Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
V Norsku, v oblasti za polárním kruhem, byla v červenci naměřena teplota přes 30 °C během 13 dnů. Ve Finsku pak zaznamenali tři po sobě jdoucí týdny s teplotami nad 30 °C, což je nejdelší období tohoto druhu v historii.
„Tato vlna veder je opravdu bezprecedentní, teploty se dnes pohybují kolem 32–33 °C,“ uvedl Mika Rantanen, klimatolog z Finského meteorologického institutu, na sociálních sítích. „Dokonce i arktické oblasti zažily tři týdny s teplotami nad 25 °C, a zřejmě brzy překonají rekordy srpnových teplot,“ dodal.
Norští meteorologové hlásili, že v červenci naměřili teploty nad 30 °C během 12 dnů v několika stanicích na severu země. Po krátkém ochlazení minulý týden, kdy horké počasí přešlo na východ, však meteorologové očekávají, že se teploty opět vyšplhají na 30 °C během nadcházejícího víkendu. „Máme před sebou horké dny v severním Norsku,“ uvedli meteorologové.
Ve Švédsku zaznamenali meteorologové dlouhodobé vlny veder na několika stanicích na severu země. V Haparandě trvala vlna veder 14 dní s teplotami přes 25 °C. V Jokkmokku na severu, v oblasti Laponska, trvala vlně veder dokonce 15 dní. „Pokud chceme najít delší období, musíme se vrátit více než o sto let,“ uvedl Sverker Hellström, vědec Švédského meteorologického a hydrologického institutu.
Horké počasí, které zasáhlo severní Evropu v polovině července, bylo způsobeno horkými vodami u norského pobřeží a vytrvalou oblastí vysokého tlaku, která přinesla teploty o 8–10 °C vyšší, než je obvyklé pro toto roční období. Region navíc zasáhly bouře a blesky, které zapříčinily požáry.
Vysoké teploty překvapily místní obyvatele v části Evropy, která je tradičně přizpůsobena chladnému podnebí. Výzkumy naznačují, že země jako Spojené království, Norsko a Švýcarsko budou čelit největšímu nárůstu dnů s vysokými teplotami, což jejich infrastrukturu není připravená zvládnout.
Ve středu muselo město na severu Finska otevřít zimní stadion pro obyvatele, kteří hledali útočiště před vedrem, poté co místní nemocnice hlásila přeplňenou pohotovost. Ve čtvrtek varovali chovatelé sobů, že jejich zvířata téměř umírají kvůli extrémním teplotám.
Švédské rádio informovalo, že turisté, kteří přijeli do Skandinávie na „chladnou dovolenou“, čelili nebezpečným výstrahám před vysokými teplotami.
„Jak klimatické změny postupují, výjimečně silné vlny veder budou ještě intenzivnější,“ řekl Heikki Tuomenvirta, vědec z Finského meteorologického institutu. „Stávají se častějšími, silnějšími a trvají déle.“
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.
