Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Sucho zasahuje obzvláště tvrdě oblasti závislé na dešťových srážkách, jako jsou části subsaharské Afriky, kde během El Niňa pravidelně klesají výnosy obilovin, což zvyšuje závislost na dovozu a žene ceny potravin nahoru. V současné situaci navíc tento fenomén přichází v době již existující hnojivové krize způsobené zablokováním Hormuzského průlivu, což vyvolává varování před extrémním hladem a hladomorem. Globálně tak hrozí vážný šok pro dodavatelské řetězce potravin, neboť čtyři klíčové plodiny – pšenice, rýže, kukuřice a sója – zajišťují více než šedesát procent celosvětového příjmu kalorií. Kukuřice a rýže jsou na El Niño obzvláště citlivé, přičemž sucha a narušené monzuny snižují výnosy u hlavních producentů, jako jsou Jihoafrická republika, Indie, Indonésie, Vietnam a Brazílie, zatímco produkce pšenice a sóji klesá v důsledku horka v zemích jako Austrálie, Kanada, Čína či Argentina.
V některých regionech El Niño výrazně zvyšuje riziko lesních požárů, zejména v Jižní Americe, kde omezuje srážky v období dešťů a zanechává vegetaci sušší a náchylnější k hoření. Tyto rozsáhlé požáry, které například v Brazílii v letech 2016 a 2024 zničily miliony hektarů, uvolňují obrovské zásoby uhlíku a zasažené ekosystémy se z nich zotavují celá desetiletí. Naopak části jižních Spojených států, Jižní Ameriky, Afrického rohu a střední Asie zažívají během El Niňa nadměrné srážky vedoucí k záplavám. I když silné deště mohou doplnit podzemní vody, stále koncentrovanější bouře snižují schopnost půdy absorbovat vodu, což vede k povrchovému odtoku a následnému zrychlenému vysušování půdy během delších suchých intervalů mezi srážkami.
Extrémní horka vyvolaná oslabením monzunových dešťů zvyšují poptávku po klimatizaci v Jižní Asii, což vede k růstu již tak vysoké spotřeby uhlí v této části světa. Energetické systémy založené na uhlí přitom zajišťují přibližně sedmdesát procent elektřiny v Indii a padesát pět procent v Číně. Sucho zároveň negativně ovlivňuje produkci vodních elektráren, což zvyšuje riziko selhání přenosových sítí v zemích, které jsou na nich závislé. Příkladem je Kolumbie, kde vodní energie tvoří asi šedesát pět procent produkce, a kde již během předchozích projevů El Niňa v letech 1992 a 2015 vedl nedostatek srážek ke zdražení elektřiny, zavedení přídělového systému a hrozbám plošných výpadků proudu.
Klimatický jev zastavuje vzestupné proudění chladné vody bohaté na živiny v částech Tichého oceánu, což omezuje dostupnost potravy pro fytoplankton a následně pro malé ryby, jako jsou sardinky a sardele. V důsledku toho jsou negativně zasaženy i větší dravé ryby, které migrují dále než obvykle, což postihuje rybolov od Kalifornie a Mexika přes Peru a Ekvádor až po Papuu-Novou Guineu a Mikronésii. Pokles biomasy závislé na tomto proudění vede k nižším sezónním úlovkům a propadu příjmů pro tamní rybáře.
Extrémní počasí navíc vyostřuje geopolitické napětí kolem klíčových zemědělských vstupů, protože zemědělci na pokles úrodnosti plodin v důsledku horka často reagují zvýšeným používáním hnojiv. V kontextu celosvětové hnojivové krize již Čína, některé státy Perského zálivu a Alžírsko zavedly ochranářská opatření k omezení vývozu hnojiv, zatímco Rusko pozastavilo exportní licence na dusičnan amonný. Spojené státy se v rámci své širší průmyslové politiky zaměřené na domácí trh snaží vlastní produkci hnojiv zvýšit, což ukazuje, že obchod s touto zemědělskou komoditou se stává dalším bodem sváru v globální politice.
Všechny tyto změny dopadají na společnost nerovnoměrně a pracovníci vystavení tepelnému stresu v fyzicky náročných profesích, jako je zemědělství a stavebnictví, čelí vážným zdravotním rizikům a dlouhodobému poškození zdraví. Například v indickém hlavním městě Dillí teploty během horké sezóny často překračují čtyřicet stupňů Celsia, což přímo ohrožuje životy tamních dělníků. Snížení výnosů plodin a oslabení ekonomik navíc často vyostřuje sociální napětí, přičemž v postižených tropických zemích se pravděpodobnost občanského konfliktu během let s El Niňem může zdvojnásobit. Studie ukazují, že přibližně dvacet jedna procent konfliktů od roku 1950 souvisí s těmito klimatickými vzorci, jako tomu bylo například v Súdánu včetně Dárfúru, kde sucho a neúroda spojené s klimatickou variabilitou prohloubily nedostatek zdrojů a stávající sociální nerovnosti.
Souhrnně tyto dopady odhalují globální systém, v němž se environmentální šoky přenášejí prostřednictvím dodavatelských řetězců, nerovného obchodu a spotřeby energie, což nepřiměřeně zatěžuje chudé obyvatele globálního jihu. Z této spirály ekologické a sociální krize nicméně existují východiska, protože technologie a znalosti pro přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům jsou k dispozici. Bez transformace globálních systémů, které organizují obchod a dodavatelské řetězce, však tato řešení zůstanou ve svém dosahu a dopadu nerovnoměrná. Existují také rozsáhlé vědomosti o budování odolných zemědělských systémů schopných zajistit potravinovou bezpečnost a zároveň přispívat k obnově ekosystémů, avšak vymanění se z chemicky intenzivního zemědělství orientovaného na export bude vyžadovat rozsáhlé politické změny.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
