Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Obavy z drahého paliva a možných komplikací v letecké dopravě se už promítají do cen letenek i chování samotných turistů. Právě nízkonákladové aerolinky přitom dnes tvoří páteř evropského cestování a také Češi nejčastěji létají se společnostmi jako Ryanair, easyJet nebo Wizz Air.
Ryanair nyní připouští, že vyšší ceny ropy letos vytvářejí tlak na náklady evropských dopravců. Přestože má zajištěno zhruba 80 procent letošních dodávek paliva, upozorňuje, že pokud ceny paliva zůstanou delší dobu zvýšené, mohou jednotkové náklady aerolinek vzrůst o několik procent. Ryanair zároveň připouští, že původní očekávání zdražování letenek během hlavní sezony se zatím nenaplňují.
Celá situace přichází v nejcitlivější části roku. Léto je pro aerolinky obdobím nejvyšší poptávky a spotřeba paliva během prázdnin tradičně výrazně roste. I proto začínají být cestující opatrnější. Část lidí odkládá rezervace na poslední chvíli, jiní více řeší pojištění nebo dávají přednost přímým letům bez komplikovaných přestupů. Rostoucí nejistota zároveň vrací do hry dovolené autem, zejména do destinací dostupných během jednoho dne cesty.
Řada Evropanů proto letos omezuje vzdálenější cesty do Asie nebo na Blízký východ a místo toho hledá bezpečnější alternativy blíže domovu. Paradoxně z toho může profitovat právě Evropa. Vyšší poptávka se však rychle promítá do cen hotelů a služeb v nejpopulárnějších destinacích jižní Evropy.
Dobře je to vidět na aktuálních cenách letních dovolených. Podle britského deníku The Sun vychází týdenní all inclusive pobyt v Bulharsku v průměru zhruba na 22 tisíc korun, ve Španělsku kolem 25 tisíc korun a v Itálii přibližně na 26,5 tisíce korun. Chorvatsko se už cenově pohybuje okolo 30 tisíc korun a Řecko ještě o něco výše. Chorvatsko tak postupně přestává být levnou variantou, jakou bývalo pro české rodiny ještě před několika lety.
Právě proto se stále více turistů začíná poohlížet po levnějších alternativách. Roste zájem o Albánii, která těží z nižších cen i menší přeplněnosti. Pobřežní město Vlorë podle dat Airbnb téměř zdvojnásobilo svou popularitu oproti roku 2023. Vedle Albánie získávají na atraktivitě také méně vytížené části Itálie, rakouské Alpy nebo polské pobřeží Baltu. Část Čechů zároveň prodlužuje sezonu mimo hlavní prázdninovou sezonu a vyráží už v červnu nebo až během září, kdy jsou nižší ceny i menší nával turistů.
Do popředí se tak znovu vrací otázka, zda se letos více vyplatí cesta autem než letadlem. Už loni bylo rozhodování mezi oběma variantami téměř vyrovnané. Letos však může převládnout doprava po vlastní ose. Podle průzkumu Auto ESA zvažuje cestu autem téměř 60 procent lidí plánujících zahraniční dovolenou. Pro české turisty to znamená návrat k tradičním trasám, především do Chorvatska, Slovinska nebo severní Itálie.
A kde se po cestě vyplatí tankovat? Data Evropské komise ukazují, že ceny nafty zůstávají relativně levnější zejména v Polsku, které se stává stále populárnější alternativou k tradičním letním destinacím. Litr nafty tam vychází přibližně na 1,62 eura za litr (zhruba 40,5 Kč). V Česku se pohybuje kolem 1,75 eura (asi 43,8 Kč), podobně jako v Maďarsku s cenou 1,75 eura za litr. Slovensko vychází lehce dráž, přibližně na 1,77 eura za litr, zatímco Rakousko už překračuje 1,90 eura (přibližně 47,5 Kč). Poměrně příznivé ceny si stále drží také Slovinsko, kudy míří velká část Čechů do Chorvatska. Nafta tam stojí kolem 1,73 eura za litr (zhruba 43 Kč). V samotném Chorvatsku se ceny pohybují přibližně kolem 1,85 eura za litr (asi 46 korun). Řada motoristů proto tankuje ještě v Česku a následně ve Slovinsku před vjezdem do Chorvatska.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.