Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Putin během summitu zdůraznil, že Rusko a Čína hrají klíčovou stabilizační roli na globální scéně. Oba státníci následně stvrdili svými podpisy společné prohlášení o komplexní strategické koordinaci, která má upevnit partnerství obou mocností. Ruský prezident zároveň ujistil čínskou stranu, že Moskva je plně připravena i nadále pokračovat v plynulém exportu energetických surovin, což později potvrdil i Kreml s tím, že v oblasti energetiky bylo dosaženo důležité dohody.
Snaha Moskvy o hlubší politické a ekonomické spojenectví s Čínou přichází v době, kdy ruská armáda pokračuje v intenzivních útocích na ukrajinské území. Během uplynulé noci se pod masivní palbou ocitlo jihovýchodní město Dnipro, na které ruské síly zaútočily pomocí bezpilotních letounů, raket i dělostřelectva. Tyto údery si podle místních úřadů vyžádaly dva mrtvé a nejméně šest zraněných civilistů.
Na pozadí těchto událostí čínský prezident zopakoval, že za naprosto nezbytné považuje rychlé ukončení americké války na Blízkém východě, která negativně ovlivňuje globální trhy. Diplomatická jednání v Pekingu přitahují mimořádnou pozornost světových metropolí, protože se konají jen několik dní poté, co čínský vůdce absolvoval rozhovory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oficiální program ruské delegace v Číně zahrnuje podepsání čtyřiceti dokumentů, neformální čajový dýchánek obou prezidentů a také slavnostní zahájení bilaterální vzdělávací iniciativy.
Ruský prezident má na programu rovněž schůzku s čínským premiérem Li Čchiangem, se kterým bude detailně probírat praktické kroky k posílení obchodní výměny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev v této souvislosti uvedl, že Moskva se nebrání ani možnosti realizace společných projektů, které by zahrnovaly spolupráci Ruska, Číny a Spojených států. Soukromé setkání u čaje mezi Putinem a Si Ťin-pchingem má pak sloužit jako prostor pro neformální a detailní výměnu názorů na nejpalčivější zahraničněpolitické krize.
Zatímco asijský summit potvrzuje sbližování Moskvy a Pekingu, uvnitř Evropské unie se začíná rodit nová diplomatická iniciativa zaměřená na budoucí řešení konfliktu na Ukrajině. Podle informací listu Financial Times vlády členských států unie v současnosti intenzivně diskutují o tom, kdo by mohl sedmadvacítku zastupovat v případných budoucích rozhovorech s ruským prezidentem. Mezi hlavními kandidáty na pozici unijního vyjednavače se objevují jména dvou výrazných politických osobností.
Jedním ze zvažovaných diplomatů je bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér Mario Draghi, druhým pak dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová. Evropští ministři zahraničních věcí plánují vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých uchazečů na svém nadcházejícím neformálním zasedání, které se uskuteční příští týden na Kypru. Rozhovory o obsazení této funkce odrážejí rostoucí snahu evropských lídrů obnovit diplomatické kanály s Kremlem.
Tato evropská iniciativa získává na významu v situaci, kdy nejvyšší představitelé armád Evropské unie opakovaně prohlašují, že bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává pro celou Evropu absolutní prioritou číslo jedna. Možné zapojení zkušených politiků do vyjednávání s Moskvou je vnímáno jako pokus o nalezení stabilního politického řešení v době, kdy se globální spojenectví dynamiciky proměňují.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.