Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Zatímco některé zdroje očekávaly zahájení útoků hned na začátku týdne, což odpovídá Trumpovu vyjádření, jiné diplomatické kanály hovořily o možném posunu až na jeho konec. Bez ohledu na původní harmonogram je toto rozhodnutí dalším příkladem Trumpova postupu, kdy nejprve hrozí masivním použitím síly, aby následně prudce změnil kurz. Prezident již stanovil Teheránu novou lhůtu pro dosažení přijatelné dohody, kterou omezil na několik dní, konkrétně do konce týdne či začátku týdne nadcházejícího.
Zda bude tento nový termín dodržen, je podle vládních úředníků nejisté, neboť Trump se k obnovení války staví zdráhavě a jednoznačně preferuje diplomatické řešení. Další vojenské operace by totiž znamenaly prodloužení nepopulárního a nákladného konfliktu, který již zapříčinil pokles prezidentových preferencí u veřejnosti. Írán navíc i přes Trumpova prohlášení o pokroku v jednáních veřejně neustoupil ze svých klíčových požadavků, přičemž jeho zásoby obohaceného uranu i raketové kapacity zůstávají z velké části nedotčeny.
Možné scénáře útoků byly v Bílém domě projednávány minimálně uplynulý týden, avšak veškeré akce byly pozastaveny po dobu prezidentovy státní návštěvy v Číně. Po víkendovém návratu do Spojených států Trump tyto plány detailně konzultoval se svými klíčovými poradci, mezi nimiž byli viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Americká armáda má pro případný útok připravený podrobný plán více fází letecké kampaně včetně přesných souřadnic cílů.
Klíčovým faktorem pro dočasné zastavení vojenské akce byl tlak ze strany lídrů Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kteří během samostatných rozhovorů s americkou administrativou prosazovali diplomatické řešení. Tyto arabské státy vyjádřily vážné obavy z toho, že by Írán v případě obnovení amerického bombardování zahájil odvetné údery proti jejich vlastním cílům, jako tomu bylo v počáteční fázi konfliktu. Dlouhodobé obnovení bojů by mohlo vážně ohrozit jejich kritickou energetickou infrastrukturu.
Představitelé zemí Perského zálivu postupovali vůči Washingtonu jako jednotná fronta a argumentovali mimo jiné tím, že v současnosti probíhá posvátné období poutí do Mekky, které tradičně vyžaduje klid zbraní. Zároveň zdůraznili, že zprostředkovatelské úsilí pod vedením Pákistánu vykazuje pozitivní dynamiku, kterou by byla škoda narušit. Samotný Trump v úterý přiznal, že na základě telefonátů těchto lídrů, kteří ho žádali o několik dní navíc, se rozhodl vyhovět jejich hodnocení, že Írán začíná jednat rozumně.
Veřejná vyjednávání však zatím žádný zásadní posun neukazují, neboť ani jedna ze stran nechce ustoupit v otázce jaderného obohacování. Poslední íránský návrh nepřinesl v zásadních sporných bodech žádné ústupky. Viceprezident JD Vance na tiskové konferenci připustil, že v Teheránu proti sobě stojí různé frakce, což komplikuje jednoznačné určení íránské vyjednávací pozice. Dodal však, že Íránci si jsou dobře vědomi toho, že získání jaderné zbraně představuje pro Spojené státy nepřekročitelnou červenou linii.
I přes současný odklad mají američtí velitelé vojenské plány stále k dispozici a mohou je kdykoli aktivovat. Očekává se, že operace by v případě obnovení změnila svůj název z původního označení na Nové kladivo. Tato změna názvu by podle analytiků mohla sloužit jako právní krok k obejití zákona o válečných silách, který vyžaduje souhlas Kongresu po šedesáti dnech od zahájení vojenské akce, neboť nový název by mohl pomyslné hodiny spustit od nuly.
Ministr obrany Pete Hegseth nicméně na dotazy ohledně schválení Kongresem reagoval prohlášením, že dubnové vyhlášení příměří a jeho následné prodloužení běžící šedesátidenní lhůtu fakticky zastavilo. Pokud by mělo dojít k restartu operací, bude to čistě rozhodnutí prezidenta, přičemž tato možnost zůstává trvale otevřená a Írán je s tímto rizikem srozuměn. Případné komplikace pro americkou armádu by však mohlo znamenat avizované omezení přístupu na vojenské základny a do vzdušného prostoru ze strany Kuvajtu, Kataru, SAE či Saúdské Arábie.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.