Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Požadovaná částka má doplnit letošní ukrajinský obranný rozpočet, který činí 4,4 bilionu hřiven. Ukrajina v současnosti vynakládá na obranu přibližně 40 procent svého hrubého domácího produktu, což představuje nejvyšší podíl na světě. Pokud partneři žádost schválí, přiblíží se celková letošní dvoustranná vojenská pomoc hranici 60 miliard dolarů, kterou dříve vytýčil generální tajemník NATO Mark Rutte. Získané prostředky, jež mohou mít formu přímé pomoci nebo půjček, plánuje ukrajinské armádní velení využít na nákup systémů protivzdušné obrany, munice, dronů a prostředků elektronického boje.
Zvýšené financování má podpořit ukrajinskou strategii, která se v posledních měsících opírá o masivní technologické inovace a vrstvené nasazení bezpilotních letounů. Krátkodosahové drony ochromily pohyb ruských sil přímo na frontové linii, stroje středního doletu úspěšně likvidují logistické sítě nepřítele, což v Rusku vyvolává nedostatek paliva, a dálkové systémy útočí na strategické továrny a rafinérie hluboko v ruském vnitrozemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil úspěšné fungování těchto systémů a poukázal na to, že se jim daří zasahovat cíle vzdálené stovky kilometrů za hranicemi.
Ukrajinská strana varuje, že okno příležitosti pro ukončení konfliktu za výhodných podmínek se může rychle zavřít, protože Rusko dokáže na technologický vývoj pružně reagovat. Pokud by Moskva získala čas na adaptaci a vyvinula vlastní pokročilé drony středního doletu, mohlo by to pro Ukrajinu znamenat katastrofu. Finanční injekce má rovněž směřovat do přímých nákupů od ukrajinských zbrojních firem a do aliančního programu, přes který spojenci nakupují zbraně ve Spojených státech. Pomoc od klíčových partnerů, jako je Německo či Nizozemsko, podle Kyjeva výrazně přispěla ke změně dynamiky války a donutila ruského prezidenta Vladimira Putina k posílení domácí protivzdušné obrany.
Ruská strana na ukrajinské snahy o získání dalších financí reagovala kriticky. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila opakované žádosti Kyjeva o peníze za ukázkový příklad politického sebepoškozování. Finanční podpora pro bránící se zemi bude nicméně jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu lídrů Severoatlantické aliance, který se uskuteční v turecké Ankaře a na jehož okraj dorazí také ukrajinský prezident. Podle ukrajinských představitelů ukázal tamní konflikt slabiny západního zbrojního průmyslu, který produkuje drahé systémy v malých počtech, zatímco ukrajinské síly sázejí na masovou výrobu levnějších technologií.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
