Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Putin během summitu zdůraznil, že Rusko a Čína hrají klíčovou stabilizační roli na globální scéně. Oba státníci následně stvrdili svými podpisy společné prohlášení o komplexní strategické koordinaci, která má upevnit partnerství obou mocností. Ruský prezident zároveň ujistil čínskou stranu, že Moskva je plně připravena i nadále pokračovat v plynulém exportu energetických surovin, což později potvrdil i Kreml s tím, že v oblasti energetiky bylo dosaženo důležité dohody.
Snaha Moskvy o hlubší politické a ekonomické spojenectví s Čínou přichází v době, kdy ruská armáda pokračuje v intenzivních útocích na ukrajinské území. Během uplynulé noci se pod masivní palbou ocitlo jihovýchodní město Dnipro, na které ruské síly zaútočily pomocí bezpilotních letounů, raket i dělostřelectva. Tyto údery si podle místních úřadů vyžádaly dva mrtvé a nejméně šest zraněných civilistů.
Na pozadí těchto událostí čínský prezident zopakoval, že za naprosto nezbytné považuje rychlé ukončení americké války na Blízkém východě, která negativně ovlivňuje globální trhy. Diplomatická jednání v Pekingu přitahují mimořádnou pozornost světových metropolí, protože se konají jen několik dní poté, co čínský vůdce absolvoval rozhovory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oficiální program ruské delegace v Číně zahrnuje podepsání čtyřiceti dokumentů, neformální čajový dýchánek obou prezidentů a také slavnostní zahájení bilaterální vzdělávací iniciativy.
Ruský prezident má na programu rovněž schůzku s čínským premiérem Li Čchiangem, se kterým bude detailně probírat praktické kroky k posílení obchodní výměny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev v této souvislosti uvedl, že Moskva se nebrání ani možnosti realizace společných projektů, které by zahrnovaly spolupráci Ruska, Číny a Spojených států. Soukromé setkání u čaje mezi Putinem a Si Ťin-pchingem má pak sloužit jako prostor pro neformální a detailní výměnu názorů na nejpalčivější zahraničněpolitické krize.
Zatímco asijský summit potvrzuje sbližování Moskvy a Pekingu, uvnitř Evropské unie se začíná rodit nová diplomatická iniciativa zaměřená na budoucí řešení konfliktu na Ukrajině. Podle informací listu Financial Times vlády členských států unie v současnosti intenzivně diskutují o tom, kdo by mohl sedmadvacítku zastupovat v případných budoucích rozhovorech s ruským prezidentem. Mezi hlavními kandidáty na pozici unijního vyjednavače se objevují jména dvou výrazných politických osobností.
Jedním ze zvažovaných diplomatů je bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér Mario Draghi, druhým pak dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová. Evropští ministři zahraničních věcí plánují vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých uchazečů na svém nadcházejícím neformálním zasedání, které se uskuteční příští týden na Kypru. Rozhovory o obsazení této funkce odrážejí rostoucí snahu evropských lídrů obnovit diplomatické kanály s Kremlem.
Tato evropská iniciativa získává na významu v situaci, kdy nejvyšší představitelé armád Evropské unie opakovaně prohlašují, že bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává pro celou Evropu absolutní prioritou číslo jedna. Možné zapojení zkušených politiků do vyjednávání s Moskvou je vnímáno jako pokus o nalezení stabilního politického řešení v době, kdy se globální spojenectví dynamiciky proměňují.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.
Společnost Meta Platforms čelí u federálního soudu v kalifornském Oaklandu jednomu z nejzásadnějších soudních procesů ve své historii.
Vojenská situace na Ukrajině nadále zůstává ve fázi pozemního opotřebovávacího boje, v němž ruská armáda navzdory probíhající letní ofenzivě nedosahuje žádných operačně významných územních zisků. Tempo postupu ruských jednotek se již několik měsíců drží na velmi nízkých hodnotách, které výrazně zaostávají za výsledky z předchozích let.
Ruské síly během předminulého týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.