Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
V Norsku, v oblasti za polárním kruhem, byla v červenci naměřena teplota přes 30 °C během 13 dnů. Ve Finsku pak zaznamenali tři po sobě jdoucí týdny s teplotami nad 30 °C, což je nejdelší období tohoto druhu v historii.
„Tato vlna veder je opravdu bezprecedentní, teploty se dnes pohybují kolem 32–33 °C,“ uvedl Mika Rantanen, klimatolog z Finského meteorologického institutu, na sociálních sítích. „Dokonce i arktické oblasti zažily tři týdny s teplotami nad 25 °C, a zřejmě brzy překonají rekordy srpnových teplot,“ dodal.
Norští meteorologové hlásili, že v červenci naměřili teploty nad 30 °C během 12 dnů v několika stanicích na severu země. Po krátkém ochlazení minulý týden, kdy horké počasí přešlo na východ, však meteorologové očekávají, že se teploty opět vyšplhají na 30 °C během nadcházejícího víkendu. „Máme před sebou horké dny v severním Norsku,“ uvedli meteorologové.
Ve Švédsku zaznamenali meteorologové dlouhodobé vlny veder na několika stanicích na severu země. V Haparandě trvala vlna veder 14 dní s teplotami přes 25 °C. V Jokkmokku na severu, v oblasti Laponska, trvala vlně veder dokonce 15 dní. „Pokud chceme najít delší období, musíme se vrátit více než o sto let,“ uvedl Sverker Hellström, vědec Švédského meteorologického a hydrologického institutu.
Horké počasí, které zasáhlo severní Evropu v polovině července, bylo způsobeno horkými vodami u norského pobřeží a vytrvalou oblastí vysokého tlaku, která přinesla teploty o 8–10 °C vyšší, než je obvyklé pro toto roční období. Region navíc zasáhly bouře a blesky, které zapříčinily požáry.
Vysoké teploty překvapily místní obyvatele v části Evropy, která je tradičně přizpůsobena chladnému podnebí. Výzkumy naznačují, že země jako Spojené království, Norsko a Švýcarsko budou čelit největšímu nárůstu dnů s vysokými teplotami, což jejich infrastrukturu není připravená zvládnout.
Ve středu muselo město na severu Finska otevřít zimní stadion pro obyvatele, kteří hledali útočiště před vedrem, poté co místní nemocnice hlásila přeplňenou pohotovost. Ve čtvrtek varovali chovatelé sobů, že jejich zvířata téměř umírají kvůli extrémním teplotám.
Švédské rádio informovalo, že turisté, kteří přijeli do Skandinávie na „chladnou dovolenou“, čelili nebezpečným výstrahám před vysokými teplotami.
„Jak klimatické změny postupují, výjimečně silné vlny veder budou ještě intenzivnější,“ řekl Heikki Tuomenvirta, vědec z Finského meteorologického institutu. „Stávají se častějšími, silnějšími a trvají déle.“
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
