Írán nechal proplout přes Hormuzský průliv desítky lodí

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pexels
Klára Marková 20. května 2026 19:52
Sdílej:

Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.

Teherán udržuje Hormuzský průliv pro většinu mezinárodní námořní dopravy uzavřený od konce února, kdy vypukla válka s USA a Izraelem, což způsobilo historicky největší narušení globálních dodávek energií. Íránské ministerstvo zahraničí nyní oznámilo, že se snaží prostřednictvím Ománu vytvořit zvláštní mechanismus, který by zajistil udržitelnou bezpečnost v této oblasti. Mluvčí diplomacie Esmáíl Bagháí uvedl, že Írán je připraven vypracovat protokoly pro bezpečnou plavbu ve spolupráci s dalšími pobřežními státy.

Na druhé straně Spojené státy, které v reakci na íránské kroky zavedly minulý měsíc protiblokádu tamních přístavů, pokračují ve vojenských kontrolách. Americká armáda v Ománském zálivu zadržela a prohledala obchodní ropný tanker M/T Celestial Sea plující pod íránskou vlajkou kvůli podezření z porušení této blokády. Plavidlo směřující do jednoho z íránských přístavů bylo po kontrole propuštěno a posádka dostala příkaz změnit kurz. Podle amerického velení šlo o zásah proti lodi podezřelé z pokusu o prolomení námořní uzávěry.

Paralelně s vojenským napětím pokračuje diplomatická výměna zpráv mezi Teheránem a Washingtonem, kterou zprostředkovává Pákistán. Rozhovory se opírají o íránský čtrnáctibodový návrh, jehož detaily pomáhá v Íránu vyjednávat pákistánský ministr vnitra. Podle íránského náměstka ministra zahraničí obsahuje tento návrh požadavky na zrušení uvalených sankcí a uvolnění zmrazených finančních prostředků výměnou za stabilizaci situace. Civile v Íránu se přesto připravují na možný restart bojů, neboť jednání zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky.

K napětí přispívají i prohlášení z obou válčících stran. Americký prezident Donald Trump novinářům sdělil, že s ukončením konfliktu nespěchá a klíčové je pro něj dosažení stanovených cílů operace, nikoliv časový harmonogram. V reakci na jeho slova o možném dalším tvrdém úderu proti Teheránu vyhlásil náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir nejvyšší stupeň bojové pohotovosti. Izraelské síly jsou podle něj připraveny na jakýkoliv vývoj situace, zatímco Írán hrozí otevřením nových front, pokud současné příměří skončí.

Vleklá válka na Blízkém východě má navíc drtivé dopady na globální finanční trhy. Kvůli růstu cen energií a inflačním tlakům prudce stoupají výnosy vládních dluhopisů bohatých zemí, což výrazně prodražuje jejich veřejný dluh. Výnosy třicetiletých amerických státních dluhopisů dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2007, přičemž na rekordní hodnoty z konce devadesátých let se dostaly také britské a japonské dluhopisy. Podle ekonomických analytiků tato situace vážně ohrožuje státní rozpočty a může vládní kabinety donutit k zavádění tvrdých úsporných opatření.

Na samotné izraelské politické scéně navíc dochází k vážným otřesům. Poslanci vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua schválili v předběžném čtení návrh zákona na rozpuštění parlamentu, což otevírá cestu k předčasným volbám. Pro návrh hlasovalo 110 ze 120 zákonodárců, přičemž schválení v dalších třech čteních by automaticky spustilo volby do 90 dnů. Netanjahu čelí hrozbě kolapsu své pravicové koalice kvůli tlaku ultraortodoxních stran, kterým premiér nedokázal zajistit slíbené trvalé výjimky z povinné vojenské služby pro studenty náboženských seminářů.

Mezinárodní scénou současně hýbe skandál kolem zadržení aktivistů z propalestinské flotily Global Sumud Flotilla, kterou Izrael zachytil v mezinárodních vodách a odklonil do svého přístavu. Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir vyvolal ostrou vlnu kritiky, když zveřejnil video se svázanými a klečícími aktivisty, kteří se pokoušeli doručit humanitární pomoc do Pásma Gazy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová označila záběry za naprosto otřesné a Londýn již požádal Izrael o vysvětlení. Postup vůči zadrženým tvrdě odsoudilo také Řecko, Evropská unie a Kanada, která na protest hodlá předvolat izraelského velvyslance.

Stalo se