Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociální síti X zdůraznila, že dohoda je závazná a Unie své závazky plní, což má zajistit stabilní, předvídatelný a oboustranně výhodný obchod. Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady a Komise dosáhli kompromisu po více než pěti hodinách nočních rozhovorů, čímž připravili legislativu k naplnění takzvané dohody z Turnberry, kterou loni v červenci ve Skotsku uzavřeli s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Podle předsedkyně Evropské parlamentu Roberty Metsolaové je tento výsledek důkazem, že Evropa je spolehlivým partnerem, přičemž připomněla, že transatlantické vztahy podporují šestnáct milionů pracovních míst. Pozitivně dohodu hodnotil také komisař pro obchod Maroš Šefčovič a německý kancléř Friedrich Merz, který hovořil o větší bezpečnosti a stabilitě pro evropské firmy. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zase vyzdvihl ekonomickou jistotu, kterou ujednání přinese exportérům směřujícím na americký trh.
Někteří představitelé však zůstávají v hodnoceních výrazně opatrnější. Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange přímo ve Štrasburku prohlásil, že by výsledek neoznačil za vyloženě dobrou dohodu. Ačkoliv uznal, že se podařilo odvrátit nejhorší scénář a Parlament za výsledkem bude stát, protože Komise vyjednávala jménem celé sedmadvacítky, sám by podle svých slov postupoval jinak než von der Leyenová. Lange zároveň odmítl interpretaci, že by Brusel kapituloval pod tlakem Trumpových hrozeb, a podotkl, že povinností bylo chránit evropské zájmy, i když stále přetrvávají pochybnosti o tom, zda Washington stoprocentně akceptuje všechny části legislativy.
Proces implementace paktu se v minulých měsících zpomalil, mimo jiné kvůli lednovým Trumpovým hrozbám ohledně Grónska a také kvůli jeho nedávnému varování, že zatíží evropská auta pětadvacetiprocentním clem. Právě tento výrok tehdy přiměl šéfku Evropské komise k veřejné reakci, v níž Washingtonu připomněla nutnost dodržovat uzavřená spojenectví. Aktuální dohoda zavazuje Brusel ke snížení cel na americké průmyslové zboží a vybrané zemědělské produkty, zatímco Washington musí držet většinu cel na evropský export pod hranicí patnácti procent. Celý legislativní balík nyní směřuje k závěrečnému hlasování, které proběhne během plenárního zasedání Evropského parlamentu v polovině června.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
