Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Podle informací amerického deníku New York Times zasáhlo izraelské bombardování bezpečnostní objekt nacházející se v blízkosti Ahmadínežádova teheránského domu. Cílem této operace mělo být osvobození bývalého státníka z domácího vězení, samotný politik však údajně začal mít ohledně celé akce pochybnosti. Tyto plány jsou sice vnímány jako nepravděpodobné či jako dezinformace šířené jeho příznivci nebo izraelskou tajnou službou, situace však ukazuje, že Washington a Tel Aviv přecenily sílu tamní opozice i svou schopnost svrhnout režim pomocí vzdušných útoků.
Americký prezident Donald Trump, který doma čelí hněvu veřejnosti kvůli stoupajícím cenám pohonných hmot, se pokouší z konfliktu vyvázat, zároveň však zvažuje další nálety, aby donutil Teherán přistoupit na jeho podmínky. Ačkoliv Trump uvedl, že po zásahu představitelů zemí z Perského zálivu nový útok odložil, následně absolvoval dlouhý telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o možném obnovení bojů. Na otázku novinářů, zda je možné Izraeli v útocích zabránit, Trump odpověděl, že Netanjahu udělá cokoli, co po něm bude požadovat.
Bílý dům usiluje o zprovoznění Hormuzského průlivu, avšak Teherán odmítá americké požadavky týkající se domácího obohacování uranu a sází na svůj vliv na západní ekonomiky. Íránská strana chce odložit rozhovory o svém jaderném programu a soustředí se na zrušení sankcí výměnou za ukončení blokády průlivu. Spojené státy proto zavedly protiblokádu íránských přístavů s cílem zastavit vývoz ropy, která směřuje hlavně do Číny, zatímco Islámské revoluční gardy hrozí rozšířením války mimo region.
Íránská média reagovala na zprávy amerického tisku skepticky a popřela, že by Ahmadínežád vůbec v domácím vězení pobýval. V době prvních izraelských úderů na Teherán na konci února se sice objevily zprávy o jeho smrti, satelitní snímky však potvrdily pouze zásah bezpečnostního stanoviště v severovýchodní části města. Tehdy se spekulovalo, že by bývalý prezident mohl nastalého chaosu využít k pokusu o převzetí moci, oficiální agentury ale následně potvrdily, že při útoku utrpěl jen lehká zranění, zatímco jeho tělesní strážci zemřeli.
Ahmadínežád by byl pro Izrael velmi nepravděpodobným spojencem, zejména kvůli svému dřívějšímu popírání holokaustu a silně protiizraelské politice. Donald Trump chtěl původně v Íránu postupovat podle venezuelského modelu, kde americké síly zajaly lídra Nicoláse Madura, ale tamní režim zůstal zachován pod vedením spolupracující viceprezidentky Delcy Rodríguezové. Vzhledem k napjatým vztahům Ahmadínežáda s teheránskými špičkami je však podobný scénář v tomto případě mnohem méně reálný.
Vliv bývalého íránského prezidenta začal prudce upadat již v roce 2011 po sporech s Chameneím ohledně jmenování ministrů, hospodářské politiky a prosazování nacionalismu oslavujícího starověkou Persii. V roce 2018 byl Ahmadínežád zatčen za kritiku tehdejší vlády Hassana Rúháního, kdy prohlásil, že někteří současní představitelé jsou odtržení od reality a problémů společnosti. Následně mu bylo opakovaně znemožněno znovu kandidovat na úřad hlavy státu, a to včetně prezidentských voleb v roce 2024.
Po těchto neúspěších politik víceméně umlkl a k izraelským úderům na Írán se vyjadřoval jen velmi mírně. Výraznou proměnu jeho politických postojů dokládá také skutečnost, že loni v červnu navštívil Maďarsko, kde vystoupil s přednáškou. Tato cesta do země s proizraelskou politikou představovala jednu z jeho mála zahraničních návštěv od konce prezidentského mandátu a musela být oficiálně schválena íránskou vládou.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.