Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Plán vznikl po americké vojenské operaci ve Venezuele, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro a do čela země byla dosazena Delcy Rodríguezová. Následně Trump oznámil, že Pentagon získá přibližně třetinový podíl ve společnosti North American Blue Energy Partners. Tato soukromá firma působí ve venezuelském ropném sektoru a kontroluje ji kontroverzní podnikatel Alejandro Betancourt López. Americké ministerstvo zahraničí má podle dohody získat právo na nákup pětiny vytěžené ropy za výrobní ceny.
Jedním z hlavních problémů celého projektu je deklarovaná délka trvání kontraktu. Zatímco Trumpova administrativa hovořila o stoleté dohodě, venezuelské právo takto dlouhé koncese v ropném sektoru vůbec neumožňuje. Právní expert José Ignacio Hernández upozornil, že tamní zákony dovolují dohody na maximálně pětadvacet let. Výroky americké administrativy proto označil za pouhou propagandu, kterou nelze v praxi v navržené podobě realizovat.
Další zásadní překážkou je samotné zapojení amerického ministerstva obrany do vlastnické struktury soukromé firmy. Úřad pro strategický kapitál spadající pod Pentagon podle právních odborníků nemá ze zákona oprávnění držet majetkové podíly v soukromých společnostech. Z toho důvodu má podíl formálně převzít jiná složka Pentagonu zaměřená na průmyslovou základnu. Její zákonnou náplní je však pouze posilování amerického obranného průmyslu, nikoli podnikání v ropném sektoru.
Nejasnosti ohledně právního rámce a celková netransparentnost odrazují velké soukromé investory. Ředitel společnosti Exxon Darren Woods již dříve prohlásil, že Venezuela je za současných podmínkách pro investice zcela nevhodná. Nepotvrdila se ani tvrzení, že venezualská ropa v dohledné době pomůže doplnit americké strategické rezervy. Ty se dostaly na dlouhodobé minimum po předchozí americké invazi do Íránu.
Ústřední postavou celé dohody je šestačtyřicetiletý venezuelský podnikatel Alejandro Betancourt López. Tento vlastník ropné firmy disponuje rozsáhlými majetky v Evropě i ve Spojených státech a v minulosti využíval služeb právníka Rudyho Giulianiho. V minulosti čelil v USA civilním žalobám z korupce a praní špinavých peněz v souvislosti se zakázkami na stavbu elektráren. Betancourt však nebyl v žádném z těchto případů v USA oficiálně obviněn ani odsouzen.
Jeho finanční minulost v minulosti vyvolávala pochybnosti i u samotných venezuelských úřadů. Tamní činitelé si podle zjištění najali vyšetřovatele a hackery, aby prověřili původ jeho majetku. Hackeři se zřejmě nabourali do komunikace jeho právníků i účetních. Betancourtův právní zástupce Vel Freedman k tomu uvedl, že jeho klient nikdy nikomu neplatil úplatky a veškeré útoky souvisely s jeho opozičními postoji vůči Madurovu režimu.
Navzdory těmto kauzám se Betancourt stal klíčovým prostředníkem při jednáních mezi Washingtonem a Karakasem. Podle svého právníka zprostředkovával komunikaci mezi americkými představiteli a novou prozatímní vládou Delcy Rodríguezové. Obě strany se na něj spoléhaly, protože mezi nimi neexistoval jiný důvěryhodný kanál. Americký ministr zahraničí Marco Rubio jeho zapojení hájil s tím, že Betancourt má v ropném sektoru prokazatelné výsledky.
Řada diplomatů a analytiků zůstává vůči životaschopnosti celého projektu velmi skeptická. Bývalý americký diplomat John Feeley dohodu přirovnal ke slibované zdi na hranicích s Mexikem, kterou měla podle dřívějších tvrzení zaplatit mexická strana. Phil Gunson z organizace International Crisis Group potvrdil, že seriózní investory znepokojuje především nejasný právní status. Samotný Donald Trump jakoukoli kritiku odmítá a při svém vystoupení v OSN prohlásil, že kořist patří vítězi.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.