Spojené státy a Izrael chtěly do čela Íránu dosadit bývalého prezidenta

Podle informací amerického deníku New York Times zasáhlo izraelské bombardování bezpečnostní objekt nacházející se v blízkosti Ahmadínežádova teheránského domu. Cílem této operace mělo být osvobození bývalého státníka z domácího vězení, samotný politik však údajně začal mít ohledně celé akce pochybnosti. Tyto plány jsou sice vnímány jako nepravděpodobné či jako dezinformace šířené jeho příznivci nebo izraelskou tajnou službou, situace však ukazuje, že Washington a Tel Aviv přecenily sílu tamní opozice i svou schopnost svrhnout režim pomocí vzdušných útoků.

Americký prezident Donald Trump, který doma čelí hněvu veřejnosti kvůli stoupajícím cenám pohonných hmot, se pokouší z konfliktu vyvázat, zároveň však zvažuje další nálety, aby donutil Teherán přistoupit na jeho podmínky. Ačkoliv Trump uvedl, že po zásahu představitelů zemí z Perského zálivu nový útok odložil, následně absolvoval dlouhý telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o možném obnovení bojů. Na otázku novinářů, zda je možné Izraeli v útocích zabránit, Trump odpověděl, že Netanjahu udělá cokoli, co po něm bude požadovat.

Bílý dům usiluje o zprovoznění Hormuzského průlivu, avšak Teherán odmítá americké požadavky týkající se domácího obohacování uranu a sází na svůj vliv na západní ekonomiky. Íránská strana chce odložit rozhovory o svém jaderném programu a soustředí se na zrušení sankcí výměnou za ukončení blokády průlivu. Spojené státy proto zavedly protiblokádu íránských přístavů s cílem zastavit vývoz ropy, která směřuje hlavně do Číny, zatímco Islámské revoluční gardy hrozí rozšířením války mimo region.

Íránská média reagovala na zprávy amerického tisku skepticky a popřela, že by Ahmadínežád vůbec v domácím vězení pobýval. V době prvních izraelských úderů na Teherán na konci února se sice objevily zprávy o jeho smrti, satelitní snímky však potvrdily pouze zásah bezpečnostního stanoviště v severovýchodní části města. Tehdy se spekulovalo, že by bývalý prezident mohl nastalého chaosu využít k pokusu o převzetí moci, oficiální agentury ale následně potvrdily, že při útoku utrpěl jen lehká zranění, zatímco jeho tělesní strážci zemřeli.

Ahmadínežád by byl pro Izrael velmi nepravděpodobným spojencem, zejména kvůli svému dřívějšímu popírání holokaustu a silně protiizraelské politice. Donald Trump chtěl původně v Íránu postupovat podle venezuelského modelu, kde americké síly zajaly lídra Nicoláse Madura, ale tamní režim zůstal zachován pod vedením spolupracující viceprezidentky Delcy Rodríguezové. Vzhledem k napjatým vztahům Ahmadínežáda s teheránskými špičkami je však podobný scénář v tomto případě mnohem méně reálný.

Vliv bývalého íránského prezidenta začal prudce upadat již v roce 2011 po sporech s Chameneím ohledně jmenování ministrů, hospodářské politiky a prosazování nacionalismu oslavujícího starověkou Persii. V roce 2018 byl Ahmadínežád zatčen za kritiku tehdejší vlády Hassana Rúháního, kdy prohlásil, že někteří současní představitelé jsou odtržení od reality a problémů společnosti. Následně mu bylo opakovaně znemožněno znovu kandidovat na úřad hlavy státu, a to včetně prezidentských voleb v roce 2024.

Po těchto neúspěších politik víceméně umlkl a k izraelským úderům na Írán se vyjadřoval jen velmi mírně. Výraznou proměnu jeho politických postojů dokládá také skutečnost, že loni v červnu navštívil Maďarsko, kde vystoupil s přednáškou. Tato cesta do země s proizraelskou politikou představovala jednu z jeho mála zahraničních návštěv od konce prezidentského mandátu a musela být oficiálně schválena íránskou vládou.