Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Putin během summitu zdůraznil, že Rusko a Čína hrají klíčovou stabilizační roli na globální scéně. Oba státníci následně stvrdili svými podpisy společné prohlášení o komplexní strategické koordinaci, která má upevnit partnerství obou mocností. Ruský prezident zároveň ujistil čínskou stranu, že Moskva je plně připravena i nadále pokračovat v plynulém exportu energetických surovin, což později potvrdil i Kreml s tím, že v oblasti energetiky bylo dosaženo důležité dohody.
Snaha Moskvy o hlubší politické a ekonomické spojenectví s Čínou přichází v době, kdy ruská armáda pokračuje v intenzivních útocích na ukrajinské území. Během uplynulé noci se pod masivní palbou ocitlo jihovýchodní město Dnipro, na které ruské síly zaútočily pomocí bezpilotních letounů, raket i dělostřelectva. Tyto údery si podle místních úřadů vyžádaly dva mrtvé a nejméně šest zraněných civilistů.
Na pozadí těchto událostí čínský prezident zopakoval, že za naprosto nezbytné považuje rychlé ukončení americké války na Blízkém východě, která negativně ovlivňuje globální trhy. Diplomatická jednání v Pekingu přitahují mimořádnou pozornost světových metropolí, protože se konají jen několik dní poté, co čínský vůdce absolvoval rozhovory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oficiální program ruské delegace v Číně zahrnuje podepsání čtyřiceti dokumentů, neformální čajový dýchánek obou prezidentů a také slavnostní zahájení bilaterální vzdělávací iniciativy.
Ruský prezident má na programu rovněž schůzku s čínským premiérem Li Čchiangem, se kterým bude detailně probírat praktické kroky k posílení obchodní výměny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev v této souvislosti uvedl, že Moskva se nebrání ani možnosti realizace společných projektů, které by zahrnovaly spolupráci Ruska, Číny a Spojených států. Soukromé setkání u čaje mezi Putinem a Si Ťin-pchingem má pak sloužit jako prostor pro neformální a detailní výměnu názorů na nejpalčivější zahraničněpolitické krize.
Zatímco asijský summit potvrzuje sbližování Moskvy a Pekingu, uvnitř Evropské unie se začíná rodit nová diplomatická iniciativa zaměřená na budoucí řešení konfliktu na Ukrajině. Podle informací listu Financial Times vlády členských států unie v současnosti intenzivně diskutují o tom, kdo by mohl sedmadvacítku zastupovat v případných budoucích rozhovorech s ruským prezidentem. Mezi hlavními kandidáty na pozici unijního vyjednavače se objevují jména dvou výrazných politických osobností.
Jedním ze zvažovaných diplomatů je bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér Mario Draghi, druhým pak dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová. Evropští ministři zahraničních věcí plánují vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých uchazečů na svém nadcházejícím neformálním zasedání, které se uskuteční příští týden na Kypru. Rozhovory o obsazení této funkce odrážejí rostoucí snahu evropských lídrů obnovit diplomatické kanály s Kremlem.
Tato evropská iniciativa získává na významu v situaci, kdy nejvyšší představitelé armád Evropské unie opakovaně prohlašují, že bezpečnostní situace na Ukrajině zůstává pro celou Evropu absolutní prioritou číslo jedna. Možné zapojení zkušených politiků do vyjednávání s Moskvou je vnímáno jako pokus o nalezení stabilního politického řešení v době, kdy se globální spojenectví dynamiciky proměňují.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.