Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Během posledních tří měsíců několik stanic opakovaně zaznamenalo historicky nejvyšší denní teploty. Například stanice v La Jolle minulý měsíc naměřila hodnoty, které byly o více než 5 °C nad historickým průměrem. Ačkoliv se vody u Kalifornie pravidelně oteplují vlivem tropických proudů během jevu El Niño, současná situace má jinou příčinu.
Za extrémním teplem tentokrát nestojí oceánské proudy, ale atmosférický systém vysokého tlaku. Ten se usadil nad jižní Kalifornií a přinesl klidné, slunečné dny, které vyhřály vzduch i moře vysoko nad obvyklou úroveň. Stejný jev navíc pohání i spalující vlny veder na pevnině.
Odborníci situaci přirovnávají k fenoménu známému jako „Skvrna“ (The Blob). Šlo o tříletou mořskou vlnu veder před deseti lety, která kvůli přetrvávajícímu vysokému tlaku zdevastovala tamní mořský život. Vědci nyní s napětím sledují, zda se současné oteplení rozplyne, nebo se vyvine v něco podobně ničivého.
Klíčovým procesem pro zdraví kalifornského pobřeží je takzvaný „upwelling“. Jde o jarní jev, kdy severozápadní větry vytlačují teplou povrchovou vodu dále na oceán, což umožňuje chladné vodě bohaté na živiny vystoupat z hlubin k hladině. Tyto živiny jsou zásadní pro fytoplankton, který tvoří základ celého potravního řetězce.
Pokud by systém vysokého tlaku přetrval, mohl by tento proces zcela zastavit. Bez přísunu živin hrozí masivní úhyn fytoplanktonu nebo naopak přemnožení škodlivých řas. To by mělo drtivý dopad na lachtany, delfíny, mořské ptáky i ryby, jako jsou platýsi nebo krabi.
V posledních dnech sice došlo k mírnému ochlazení, což dává naději, že by vlna veder mohla ustupovat. Oceánograf Andrew Leising z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) však varuje, že vyhráno ještě není. Pokud by teplé vody setrvaly až do příštího podzimu a poté následoval silný El Niño, dopady by mohly být katastrofální.
Extrémní teploty oceánů jsou stále častější a trvají déle, což je částečně důsledek klimatické krize a částečně atmosférických změn, které vědci stále zkoumají. Výzkumnice Melissa Carter upozorňuje, že tyto systémy mohou vytvářet zpětnou vazbu, která teplé a klidné podmínky dále upevňuje.
Ačkoliv má teplejší voda i drobné výhody – například surfaři si užívají příjemnější koupání a rybáři mají blíže u břehu tuňáky – tyto přínosy jsou zanedbatelné v porovnání s ekologickými riziky. Melissa Carter to shrnuje jasně: oceán by neměl být jako bazén, protože v bazénu nic nežije a takovou budoucnost pro ekosystém nikdo nechce.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.
Český šoubyznys se připravuje na jedno velké dubnové jubileum. Lucie Bílá oslaví kulaté 60. narozeniny, přípravy už jsou v plném proudu. Například vznikají speciální známky. Do oběhu se dostanou příští týden.
Policie objasnila případ z posledního ryze březnového týdne, který rozohnil Moskvu. Jde o útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Obviněnému cizinci, který je ve vazbě, hrozí za obecné ohrožení mu až osm let za mřížemi.
StarDance nezastavila odhalování soutěžících, ačkoliv dobře věděla, že dnešní pátek je sváteční. Televizní diváci se mohou těšit na ženu, která se opravdu ničeho nezalekne. O koho jde?
