Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ministři se rozhodnutí snaží hájit tím, že chrání národní zájmy Spojeného království v situaci, kdy pokračující krize na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu vyhnalo náklady na energie do enormních výšin. Tento krok však vyvolal vlnu nevole na politické scéně i mezi odborníky. Předsedkyně parlamentního výboru pro zahraniční věci Emily Thornberryová z vládní Labouristické strany uvedla, že se lidé na Ukrajině musí cítit tímto rozhodnutím velmi zklamaní, zvláště když Londýn sliboval uzavření této sankční mezery.
Vůdkyně opozičních Konzervativců Kemi Badenochová označila udělení výjimky za šílenství, zejména v kontextu toho, že Spojené království současně odmítá plně využívat vlastní zásoby v Severním moři. Podle ní labourističtí poslanci nejprve hlasovali proti udělení nových licencí na těžbu domácí ropy a plynu, aby následně vláda potichu schválila dovoz ropy původem z Ruska. Podobně kritický je také John Foreman z institutu Chatham House, který rozhodnutí označil za otřesné a za kombinaci morální prázdnoty a nekompetence v energetické politice.
Lídři Liberálních demokratů upozorňují, že vláda v této situaci čelí složitému balancování mezi tlakem na životní náklady britských občanů a podporou ukrajinských spojenců. Válka v Íránu sice drasticky zvyšuje ceny nafty a benzínu na domácím trhu, na druhé straně však Ukrajinci na frontové linii platí těžkou cenu za obranu evropské bezpečnosti. Podkopávání protiruských sankcí proto vyvolává vážné obavy.
Krok britské administrativy přichází krátce poté, co americký ministr financí Scott Bessent prodloužil třicetidenní výjimku ze sankcí umožňující nákup ruských ropných zásilek, které se již nacházely na moři. Starmer přitom ještě na začátku roku riskoval rozpor s Donaldem Trumpem, když veřejně prohlašoval, že Británie nebude následovat Spojené státy v uvolňování sankcí a nebude pomáhat financovat Putinovu válečnou mašinerii. O pouhé dva měsíce později je však jeho vlastní vláda nucena udělat totéž.
Náměstek ministra financí Dan Tomlinson v televizním vystoupení zopakoval, že v době mezinárodních konfliktů je prvořadou povinností kabinetu chránit britské rodiny před dopady vnějších krizí. Vláda proto schválila časově omezenou změnu pravidel pro dovoz a rafinaci ropy, která má tlumit extrémní dopady blízkovýchodních událostí. Nová obchodní licence nicméně umožňuje tyto dovozy na neurčito s tím, že výjimka bude pravidelně přezkoumávána v závislosti na dalším vývoji cen paliv na světových trzích.
Rozhodnutí bylo oznámeno v momentě, kdy ceny pohonných hmot ve Velké Británii překonaly dosavadní maxima zaznamenaná během íránské ropné krize. Podle údajů motoristické organizace RAC dosáhla průměrná cena za litr benzínu na britských čerpacích stanicích hodnoty 158,5 pence, což představuje nejvyšší úroveň od prosince 2022. Od propuknutí konfliktu na Blízkém východě na konci února přitom ceny paliv neustále kolísají.
V souvislosti s kritickou situací na trhu s palivy se v britských médiích široce spekuluje o tom, že ministryně financí Rachel Reevesová bude muset ustoupit od svého původního plánu na zvýšení spotřební daně z pohonných hmot. Ministryně sice ve svém listopadovém rozpočtu počítala s tím, že pětigencové snížení daně zavedené ještě předchozí konzervativní vládou skončí v srpnu, současný tlak na peněženky spotřebitelů ji však zřejmě donutí toto rozhodnutí přehodnotit.
Sankční úlevy dopadají také na oblast letecké dopravy. Evropský komisař pro energetiku již dříve varoval před možným dlouhodobým nedostatkem leteckého paliva a chaos v letecké dopravě začíná pociťovat i britská veřejnost kvůli rušení letů a dodatečným poplatkům aerolinek. V zemi se dokonce objevují hlasy volající po omezení letů soukromých tryskových letadel, aby se ušetřily tenčící se zásoby paliva pro komerční linky.
Podle nové vládní licence bude Spojené království situaci kolem dovozu pohonných hmot nadále monitorovat. Kritici z řad opozice i vládních poslanců však trvají na tom, že ústupky v oblasti energetických sankcí vůči Moskvě vysílají negativní signál směrem k mezinárodním partnerům a mohou oslabit společný tlak na ukončení ruské agresivní politiky v Evropě.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
