Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Odhady úmrtnosti v důsledku horka byly zpracovány na regionální úrovni, což vědcům umožnilo přesně určit oblasti, kde mohou cílená ochranná opatření zachránit nejvíce životů. Mezi účinné kroky patří lepší předpovídání vln veder, zřizování chladicích center pro veřejnost nebo posílení personálních kapacit ve zdravotnických zařízeních během teplotních špiček. Zásadní význam má rovněž zvýšená ochrana lidí pracujících pod otevřeným nebem. Včasné nasazení těchto krizových opatření může výrazně snížit celkový počet obětí.
Současný jev El Niño ohřívající planetu překonal dosavadní teplotní rekordy již před svým očekávaným vyvrcholením. Z důvodu nebývalé intenzity označují odborníci tuto událost za extrémní či monstrózní. Přirozený klimatický cyklus se tak kombinuje s globálním oteplováním způsobeným lidskou činností, což vede k nevídaným teplotním výkyvům. Nejkritičtější období s nejvyššími teplotami má trvat do začátku příštího roku, zvýšená úmrtnost však může přetrvávat až do poloviny roku.
Profesor Michael Greenstone, spoluzakladatel výzkumné iniciativy Climate Impact Lab působící na Chicagské univerzitě a spoluautor zprávy, zdůraznil lidský rozměr těchto číselných odhadů. Za údajem o 451 tisících obětí se podle něj skrývají konkrétní rodiče, děti, prarodiče i sousedé chodící do práce a pečující o své rodiny. Dále uvedl, že zatímco lidstvo dokáže dlouhodobě předpovídat dopady na úrodu, tato studie otevírá dveře k předvídání toho nejzásadnějšího dopadu, kterým je ztráta lidských životů. Vzhledem k naléhavosti situace se autoři rozhodli výsledky zveřejnit bezprostředně před jejich oficiálním recenzním řízením.
Největší zátěž v podobě dodatečných úmrtí z horka ponesou tropické země na globálním jihu. Nejvyšší počet obětí se v nadcházejícím půlroce předpovídá v Nigérii, za níž následují Indonésie, Súdán, Indie a Brazílie. V samotném africkém regionu Sahel může extrémní horko připravit o život téměř 70 tisíc lidí. Mezi dvacítkou nejvíce zasažených národů se nacházejí i Spojené státy, kde se počítá s přibližně 3 500 dodatečnými oběťmi.
Výzkumníci popisují současný stav jako pohlednici z naší budoucnosti, neboť teploty dosahují úrovní, které klimatické modely dříve předpovídaly až pro období za dvě desetiletí. Spoluautorka zprávy Tamma Carletonová z Kalifornské univerzity v Berkeley zdůraznila, že posílení krizové reakce může v letošním roce zachránit desítky tisíc životů. Varovala však, že za dvacet let, až se tyto extrémní teploty stanou běžným standardem, nesmí lidstvo zůstávat v neustálém krizovém stavu. Podle ní je nutné již nyní vyvíjet a nasazovat adaptivní nástroje pro budoucí roky.
Metodika použitého výzkumu vychází z vědecky ověřených postupů, které sledovaly měsíční vztahy mezi růstem teplot a úmrtností ve více než 24 tisících regionech po celém světě. Tyto poznatky výzkumníci propojili s předpověďmi vyšších teplot pro nadcházející měsíce a srovnali je s průměrnou úmrtností z minulých desetiletí. Globální teploty pevniny mají v zasaženém období překročit běžný průměr o více než jeden stupeň Celsia, což dramaticky zvýší počet extrémně horkých dnů.
Kromě přímých zdravotních rizik spojených s horkem ohrožuje El Niño také globální zásoby potravin. Světový potravinový program již dříve varoval, že dopady sucha a výkyvů počasí mohou uvrhnout do akutního hladu až 50 milionů lidí a způsobit prudký nárůst cen potravin. Historické paralely ukazují, že silný jev El Niño na konci devatenáctého století způsobil rozsáhlé hladomory a desítky milionů obětí v Indii, Brazílii a Číně. Současné extrémy již nyní působí značné škody v zemědělství v mnoha zasažených oblastech.
Profesorka Friederike Ottová z Imperial College v Londýně uvedla, že současná událost představuje obrovskou redistribuci energie v klimatickém systému planety. Hlavní nebezpečí podle ní spočívá v tom, že k jevu El Niño dochází na základně již výrazně oteplené lidskou činností. Spalování fosilních paliv neustále zvyšuje průměrné teploty, což místním komunitám výrazně ztěžuje schopnost čelit přicházejícím extrémům počasí.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
