přetrvávat až do poloviny roku.
Profesor Michael Greenstone, spoluzakladatel výzkumné iniciativy Climate Impact Lab působící na Chicagské univerzitě a spoluautor zprávy, zdůraznil lidský rozměr těchto číselných odhadů. Za údajem o 451 tisících obětí se podle něj skrývají konkrétní rodiče, děti, prarodiče i sousedé chodící do práce a pečující o své rodiny. Dále uvedl, že zatímco lidstvo dokáže dlouhodobě předpovídat dopady na úrodu, tato studie otevírá dveře k předvídání toho nejzásadnějšího dopadu, kterým je ztráta lidských životů. Vzhledem k naléhavosti situace se autoři rozhodli výsledky zveřejnit bezprostředně před jejich oficiálním recenzním řízením.
Největší zátěž v podobě dodatečných úmrtí z horka ponesou tropické země na globálním jihu. Nejvyšší počet obětí se v nadcházejícím půlroce předpovídá v Nigérii, za níž následují Indonésie, Súdán, Indie a Brazílie. V samotném africkém regionu Sahel může extrémní horko připravit o život téměř 70 tisíc lidí. Mezi dvacítkou nejvíce zasažených národů se nacházejí i Spojené státy, kde se počítá s přibližně 3 500 dodatečnými oběťmi.
Výzkumníci popisují současný stav jako pohlednici z naší budoucnosti, neboť teploty dosahují úrovní, které klimatické modely dříve předpovídaly až pro období za dvě desetiletí. Spoluautorka zprávy Tamma Carletonová z Kalifornské univerzity v Berkeley zdůraznila, že posílení krizové reakce může v letošním roce zachránit desítky tisíc životů. Varovala však, že za dvacet let, až se tyto extrémní teploty stanou běžným standardem, nesmí lidstvo zůstávat v neustálém krizovém stavu. Podle ní je nutné již nyní vyvíjet a nasazovat adaptivní nástroje pro budoucí roky.
Metodika použitého výzkumu vychází z vědecky ověřených postupů, které sledovaly měsíční vztahy mezi růstem teplot a úmrtností ve více než 24 tisících regionech po celém světě. Tyto poznatky výzkumníci propojili s předpověďmi vyšších teplot pro nadcházející měsíce a srovnali je s průměrnou úmrtností z minulých desetiletí. Globální teploty pevniny mají v zasaženém období překročit běžný průměr o více než jeden stupeň Celsia, což dramaticky zvýší počet extrémně horkých dnů.
Kromě přímých zdravotních rizik spojených s horkem ohrožuje El Niño také globální zásoby potravin. Světový potravinový program již dříve varoval, že dopady sucha a výkyvů počasí mohou uvrhnout do akutního hladu až 50 milionů lidí a způsobit prudký nárůst cen potravin. Historické paralely ukazují, že silný jev El Niño na konci devatenáctého století způsobil rozsáhlé hladomory a desítky milionů obětí v Indii, Brazílii a Číně. Současné extrémy již nyní působí značné škody v zemědělství v mnoha zasažených oblastech.
Profesorka Friederike Ottová z Imperial College v Londýně uvedla, že současná událost představuje obrovskou redistribuci energie v klimatickém systému planety. Hlavní nebezpečí podle ní spočívá v tom, že k jevu El Niño dochází na základně již výrazně oteplené lidskou činností. Spalování fosilních paliv neustále zvyšuje průměrné teploty, což místním komunitám výrazně ztěžuje schopnost čelit přicházejícím extrémům počasí.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
