Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Teherán udržuje Hormuzský průliv pro většinu mezinárodní námořní dopravy uzavřený od konce února, kdy vypukla válka s USA a Izraelem, což způsobilo historicky největší narušení globálních dodávek energií. Íránské ministerstvo zahraničí nyní oznámilo, že se snaží prostřednictvím Ománu vytvořit zvláštní mechanismus, který by zajistil udržitelnou bezpečnost v této oblasti. Mluvčí diplomacie Esmáíl Bagháí uvedl, že Írán je připraven vypracovat protokoly pro bezpečnou plavbu ve spolupráci s dalšími pobřežními státy.
Na druhé straně Spojené státy, které v reakci na íránské kroky zavedly minulý měsíc protiblokádu tamních přístavů, pokračují ve vojenských kontrolách. Americká armáda v Ománském zálivu zadržela a prohledala obchodní ropný tanker M/T Celestial Sea plující pod íránskou vlajkou kvůli podezření z porušení této blokády. Plavidlo směřující do jednoho z íránských přístavů bylo po kontrole propuštěno a posádka dostala příkaz změnit kurz. Podle amerického velení šlo o zásah proti lodi podezřelé z pokusu o prolomení námořní uzávěry.
Paralelně s vojenským napětím pokračuje diplomatická výměna zpráv mezi Teheránem a Washingtonem, kterou zprostředkovává Pákistán. Rozhovory se opírají o íránský čtrnáctibodový návrh, jehož detaily pomáhá v Íránu vyjednávat pákistánský ministr vnitra. Podle íránského náměstka ministra zahraničí obsahuje tento návrh požadavky na zrušení uvalených sankcí a uvolnění zmrazených finančních prostředků výměnou za stabilizaci situace. Civile v Íránu se přesto připravují na možný restart bojů, neboť jednání zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky.
K napětí přispívají i prohlášení z obou válčících stran. Americký prezident Donald Trump novinářům sdělil, že s ukončením konfliktu nespěchá a klíčové je pro něj dosažení stanovených cílů operace, nikoliv časový harmonogram. V reakci na jeho slova o možném dalším tvrdém úderu proti Teheránu vyhlásil náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir nejvyšší stupeň bojové pohotovosti. Izraelské síly jsou podle něj připraveny na jakýkoliv vývoj situace, zatímco Írán hrozí otevřením nových front, pokud současné příměří skončí.
Vleklá válka na Blízkém východě má navíc drtivé dopady na globální finanční trhy. Kvůli růstu cen energií a inflačním tlakům prudce stoupají výnosy vládních dluhopisů bohatých zemí, což výrazně prodražuje jejich veřejný dluh. Výnosy třicetiletých amerických státních dluhopisů dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2007, přičemž na rekordní hodnoty z konce devadesátých let se dostaly také britské a japonské dluhopisy. Podle ekonomických analytiků tato situace vážně ohrožuje státní rozpočty a může vládní kabinety donutit k zavádění tvrdých úsporných opatření.
Na samotné izraelské politické scéně navíc dochází k vážným otřesům. Poslanci vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua schválili v předběžném čtení návrh zákona na rozpuštění parlamentu, což otevírá cestu k předčasným volbám. Pro návrh hlasovalo 110 ze 120 zákonodárců, přičemž schválení v dalších třech čteních by automaticky spustilo volby do 90 dnů. Netanjahu čelí hrozbě kolapsu své pravicové koalice kvůli tlaku ultraortodoxních stran, kterým premiér nedokázal zajistit slíbené trvalé výjimky z povinné vojenské služby pro studenty náboženských seminářů.
Mezinárodní scénou současně hýbe skandál kolem zadržení aktivistů z propalestinské flotily Global Sumud Flotilla, kterou Izrael zachytil v mezinárodních vodách a odklonil do svého přístavu. Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir vyvolal ostrou vlnu kritiky, když zveřejnil video se svázanými a klečícími aktivisty, kteří se pokoušeli doručit humanitární pomoc do Pásma Gazy. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová označila záběry za naprosto otřesné a Londýn již požádal Izrael o vysvětlení. Postup vůči zadrženým tvrdě odsoudilo také Řecko, Evropská unie a Kanada, která na protest hodlá předvolat izraelského velvyslance.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.