Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Zatímco některé zdroje očekávaly zahájení útoků hned na začátku týdne, což odpovídá Trumpovu vyjádření, jiné diplomatické kanály hovořily o možném posunu až na jeho konec. Bez ohledu na původní harmonogram je toto rozhodnutí dalším příkladem Trumpova postupu, kdy nejprve hrozí masivním použitím síly, aby následně prudce změnil kurz. Prezident již stanovil Teheránu novou lhůtu pro dosažení přijatelné dohody, kterou omezil na několik dní, konkrétně do konce týdne či začátku týdne nadcházejícího.
Zda bude tento nový termín dodržen, je podle vládních úředníků nejisté, neboť Trump se k obnovení války staví zdráhavě a jednoznačně preferuje diplomatické řešení. Další vojenské operace by totiž znamenaly prodloužení nepopulárního a nákladného konfliktu, který již zapříčinil pokles prezidentových preferencí u veřejnosti. Írán navíc i přes Trumpova prohlášení o pokroku v jednáních veřejně neustoupil ze svých klíčových požadavků, přičemž jeho zásoby obohaceného uranu i raketové kapacity zůstávají z velké části nedotčeny.
Možné scénáře útoků byly v Bílém domě projednávány minimálně uplynulý týden, avšak veškeré akce byly pozastaveny po dobu prezidentovy státní návštěvy v Číně. Po víkendovém návratu do Spojených států Trump tyto plány detailně konzultoval se svými klíčovými poradci, mezi nimiž byli viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Americká armáda má pro případný útok připravený podrobný plán více fází letecké kampaně včetně přesných souřadnic cílů.
Klíčovým faktorem pro dočasné zastavení vojenské akce byl tlak ze strany lídrů Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kteří během samostatných rozhovorů s americkou administrativou prosazovali diplomatické řešení. Tyto arabské státy vyjádřily vážné obavy z toho, že by Írán v případě obnovení amerického bombardování zahájil odvetné údery proti jejich vlastním cílům, jako tomu bylo v počáteční fázi konfliktu. Dlouhodobé obnovení bojů by mohlo vážně ohrozit jejich kritickou energetickou infrastrukturu.
Představitelé zemí Perského zálivu postupovali vůči Washingtonu jako jednotná fronta a argumentovali mimo jiné tím, že v současnosti probíhá posvátné období poutí do Mekky, které tradičně vyžaduje klid zbraní. Zároveň zdůraznili, že zprostředkovatelské úsilí pod vedením Pákistánu vykazuje pozitivní dynamiku, kterou by byla škoda narušit. Samotný Trump v úterý přiznal, že na základě telefonátů těchto lídrů, kteří ho žádali o několik dní navíc, se rozhodl vyhovět jejich hodnocení, že Írán začíná jednat rozumně.
Veřejná vyjednávání však zatím žádný zásadní posun neukazují, neboť ani jedna ze stran nechce ustoupit v otázce jaderného obohacování. Poslední íránský návrh nepřinesl v zásadních sporných bodech žádné ústupky. Viceprezident JD Vance na tiskové konferenci připustil, že v Teheránu proti sobě stojí různé frakce, což komplikuje jednoznačné určení íránské vyjednávací pozice. Dodal však, že Íránci si jsou dobře vědomi toho, že získání jaderné zbraně představuje pro Spojené státy nepřekročitelnou červenou linii.
I přes současný odklad mají američtí velitelé vojenské plány stále k dispozici a mohou je kdykoli aktivovat. Očekává se, že operace by v případě obnovení změnila svůj název z původního označení na Nové kladivo. Tato změna názvu by podle analytiků mohla sloužit jako právní krok k obejití zákona o válečných silách, který vyžaduje souhlas Kongresu po šedesáti dnech od zahájení vojenské akce, neboť nový název by mohl pomyslné hodiny spustit od nuly.
Ministr obrany Pete Hegseth nicméně na dotazy ohledně schválení Kongresem reagoval prohlášením, že dubnové vyhlášení příměří a jeho následné prodloužení běžící šedesátidenní lhůtu fakticky zastavilo. Pokud by mělo dojít k restartu operací, bude to čistě rozhodnutí prezidenta, přičemž tato možnost zůstává trvale otevřená a Írán je s tímto rizikem srozuměn. Případné komplikace pro americkou armádu by však mohlo znamenat avizované omezení přístupu na vojenské základny a do vzdušného prostoru ze strany Kuvajtu, Kataru, SAE či Saúdské Arábie.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.