Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Plán vznikl po americké vojenské operaci ve Venezuele, při níž byl zajat prezident Nicolás Maduro a do čela země byla dosazena Delcy Rodríguezová. Následně Trump oznámil, že Pentagon získá přibližně třetinový podíl ve společnosti North American Blue Energy Partners. Tato soukromá firma působí ve venezuelském ropném sektoru a kontroluje ji kontroverzní podnikatel Alejandro Betancourt López. Americké ministerstvo zahraničí má podle dohody získat právo na nákup pětiny vytěžené ropy za výrobní ceny.
Jedním z hlavních problémů celého projektu je deklarovaná délka trvání kontraktu. Zatímco Trumpova administrativa hovořila o stoleté dohodě, venezuelské právo takto dlouhé koncese v ropném sektoru vůbec neumožňuje. Právní expert José Ignacio Hernández upozornil, že tamní zákony dovolují dohody na maximálně pětadvacet let. Výroky americké administrativy proto označil za pouhou propagandu, kterou nelze v praxi v navržené podobě realizovat.
Další zásadní překážkou je samotné zapojení amerického ministerstva obrany do vlastnické struktury soukromé firmy. Úřad pro strategický kapitál spadající pod Pentagon podle právních odborníků nemá ze zákona oprávnění držet majetkové podíly v soukromých společnostech. Z toho důvodu má podíl formálně převzít jiná složka Pentagonu zaměřená na průmyslovou základnu. Její zákonnou náplní je však pouze posilování amerického obranného průmyslu, nikoli podnikání v ropném sektoru.
Nejasnosti ohledně právního rámce a celková netransparentnost odrazují velké soukromé investory. Ředitel společnosti Exxon Darren Woods již dříve prohlásil, že Venezuela je za současných podmínkách pro investice zcela nevhodná. Nepotvrdila se ani tvrzení, že venezualská ropa v dohledné době pomůže doplnit americké strategické rezervy. Ty se dostaly na dlouhodobé minimum po předchozí americké invazi do Íránu.
Ústřední postavou celé dohody je šestačtyřicetiletý venezuelský podnikatel Alejandro Betancourt López. Tento vlastník ropné firmy disponuje rozsáhlými majetky v Evropě i ve Spojených státech a v minulosti využíval služeb právníka Rudyho Giulianiho. V minulosti čelil v USA civilním žalobám z korupce a praní špinavých peněz v souvislosti se zakázkami na stavbu elektráren. Betancourt však nebyl v žádném z těchto případů v USA oficiálně obviněn ani odsouzen.
Jeho finanční minulost v minulosti vyvolávala pochybnosti i u samotných venezuelských úřadů. Tamní činitelé si podle zjištění najali vyšetřovatele a hackery, aby prověřili původ jeho majetku. Hackeři se zřejmě nabourali do komunikace jeho právníků i účetních. Betancourtův právní zástupce Vel Freedman k tomu uvedl, že jeho klient nikdy nikomu neplatil úplatky a veškeré útoky souvisely s jeho opozičními postoji vůči Madurovu režimu.
Navzdory těmto kauzám se Betancourt stal klíčovým prostředníkem při jednáních mezi Washingtonem a Karakasem. Podle svého právníka zprostředkovával komunikaci mezi americkými představiteli a novou prozatímní vládou Delcy Rodríguezové. Obě strany se na něj spoléhaly, protože mezi nimi neexistoval jiný důvěryhodný kanál. Americký ministr zahraničí Marco Rubio jeho zapojení hájil s tím, že Betancourt má v ropném sektoru prokazatelné výsledky.
Řada diplomatů a analytiků zůstává vůči životaschopnosti celého projektu velmi skeptická. Bývalý americký diplomat John Feeley dohodu přirovnal ke slibované zdi na hranicích s Mexikem, kterou měla podle dřívějších tvrzení zaplatit mexická strana. Phil Gunson z organizace International Crisis Group potvrdil, že seriózní investory znepokojuje především nejasný právní status. Samotný Donald Trump jakoukoli kritiku odmítá a při svém vystoupení v OSN prohlásil, že kořist patří vítězi.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.