Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Podle informací amerického deníku New York Times zasáhlo izraelské bombardování bezpečnostní objekt nacházející se v blízkosti Ahmadínežádova teheránského domu. Cílem této operace mělo být osvobození bývalého státníka z domácího vězení, samotný politik však údajně začal mít ohledně celé akce pochybnosti. Tyto plány jsou sice vnímány jako nepravděpodobné či jako dezinformace šířené jeho příznivci nebo izraelskou tajnou službou, situace však ukazuje, že Washington a Tel Aviv přecenily sílu tamní opozice i svou schopnost svrhnout režim pomocí vzdušných útoků.
Americký prezident Donald Trump, který doma čelí hněvu veřejnosti kvůli stoupajícím cenám pohonných hmot, se pokouší z konfliktu vyvázat, zároveň však zvažuje další nálety, aby donutil Teherán přistoupit na jeho podmínky. Ačkoliv Trump uvedl, že po zásahu představitelů zemí z Perského zálivu nový útok odložil, následně absolvoval dlouhý telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o možném obnovení bojů. Na otázku novinářů, zda je možné Izraeli v útocích zabránit, Trump odpověděl, že Netanjahu udělá cokoli, co po něm bude požadovat.
Bílý dům usiluje o zprovoznění Hormuzského průlivu, avšak Teherán odmítá americké požadavky týkající se domácího obohacování uranu a sází na svůj vliv na západní ekonomiky. Íránská strana chce odložit rozhovory o svém jaderném programu a soustředí se na zrušení sankcí výměnou za ukončení blokády průlivu. Spojené státy proto zavedly protiblokádu íránských přístavů s cílem zastavit vývoz ropy, která směřuje hlavně do Číny, zatímco Islámské revoluční gardy hrozí rozšířením války mimo region.
Íránská média reagovala na zprávy amerického tisku skepticky a popřela, že by Ahmadínežád vůbec v domácím vězení pobýval. V době prvních izraelských úderů na Teherán na konci února se sice objevily zprávy o jeho smrti, satelitní snímky však potvrdily pouze zásah bezpečnostního stanoviště v severovýchodní části města. Tehdy se spekulovalo, že by bývalý prezident mohl nastalého chaosu využít k pokusu o převzetí moci, oficiální agentury ale následně potvrdily, že při útoku utrpěl jen lehká zranění, zatímco jeho tělesní strážci zemřeli.
Ahmadínežád by byl pro Izrael velmi nepravděpodobným spojencem, zejména kvůli svému dřívějšímu popírání holokaustu a silně protiizraelské politice. Donald Trump chtěl původně v Íránu postupovat podle venezuelského modelu, kde americké síly zajaly lídra Nicoláse Madura, ale tamní režim zůstal zachován pod vedením spolupracující viceprezidentky Delcy Rodríguezové. Vzhledem k napjatým vztahům Ahmadínežáda s teheránskými špičkami je však podobný scénář v tomto případě mnohem méně reálný.
Vliv bývalého íránského prezidenta začal prudce upadat již v roce 2011 po sporech s Chameneím ohledně jmenování ministrů, hospodářské politiky a prosazování nacionalismu oslavujícího starověkou Persii. V roce 2018 byl Ahmadínežád zatčen za kritiku tehdejší vlády Hassana Rúháního, kdy prohlásil, že někteří současní představitelé jsou odtržení od reality a problémů společnosti. Následně mu bylo opakovaně znemožněno znovu kandidovat na úřad hlavy státu, a to včetně prezidentských voleb v roce 2024.
Po těchto neúspěších politik víceméně umlkl a k izraelským úderům na Írán se vyjadřoval jen velmi mírně. Výraznou proměnu jeho politických postojů dokládá také skutečnost, že loni v červnu navštívil Maďarsko, kde vystoupil s přednáškou. Tato cesta do země s proizraelskou politikou představovala jednu z jeho mála zahraničních návštěv od konce prezidentského mandátu a musela být oficiálně schválena íránskou vládou.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.