Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Spojené království a jeho spojenci čelí podle britského předsedy vlády masivnímu útoku na informační prostředí, který dosahuje průmyslových rozměrů. Ruské státní orgány využívají širokou škálu nástrojů k šíření lží a podkopávání důvěry občanů ve vlastní zemi. K manipulacím jsou podle něj nasazováni automatizovaní boti, podvržené webové stránky i zfalšované novinové články. Moskva v minulosti rovněž neoprávněně zneužila vizuální identitu téměř tří desítek britských institucí, mezi nimiž figurují univerzity či veřejnoprávní stanice BBC.
Kreml na manipulaci s informacemi vynakládá podle britských odhadů přibližně 1,3 miliardy liber ročně. Zahraniční agentury se snaží záměrně zesilovat radikální a krajně pravicové narativy s cílem prohloubit napětí v britské společnosti. Londýn disponuje důkazy, že se ruské složky pokusily ovlivnit mimo jiné britské parlamentní volby v roce 2019. K tomuto účelu byly zneužity nelegálně získané dokumenty týkající se obchodních jednání mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy.
Nepřátelské aktivity se podle britského premiéra vyostřují zejména v krizových momentech, kdy se útočníci snaží stupňovat společenské nepokoje po tragických událostech. Významnou zranitelnost vůči online dezinformacím vykazují podle zjištění britských úřadů nezaměstnaní mladí lidé a lidé zasažení vysokými životními náklady. Tyto skupiny obyvatelstva bývají snadnějším terčem manipulativních kampaní, které vykreslují úpadek společnosti a vyvolávají pocity bezvýchodnosti. Rostoucí využívání umělé inteligence navíc hrozbu znásobuje a činí dezinformace hůře odhalitelnými.
Vznikající centrum bude zpočátku řízeno přímo z úřadu předsedy vlády a kabinetu. Na jeho fungování se budou úzce podílet britské zpravodajské služby, příslušná vládní ministerstva, policie i soukromé technologické společnosti provozující sociální sítě. Hlavním cílem koordinovaného postupu je včasná identifikace, připsání autorství a efektivní narušování dezinformačních operací. Spojené království hodlá své zkušenosti s čelením těmto útokům sdílet s dalšími mezinárodními partnery a spojenci.
Ke strategii obranyschopnosti státu se vyjádřil rovněž britský ministr obrany Wes Streeting. Podle ministra čelí západní demokracie stále náročnější propagandistické válce vedené státními aktéry, v jejímž čele stojí právě Ruská federace. Cílem této systémové snahy je zkreslit vnímání reality u britské veřejnosti a ztížit občanům rozlišování mezi fakty a fiktivními zprávami. Stát proto musí podle Streetinga přistupovat k ochraně demokratických procesů se stejnou důsledností jako k obraně fyzické infrastruktury, včetně podmořských kabelů či satelitních systémů.
Reakce na projev britského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat ani ze strany Moskvy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Burnhamovo vystoupení za vědomé podněcování protiruských nálad a krátkozrakou politiku. Podle ruské strany tyto kroky nepřispějí ke snížení napětí na evropském kontinentu ani k obnovení vzájemného dialogu. Peskov zároveň uvedl, že Londýn v tomto ohledu postupuje ve shodě s dalšími evropskými státy, které podle něj prosazují podobný přístup.
Britská vláda přesto trvá na tom, že čelení dezinformačním kampaním a kybernetickým hrozbám zůstává klíčovou prioritou pro národní bezpečnost. Představitelé Spojeného království zdůrazňují nutnost vybudování odolnější společnosti, která dokáže čelit moderním formám informační války. Vytvoření nového pracoviště představuje první krok v rámci komplexnější strategie na ochranu britských institucí a demokratických hodnot. Veškerá opatření mají být postupně zavedena v nadcházejících měsících.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.