Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
V Norsku, v oblasti za polárním kruhem, byla v červenci naměřena teplota přes 30 °C během 13 dnů. Ve Finsku pak zaznamenali tři po sobě jdoucí týdny s teplotami nad 30 °C, což je nejdelší období tohoto druhu v historii.
„Tato vlna veder je opravdu bezprecedentní, teploty se dnes pohybují kolem 32–33 °C,“ uvedl Mika Rantanen, klimatolog z Finského meteorologického institutu, na sociálních sítích. „Dokonce i arktické oblasti zažily tři týdny s teplotami nad 25 °C, a zřejmě brzy překonají rekordy srpnových teplot,“ dodal.
Norští meteorologové hlásili, že v červenci naměřili teploty nad 30 °C během 12 dnů v několika stanicích na severu země. Po krátkém ochlazení minulý týden, kdy horké počasí přešlo na východ, však meteorologové očekávají, že se teploty opět vyšplhají na 30 °C během nadcházejícího víkendu. „Máme před sebou horké dny v severním Norsku,“ uvedli meteorologové.
Ve Švédsku zaznamenali meteorologové dlouhodobé vlny veder na několika stanicích na severu země. V Haparandě trvala vlna veder 14 dní s teplotami přes 25 °C. V Jokkmokku na severu, v oblasti Laponska, trvala vlně veder dokonce 15 dní. „Pokud chceme najít delší období, musíme se vrátit více než o sto let,“ uvedl Sverker Hellström, vědec Švédského meteorologického a hydrologického institutu.
Horké počasí, které zasáhlo severní Evropu v polovině července, bylo způsobeno horkými vodami u norského pobřeží a vytrvalou oblastí vysokého tlaku, která přinesla teploty o 8–10 °C vyšší, než je obvyklé pro toto roční období. Region navíc zasáhly bouře a blesky, které zapříčinily požáry.
Vysoké teploty překvapily místní obyvatele v části Evropy, která je tradičně přizpůsobena chladnému podnebí. Výzkumy naznačují, že země jako Spojené království, Norsko a Švýcarsko budou čelit největšímu nárůstu dnů s vysokými teplotami, což jejich infrastrukturu není připravená zvládnout.
Ve středu muselo město na severu Finska otevřít zimní stadion pro obyvatele, kteří hledali útočiště před vedrem, poté co místní nemocnice hlásila přeplňenou pohotovost. Ve čtvrtek varovali chovatelé sobů, že jejich zvířata téměř umírají kvůli extrémním teplotám.
Švédské rádio informovalo, že turisté, kteří přijeli do Skandinávie na „chladnou dovolenou“, čelili nebezpečným výstrahám před vysokými teplotami.
„Jak klimatické změny postupují, výjimečně silné vlny veder budou ještě intenzivnější,“ řekl Heikki Tuomenvirta, vědec z Finského meteorologického institutu. „Stávají se častějšími, silnějšími a trvají déle.“
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
