Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Putin během summitu zdůraznil, že Rusko a Čína hrají klíčovou stabilizační roli na globální scéně. Oba státníci následně stvrdili svými podpisy společné prohlášení o komplexní strategické koordinaci, která má upevnit partnerství obou mocností. Ruský prezident zároveň ujistil čínskou stranu, že Moskva je plně připravena i nadále pokračovat v plynulém exportu energetických surovin, což později potvrdil i Kreml s tím, že v oblasti energetiky bylo dosaženo důležité dohody.
Snaha Moskvy o hlubší politické a ekonomické spojenectví s Čínou přichází v době, kdy ruská armáda pokračuje v intenzivních útocích na ukrajinské území. Během uplynulé noci se pod masivní palbou ocitlo jihovýchodní město Dnipro, na které ruské síly zaútočily pomocí bezpilotních letounů, raket i dělostřelectva. Tyto údery si podle místních úřadů vyžádaly dva mrtvé a nejméně šest zraněných civilistů.
Na pozadí těchto událostí čínský prezident zopakoval, že za naprosto nezbytné považuje rychlé ukončení americké války na Blízkém východě, která negativně ovlivňuje globální trhy. Diplomatická jednání v Pekingu přitahují mimořádnou pozornost světových metropolí, protože se konají jen několik dní poté, co čínský vůdce absolvoval rozhovory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oficiální program ruské delegace v Číně zahrnuje podepsání čtyřiceti dokumentů, neformální čajový dýchánek obou prezidentů a také slavnostní zahájení bilaterální vzdělávací iniciativy.
Ruský prezident má na programu rovněž schůzku s čínským premiérem Li Čchiangem, se kterým bude detailně probírat praktické kroky k posílení obchodní výměny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev v této souvislosti uvedl, že Moskva se nebrání ani možnosti realizace společných projektů, které by zahrnovaly spolupráci Ruska, Číny a Spojených států. Soukromé setkání u čaje mezi Putinem a Si Ťin-pchingem má pak sloužit jako prostor pro neformální a detailní výměnu názorů na nejpalčivější zahraničněpolitické krize.
Zatímco asijský summit potvrzuje sbližování Moskvy a Pekingu, uvnitř Evropské unie se začíná rodit nová diplomatická iniciativa zaměřená na budoucí řešení konfliktu na Ukrajině. Podle informací listu Financial Times vlády členských států unie v současnosti intenzivně diskutují o tom, kdo by mohl sedmadvacítku zastupovat v případných budoucích rozhovorech s ruským prezidentem. Mezi hlavními kandidáty na pozici unijního vyjednavače se objevují jména dvou výrazných politických osobností.
Jedním ze zvažovaných diplomatů je bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér Mario Draghi, druhým pak dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová. Evropští ministři zahraničních věcí plánují vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých uchazečů na svém nadcházejícím neformálním zasedání, které se uskuteční příští týden na Kypru. Rozhovory o obsazení této funkce odrážejí rostoucí snahu evropských lídrů obnovit diplomatické kanály s Kremlem.
Tato evropská iniciativa získává na významu v situaci, kdy nejvyšší představitelé armád Evropské unie opakovaně prohlašují, že bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává pro celou Evropu absolutní prioritou číslo jedna. Možné zapojení zkušených politiků do vyjednávání s Moskvou je vnímáno jako pokus o nalezení stabilního politického řešení v době, kdy se globální spojenectví dynamiciky proměňují.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.