Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Plán vznikl po americké vojenské operaci ve Venezuele, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro a do čela země byla dosazena Delcy Rodríguezová. Následně Trump oznámil, že Pentagon získá přibližně třetinový podíl ve společnosti North American Blue Energy Partners. Tato soukromá firma působí ve venezuelském ropném sektoru a kontroluje ji kontroverzní podnikatel Alejandro Betancourt López. Americké ministerstvo zahraničí má podle dohody získat právo na nákup pětiny vytěžené ropy za výrobní ceny.
Jedním z hlavních problémů celého projektu je deklarovaná délka trvání kontraktu. Zatímco Trumpova administrativa hovořila o stoleté dohodě, venezuelské právo takto dlouhé koncese v ropném sektoru vůbec neumožňuje. Právní expert José Ignacio Hernández upozornil, že tamní zákony dovolují dohody na maximálně pětadvacet let. Výroky americké administrativy proto označil za pouhou propagandu, kterou nelze v praxi v navržené podobě realizovat.
Další zásadní překážkou je samotné zapojení amerického ministerstva obrany do vlastnické struktury soukromé firmy. Úřad pro strategický kapitál spadající pod Pentagon podle právních odborníků nemá ze zákona oprávnění držet majetkové podíly v soukromých společnostech. Z toho důvodu má podíl formálně převzít jiná složka Pentagonu zaměřená na průmyslovou základnu. Její zákonnou náplní je však pouze posilování amerického obranného průmyslu, nikoli podnikání v ropném sektoru.
Nejasnosti ohledně právního rámce a celková netransparentnost odrazují velké soukromé investory. Ředitel společnosti Exxon Darren Woods již dříve prohlásil, že Venezuela je za současných podmínkách pro investice zcela nevhodná. Nepotvrdila se ani tvrzení, že venezualská ropa v dohledné době pomůže doplnit americké strategické rezervy. Ty se dostaly na dlouhodobé minimum po předchozí americké invazi do Íránu.
Ústřední postavou celé dohody je šestačtyřicetiletý venezuelský podnikatel Alejandro Betancourt López. Tento vlastník ropné firmy disponuje rozsáhlými majetky v Evropě i ve Spojených státech a v minulosti využíval služeb právníka Rudyho Giulianiho. V minulosti čelil v USA civilním žalobám z korupce a praní špinavých peněz v souvislosti se zakázkami na stavbu elektráren. Betancourt však nebyl v žádném z těchto případů v USA oficiálně obviněn ani odsouzen.
Jeho finanční minulost v minulosti vyvolávala pochybnosti i u samotných venezuelských úřadů. Tamní činitelé si podle zjištění najali vyšetřovatele a hackery, aby prověřili původ jeho majetku. Hackeři se zřejmě nabourali do komunikace jeho právníků i účetních. Betancourtův právní zástupce Vel Freedman k tomu uvedl, že jeho klient nikdy nikomu neplatil úplatky a veškeré útoky souvisely s jeho opozičními postoji vůči Madurovu režimu.
Navzdory těmto kauzám se Betancourt stal klíčovým prostředníkem při jednáních mezi Washingtonem a Karakasem. Podle svého právníka zprostředkovával komunikaci mezi americkými představiteli a novou prozatímní vládou Delcy Rodríguezové. Obě strany se na něj spoléhaly, protože mezi nimi neexistoval jiný důvěryhodný kanál. Americký ministr zahraničí Marco Rubio jeho zapojení hájil s tím, že Betancourt má v ropném sektoru prokazatelné výsledky.
Řada diplomatů a analytiků zůstává vůči životaschopnosti celého projektu velmi skeptická. Bývalý americký diplomat John Feeley dohodu přirovnal ke slibované zdi na hranicích s Mexikem, kterou měla podle dřívějších tvrzení zaplatit mexická strana. Phil Gunson z organizace International Crisis Group potvrdil, že seriózní investory znepokojuje především nejasný právní status. Samotný Donald Trump jakoukoli kritiku odmítá a při svém vystoupení v OSN prohlásil, že kořist patří vítězi.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.