Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Požadovaná částka má doplnit letošní ukrajinský obranný rozpočet, který činí 4,4 bilionu hřiven. Ukrajina v současnosti vynakládá na obranu přibližně 40 procent svého hrubého domácího produktu, což představuje nejvyšší podíl na světě. Pokud partneři žádost schválí, přiblíží se celková letošní dvoustranná vojenská pomoc hranici 60 miliard dolarů, kterou dříve vytýčil generální tajemník NATO Mark Rutte. Získané prostředky, jež mohou mít formu přímé pomoci nebo půjček, plánuje ukrajinské armádní velení využít na nákup systémů protivzdušné obrany, munice, dronů a prostředků elektronického boje.
Zvýšené financování má podpořit ukrajinskou strategii, která se v posledních měsících opírá o masivní technologické inovace a vrstvené nasazení bezpilotních letounů. Krátkodosahové drony ochromily pohyb ruských sil přímo na frontové linii, stroje středního doletu úspěšně likvidují logistické sítě nepřítele, což v Rusku vyvolává nedostatek paliva, a dálkové systémy útočí na strategické továrny a rafinérie hluboko v ruském vnitrozemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil úspěšné fungování těchto systémů a poukázal na to, že se jim daří zasahovat cíle vzdálené stovky kilometrů za hranicemi.
Ukrajinská strana varuje, že okno příležitosti pro ukončení konfliktu za výhodných podmínek se může rychle zavřít, protože Rusko dokáže na technologický vývoj pružně reagovat. Pokud by Moskva získala čas na adaptaci a vyvinula vlastní pokročilé drony středního doletu, mohlo by to pro Ukrajinu znamenat katastrofu. Finanční injekce má rovněž směřovat do přímých nákupů od ukrajinských zbrojních firem a do aliančního programu, přes který spojenci nakupují zbraně ve Spojených státech. Pomoc od klíčových partnerů, jako je Německo či Nizozemsko, podle Kyjeva výrazně přispěla ke změně dynamiky války a donutila ruského prezidenta Vladimira Putina k posílení domácí protivzdušné obrany.
Ruská strana na ukrajinské snahy o získání dalších financí reagovala kriticky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila opakované žádosti Kyjeva o peníze za ukázkový příklad politického sebepoškozování. Finanční podpora pro bránící se zemi bude nicméně jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu lídrů Severoatlantické aliance, který se uskuteční v turecké Ankaře a na jehož okraj dorazí také ukrajinský prezident. Podle ukrajinských představitelů ukázal tamní konflikt slabiny západního zbrojního průmyslu, který produkuje drahé systémy v malých počtech, zatímco ukrajinské síly sázejí na masovou výrobu levnějších technologií.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.