Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Zatímco některé zdroje očekávaly zahájení útoků hned na začátku týdne, což odpovídá Trumpovu vyjádření, jiné diplomatické kanály hovořily o možném posunu až na jeho konec. Bez ohledu na původní harmonogram je toto rozhodnutí dalším příkladem Trumpova postupu, kdy nejprve hrozí masivním použitím síly, aby následně prudce změnil kurz. Prezident již stanovil Teheránu novou lhůtu pro dosažení přijatelné dohody, kterou omezil na několik dní, konkrétně do konce týdne či začátku týdne nadcházejícího.
Zda bude tento nový termín dodržen, je podle vládních úředníků nejisté, neboť Trump se k obnovení války staví zdráhavě a jednoznačně preferuje diplomatické řešení. Další vojenské operace by totiž znamenaly prodloužení nepopulárního a nákladného konfliktu, který již zapříčinil pokles prezidentových preferencí u veřejnosti. Írán navíc i přes Trumpova prohlášení o pokroku v jednáních veřejně neustoupil ze svých klíčových požadavků, přičemž jeho zásoby obohaceného uranu i raketové kapacity zůstávají z velké části nedotčeny.
Možné scénáře útoků byly v Bílém domě projednávány minimálně uplynulý týden, avšak veškeré akce byly pozastaveny po dobu prezidentovy státní návštěvy v Číně. Po víkendovém návratu do Spojených států Trump tyto plány detailně konzultoval se svými klíčovými poradci, mezi nimiž byli viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Americká armáda má pro případný útok připravený podrobný plán více fází letecké kampaně včetně přesných souřadnic cílů.
Klíčovým faktorem pro dočasné zastavení vojenské akce byl tlak ze strany lídrů Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kteří během samostatných rozhovorů s americkou administrativou prosazovali diplomatické řešení. Tyto arabské státy vyjádřily vážné obavy z toho, že by Írán v případě obnovení amerického bombardování zahájil odvetné údery proti jejich vlastním cílům, jako tomu bylo v počáteční fázi konfliktu. Dlouhodobé obnovení bojů by mohlo vážně ohrozit jejich kritickou energetickou infrastrukturu.
Představitelé zemí Perského zálivu postupovali vůči Washingtonu jako jednotná fronta a argumentovali mimo jiné tím, že v současnosti probíhá posvátné období poutí do Mekky, které tradičně vyžaduje klid zbraní. Zároveň zdůraznili, že zprostředkovatelské úsilí pod vedením Pákistánu vykazuje pozitivní dynamiku, kterou by byla škoda narušit. Samotný Trump v úterý přiznal, že na základě telefonátů těchto lídrů, kteří ho žádali o několik dní navíc, se rozhodl vyhovět jejich hodnocení, že Írán začíná jednat rozumně.
Veřejná vyjednávání však zatím žádný zásadní posun neukazují, neboť ani jedna ze stran nechce ustoupit v otázce jaderného obohacování. Poslední íránský návrh nepřinesl v zásadních sporných bodech žádné ústupky. Viceprezident JD Vance na tiskové konferenci připustil, že v Teheránu proti sobě stojí různé frakce, což komplikuje jednoznačné určení íránské vyjednávací pozice. Dodal však, že Íránci si jsou dobře vědomi toho, že získání jaderné zbraně představuje pro Spojené státy nepřekročitelnou červenou linii.
I přes současný odklad mají američtí velitelé vojenské plány stále k dispozici a mohou je kdykoli aktivovat. Očekává se, že operace by v případě obnovení změnila svůj název z původního označení na Nové kladivo. Tato změna názvu by podle analytiků mohla sloužit jako právní krok k obejití zákona o válečných silách, který vyžaduje souhlas Kongresu po šedesáti dnech od zahájení vojenské akce, neboť nový název by mohl pomyslné hodiny spustit od nuly.
Ministr obrany Pete Hegseth nicméně na dotazy ohledně schválení Kongresem reagoval prohlášením, že dubnové vyhlášení příměří a jeho následné prodloužení běžící šedesátidenní lhůtu fakticky zastavilo. Pokud by mělo dojít k restartu operací, bude to čistě rozhodnutí prezidenta, přičemž tato možnost zůstává trvale otevřená a Írán je s tímto rizikem srozuměn. Případné komplikace pro americkou armádu by však mohlo znamenat avizované omezení přístupu na vojenské základny a do vzdušného prostoru ze strany Kuvajtu, Kataru, SAE či Saúdské Arábie.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
