Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Spojené království a jeho spojenci čelí podle britského předsedy vlády masivnímu útoku na informační prostředí, který dosahuje průmyslových rozměrů. Ruské státní orgány využívají širokou škálu nástrojů k šíření lží a podkopávání důvěry občanů ve vlastní zemi. K manipulacím jsou podle něj nasazováni automatizovaní boti, podvržené webové stránky i zfalšované novinové články. Moskva v minulosti rovněž neoprávněně zneužila vizuální identitu téměř tří desítek britských institucí, mezi nimiž figurují univerzity či veřejnoprávní stanice BBC.
Kreml na manipulaci s informacemi vynakládá podle britských odhadů přibližně 1,3 miliardy liber ročně. Zahraniční agentury se snaží záměrně zesilovat radikální a krajně pravicové narativy s cílem prohloubit napětí v britské společnosti. Londýn disponuje důkazy, že se ruské složky pokusily ovlivnit mimo jiné britské parlamentní volby v roce 2019. K tomuto účelu byly zneužity nelegálně získané dokumenty týkající se obchodních jednání mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy.
Nepřátelské aktivity se podle britského premiéra vyostřují zejména v krizových momentech, kdy se útočníci snaží stupňovat společenské nepokoje po tragických událostech. Významnou zranitelnost vůči online dezinformacím vykazují podle zjištění britských úřadů nezaměstnaní mladí lidé a lidé zasažení vysokými životními náklady. Tyto skupiny obyvatelstva bývají snadnějším terčem manipulativních kampaní, které vykreslují úpadek společnosti a vyvolávají pocity bezvýchodnosti. Rostoucí využívání umělé inteligence navíc hrozbu znásobuje a činí dezinformace hůře odhalitelnými.
Vznikající centrum bude zpočátku řízeno přímo z úřadu předsedy vlády a kabinetu. Na jeho fungování se budou úzce podílet britské zpravodajské služby, příslušná vládní ministerstva, policie i soukromé technologické společnosti provozující sociální sítě. Hlavním cílem koordinovaného postupu je včasná identifikace, připsání autorství a efektivní narušování dezinformačních operací. Spojené království hodlá své zkušenosti s čelením těmto útokům sdílet s dalšími mezinárodními partnery a spojenci.
Ke strategii obranyschopnosti státu se vyjádřil rovněž britský ministr obrany Wes Streeting. Podle ministra čelí západní demokracie stále náročnější propagandistické válce vedené státními aktéry, v jejímž čele stojí právě Ruská federace. Cílem této systémové snahy je zkreslit vnímání reality u britské veřejnosti a ztížit občanům rozlišování mezi fakty a fiktivními zprávami. Stát proto musí podle Streetinga přistupovat k ochraně demokratických procesů se stejnou důsledností jako k obraně fyzické infrastruktury, včetně podmořských kabelů či satelitních systémů.
Reakce na projev britského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat ani ze strany Moskvy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Burnhamovo vystoupení za vědomé podněcování protiruských nálad a krátkozrakou politiku. Podle ruské strany tyto kroky nepřispějí ke snížení napětí na evropském kontinentu ani k obnovení vzájemného dialogu. Peskov zároveň uvedl, že Londýn v tomto ohledu postupuje ve shodě s dalšími evropskými státy, které podle něj prosazují podobný přístup.
Britská vláda přesto trvá na tom, že čelení dezinformačním kampaním a kybernetickým hrozbám zůstává klíčovou prioritou pro národní bezpečnost. Představitelé Spojeného království zdůrazňují nutnost vybudování odolnější společnosti, která dokáže čelit moderním formám informační války. Vytvoření nového pracoviště představuje první krok v rámci komplexnější strategie na ochranu britských institucí a demokratických hodnot. Veškerá opatření mají být postupně zavedena v nadcházejících měsících.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.