Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ministři se rozhodnutí snaží hájit tím, že chrání národní zájmy Spojeného království v situaci, kdy pokračující krize na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu vyhnalo náklady na energie do enormních výšin. Tento krok však vyvolal vlnu nevole na politické scéně i mezi odborníky. Předsedkyně parlamentního výboru pro zahraniční věci Emily Thornberryová z vládní Labouristické strany uvedla, že se lidé na Ukrajině musí cítit tímto rozhodnutím velmi zklamaní, zvláště když Londýn sliboval uzavření této sankční mezery.
Vůdkyně opozičních Konzervativců Kemi Badenochová označila udělení výjimky za šílenství, zejména v kontextu toho, že Spojené království současně odmítá plně využívat vlastní zásoby v Severním moři. Podle ní labourističtí poslanci nejprve hlasovali proti udělení nových licencí na těžbu domácí ropy a plynu, aby následně vláda potichu schválila dovoz ropy původem z Ruska. Podobně kritický je také John Foreman z institutu Chatham House, který rozhodnutí označil za otřesné a za kombinaci morální prázdnoty a nekompetence v energetické politice.
Lídři Liberálních demokratů upozorňují, že vláda v této situaci čelí složitému balancování mezi tlakem na životní náklady britských občanů a podporou ukrajinských spojenců. Válka v Íránu sice drasticky zvyšuje ceny nafty a benzínu na domácím trhu, na druhé straně však Ukrajinci na frontové linii platí těžkou cenu za obranu evropské bezpečnosti. Podkopávání protiruských sankcí proto vyvolává vážné obavy.
Krok britské administrativy přichází krátce poté, co americký ministr financí Scott Bessent prodloužil třicetidenní výjimku ze sankcí umožňující nákup ruských ropných zásilek, které se již nacházely na moři. Starmer přitom ještě na začátku roku riskoval rozpor s Donaldem Trumpem, když veřejně prohlašoval, že Británie nebude následovat Spojené státy v uvolňování sankcí a nebude pomáhat financovat Putinovu válečnou mašinerii. O pouhé dva měsíce později je však jeho vlastní vláda nucena udělat totéž.
Náměstek ministra financí Dan Tomlinson v televizním vystoupení zopakoval, že v době mezinárodních konfliktů je prvořadou povinností kabinetu chránit britské rodiny před dopady vnějších krizí. Vláda proto schválila časově omezenou změnu pravidel pro dovoz a rafinaci ropy, která má tlumit extrémní dopady blízkovýchodních událostí. Nová obchodní licence nicméně umožňuje tyto dovozy na neurčito s tím, že výjimka bude pravidelně přezkoumávána v závislosti na dalším vývoji cen paliv na světových trzích.
Rozhodnutí bylo oznámeno v momentě, kdy ceny pohonných hmot ve Velké Británii překonaly dosavadní maxima zaznamenaná během íránské ropné krize. Podle údajů motoristické organizace RAC dosáhla průměrná cena za litr benzínu na britských čerpacích stanicích hodnoty 158,5 pence, což představuje nejvyšší úroveň od prosince 2022. Od propuknutí konfliktu na Blízkém východě na konci února přitom ceny paliv neustále kolísají.
V souvislosti s kritickou situací na trhu s palivy se v britských médiích široce spekuluje o tom, že ministryně financí Rachel Reevesová bude muset ustoupit od svého původního plánu na zvýšení spotřební daně z pohonných hmot. Ministryně sice ve svém listopadovém rozpočtu počítala s tím, že pětigencové snížení daně zavedené ještě předchozí konzervativní vládou skončí v srpnu, současný tlak na peněženky spotřebitelů ji však zřejmě donutí toto rozhodnutí přehodnotit.
Sankční úlevy dopadají také na oblast letecké dopravy. Evropský komisař pro energetiku již dříve varoval před možným dlouhodobým nedostatkem leteckého paliva a chaos v letecké dopravě začíná pociťovat i britská veřejnost kvůli rušení letů a dodatečným poplatkům aerolinek. V zemi se dokonce objevují hlasy volající po omezení letů soukromých tryskových letadel, aby se ušetřily tenčící se zásoby paliva pro komerční linky.
Podle nové vládní licence bude Spojené království situaci kolem dovozu pohonných hmot nadále monitorovat. Kritici z řad opozice i vládních poslanců však trvají na tom, že ústupky v oblasti energetických sankcí vůči Moskvě vysílají negativní signál směrem k mezinárodním partnerům a mohou oslabit společný tlak na ukončení ruské agresivní politiky v Evropě.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.