Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociální síti X zdůraznila, že dohoda je závazná a Unie své závazky plní, což má zajistit stabilní, předvídatelný a oboustranně výhodný obchod. Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady a Komise dosáhli kompromisu po více než pěti hodinách nočních rozhovorů, čímž připravili legislativu k naplnění takzvané dohody z Turnberry, kterou loni v červenci ve Skotsku uzavřeli s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Podle předsedkyně Evropské parlamentu Roberty Metsolaové je tento výsledek důkazem, že Evropa je spolehlivým partnerem, přičemž připomněla, že transatlantické vztahy podporují šestnáct milionů pracovních míst. Pozitivně dohodu hodnotil také komisař pro obchod Maroš Šefčovič a německý kancléř Friedrich Merz, který hovořil o větší bezpečnosti a stabilitě pro evropské firmy. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zase vyzdvihl ekonomickou jistotu, kterou ujednání přinese exportérům směřujícím na americký trh.
Někteří představitelé však zůstávají v hodnoceních výrazně opatrnější. Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange přímo ve Štrasburku prohlásil, že by výsledek neoznačil za vyloženě dobrou dohodu. Ačkoliv uznal, že se podařilo odvrátit nejhorší scénář a Parlament za výsledkem bude stát, protože Komise vyjednávala jménem celé sedmadvacítky, sám by podle svých slov postupoval jinak než von der Leyenová. Lange zároveň odmítl interpretaci, že by Brusel kapituloval pod tlakem Trumpových hrozeb, a podotkl, že povinností bylo chránit evropské zájmy, i když stále přetrvávají pochybnosti o tom, zda Washington stoprocentně akceptuje všechny části legislativy.
Proces implementace paktu se v minulých měsících zpomalil, mimo jiné kvůli lednovým Trumpovým hrozbám ohledně Grónska a také kvůli jeho nedávnému varování, že zatíží evropská auta pětadvacetiprocentním clem. Právě tento výrok tehdy přiměl šéfku Evropské komise k veřejné reakci, v níž Washingtonu připomněla nutnost dodržovat uzavřená spojenectví. Aktuální dohoda zavazuje Brusel ke snížení cel na americké průmyslové zboží a vybrané zemědělské produkty, zatímco Washington musí držet většinu cel na evropský export pod hranicí patnácti procent. Celý legislativní balík nyní směřuje k závěrečnému hlasování, které proběhne během plenárního zasedání Evropského parlamentu v polovině června.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.