Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Odhady úmrtnosti v důsledku horka byly zpracovány na regionální úrovni, což vědcům umožnilo přesně určit oblasti, kde mohou cílená ochranná opatření zachránit nejvíce životů. Mezi účinné kroky patří lepší předpovídání vln veder, zřizování chladicích center pro veřejnost nebo posílení personálních kapacit ve zdravotnických zařízeních během teplotních špiček. Zásadní význam má rovněž zvýšená ochrana lidí pracujících pod otevřeným nebem. Včasné nasazení těchto krizových opatření může výrazně snížit celkový počet obětí.
Současný jev El Niño ohřívající planetu překonal dosavadní teplotní rekordy již před svým očekávaným vyvrcholením. Z důvodu nebývalé intenzity označují odborníci tuto událost za extrémní či monstrózní. Přirozený klimatický cyklus se tak kombinuje s globálním oteplováním způsobeným lidskou činností, což vede k nevídaným teplotním výkyvům. Nejkritičtější období s nejvyššími teplotami má trvat do začátku příštího roku, zvýšená úmrtnost však může přetrvávat až do poloviny roku.
Profesor Michael Greenstone, spoluzakladatel výzkumné iniciativy Climate Impact Lab působící na Chicagské univerzitě a spoluautor zprávy, zdůraznil lidský rozměr těchto číselných odhadů. Za údajem o 451 tisících obětí se podle něj skrývají konkrétní rodiče, děti, prarodiče i sousedé chodící do práce a pečující o své rodiny. Dále uvedl, že zatímco lidstvo dokáže dlouhodobě předpovídat dopady na úrodu, tato studie otevírá dveře k předvídání toho nejzásadnějšího dopadu, kterým je ztráta lidských životů. Vzhledem k naléhavosti situace se autoři rozhodli výsledky zveřejnit bezprostředně před jejich oficiálním recenzním řízením.
Největší zátěž v podobě dodatečných úmrtí z horka ponesou tropické země na globálním jihu. Nejvyšší počet obětí se v nadcházejícím půlroce předpovídá v Nigérii, za níž následují Indonésie, Súdán, Indie a Brazílie. V samotném africkém regionu Sahel může extrémní horko připravit o život téměř 70 tisíc lidí. Mezi dvacítkou nejvíce zasažených národů se nacházejí i Spojené státy, kde se počítá s přibližně 3 500 dodatečnými oběťmi.
Výzkumníci popisují současný stav jako pohlednici z naší budoucnosti, neboť teploty dosahují úrovní, které klimatické modely dříve předpovídaly až pro období za dvě desetiletí. Spoluautorka zprávy Tamma Carletonová z Kalifornské univerzity v Berkeley zdůraznila, že posílení krizové reakce může v letošním roce zachránit desítky tisíc životů. Varovala však, že za dvacet let, až se tyto extrémní teploty stanou běžným standardem, nesmí lidstvo zůstávat v neustálém krizovém stavu. Podle ní je nutné již nyní vyvíjet a nasazovat adaptivní nástroje pro budoucí roky.
Metodika použitého výzkumu vychází z vědecky ověřených postupů, které sledovaly měsíční vztahy mezi růstem teplot a úmrtností ve více než 24 tisících regionech po celém světě. Tyto poznatky výzkumníci propojili s předpověďmi vyšších teplot pro nadcházející měsíce a srovnali je s průměrnou úmrtností z minulých desetiletí. Globální teploty pevniny mají v zasaženém období překročit běžný průměr o více než jeden stupeň Celsia, což dramaticky zvýší počet extrémně horkých dnů.
Kromě přímých zdravotních rizik spojených s horkem ohrožuje El Niño také globální zásoby potravin. Světový potravinový program již dříve varoval, že dopady sucha a výkyvů počasí mohou uvrhnout do akutního hladu až 50 milionů lidí a způsobit prudký nárůst cen potravin. Historické paralely ukazují, že silný jev El Niño na konci devatenáctého století způsobil rozsáhlé hladomory a desítky milionů obětí v Indii, Brazílii a Číně. Současné extrémy již nyní působí značné škody v zemědělství v mnoha zasažených oblastech.
Profesorka Friederike Ottová z Imperial College v Londýně uvedla, že současná událost představuje obrovskou redistribuci energie v klimatickém systému planety. Hlavní nebezpečí podle ní spočívá v tom, že k jevu El Niño dochází na základně již výrazně oteplené lidskou činností. Spalování fosilních paliv neustále zvyšuje průměrné teploty, což místním komunitám výrazně ztěžuje schopnost čelit přicházejícím extrémům počasí.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
