Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Požadovaná částka má doplnit letošní ukrajinský obranný rozpočet, který činí 4,4 bilionu hřiven. Ukrajina v současnosti vynakládá na obranu přibližně 40 procent svého hrubého domácího produktu, což představuje nejvyšší podíl na světě. Pokud partneři žádost schválí, přiblíží se celková letošní dvoustranná vojenská pomoc hranici 60 miliard dolarů, kterou dříve vytýčil generální tajemník NATO Mark Rutte. Získané prostředky, jež mohou mít formu přímé pomoci nebo půjček, plánuje ukrajinské armádní velení využít na nákup systémů protivzdušné obrany, munice, dronů a prostředků elektronického boje.
Zvýšené financování má podpořit ukrajinskou strategii, která se v posledních měsících opírá o masivní technologické inovace a vrstvené nasazení bezpilotních letounů. Krátkodosahové drony ochromily pohyb ruských sil přímo na frontové linii, stroje středního doletu úspěšně likvidují logistické sítě nepřítele, což v Rusku vyvolává nedostatek paliva, a dálkové systémy útočí na strategické továrny a rafinérie hluboko v ruském vnitrozemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil úspěšné fungování těchto systémů a poukázal na to, že se jim daří zasahovat cíle vzdálené stovky kilometrů za hranicemi.
Ukrajinská strana varuje, že okno příležitosti pro ukončení konfliktu za výhodných podmínek se může rychle zavřít, protože Rusko dokáže na technologický vývoj pružně reagovat. Pokud by Moskva získala čas na adaptaci a vyvinula vlastní pokročilé drony středního doletu, mohlo by to pro Ukrajinu znamenat katastrofu. Finanční injekce má rovněž směřovat do přímých nákupů od ukrajinských zbrojních firem a do aliančního programu, přes který spojenci nakupují zbraně ve Spojených státech. Pomoc od klíčových partnerů, jako je Německo či Nizozemsko, podle Kyjeva výrazně přispěla ke změně dynamiky války a donutila ruského prezidenta Vladimira Putina k posílení domácí protivzdušné obrany.
Ruská strana na ukrajinské snahy o získání dalších financí reagovala kriticky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila opakované žádosti Kyjeva o peníze za ukázkový příklad politického sebepoškozování. Finanční podpora pro bránící se zemi bude nicméně jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu lídrů Severoatlantické aliance, který se uskuteční v turecké Ankaře a na jehož okraj dorazí také ukrajinský prezident. Podle ukrajinských představitelů ukázal tamní konflikt slabiny západního zbrojního průmyslu, který produkuje drahé systémy v malých počtech, zatímco ukrajinské síly sázejí na masovou výrobu levnějších technologií.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.