Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácejí okupační vojska iniciativu na bojišti den za dnem. Kremelské vedení navíc v uplynulém týdnu zaznamenalo sérii citelných nezdarů v zázemí, když ukrajinské drony úspěšně zasáhly cíle v Petrohradě, kde způsobily masivní požáry ropných terminálů, a útoky ochromily také okupovaný poloostrov Krym, což vedlo k akutnímu nedostatku pohonných hmot.
Na východní frontě se mezitím vyčerpávající ruský postup téměř úplně zastavil. Zelenskyj s odkazem na armádní data uvedl, že Kreml v současnosti přichází o více než 30 000 vojáků měsíčně, přičemž zhruba 24 000 z nich v bojích zahyne a zbytek utrpí těžká zranění, což podle něj jasně demonstrují, že Rusko není schopno ve válce zvítězit.
Zároveň přiznal, že vlastní lidské ztráty zaznamenává i ukrajinská armáda, avšak v nesrovnatelně menším měřítku. Moskva sice potýká se stagnací na frontě, ale v posledních měsících výrazně zintenzivnila vzdušný teror zacílený na civilní obyvatelstvo; jeden z masivních náletů z minulého týdne zahrnoval přes 70 raket a více než 650 dronů, což vedlo k úmrtí osmnácti lidí v Kyjevě a Dnipru, přičemž ruská armáda v obytných zónách záměrně nasazuje kazetovou munici.
Vladimir Putin navíc na ekonomickém fóru v Petrohradě otevřeně odmítl Zelenského písemný návrh na osobní setkání a potvrdil, že ruské územní nároky na Donbas a jižní ukrajinské provincie zůstávají neměnné. Podle Zelenského slouží Putinovy lži primárně jako pojivo pro udržení stability uvnitř ruské společnosti.
Rusko navíc v mezinárodní politice čelí rostoucí izolaci a ztrátě vlivu, což podtrhla nedávná volební porážka maďarského premiéra Viktora Orbána i neúspěchy prokremlších sil v Moldavsku, Arménii či Ázerbájdžánu. Ačkoliv Donald Trump zahájil své druhé prezidentské období s příslibem rychlého ukončení války a Spojené státy následně snížily finanční pomoc Kyjevu, Zelenskyj vyjádřil Američanům vděčnost za dosavadní podporu, byť přiznal, že pozornost Washingtonu se po vypuknutí tamního konfliktu s Íránem přesunula na Blízký východ.
Ukrajina se za poslední roky transformovala v dronovou velmoc a technologické centrum, které v oblasti bezpilotních letounů již samo poskytuje poradenství arabským státům. Nejvíce kritickým prvkem ukrajinské obrany tak zůstávají americké systémy Patriot, a proto Zelenskyj během nedělních jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem opětovně apeloval na evropské lídry, aby pomohli zajistit ochranu ukrajinského nebe.
Vzhledem k vysoké ceně amerických protiraketových střel navrhl evropským vládám, aby společně vyvinuly vlastní alternativu k systémům Patriot. Velká Británie i celé NATO projevily o tuto spolupráci velký zájem, jelikož Kyjev je výměnou ochoten sdílet své neocenitelné zkušenosti z reálného nasazení dronů v moderní válce.
Cílem ukrajinských dronových útoků na cíle v okolí Moskvy a Petrohradu je podle Zelenského také snaha přimět samotné ruské obyvatelstvo pocítit reálné dopady války, aby tamní společnost pochopila, že konflikt je obrovskou tragédií i pro ně samotné. Ekonomické vyčerpání země potvrdil při tajných květnových jednáních v Kyjevě také oligarcha Roman Abramovič, z jehož slov vyplynulo, že polovina lidí kolem Putina si přeje válku zastavit, protože si uvědomují, že ruské hospodářství se nachází těsně před kolapsem.
Závěr svého britského programu strávil Volodymyr Zelenskyj na audienci u krále Karla III., se kterým dlouhodobě udržuje vřelý vztah. Britský panovník v minulosti při státní návštěvě aktivně apeloval na Donalda Trumpa, aby Ukrajinu v jejím boji neopouštěl, a ukrajinský prezident vyjádřil britskému monarchovi hlubokou úctu s tím, že ho plánuje co nejdříve osobně pozvat na oficiální návštěvu Kyjeva.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.