Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Podle vyjádření prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova pro státní tiskové agentury panuje shoda ohledně plánované trasy, která má vést z plynových polí na ruském poloostrově Jamal přes území Mongolska až do Číny. Peskov potvrdil, že k finálnímu podpisu je sice ještě potřeba doladit některé technické detaily a nuance, klíčové porozumění však již existuje. Pro ruskou ekonomiku, která se nachází pod silným tlakem západních sankcí kvůli válce na Ukrajině, má tento projekt zásadní význam. Pokud bude plynovod dokončen, dodávky pokryjí přibližně dvanáct procent celkové čínské spotřeby plynu.
Rozhovory o energetice doprovázelo podepsání více než dvaceti dvoustranných dohod pokrývajících oblasti technologií, obchodu nebo vědeckého výzkumu. Státníci rovněž podepsali rozsáhlé společné prohlášení o budování multipolárního světového řádu a nového typu mezinárodních vztahů. Přestože dokument sice obsahuje zmínky o dodávkách ruského plynu do Číny, odborníci poukazují na to, že text jinak neukazuje na žádný zásadní průlom ve vztazích mezi Moskvou a Pekingem. Celá deklarace spíše odráží snahu obou zemí společně formovat globální záležitosti v době, kdy mají obavy z mezinárodního chaosu po návratu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta.
Ekonomická závislost Moskvy na Pekingu je v současnosti natolik výrazná, že bez čínských finančních prostředků a moderních technologií by byla ohrožena samotná existence současného ruského režimu. Čína je pro Rusko největším obchodním partnerem a klíčovým odběratelem ropy a plynu. Navzdory této asymetrii však čínský prezident volí ve svých veřejných vyjádřeních velmi opatrný jazyk. Si Ťin-pching se snaží demonstrovat blízkost k Moskvě, zároveň si však udržuje odstup, aby neohrozil vztahy s evropskými partnery, kteří dlouhodobě tlačí na ukončení čínské hospodářské podpory Ruska.
Vztahy obou mocností se projevují i v dalších diplomatických rovinách, přičemž čínský vůdce čelí na mezinárodní scéně složité situaci. Si Ťin-pching během jednání prohlásil, že úplné ukončení probíhající války v Íránu je záležitostí nejvyšší naléhavosti, což ho staví do komplikované pozice vzhledem k tomu, že k ruské invazi na Ukrajinu z roku 2022 zaujímá Peking neutrální postoj. Čína si sice nepřeje porážku svého ruského spojence, protože se obává destabilizace na své severní hranici, blízkovýchodní konflikt však přímo poškozuje čínské ekonomické zájmy. Přes Hormuzský průliv, který je kvůli krizi zablokován, totiž prochází přibližně čtyřicet pět procent veškerého čínského dovozu ropy, zatímco Rusko zajišťuje pro čínský trh zhruba osmnáct procent těchto dodávek.
Tento selektivní přístup, kdy Čína volá po okamžitém ukončení jednoho konfliktu a u druhého zůstává pasivní, může poškodit její důvěryhodnost při snaze hrát roli globálního mírotvorce. Analytici připomínají, že Peking a Moskva fungují spíše jako flexibilní strategičtí partneři než jako klasičtí alianční spojenci, což znamená, že ani jedna země nemusí bezvýhradně následovat politiku té druhé. Tento svazek je dlouhodobě odolný i proto, že na rozdíl od západních států ani jedna strana nekritizuje druhou za porušování lidských práv nebo potlačování opozice. Otázky spojené se situací v čínské oblasti Sin-ťiang nebo úmrtí ruského opozičního lídra Alexeje Navalného tak zůstávají v bilaterálních vztazích zcela ignorovány.
Ekonomická realita nicméně ukazuje, že partnerství obou zemí není rovnocenné, což je dáno i tím, že čínské hospodářství je téměř osmkrát větší a technologicky mnohem pokročilejší než ruské. Rozdíly v tom, co obě země mohou nabídnout, jsou patrné i na probíhající průmyslové výstavbě v čínském Charbinu, kde Rusko prezentuje převážně potravinářské produkty jako med a kraby, zatímco čínská strana vystavuje pokročilé drony a roboty. Tato technologická propast vyvolává u některých ruských představitelů i občanů pocity frustrace a vědomí, že Peking dokáže pro rozvoj regionů zajistit více prostředků než samotná Moskva.
Kromě oficiálních jednání delegací přinesl středeční program také méně formální momenty. Prezident Putin se v Pekingu po letech setkal s čínským inženýrem, se kterým se poprvé osobně seznámil před šestadvaceti lety během své vůbec první prezidentské návštěvy Číny v roce 2000. Tehdy ho ruský vůdce v pekingském parku Beihai vyfotografoval a nynější setkání doprovázelo osobní objetí a pozvání k další návštěvě Ruska. Tento osobní rozměr diplomacie podtrhuje dlouhodobou kontinuitu vztahů mezi oběma státníky.
Hlavní politická témata však přišla na řadu během odpoledního soukromého setkání u čaje v prostorách vládního komplexu Čung-nan-chaj. Podle informací z diplomatických kruhů byla tato neformální schůzka bez přítomnosti širokých delegací vyhrazena pro debatu o nejcitlivějších mezinárodních otázkách. Státníci se během ní zaměřili na detailní hodnocení vývoje války na Ukrajině, situaci kolem Íránu a také na budoucí strategické vztahy se Spojenými státy.
Návštěva ruské delegace v Číně se uskutečnila v atmosféře zvýšeného mezinárodního dohledu, který zesílil právě kvůli těsnému časovému odstupu od předchozí státní návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Symbolika a protokoly, které čínská strana pro jednotlivé státníky volí, jsou vnímány jako indikátor politických preferencí čínského vedení. Kreml se nicméně snažil srovnávání obou návštěv bagatelizovat s tím, že nejdůležitější je samotný obsah dohodnutých dokumentů, nikoliv ceremoniální úroveň.
Zatímco Putin jednal v Pekingu o energetických projektech, čínské úřady učinily významný krok směrem k Washingtonu, když potvrdily obří nákup dvou set amerických letadel Boeing. Tento krok, společně se snahou o prodloužení loňské obchodní dohody s USA, ukazuje na snahu Číny udržovat vyvážené vztahy s oběma globálními rivaly. Intenzivní diplomatická aktivita v regionu bude pokračovat i v dalších měsících, přičemž ruská strana nevylučuje, že by v listopadu mohlo dojít k osobnímu setkání mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem na nadcházejícím summitu APEC v Číně.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.