Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Požadovaná částka má doplnit letošní ukrajinský obranný rozpočet, který činí 4,4 bilionu hřiven. Ukrajina v současnosti vynakládá na obranu přibližně 40 procent svého hrubého domácího produktu, což představuje nejvyšší podíl na světě. Pokud partneři žádost schválí, přiblíží se celková letošní dvoustranná vojenská pomoc hranici 60 miliard dolarů, kterou dříve vytýčil generální tajemník NATO Mark Rutte. Získané prostředky, jež mohou mít formu přímé pomoci nebo půjček, plánuje ukrajinské armádní velení využít na nákup systémů protivzdušné obrany, munice, dronů a prostředků elektronického boje.
Zvýšené financování má podpořit ukrajinskou strategii, která se v posledních měsících opírá o masivní technologické inovace a vrstvené nasazení bezpilotních letounů. Krátkodosahové drony ochromily pohyb ruských sil přímo na frontové linii, stroje středního doletu úspěšně likvidují logistické sítě nepřítele, což v Rusku vyvolává nedostatek paliva, a dálkové systémy útočí na strategické továrny a rafinérie hluboko v ruském vnitrozemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil úspěšné fungování těchto systémů a poukázal na to, že se jim daří zasahovat cíle vzdálené stovky kilometrů za hranicemi.
Ukrajinská strana varuje, že okno příležitosti pro ukončení konfliktu za výhodných podmínek se může rychle zavřít, protože Rusko dokáže na technologický vývoj pružně reagovat. Pokud by Moskva získala čas na adaptaci a vyvinula vlastní pokročilé drony středního doletu, mohlo by to pro Ukrajinu znamenat katastrofu. Finanční injekce má rovněž směřovat do přímých nákupů od ukrajinských zbrojních firem a do aliančního programu, přes který spojenci nakupují zbraně ve Spojených státech. Pomoc od klíčových partnerů, jako je Německo či Nizozemsko, podle Kyjeva výrazně přispěla ke změně dynamiky války a donutila ruského prezidenta Vladimira Putina k posílení domácí protivzdušné obrany.
Ruská strana na ukrajinské snahy o získání dalších financí reagovala kriticky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila opakované žádosti Kyjeva o peníze za ukázkový příklad politického sebepoškozování. Finanční podpora pro bránící se zemi bude nicméně jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu lídrů Severoatlantické aliance, který se uskuteční v turecké Ankaře a na jehož okraj dorazí také ukrajinský prezident. Podle ukrajinských představitelů ukázal tamní konflikt slabiny západního zbrojního průmyslu, který produkuje drahé systémy v malých počtech, zatímco ukrajinské síly sázejí na masovou výrobu levnějších technologií.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.