WHO: Ebola nedosahuje úrovně pandemie, počty nakažených a mrtvých ale porostou

Ačkoliv v neděli organizace vyhlásila stav globální zdravotní nouze, krizový výbor po úterním jednání dospěl k závěru, že situace nedosahuje úrovně celosvětové pandemie. Riziko šíření této nebezpečné nákazy je v současnosti hodnoceno jako velmi vysoké na národní a regionální úrovni, avšak globální hrozba zůstává prozatím nízká. Hlavní prioritou mezinárodních a místních týmů je nyní co nejrychlejší zmapování a zastavení přenosových řetězců přímo v terénu, k čemuž mají pomoci probíhající epidemiologická vyšetřování.

Všech padesát jedna potvrzených případů v Kongu se nachází v provinciích Ituri a Severní Kivu na východě země. V Ugandě byly oba případy zachyceny v hlavním městě Kampale u osob, které prokazatelně přicestovaly z konžského území, přičemž jeden z těchto pacientů již nemoci podlehl. Vedení zdravotnické organizace vyjádřilo hluboké znepokojení nad tím, že skutečný rozsah epidemie je nepochybně mnohem větší, než ukazují oficiální statistiky, a situaci dál komplikuje fakt, že mezi oběťmi jsou i samotní zdravotničtí pracovníci.

Za vůbec první známý případ současné vlny je považována zdravotní sestra, u které se příznaky rozvinuly v provinčním středisku Bunia, kde čtyřiadvacátého dubna zemřela. Její tělo bylo následně převezeno do hornického města Mongwalu, které se spolu se sousedním Rwamparem stalo místem s nejvyšším výskytem nákazy. V provincii Ituri jsou momentálně zasaženy celkem čtyři oblasti, konkrétně Mongwalu, Bunia, Rwampara a Nyakunde. V sousední provincii Severní Kivu pak nákazu hlásí město Butembo a také povstalci ovládaná metropole Goma.

Demokratická republika Kongo v současnosti čelí již své sedmnácté epidemii eboly v historii, avšak aktuální kmen Bundibugyo přináší zcela specifické výzvy. Tento kmen se objevil po více než deseti letech a v minulosti způsobil pouze dvě prokazatelné epidemie, během nichž usmrtil přibližně třetinu všech infikovaných osob. Proti tomuto kmeni doposud neexistuje žádná schválená vakcína ani cílené léky, vědci však doufají, že určitou míru ochrany by mohly poskytnout experimentální očkovací látky vyvinuté pro známější kmen Zair.

Generální ředitel organizace reagoval také na úterní kritiku ze strany Spojených států, které instituci vyčetly pozdní reakci při identifikaci celého ohniska. Ghebreyesus uvedl, že tato obvinění pravděpodobně pramení z nepochopení extrémně složitých podmínek, ve kterých místní týmy musely pracovat. Podle zástupců organizace je naopak nutné ocenit, jak rychle se podařilo hrozbu v takto rizikovém prostředí popsat a začít na ni reagovat.

Včasnou diagnostiku v Kongu fatálně ztěžuje skutečnost, že počáteční projevy eboly jsou téměř totožné s běžnými nemocemi, jako je malárie nebo tyfus, které jsou v této části Afriky velmi rozšířené. Celkovou reakci zdravotníků a humanitárních organizací navíc drasticky limituje dlouholetý ozbrojený konflikt na východě země. Nestabilní bezpečnostní situace a přítomnost povstaleckých skupin znemožňují bezpečný pohyb lékařů a doručování nezbytného zdravotnického materiálu do zasažených komunit.