Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Podle vyjádření prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova pro státní tiskové agentury panuje shoda ohledně plánované trasy, která má vést z plynových polí na ruském poloostrově Jamal přes území Mongolska až do Číny. Peskov potvrdil, že k finálnímu podpisu je sice ještě potřeba doladit některé technické detaily a nuance, klíčové porozumění však již existuje. Pro ruskou ekonomiku, která se nachází pod silným tlakem západních sankcí kvůli válce na Ukrajině, má tento projekt zásadní význam. Pokud bude plynovod dokončen, dodávky pokryjí přibližně dvanáct procent celkové čínské spotřeby plynu.
Rozhovory o energetice doprovázelo podepsání více než dvaceti dvoustranných dohod pokrývajících oblasti technologií, obchodu nebo vědeckého výzkumu. Státníci rovněž podepsali rozsáhlé společné prohlášení o budování multipolárního světového řádu a nového typu mezinárodních vztahů. Přestože dokument sice obsahuje zmínky o dodávkách ruského plynu do Číny, odborníci poukazují na to, že text jinak neukazuje na žádný zásadní průlom ve vztazích mezi Moskvou a Pekingem. Celá deklarace spíše odráží snahu obou zemí společně formovat globální záležitosti v době, kdy mají obavy z mezinárodního chaosu po návratu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta.
Ekonomická závislost Moskvy na Pekingu je v současnosti natolik výrazná, že bez čínských finančních prostředků a moderních technologií by byla ohrožena samotná existence současného ruského režimu. Čína je pro Rusko největším obchodním partnerem a klíčovým odběratelem ropy a plynu. Navzdory této asymetrii však čínský prezident volí ve svých veřejných vyjádřeních velmi opatrný jazyk. Si Ťin-pching se snaží demonstrovat blízkost k Moskvě, zároveň si však udržuje odstup, aby neohrozil vztahy s evropskými partnery, kteří dlouhodobě tlačí na ukončení čínské hospodářské podpory Ruska.
Vztahy obou mocností se projevují i v dalších diplomatických rovinách, přičemž čínský vůdce čelí na mezinárodní scéně složité situaci. Si Ťin-pching během jednání prohlásil, že úplné ukončení probíhající války v Íránu je záležitostí nejvyšší naléhavosti, což ho staví do komplikované pozice vzhledem k tomu, že k ruské invazi na Ukrajinu z roku 2022 zaujímá Peking neutrální postoj. Čína si sice nepřeje porážku svého ruského spojence, protože se obává destabilizace na své severní hranici, blízkovýchodní konflikt však přímo poškozuje čínské ekonomické zájmy. Přes Hormuzský průliv, který je kvůli krizi zablokován, totiž prochází přibližně čtyřicet pět procent veškerého čínského dovozu ropy, zatímco Rusko zajišťuje pro čínský trh zhruba osmnáct procent těchto dodávek.
Tento selektivní přístup, kdy Čína volá po okamžitém ukončení jednoho konfliktu a u druhého zůstává pasivní, může poškodit její důvěryhodnost při snaze hrát roli globálního mírotvorce. Analytici připomínají, že Peking a Moskva fungují spíše jako flexibilní strategičtí partneři než jako klasičtí alianční spojenci, což znamená, že ani jedna země nemusí bezvýhradně následovat politiku té druhé. Tento svazek je dlouhodobě odolný i proto, že na rozdíl od západních států ani jedna strana nekritizuje druhou za porušování lidských práv nebo potlačování opozice. Otázky spojené se situací v čínské oblasti Sin-ťiang nebo úmrtí ruského opozičního lídra Alexeje Navalného tak zůstávají v bilaterálních vztazích zcela ignorovány.
Ekonomická realita nicméně ukazuje, že partnerství obou zemí není rovnocenné, což je dáno i tím, že čínské hospodářství je téměř osmkrát větší a technologicky mnohem pokročilejší než ruské. Rozdíly v tom, co obě země mohou nabídnout, jsou patrné i na probíhající průmyslové výstavbě v čínském Charbinu, kde Rusko prezentuje převážně potravinářské produkty jako med a kraby, zatímco čínská strana vystavuje pokročilé drony a roboty. Tato technologická propast vyvolává u některých ruských představitelů i občanů pocity frustrace a vědomí, že Peking dokáže pro rozvoj regionů zajistit více prostředků než samotná Moskva.
Kromě oficiálních jednání delegací přinesl středeční program také méně formální momenty. Prezident Putin se v Pekingu po letech setkal s čínským inženýrem, se kterým se poprvé osobně seznámil před šestadvaceti lety během své vůbec první prezidentské návštěvy Číny v roce 2000. Tehdy ho ruský vůdce v pekingském parku Beihai vyfotografoval a nynější setkání doprovázelo osobní objetí a pozvání k další návštěvě Ruska. Tento osobní rozměr diplomacie podtrhuje dlouhodobou kontinuitu vztahů mezi oběma státníky.
Hlavní politická témata však přišla na řadu během odpoledního soukromého setkání u čaje v prostorách vládního komplexu Čung-nan-chaj. Podle informací z diplomatických kruhů byla tato neformální schůzka bez přítomnosti širokých delegací vyhrazena pro debatu o nejcitlivějších mezinárodních otázkách. Státníci se během ní zaměřili na detailní hodnocení vývoje války na Ukrajině, situaci kolem Íránu a také na budoucí strategické vztahy se Spojenými státy.
Návštěva ruské delegace v Číně se uskutečnila v atmosféře zvýšeného mezinárodního dohledu, který zesílil právě kvůli těsnému časovému odstupu od předchozí státní návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Symbolika a protokoly, které čínská strana pro jednotlivé státníky volí, jsou vnímány jako indikátor politických preferencí čínského vedení. Kreml se nicméně snažil srovnávání obou návštěv bagatelizovat s tím, že nejdůležitější je samotný obsah dohodnutých dokumentů, nikoliv ceremoniální úroveň.
Zatímco Putin jednal v Pekingu o energetických projektech, čínské úřady učinily významný krok směrem k Washingtonu, když potvrdily obří nákup dvou set amerických letadel Boeing. Tento krok, společně se snahou o prodloužení loňské obchodní dohody s USA, ukazuje na snahu Číny udržovat vyvážené vztahy s oběma globálními rivaly. Intenzivní diplomatická aktivita v regionu bude pokračovat i v dalších měsících, přičemž ruská strana nevylučuje, že by v listopadu mohlo dojít k osobnímu setkání mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem na nadcházejícím summitu APEC v Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
