Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Obavy z drahého paliva a možných komplikací v letecké dopravě se už promítají do cen letenek i chování samotných turistů. Právě nízkonákladové aerolinky přitom dnes tvoří páteř evropského cestování a také Češi nejčastěji létají se společnostmi jako Ryanair, easyJet nebo Wizz Air.
Ryanair nyní připouští, že vyšší ceny ropy letos vytvářejí tlak na náklady evropských dopravců. Přestože má zajištěno zhruba 80 procent letošních dodávek paliva, upozorňuje, že pokud ceny paliva zůstanou delší dobu zvýšené, mohou jednotkové náklady aerolinek vzrůst o několik procent. Ryanair zároveň připouští, že původní očekávání zdražování letenek během hlavní sezony se zatím nenaplňují.
Celá situace přichází v nejcitlivější části roku. Léto je pro aerolinky obdobím nejvyšší poptávky a spotřeba paliva během prázdnin tradičně výrazně roste. I proto začínají být cestující opatrnější. Část lidí odkládá rezervace na poslední chvíli, jiní více řeší pojištění nebo dávají přednost přímým letům bez komplikovaných přestupů. Rostoucí nejistota zároveň vrací do hry dovolené autem, zejména do destinací dostupných během jednoho dne cesty.
Řada Evropanů proto letos omezuje vzdálenější cesty do Asie nebo na Blízký východ a místo toho hledá bezpečnější alternativy blíže domovu. Paradoxně z toho může profitovat právě Evropa. Vyšší poptávka se však rychle promítá do cen hotelů a služeb v nejpopulárnějších destinacích jižní Evropy.
Dobře je to vidět na aktuálních cenách letních dovolených. Podle britského deníku The Sun vychází týdenní all inclusive pobyt v Bulharsku v průměru zhruba na 22 tisíc korun, ve Španělsku kolem 25 tisíc korun a v Itálii přibližně na 26,5 tisíce korun. Chorvatsko se už cenově pohybuje okolo 30 tisíc korun a Řecko ještě o něco výše. Chorvatsko tak postupně přestává být levnou variantou, jakou bývalo pro české rodiny ještě před několika lety.
Právě proto se stále více turistů začíná poohlížet po levnějších alternativách. Roste zájem o Albánii, která těží z nižších cen i menší přeplněnosti. Pobřežní město Vlorë podle dat Airbnb téměř zdvojnásobilo svou popularitu oproti roku 2023. Vedle Albánie získávají na atraktivitě také méně vytížené části Itálie, rakouské Alpy nebo polské pobřeží Baltu. Část Čechů zároveň prodlužuje sezonu mimo hlavní prázdninovou sezonu a vyráží už v červnu nebo až během září, kdy jsou nižší ceny i menší nával turistů.
Do popředí se tak znovu vrací otázka, zda se letos více vyplatí cesta autem než letadlem. Už loni bylo rozhodování mezi oběma variantami téměř vyrovnané. Letos však může převládnout doprava po vlastní ose. Podle průzkumu Auto ESA zvažuje cestu autem téměř 60 procent lidí plánujících zahraniční dovolenou. Pro české turisty to znamená návrat k tradičním trasám, především do Chorvatska, Slovinska nebo severní Itálie.
A kde se po cestě vyplatí tankovat? Data Evropské komise ukazují, že ceny nafty zůstávají relativně levnější zejména v Polsku, které se stává stále populárnější alternativou k tradičním letním destinacím. Litr nafty tam vychází přibližně na 1,62 eura za litr (zhruba 40,5 Kč). V Česku se pohybuje kolem 1,75 eura (asi 43,8 Kč), podobně jako v Maďarsku s cenou 1,75 eura za litr. Slovensko vychází lehce dráž, přibližně na 1,77 eura za litr, zatímco Rakousko už překračuje 1,90 eura (přibližně 47,5 Kč). Poměrně příznivé ceny si stále drží také Slovinsko, kudy míří velká část Čechů do Chorvatska. Nafta tam stojí kolem 1,73 eura za litr (zhruba 43 Kč). V samotném Chorvatsku se ceny pohybují přibližně kolem 1,85 eura za litr (asi 46 korun). Řada motoristů proto tankuje ještě v Česku a následně ve Slovinsku před vjezdem do Chorvatska.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.