Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Podle informací amerického deníku New York Times zasáhlo izraelské bombardování bezpečnostní objekt nacházející se v blízkosti Ahmadínežádova teheránského domu. Cílem této operace mělo být osvobození bývalého státníka z domácího vězení, samotný politik však údajně začal mít ohledně celé akce pochybnosti. Tyto plány jsou sice vnímány jako nepravděpodobné či jako dezinformace šířené jeho příznivci nebo izraelskou tajnou službou, situace však ukazuje, že Washington a Tel Aviv přecenily sílu tamní opozice i svou schopnost svrhnout režim pomocí vzdušných útoků.
Americký prezident Donald Trump, který doma čelí hněvu veřejnosti kvůli stoupajícím cenám pohonných hmot, se pokouší z konfliktu vyvázat, zároveň však zvažuje další nálety, aby donutil Teherán přistoupit na jeho podmínky. Ačkoliv Trump uvedl, že po zásahu představitelů zemí z Perského zálivu nový útok odložil, následně absolvoval dlouhý telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o možném obnovení bojů. Na otázku novinářů, zda je možné Izraeli v útocích zabránit, Trump odpověděl, že Netanjahu udělá cokoli, co po něm bude požadovat.
Bílý dům usiluje o zprovoznění Hormuzského průlivu, avšak Teherán odmítá americké požadavky týkající se domácího obohacování uranu a sází na svůj vliv na západní ekonomiky. Íránská strana chce odložit rozhovory o svém jaderném programu a soustředí se na zrušení sankcí výměnou za ukončení blokády průlivu. Spojené státy proto zavedly protiblokádu íránských přístavů s cílem zastavit vývoz ropy, která směřuje hlavně do Číny, zatímco Islámské revoluční gardy hrozí rozšířením války mimo region.
Íránská média reagovala na zprávy amerického tisku skepticky a popřela, že by Ahmadínežád vůbec v domácím vězení pobýval. V době prvních izraelských úderů na Teherán na konci února se sice objevily zprávy o jeho smrti, satelitní snímky však potvrdily pouze zásah bezpečnostního stanoviště v severovýchodní části města. Tehdy se spekulovalo, že by bývalý prezident mohl nastalého chaosu využít k pokusu o převzetí moci, oficiální agentury ale následně potvrdily, že při útoku utrpěl jen lehká zranění, zatímco jeho tělesní strážci zemřeli.
Ahmadínežád by byl pro Izrael velmi nepravděpodobným spojencem, zejména kvůli svému dřívějšímu popírání holokaustu a silně protiizraelské politice. Donald Trump chtěl původně v Íránu postupovat podle venezuelského modelu, kde americké síly zajaly lídra Nicoláse Madura, ale tamní režim zůstal zachován pod vedením spolupracující viceprezidentky Delcy Rodríguezové. Vzhledem k napjatým vztahům Ahmadínežáda s teheránskými špičkami je však podobný scénář v tomto případě mnohem méně reálný.
Vliv bývalého íránského prezidenta začal prudce upadat již v roce 2011 po sporech s Chameneím ohledně jmenování ministrů, hospodářské politiky a prosazování nacionalismu oslavujícího starověkou Persii. V roce 2018 byl Ahmadínežád zatčen za kritiku tehdejší vlády Hassana Rúháního, kdy prohlásil, že někteří současní představitelé jsou odtržení od reality a problémů společnosti. Následně mu bylo opakovaně znemožněno znovu kandidovat na úřad hlavy státu, a to včetně prezidentských voleb v roce 2024.
Po těchto neúspěších politik víceméně umlkl a k izraelským úderům na Írán se vyjadřoval jen velmi mírně. Výraznou proměnu jeho politických postojů dokládá také skutečnost, že loni v červnu navštívil Maďarsko, kde vystoupil s přednáškou. Tato cesta do země s proizraelskou politikou představovala jednu z jeho mála zahraničních návštěv od konce prezidentského mandátu a musela být oficiálně schválena íránskou vládou.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.