Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Dánští zpravodajci podle The Guardian upozorňují, že Rusko se nachází pod největším tlakem od začátku invaze na Ukrajinu. Pokračující ukrajinské údery dlouhého dosahu působí rozsáhlé škody hluboko uvnitř ruského území, zatímco ruská armáda platí za minimální územní zisky obrovskými ztrátami. Ruská ekonomika se zároveň potýká s hrozbou hluboké krize, k níž přispívají rekordní vojenské výdaje, mezinárodní sankce a útoky na energetickou infrastrukturu. Přestože analytici neočekávají v následujících šesti měsících žádný zásadní průlom na frontě, prezident Vladimir Putin podle nich ze svých zadaných válečných cílů neustoupí.
Moskva podle zprávy vnímá nadcházející období jako časové okno příležitosti pro změnu bezpečnostního uspořádání v Evropě. Ruské vedení se totiž obává, že Evropa do roku 2030 vybuduje autonomní vojenské kapacity, které by pro Rusko představovaly stále větší hrozbu. Zpravodajská služba proto varuje, že Vladimir Putin může považovat za přijatelné riziko pokusit se o drastickou proměnu evropské bezpečnosti ještě předtím, než k posílení evropských obranných schopností dojde. Součástí této strategie má být intenzifikace hybridních operací i kybernetických útoků zaměřených na klíčové společenské funkce.
Zpráva nevylučuje ani nízké, ale postupně rostoucí riziko omezeného vojenského úderu proti jedné nebo několika zemím NATO, které sousedí s Ruskem. Takový krok by byl ze strany Moskvy zoufalým činem, jehož účelem by bylo odklonit evropské zdroje od pomoci Ukrajině a zasít rozkol mezi alianční státy. Případný útok by mohly provést zbraně dlouhého dosahu zaměřené na infrastrukturu zásadní pro ukrajinskou podporu. Rusko by následně mohlo tvrdit, že střely zasáhly území NATO pouze v důsledku rušení ukrajinskou protivzdušnou obranou, případně využít bezpilotní letouny ukrajinské výroby k operaci pod cizí vlajkou.
Další variantou omezené vojenské akce by mohlo být nasazení málopočetných vojenských jednotek bez státních symbolů na území sousedních aliančních států. Ačkoliv dánská rozvědka považuje přímou a plnohodnotnou invazi do země NATO za velmi nepravděpodobnou, zcela ji ze svých scénářů nevylučuje. Zpráva zároveň varuje před rizikem, že Rusko vyhodnotí pravděpodobnost kolektivní reakce Aliance jako nízkou, zejména pokud získá dojem, že se Spojené státy do obrany evropských spojenců zapojit nemohou nebo nechce. Analytici potvrzují, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno na rozsáhlý konflikt na evropském kontinentu.
Na zveřejněné poznatky reagoval dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který varování označil za mimořádně závažné. Uvedl, že zpráva přesně zapadá do událostí posledních měsíců, mezi něž patří například pokus o drony zasažený cíl na letišti v Lipsku. Podle šéfa dánské diplomacie zapadají známé i dosud nepřipsané incidenty do širšího obrazu ruské eskalace. Rasmussen zdůraznil, že Západ musí pevně čelit ruským snahám o vyvolání rozkolu mezi evropskými státy i mezi Evropou a Spojenými státy.
V reakci na nová bezpečnostní rizika zvýšila dánská agentura pro civilní bezpečnost úroveň hrozby destruktivních kybernetických útoků ze střední na vysokou. Úřad vyhodnotil jako pravděpodobné, že se Rusko pokusí provést destruktivní kybernetické údery cílící přímo na Dánsko. Riziko se týká především škodlivého softwaru navrženého k mazání dat nebo k narušení provozních technologií. Bezpečnostní složky navíc potvrdily, že disponují informacemi o konkrétním plánování sabotážních akcí na dánském území.
Dánský ministr obrany Jeppe Bruus zdůraznil nutnost brát současnou situaci s maximální vážností, zároveň však ujistil veřejnost o připravenosti obranných složek. Podle ministra Bruuse ukazuje ruská ochota ke stupňování tlaku především na rostoucí frustraci Moskvy z neúspěchů na bojišti. Zpravodajský šéf Thomas Ahrenkiel doplnil, že ruská pozornost se zaměřuje zejména na obranný průmysl a logistické trasy zajišťující pomoc Ukrajině. Evropští představitelé v této souvislosti shodně potvrdili, že bez ohledu na ruské hrozby nemá Evropa v úmyslu svou podporu napadené zemi jakkoliv omezovat.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.