Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Teherán udržuje Hormuzský průliv pro většinu mezinárodní námořní dopravy uzavřený od konce února, kdy vypukla válka s USA a Izraelem, což způsobilo historicky největší narušení globálních dodávek energií. Íránské ministerstvo zahraničí nyní oznámilo, že se snaží prostřednictvím Ománu vytvořit zvláštní mechanismus, který by zajistil udržitelnou bezpečnost v této oblasti. Mluvčí diplomacie Esmáíl Bagháí uvedl, že Írán je připraven vypracovat protokoly pro bezpečnou plavbu ve spolupráci s dalšími pobřežními státy.
Na druhé straně Spojené státy, které v reakci na íránské kroky zavedly minulý měsíc protiblokádu tamních přístavů, pokračují ve vojenských kontrolách. Americká armáda v Ománském zálivu zadržela a prohledala obchodní ropný tanker M/T Celestial Sea plující pod íránskou vlajkou kvůli podezření z porušení této blokády. Plavidlo směřující do jednoho z íránských přístavů bylo po kontrole propuštěno a posádka dostala příkaz změnit kurz. Podle amerického velení šlo o zásah proti lodi podezřelé z pokusu o prolomení námořní uzávěry.
Paralelně s vojenským napětím pokračuje diplomatická výměna zpráv mezi Teheránem a Washingtonem, kterou zprostředkovává Pákistán. Rozhovory se opírají o íránský čtrnáctibodový návrh, jehož detaily pomáhá v Íránu vyjednávat pákistánský ministr vnitra. Podle íránského náměstka ministra zahraničí obsahuje tento návrh požadavky na zrušení uvalených sankcí a uvolnění zmrazených finančních prostředků výměnou za stabilizaci situace. Civile v Íránu se přesto připravují na možný restart bojů, neboť jednání zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky.
K napětí přispívají i prohlášení z obou válčících stran. Americký prezident Donald Trump novinářům sdělil, že s ukončením konfliktu nespěchá a klíčové je pro něj dosažení stanovených cílů operace, nikoliv časový harmonogram. V reakci na jeho slova o možném dalším tvrdém úderu proti Teheránu vyhlásil náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir nejvyšší stupeň bojové pohotovosti. Izraelské síly jsou podle něj připraveny na jakýkoliv vývoj situace, zatímco Írán hrozí otevřením nových front, pokud současné příměří skončí.
Vleklá válka na Blízkém východě má navíc drtivé dopady na globální finanční trhy. Kvůli růstu cen energií a inflačním tlakům prudce stoupají výnosy vládních dluhopisů bohatých zemí, což výrazně prodražuje jejich veřejný dluh. Výnosy třicetiletých amerických státních dluhopisů dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2007, přičemž na rekordní hodnoty z konce devadesátých let se dostaly také britské a japonské dluhopisy. Podle ekonomických analytiků tato situace vážně ohrožuje státní rozpočty a může vládní kabinety donutit k zavádění tvrdých úsporných opatření.
Na samotné izraelské politické scéně navíc dochází k vážným otřesům. Poslanci vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua schválili v předběžném čtení návrh zákona na rozpuštění parlamentu, což otevírá cestu k předčasným volbám. Pro návrh hlasovalo 110 ze 120 zákonodárců, přičemž schválení v dalších třech čteních by automaticky spustilo volby do 90 dnů. Netanjahu čelí hrozbě kolapsu své pravicové koalice kvůli tlaku ultraortodoxních stran, kterým premiér nedokázal zajistit slíbené trvalé výjimky z povinné vojenské služby pro studenty náboženských seminářů.
Mezinárodní scénou současně hýbe skandál kolem zadržení aktivistů z propalestinské flotily Global Sumud Flotilla, kterou Izrael zachytil v mezinárodních vodách a odklonil do svého přístavu. Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir vyvolal ostrou vlnu kritiky, když zveřejnil video se svázanými a klečícími aktivisty, kteří se pokoušeli doručit humanitární pomoc do Pásma Gazy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová označila záběry za naprosto otřesné a Londýn již požádal Izrael o vysvětlení. Postup vůči zadrženým tvrdě odsoudilo také Řecko, Evropská unie a Kanada, která na protest hodlá předvolat izraelského velvyslance.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.