Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Zatímco některé zdroje očekávaly zahájení útoků hned na začátku týdne, což odpovídá Trumpovu vyjádření, jiné diplomatické kanály hovořily o možném posunu až na jeho konec. Bez ohledu na původní harmonogram je toto rozhodnutí dalším příkladem Trumpova postupu, kdy nejprve hrozí masivním použitím síly, aby následně prudce změnil kurz. Prezident již stanovil Teheránu novou lhůtu pro dosažení přijatelné dohody, kterou omezil na několik dní, konkrétně do konce týdne či začátku týdne nadcházejícího.
Zda bude tento nový termín dodržen, je podle vládních úředníků nejisté, neboť Trump se k obnovení války staví zdráhavě a jednoznačně preferuje diplomatické řešení. Další vojenské operace by totiž znamenaly prodloužení nepopulárního a nákladného konfliktu, který již zapříčinil pokles prezidentových preferencí u veřejnosti. Írán navíc i přes Trumpova prohlášení o pokroku v jednáních veřejně neustoupil ze svých klíčových požadavků, přičemž jeho zásoby obohaceného uranu i raketové kapacity zůstávají z velké části nedotčeny.
Možné scénáře útoků byly v Bílém domě projednávány minimálně uplynulý týden, avšak veškeré akce byly pozastaveny po dobu prezidentovy státní návštěvy v Číně. Po víkendovém návratu do Spojených států Trump tyto plány detailně konzultoval se svými klíčovými poradci, mezi nimiž byli viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Americká armáda má pro případný útok připravený podrobný plán více fází letecké kampaně včetně přesných souřadnic cílů.
Klíčovým faktorem pro dočasné zastavení vojenské akce byl tlak ze strany lídrů Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kteří během samostatných rozhovorů s americkou administrativou prosazovali diplomatické řešení. Tyto arabské státy vyjádřily vážné obavy z toho, že by Írán v případě obnovení amerického bombardování zahájil odvetné údery proti jejich vlastním cílům, jako tomu bylo v počáteční fázi konfliktu. Dlouhodobé obnovení bojů by mohlo vážně ohrozit jejich kritickou energetickou infrastrukturu.
Představitelé zemí Perského zálivu postupovali vůči Washingtonu jako jednotná fronta a argumentovali mimo jiné tím, že v současnosti probíhá posvátné období poutí do Mekky, které tradičně vyžaduje klid zbraní. Zároveň zdůraznili, že zprostředkovatelské úsilí pod vedením Pákistánu vykazuje pozitivní dynamiku, kterou by byla škoda narušit. Samotný Trump v úterý přiznal, že na základě telefonátů těchto lídrů, kteří ho žádali o několik dní navíc, se rozhodl vyhovět jejich hodnocení, že Írán začíná jednat rozumně.
Veřejná vyjednávání však zatím žádný zásadní posun neukazují, neboť ani jedna ze stran nechce ustoupit v otázce jaderného obohacování. Poslední íránský návrh nepřinesl v zásadních sporných bodech žádné ústupky. Viceprezident JD Vance na tiskové konferenci připustil, že v Teheránu proti sobě stojí různé frakce, což komplikuje jednoznačné určení íránské vyjednávací pozice. Dodal však, že Íránci si jsou dobře vědomi toho, že získání jaderné zbraně představuje pro Spojené státy nepřekročitelnou červenou linii.
I přes současný odklad mají američtí velitelé vojenské plány stále k dispozici a mohou je kdykoli aktivovat. Očekává se, že operace by v případě obnovení změnila svůj název z původního označení na Nové kladivo. Tato změna názvu by podle analytiků mohla sloužit jako právní krok k obejití zákona o válečných silách, který vyžaduje souhlas Kongresu po šedesáti dnech od zahájení vojenské akce, neboť nový název by mohl pomyslné hodiny spustit od nuly.
Ministr obrany Pete Hegseth nicméně na dotazy ohledně schválení Kongresem reagoval prohlášením, že dubnové vyhlášení příměří a jeho následné prodloužení běžící šedesátidenní lhůtu fakticky zastavilo. Pokud by mělo dojít k restartu operací, bude to čistě rozhodnutí prezidenta, přičemž tato možnost zůstává trvale otevřená a Írán je s tímto rizikem srozuměn. Případné komplikace pro americkou armádu by však mohlo znamenat avizované omezení přístupu na vojenské základny a do vzdušného prostoru ze strany Kuvajtu, Kataru, SAE či Saúdské Arábie.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.