Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Dánští zpravodajci podle The Guardian upozorňují, že Rusko se nachází pod největším tlakem od začátku invaze na Ukrajinu. Pokračující ukrajinské údery dlouhého dosahu působí rozsáhlé škody hluboko uvnitř ruského území, zatímco ruská armáda platí za minimální územní zisky obrovskými ztrátami. Ruská ekonomika se zároveň potýká s hrozbou hluboké krize, k níž přispívají rekordní vojenské výdaje, mezinárodní sankce a útoky na energetickou infrastrukturu. Přestože analytici neočekávají v následujících šesti měsících žádný zásadní průlom na frontě, prezident Vladimir Putin podle nich ze svých zadaných válečných cílů neustoupí.
Moskva podle zprávy vnímá nadcházející období jako časové okno příležitosti pro změnu bezpečnostního uspořádání v Evropě. Ruské vedení se totiž obává, že Evropa do roku 2030 vybuduje autonomní vojenské kapacity, které by pro Rusko představovaly stále větší hrozbu. Zpravodajská služba proto varuje, že Vladimir Putin může považovat za přijatelné riziko pokusit se o drastickou proměnu evropské bezpečnosti ještě předtím, než k posílení evropských obranných schopností dojde. Součástí této strategie má být intenzifikace hybridních operací i kybernetických útoků zaměřených na klíčové společenské funkce.
Zpráva nevylučuje ani nízké, ale postupně rostoucí riziko omezeného vojenského úderu proti jedné nebo několika zemím NATO, které sousedí s Ruskem. Takový krok by byl ze strany Moskvy zoufalým činem, jehož účelem by bylo odklonit evropské zdroje od pomoci Ukrajině a zasít rozkol mezi alianční státy. Případný útok by mohly provést zbraně dlouhého dosahu zaměřené na infrastrukturu zásadní pro ukrajinskou podporu. Rusko by následně mohlo tvrdit, že střely zasáhly území NATO pouze v důsledku rušení ukrajinskou protivzdušnou obranou, případně využít bezpilotní letouny ukrajinské výroby k operaci pod cizí vlajkou.
Další variantou omezené vojenské akce by mohlo být nasazení málopočetných vojenských jednotek bez státních symbolů na území sousedních aliančních států. Ačkoliv dánská rozvědka považuje přímou a plnohodnotnou invazi do země NATO za velmi nepravděpodobnou, zcela ji ze svých scénářů nevylučuje. Zpráva zároveň varuje před rizikem, že Rusko vyhodnotí pravděpodobnost kolektivní reakce Aliance jako nízkou, zejména pokud získá dojem, že se Spojené státy do obrany evropských spojenců zapojit nemohou nebo nechce. Analytici potvrzují, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno na rozsáhlý konflikt na evropském kontinentu.
Na zveřejněné poznatky reagoval dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který varování označil za mimořádně závažné. Uvedl, že zpráva přesně zapadá do událostí posledních měsíců, mezi něž patří například pokus o drony zasažený cíl na letišti v Lipsku. Podle šéfa dánské diplomacie zapadají známé i dosud nepřipsané incidenty do širšího obrazu ruské eskalace. Rasmussen zdůraznil, že Západ musí pevně čelit ruským snahám o vyvolání rozkolu mezi evropskými státy i mezi Evropou a Spojenými státy.
V reakci na nová bezpečnostní rizika zvýšila dánská agentura pro civilní bezpečnost úroveň hrozby destruktivních kybernetických útoků ze střední na vysokou. Úřad vyhodnotil jako pravděpodobné, že se Rusko pokusí provést destruktivní kybernetické údery cílící přímo na Dánsko. Riziko se týká především škodlivého softwaru navrženého k mazání dat nebo k narušení provozních technologií. Bezpečnostní složky navíc potvrdily, že disponují informacemi o konkrétním plánování sabotážních akcí na dánském území.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus zdůraznil nutnost brát současnou situaci s maximální vážností, zároveň však ujistil veřejnost o připravenosti obranných složek. Podle ministra Bruuse ukazuje ruská ochota ke stupňování tlaku především na rostoucí frustraci Moskvy z neúspěchů na bojišti. Zpravodajský šéf Thomas Ahrenkiel doplnil, že ruská pozornost se zaměřuje zejména na obranný průmysl a logistické trasy zajišťující pomoc Ukrajině. Evropští představitelé v této souvislosti shodně potvrdili, že bez ohledu na ruské hrozby nemá Evropa v úmyslu svou podporu napadené zemi jakkoliv omezovat.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.