Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
V Norsku, v oblasti za polárním kruhem, byla v červenci naměřena teplota přes 30 °C během 13 dnů. Ve Finsku pak zaznamenali tři po sobě jdoucí týdny s teplotami nad 30 °C, což je nejdelší období tohoto druhu v historii.
„Tato vlna veder je opravdu bezprecedentní, teploty se dnes pohybují kolem 32–33 °C,“ uvedl Mika Rantanen, klimatolog z Finského meteorologického institutu, na sociálních sítích. „Dokonce i arktické oblasti zažily tři týdny s teplotami nad 25 °C, a zřejmě brzy překonají rekordy srpnových teplot,“ dodal.
Norští meteorologové hlásili, že v červenci naměřili teploty nad 30 °C během 12 dnů v několika stanicích na severu země. Po krátkém ochlazení minulý týden, kdy horké počasí přešlo na východ, však meteorologové očekávají, že se teploty opět vyšplhají na 30 °C během nadcházejícího víkendu. „Máme před sebou horké dny v severním Norsku,“ uvedli meteorologové.
Ve Švédsku zaznamenali meteorologové dlouhodobé vlny veder na několika stanicích na severu země. V Haparandě trvala vlna veder 14 dní s teplotami přes 25 °C. V Jokkmokku na severu, v oblasti Laponska, trvala vlně veder dokonce 15 dní. „Pokud chceme najít delší období, musíme se vrátit více než o sto let,“ uvedl Sverker Hellström, vědec Švédského meteorologického a hydrologického institutu.
Horké počasí, které zasáhlo severní Evropu v polovině července, bylo způsobeno horkými vodami u norského pobřeží a vytrvalou oblastí vysokého tlaku, která přinesla teploty o 8–10 °C vyšší, než je obvyklé pro toto roční období. Region navíc zasáhly bouře a blesky, které zapříčinily požáry.
Vysoké teploty překvapily místní obyvatele v části Evropy, která je tradičně přizpůsobena chladnému podnebí. Výzkumy naznačují, že země jako Spojené království, Norsko a Švýcarsko budou čelit největšímu nárůstu dnů s vysokými teplotami, což jejich infrastrukturu není připravená zvládnout.
Ve středu muselo město na severu Finska otevřít zimní stadion pro obyvatele, kteří hledali útočiště před vedrem, poté co místní nemocnice hlásila přeplňenou pohotovost. Ve čtvrtek varovali chovatelé sobů, že jejich zvířata téměř umírají kvůli extrémním teplotám.
Švédské rádio informovalo, že turisté, kteří přijeli do Skandinávie na „chladnou dovolenou“, čelili nebezpečným výstrahám před vysokými teplotami.
„Jak klimatické změny postupují, výjimečně silné vlny veder budou ještě intenzivnější,“ řekl Heikki Tuomenvirta, vědec z Finského meteorologického institutu. „Stávají se častějšími, silnějšími a trvají déle.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
