Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Ačkoliv v neděli organizace vyhlásila stav globální zdravotní nouze, krizový výbor po úterním jednání dospěl k závěru, že situace nedosahuje úrovně celosvětové pandemie. Riziko šíření této nebezpečné nákazy je v současnosti hodnoceno jako velmi vysoké na národní a regionální úrovni, avšak globální hrozba zůstává prozatím nízká. Hlavní prioritou mezinárodních a místních týmů je nyní co nejrychlejší zmapování a zastavení přenosových řetězců přímo v terénu, k čemuž mají pomoci probíhající epidemiologická vyšetřování.
Všech padesát jedna potvrzených případů v Kongu se nachází v provinciích Ituri a Severní Kivu na východě země. V Ugandě byly oba případy zachyceny v hlavním městě Kampale u osob, které prokazatelně přicestovaly z konžského území, přičemž jeden z těchto pacientů již nemoci podlehl. Vedení zdravotnické organizace vyjádřilo hluboké znepokojení nad tím, že skutečný rozsah epidemie je nepochybně mnohem větší, než ukazují oficiální statistiky, a situaci dál komplikuje fakt, že mezi oběťmi jsou i samotní zdravotničtí pracovníci.
Za vůbec první známý případ současné vlny je považována zdravotní sestra, u které se příznaky rozvinuly v provinčním středisku Bunia, kde čtyřiadvacátého dubna zemřela. Její tělo bylo následně převezeno do hornického města Mongwalu, které se spolu se sousedním Rwamparem stalo místem s nejvyšším výskytem nákazy. V provincii Ituri jsou momentálně zasaženy celkem čtyři oblasti, konkrétně Mongwalu, Bunia, Rwampara a Nyakunde. V sousední provincii Severní Kivu pak nákazu hlásí město Butembo a také povstalci ovládaná metropole Goma.
Demokratická republika Kongo v současnosti čelí již své sedmnácté epidemii eboly v historii, avšak aktuální kmen Bundibugyo přináší zcela specifické výzvy. Tento kmen se objevil po více než deseti letech a v minulosti způsobil pouze dvě prokazatelné epidemie, během nichž usmrtil přibližně třetinu všech infikovaných osob. Proti tomuto kmeni doposud neexistuje žádná schválená vakcína ani cílené léky, vědci však doufají, že určitou míru ochrany by mohly poskytnout experimentální očkovací látky vyvinuté pro známější kmen Zair.
Generální ředitel organizace reagoval také na úterní kritiku ze strany Spojených států, které instituci vyčetly pozdní reakci při identifikaci celého ohniska. Ghebreyesus uvedl, že tato obvinění pravděpodobně pramení z nepochopení extrémně složitých podmínek, ve kterých místní týmy musely pracovat. Podle zástupců organizace je naopak nutné ocenit, jak rychle se podařilo hrozbu v takto rizikovém prostředí popsat a začít na ni reagovat.
Včasnou diagnostiku v Kongu fatálně ztěžuje skutečnost, že počáteční projevy eboly jsou téměř totožné s běžnými nemocemi, jako je malárie nebo tyfus, které jsou v této části Afriky velmi rozšířené. Celkovou reakci zdravotníků a humanitárních organizací navíc drasticky limituje dlouholetý ozbrojený konflikt na východě země. Nestabilní bezpečnostní situace a přítomnost povstaleckých skupin znemožňují bezpečný pohyb lékařů a doručování nezbytného zdravotnického materiálu do zasažených komunit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.