Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Obavy z drahého paliva a možných komplikací v letecké dopravě se už promítají do cen letenek i chování samotných turistů. Právě nízkonákladové aerolinky přitom dnes tvoří páteř evropského cestování a také Češi nejčastěji létají se společnostmi jako Ryanair, easyJet nebo Wizz Air.
Ryanair nyní připouští, že vyšší ceny ropy letos vytvářejí tlak na náklady evropských dopravců. Přestože má zajištěno zhruba 80 procent letošních dodávek paliva, upozorňuje, že pokud ceny paliva zůstanou delší dobu zvýšené, mohou jednotkové náklady aerolinek vzrůst o několik procent. Ryanair zároveň připouští, že původní očekávání zdražování letenek během hlavní sezony se zatím nenaplňují.
Celá situace přichází v nejcitlivější části roku. Léto je pro aerolinky obdobím nejvyšší poptávky a spotřeba paliva během prázdnin tradičně výrazně roste. I proto začínají být cestující opatrnější. Část lidí odkládá rezervace na poslední chvíli, jiní více řeší pojištění nebo dávají přednost přímým letům bez komplikovaných přestupů. Rostoucí nejistota zároveň vrací do hry dovolené autem, zejména do destinací dostupných během jednoho dne cesty.
Řada Evropanů proto letos omezuje vzdálenější cesty do Asie nebo na Blízký východ a místo toho hledá bezpečnější alternativy blíže domovu. Paradoxně z toho může profitovat právě Evropa. Vyšší poptávka se však rychle promítá do cen hotelů a služeb v nejpopulárnějších destinacích jižní Evropy.
Dobře je to vidět na aktuálních cenách letních dovolených. Podle britského deníku The Sun vychází týdenní all inclusive pobyt v Bulharsku v průměru zhruba na 22 tisíc korun, ve Španělsku kolem 25 tisíc korun a v Itálii přibližně na 26,5 tisíce korun. Chorvatsko se už cenově pohybuje okolo 30 tisíc korun a Řecko ještě o něco výše. Chorvatsko tak postupně přestává být levnou variantou, jakou bývalo pro české rodiny ještě před několika lety.
Právě proto se stále více turistů začíná poohlížet po levnějších alternativách. Roste zájem o Albánii, která těží z nižších cen i menší přeplněnosti. Pobřežní město Vlorë podle dat Airbnb téměř zdvojnásobilo svou popularitu oproti roku 2023. Vedle Albánie získávají na atraktivitě také méně vytížené části Itálie, rakouské Alpy nebo polské pobřeží Baltu. Část Čechů zároveň prodlužuje sezonu mimo hlavní prázdninovou sezonu a vyráží už v červnu nebo až během září, kdy jsou nižší ceny i menší nával turistů.
Do popředí se tak znovu vrací otázka, zda se letos více vyplatí cesta autem než letadlem. Už loni bylo rozhodování mezi oběma variantami téměř vyrovnané. Letos však může převládnout doprava po vlastní ose. Podle průzkumu Auto ESA zvažuje cestu autem téměř 60 procent lidí plánujících zahraniční dovolenou. Pro české turisty to znamená návrat k tradičním trasám, především do Chorvatska, Slovinska nebo severní Itálie.
A kde se po cestě vyplatí tankovat? Data Evropské komise ukazují, že ceny nafty zůstávají relativně levnější zejména v Polsku, které se stává stále populárnější alternativou k tradičním letním destinacím. Litr nafty tam vychází přibližně na 1,62 eura za litr (zhruba 40,5 Kč). V Česku se pohybuje kolem 1,75 eura (asi 43,8 Kč), podobně jako v Maďarsku s cenou 1,75 eura za litr. Slovensko vychází lehce dráž, přibližně na 1,77 eura za litr, zatímco Rakousko už překračuje 1,90 eura (přibližně 47,5 Kč). Poměrně příznivé ceny si stále drží také Slovinsko, kudy míří velká část Čechů do Chorvatska. Nafta tam stojí kolem 1,73 eura za litr (zhruba 43 Kč). V samotném Chorvatsku se ceny pohybují přibližně kolem 1,85 eura za litr (asi 46 korun). Řada motoristů proto tankuje ještě v Česku a následně ve Slovinsku před vjezdem do Chorvatska.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.