Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Ačkoliv v neděli organizace vyhlásila stav globální zdravotní nouze, krizový výbor po úterním jednání dospěl k závěru, že situace nedosahuje úrovně celosvětové pandemie. Riziko šíření této nebezpečné nákazy je v současnosti hodnoceno jako velmi vysoké na národní a regionální úrovni, avšak globální hrozba zůstává prozatím nízká. Hlavní prioritou mezinárodních a místních týmů je nyní co nejrychlejší zmapování a zastavení přenosových řetězců přímo v terénu, k čemuž mají pomoci probíhající epidemiologická vyšetřování.
Všech padesát jedna potvrzených případů v Kongu se nachází v provinciích Ituri a Severní Kivu na východě země. V Ugandě byly oba případy zachyceny v hlavním městě Kampale u osob, které prokazatelně přicestovaly z konžského území, přičemž jeden z těchto pacientů již nemoci podlehl. Vedení zdravotnické organizace vyjádřilo hluboké znepokojení nad tím, že skutečný rozsah epidemie je nepochybně mnohem větší, než ukazují oficiální statistiky, a situaci dál komplikuje fakt, že mezi oběťmi jsou i samotní zdravotničtí pracovníci.
Za vůbec první známý případ současné vlny je považována zdravotní sestra, u které se příznaky rozvinuly v provinčním středisku Bunia, kde čtyřiadvacátého dubna zemřela. Její tělo bylo následně převezeno do hornického města Mongwalu, které se spolu se sousedním Rwamparem stalo místem s nejvyšším výskytem nákazy. V provincii Ituri jsou momentálně zasaženy celkem čtyři oblasti, konkrétně Mongwalu, Bunia, Rwampara a Nyakunde. V sousední provincii Severní Kivu pak nákazu hlásí město Butembo a také povstalci ovládaná metropole Goma.
Demokratická republika Kongo v současnosti čelí již své sedmnácté epidemii eboly v historii, avšak aktuální kmen Bundibugyo přináší zcela specifické výzvy. Tento kmen se objevil po více než deseti letech a v minulosti způsobil pouze dvě prokazatelné epidemie, během nichž usmrtil přibližně třetinu všech infikovaných osob. Proti tomuto kmeni doposud neexistuje žádná schválená vakcína ani cílené léky, vědci však doufají, že určitou míru ochrany by mohly poskytnout experimentální očkovací látky vyvinuté pro známější kmen Zair.
Generální ředitel organizace reagoval také na úterní kritiku ze strany Spojených států, které instituci vyčetly pozdní reakci při identifikaci celého ohniska. Ghebreyesus uvedl, že tato obvinění pravděpodobně pramení z nepochopení extrémně složitých podmínek, ve kterých místní týmy musely pracovat. Podle zástupců organizace je naopak nutné ocenit, jak rychle se podařilo hrozbu v takto rizikovém prostředí popsat a začít na ni reagovat.
Včasnou diagnostiku v Kongu fatálně ztěžuje skutečnost, že počáteční projevy eboly jsou téměř totožné s běžnými nemocemi, jako je malárie nebo tyfus, které jsou v této části Afriky velmi rozšířené. Celkovou reakci zdravotníků a humanitárních organizací navíc drasticky limituje dlouholetý ozbrojený konflikt na východě země. Nestabilní bezpečnostní situace a přítomnost povstaleckých skupin znemožňují bezpečný pohyb lékařů a doručování nezbytného zdravotnického materiálu do zasažených komunit.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.