Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Obavy z drahého paliva a možných komplikací v letecké dopravě se už promítají do cen letenek i chování samotných turistů. Právě nízkonákladové aerolinky přitom dnes tvoří páteř evropského cestování a také Češi nejčastěji létají se společnostmi jako Ryanair, easyJet nebo Wizz Air.
Ryanair nyní připouští, že vyšší ceny ropy letos vytvářejí tlak na náklady evropských dopravců. Přestože má zajištěno zhruba 80 procent letošních dodávek paliva, upozorňuje, že pokud ceny paliva zůstanou delší dobu zvýšené, mohou jednotkové náklady aerolinek vzrůst o několik procent. Ryanair zároveň připouští, že původní očekávání zdražování letenek během hlavní sezony se zatím nenaplňují.
Celá situace přichází v nejcitlivější části roku. Léto je pro aerolinky obdobím nejvyšší poptávky a spotřeba paliva během prázdnin tradičně výrazně roste. I proto začínají být cestující opatrnější. Část lidí odkládá rezervace na poslední chvíli, jiní více řeší pojištění nebo dávají přednost přímým letům bez komplikovaných přestupů. Rostoucí nejistota zároveň vrací do hry dovolené autem, zejména do destinací dostupných během jednoho dne cesty.
Řada Evropanů proto letos omezuje vzdálenější cesty do Asie nebo na Blízký východ a místo toho hledá bezpečnější alternativy blíže domovu. Paradoxně z toho může profitovat právě Evropa. Vyšší poptávka se však rychle promítá do cen hotelů a služeb v nejpopulárnějších destinacích jižní Evropy.
Dobře je to vidět na aktuálních cenách letních dovolených. Podle britského deníku The Sun vychází týdenní all inclusive pobyt v Bulharsku v průměru zhruba na 22 tisíc korun, ve Španělsku kolem 25 tisíc korun a v Itálii přibližně na 26,5 tisíce korun. Chorvatsko se už cenově pohybuje okolo 30 tisíc korun a Řecko ještě o něco výše. Chorvatsko tak postupně přestává být levnou variantou, jakou bývalo pro české rodiny ještě před několika lety.
Právě proto se stále více turistů začíná poohlížet po levnějších alternativách. Roste zájem o Albánii, která těží z nižších cen i menší přeplněnosti. Pobřežní město Vlorë podle dat Airbnb téměř zdvojnásobilo svou popularitu oproti roku 2023. Vedle Albánie získávají na atraktivitě také méně vytížené části Itálie, rakouské Alpy nebo polské pobřeží Baltu. Část Čechů zároveň prodlužuje sezonu mimo hlavní prázdninovou sezonu a vyráží už v červnu nebo až během září, kdy jsou nižší ceny i menší nával turistů.
Do popředí se tak znovu vrací otázka, zda se letos více vyplatí cesta autem než letadlem. Už loni bylo rozhodování mezi oběma variantami téměř vyrovnané. Letos však může převládnout doprava po vlastní ose. Podle průzkumu Auto ESA zvažuje cestu autem téměř 60 procent lidí plánujících zahraniční dovolenou. Pro české turisty to znamená návrat k tradičním trasám, především do Chorvatska, Slovinska nebo severní Itálie.
A kde se po cestě vyplatí tankovat? Data Evropské komise ukazují, že ceny nafty zůstávají relativně levnější zejména v Polsku, které se stává stále populárnější alternativou k tradičním letním destinacím. Litr nafty tam vychází přibližně na 1,62 eura za litr (zhruba 40,5 Kč). V Česku se pohybuje kolem 1,75 eura (asi 43,8 Kč), podobně jako v Maďarsku s cenou 1,75 eura za litr. Slovensko vychází lehce dráž, přibližně na 1,77 eura za litr, zatímco Rakousko už překračuje 1,90 eura (přibližně 47,5 Kč). Poměrně příznivé ceny si stále drží také Slovinsko, kudy míří velká část Čechů do Chorvatska. Nafta tam stojí kolem 1,73 eura za litr (zhruba 43 Kč). V samotném Chorvatsku se ceny pohybují přibližně kolem 1,85 eura za litr (asi 46 korun). Řada motoristů proto tankuje ještě v Česku a následně ve Slovinsku před vjezdem do Chorvatska.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.