Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ministři se rozhodnutí snaží hájit tím, že chrání národní zájmy Spojeného království v situaci, kdy pokračující krize na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu vyhnalo náklady na energie do enormních výšin. Tento krok však vyvolal vlnu nevole na politické scéně i mezi odborníky. Předsedkyně parlamentního výboru pro zahraniční věci Emily Thornberryová z vládní Labouristické strany uvedla, že se lidé na Ukrajině musí cítit tímto rozhodnutím velmi zklamaní, zvláště když Londýn sliboval uzavření této sankční mezery.
Vůdkyně opozičních Konzervativců Kemi Badenochová označila udělení výjimky za šílenství, zejména v kontextu toho, že Spojené království současně odmítá plně využívat vlastní zásoby v Severním moři. Podle ní labourističtí poslanci nejprve hlasovali proti udělení nových licencí na těžbu domácí ropy a plynu, aby následně vláda potichu schválila dovoz ropy původem z Ruska. Podobně kritický je také John Foreman z institutu Chatham House, který rozhodnutí označil za otřesné a za kombinaci morální prázdnoty a nekompetence v energetické politice.
Lídři Liberálních demokratů upozorňují, že vláda v této situaci čelí složitému balancování mezi tlakem na životní náklady britských občanů a podporou ukrajinských spojenců. Válka v Íránu sice drasticky zvyšuje ceny nafty a benzínu na domácím trhu, na druhé straně však Ukrajinci na frontové linii platí těžkou cenu za obranu evropské bezpečnosti. Podkopávání protiruských sankcí proto vyvolává vážné obavy.
Krok britské administrativy přichází krátce poté, co americký ministr financí Scott Bessent prodloužil třicetidenní výjimku ze sankcí umožňující nákup ruských ropných zásilek, které se již nacházely na moři. Starmer přitom ještě na začátku roku riskoval rozpor s Donaldem Trumpem, když veřejně prohlašoval, že Británie nebude následovat Spojené státy v uvolňování sankcí a nebude pomáhat financovat Putinovu válečnou mašinerii. O pouhé dva měsíce později je však jeho vlastní vláda nucena udělat totéž.
Náměstek ministra financí Dan Tomlinson v televizním vystoupení zopakoval, že v době mezinárodních konfliktů je prvořadou povinností kabinetu chránit britské rodiny před dopady vnějších krizí. Vláda proto schválila časově omezenou změnu pravidel pro dovoz a rafinaci ropy, která má tlumit extrémní dopady blízkovýchodních událostí. Nová obchodní licence nicméně umožňuje tyto dovozy na neurčito s tím, že výjimka bude pravidelně přezkoumávána v závislosti na dalším vývoji cen paliv na světových trzích.
Rozhodnutí bylo oznámeno v momentě, kdy ceny pohonných hmot ve Velké Británii překonaly dosavadní maxima zaznamenaná během íránské ropné krize. Podle údajů motoristické organizace RAC dosáhla průměrná cena za litr benzínu na britských čerpacích stanicích hodnoty 158,5 pence, což představuje nejvyšší úroveň od prosince 2022. Od propuknutí konfliktu na Blízkém východě na konci února přitom ceny paliv neustále kolísají.
V souvislosti s kritickou situací na trhu s palivy se v britských médiích široce spekuluje o tom, že ministryně financí Rachel Reevesová bude muset ustoupit od svého původního plánu na zvýšení spotřební daně z pohonných hmot. Ministryně sice ve svém listopadovém rozpočtu počítala s tím, že pětigencové snížení daně zavedené ještě předchozí konzervativní vládou skončí v srpnu, současný tlak na peněženky spotřebitelů ji však zřejmě donutí toto rozhodnutí přehodnotit.
Sankční úlevy dopadají také na oblast letecké dopravy. Evropský komisař pro energetiku již dříve varoval před možným dlouhodobým nedostatkem leteckého paliva a chaos v letecké dopravě začíná pociťovat i britská veřejnost kvůli rušení letů a dodatečným poplatkům aerolinek. V zemi se dokonce objevují hlasy volající po omezení letů soukromých tryskových letadel, aby se ušetřily tenčící se zásoby paliva pro komerční linky.
Podle nové vládní licence bude Spojené království situaci kolem dovozu pohonných hmot nadále monitorovat. Kritici z řad opozice i vládních poslanců však trvají na tom, že ústupky v oblasti energetických sankcí vůči Moskvě vysílají negativní signál směrem k mezinárodním partnerům a mohou oslabit společný tlak na ukončení ruské agresivní politiky v Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
