Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Dánští zpravodajci podle The Guardian upozorňují, že Rusko se nachází pod největším tlakem od začátku invaze na Ukrajinu. Pokračující ukrajinské údery dlouhého dosahu působí rozsáhlé škody hluboko uvnitř ruského území, zatímco ruská armáda platí za minimální územní zisky obrovskými ztrátami. Ruská ekonomika se zároveň potýká s hrozbou hluboké krize, k níž přispívají rekordní vojenské výdaje, mezinárodní sankce a útoky na energetickou infrastrukturu. Přestože analytici neočekávají v následujících šesti měsících žádný zásadní průlom na frontě, prezident Vladimir Putin podle nich ze svých zadaných válečných cílů neustoupí.
Moskva podle zprávy vnímá nadcházející období jako časové okno příležitosti pro změnu bezpečnostního uspořádání v Evropě. Ruské vedení se totiž obává, že Evropa do roku 2030 vybuduje autonomní vojenské kapacity, které by pro Rusko představovaly stále větší hrozbu. Zpravodajská služba proto varuje, že Vladimir Putin může považovat za přijatelné riziko pokusit se o drastickou proměnu evropské bezpečnosti ještě předtím, než k posílení evropských obranných schopností dojde. Součástí této strategie má být intenzifikace hybridních operací i kybernetických útoků zaměřených na klíčové společenské funkce.
Zpráva nevylučuje ani nízké, ale postupně rostoucí riziko omezeného vojenského úderu proti jedné nebo několika zemím NATO, které sousedí s Ruskem. Takový krok by byl ze strany Moskvy zoufalým činem, jehož účelem by bylo odklonit evropské zdroje od pomoci Ukrajině a zasít rozkol mezi alianční státy. Případný útok by mohly provést zbraně dlouhého dosahu zaměřené na infrastrukturu zásadní pro ukrajinskou podporu. Rusko by následně mohlo tvrdit, že střely zasáhly území NATO pouze v důsledku rušení ukrajinskou protivzdušnou obranou, případně využít bezpilotní letouny ukrajinské výroby k operaci pod cizí vlajkou.
Další variantou omezené vojenské akce by mohlo být nasazení málopočetných vojenských jednotek bez státních symbolů na území sousedních aliančních států. Ačkoliv dánská rozvědka považuje přímou a plnohodnotnou invazi do země NATO za velmi nepravděpodobnou, zcela ji ze svých scénářů nevylučuje. Zpráva zároveň varuje před rizikem, že Rusko vyhodnotí pravděpodobnost kolektivní reakce Aliance jako nízkou, zejména pokud získá dojem, že se Spojené státy do obrany evropských spojenců zapojit nemohou nebo nechce. Analytici potvrzují, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno na rozsáhlý konflikt na evropském kontinentu.
Na zveřejněné poznatky reagoval dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který varování označil za mimořádně závažné. Uvedl, že zpráva přesně zapadá do událostí posledních měsíců, mezi něž patří například pokus o drony zasažený cíl na letišti v Lipsku. Podle šéfa dánské diplomacie zapadají známé i dosud nepřipsané incidenty do širšího obrazu ruské eskalace. Rasmussen zdůraznil, že Západ musí pevně čelit ruským snahám o vyvolání rozkolu mezi evropskými státy i mezi Evropou a Spojenými státy.
V reakci na nová bezpečnostní rizika zvýšila dánská agentura pro civilní bezpečnost úroveň hrozby destruktivních kybernetických útoků ze střední na vysokou. Úřad vyhodnotil jako pravděpodobné, že se Rusko pokusí provést destruktivní kybernetické údery cílící přímo na Dánsko. Riziko se týká především škodlivého softwaru navrženého k mazání dat nebo k narušení provozních technologií. Bezpečnostní složky navíc potvrdily, že disponují informacemi o konkrétním plánování sabotážních akcí na dánském území.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus zdůraznil nutnost brát současnou situaci s maximální vážností, zároveň však ujistil veřejnost o připravenosti obranných složek. Podle ministra Bruuse ukazuje ruská ochota ke stupňování tlaku především na rostoucí frustraci Moskvy z neúspěchů na bojišti. Zpravodajský šéf Thomas Ahrenkiel doplnil, že ruská pozornost se zaměřuje zejména na obranný průmysl a logistické trasy zajišťující pomoc Ukrajině. Evropští představitelé v této souvislosti shodně potvrdili, že bez ohledu na ruské hrozby nemá Evropa v úmyslu svou podporu napadené zemi jakkoliv omezovat.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.