Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
V Norsku, v oblasti za polárním kruhem, byla v červenci naměřena teplota přes 30 °C během 13 dnů. Ve Finsku pak zaznamenali tři po sobě jdoucí týdny s teplotami nad 30 °C, což je nejdelší období tohoto druhu v historii.
„Tato vlna veder je opravdu bezprecedentní, teploty se dnes pohybují kolem 32–33 °C,“ uvedl Mika Rantanen, klimatolog z Finského meteorologického institutu, na sociálních sítích. „Dokonce i arktické oblasti zažily tři týdny s teplotami nad 25 °C, a zřejmě brzy překonají rekordy srpnových teplot,“ dodal.
Norští meteorologové hlásili, že v červenci naměřili teploty nad 30 °C během 12 dnů v několika stanicích na severu země. Po krátkém ochlazení minulý týden, kdy horké počasí přešlo na východ, však meteorologové očekávají, že se teploty opět vyšplhají na 30 °C během nadcházejícího víkendu. „Máme před sebou horké dny v severním Norsku,“ uvedli meteorologové.
Ve Švédsku zaznamenali meteorologové dlouhodobé vlny veder na několika stanicích na severu země. V Haparandě trvala vlna veder 14 dní s teplotami přes 25 °C. V Jokkmokku na severu, v oblasti Laponska, trvala vlně veder dokonce 15 dní. „Pokud chceme najít delší období, musíme se vrátit více než o sto let,“ uvedl Sverker Hellström, vědec Švédského meteorologického a hydrologického institutu.
Horké počasí, které zasáhlo severní Evropu v polovině července, bylo způsobeno horkými vodami u norského pobřeží a vytrvalou oblastí vysokého tlaku, která přinesla teploty o 8–10 °C vyšší, než je obvyklé pro toto roční období. Region navíc zasáhly bouře a blesky, které zapříčinily požáry.
Vysoké teploty překvapily místní obyvatele v části Evropy, která je tradičně přizpůsobena chladnému podnebí. Výzkumy naznačují, že země jako Spojené království, Norsko a Švýcarsko budou čelit největšímu nárůstu dnů s vysokými teplotami, což jejich infrastrukturu není připravená zvládnout.
Ve středu muselo město na severu Finska otevřít zimní stadion pro obyvatele, kteří hledali útočiště před vedrem, poté co místní nemocnice hlásila přeplňenou pohotovost. Ve čtvrtek varovali chovatelé sobů, že jejich zvířata téměř umírají kvůli extrémním teplotám.
Švédské rádio informovalo, že turisté, kteří přijeli do Skandinávie na „chladnou dovolenou“, čelili nebezpečným výstrahám před vysokými teplotami.
„Jak klimatické změny postupují, výjimečně silné vlny veder budou ještě intenzivnější,“ řekl Heikki Tuomenvirta, vědec z Finského meteorologického institutu. „Stávají se častějšími, silnějšími a trvají déle.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
