Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Spojené království a jeho spojenci čelí podle britského předsedy vlády masivnímu útoku na informační prostředí, který dosahuje průmyslových rozměrů. Ruské státní orgány využívají širokou škálu nástrojů k šíření lží a podkopávání důvěry občanů ve vlastní zemi. K manipulacím jsou podle něj nasazováni automatizovaní boti, podvržené webové stránky i zfalšované novinové články. Moskva v minulosti rovněž neoprávněně zneužila vizuální identitu téměř tří desítek britských institucí, mezi nimiž figurují univerzity či veřejnoprávní stanice BBC.
Kreml na manipulaci s informacemi vynakládá podle britských odhadů přibližně 1,3 miliardy liber ročně. Zahraniční agentury se snaží záměrně zesilovat radikální a krajně pravicové narativy s cílem prohloubit napětí v britské společnosti. Londýn disponuje důkazy, že se ruské složky pokusily ovlivnit mimo jiné britské parlamentní volby v roce 2019. K tomuto účelu byly zneužity nelegálně získané dokumenty týkající se obchodních jednání mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy.
Nepřátelské aktivity se podle britského premiéra vyostřují zejména v krizových momentech, kdy se útočníci snaží stupňovat společenské nepokoje po tragických událostech. Významnou zranitelnost vůči online dezinformacím vykazují podle zjištění britských úřadů nezaměstnaní mladí lidé a lidé zasažení vysokými životními náklady. Tyto skupiny obyvatelstva bývají snadnějším terčem manipulativních kampaní, které vykreslují úpadek společnosti a vyvolávají pocity bezvýchodnosti. Rostoucí využívání umělé inteligence navíc hrozbu znásobuje a činí dezinformace hůře odhalitelnými.
Vznikající centrum bude zpočátku řízeno přímo z úřadu předsedy vlády a kabinetu. Na jeho fungování se budou úzce podílet britské zpravodajské služby, příslušná vládní ministerstva, policie i soukromé technologické společnosti provozující sociální sítě. Hlavním cílem koordinovaného postupu je včasná identifikace, připsání autorství a efektivní narušování dezinformačních operací. Spojené království hodlá své zkušenosti s čelením těmto útokům sdílet s dalšími mezinárodními partnery a spojenci.
Ke strategii obranyschopnosti státu se vyjádřil rovněž britský ministr obrany Wes Streeting. Podle ministra čelí západní demokracie stále náročnější propagandistické válce vedené státními aktéry, v jejímž čele stojí právě Ruská federace. Cílem této systémové snahy je zkreslit vnímání reality u britské veřejnosti a ztížit občanům rozlišování mezi fakty a fiktivními zprávami. Stát proto musí podle Streetinga přistupovat k ochraně demokratických procesů se stejnou důsledností jako k obraně fyzické infrastruktury, včetně podmořských kabelů či satelitních systémů.
Reakce na projev britského premiéra na sebe nenechala dlouho čekat ani ze strany Moskvy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Burnhamovo vystoupení za vědomé podněcování protiruských nálad a krátkozrakou politiku. Podle ruské strany tyto kroky nepřispějí ke snížení napětí na evropském kontinentu ani k obnovení vzájemného dialogu. Peskov zároveň uvedl, že Londýn v tomto ohledu postupuje ve shodě s dalšími evropskými státy, které podle něj prosazují podobný přístup.
Britská vláda přesto trvá na tom, že čelení dezinformačním kampaním a kybernetickým hrozbám zůstává klíčovou prioritou pro národní bezpečnost. Představitelé Spojeného království zdůrazňují nutnost vybudování odolnější společnosti, která dokáže čelit moderním formám informační války. Vytvoření nového pracoviště představuje první krok v rámci komplexnější strategie na ochranu britských institucí a demokratických hodnot. Veškerá opatření mají být postupně zavedena v nadcházejících měsících.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.