Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Sucho zasahuje obzvláště tvrdě oblasti závislé na dešťových srážkách, jako jsou části subsaharské Afriky, kde během El Niňa pravidelně klesají výnosy obilovin, což zvyšuje závislost na dovozu a žene ceny potravin nahoru. V současné situaci navíc tento fenomén přichází v době již existující hnojivové krize způsobené zablokováním Hormuzského průlivu, což vyvolává varování před extrémním hladem a hladomorem. Globálně tak hrozí vážný šok pro dodavatelské řetězce potravin, neboť čtyři klíčové plodiny – pšenice, rýže, kukuřice a sója – zajišťují více než šedesát procent celosvětového příjmu kalorií. Kukuřice a rýže jsou na El Niño obzvláště citlivé, přičemž sucha a narušené monzuny snižují výnosy u hlavních producentů, jako jsou Jihoafrická republika, Indie, Indonésie, Vietnam a Brazílie, zatímco produkce pšenice a sóji klesá v důsledku horka v zemích jako Austrálie, Kanada, Čína či Argentina.
V některých regionech El Niño výrazně zvyšuje riziko lesních požárů, zejména v Jižní Americe, kde omezuje srážky v období dešťů a zanechává vegetaci sušší a náchylnější k hoření. Tyto rozsáhlé požáry, které například v Brazílii v letech 2016 a 2024 zničily miliony hektarů, uvolňují obrovské zásoby uhlíku a zasažené ekosystémy se z nich zotavují celá desetiletí. Naopak části jižních Spojených států, Jižní Ameriky, Afrického rohu a střední Asie zažívají během El Niňa nadměrné srážky vedoucí k záplavám. I když silné deště mohou doplnit podzemní vody, stále koncentrovanější bouře snižují schopnost půdy absorbovat vodu, což vede k povrchovému odtoku a následnému zrychlenému vysušování půdy během delších suchých intervalů mezi srážkami.
Extrémní horka vyvolaná oslabením monzunových dešťů zvyšují poptávku po klimatizaci v Jižní Asii, což vede k růstu již tak vysoké spotřeby uhlí v této části světa. Energetické systémy založené na uhlí přitom zajišťují přibližně sedmdesát procent elektřiny v Indii a padesát pět procent v Číně. Sucho zároveň negativně ovlivňuje produkci vodních elektráren, což zvyšuje riziko selhání přenosových sítí v zemích, které jsou na nich závislé. Příkladem je Kolumbie, kde vodní energie tvoří asi šedesát pět procent produkce, a kde již během předchozích projevů El Niňa v letech 1992 a 2015 vedl nedostatek srážek ke zdražení elektřiny, zavedení přídělového systému a hrozbám plošných výpadků proudu.
Klimatický jev zastavuje vzestupné proudění chladné vody bohaté na živiny v částech Tichého oceánu, což omezuje dostupnost potravy pro fytoplankton a následně pro malé ryby, jako jsou sardinky a sardele. V důsledku toho jsou negativně zasaženy i větší dravé ryby, které migrují dále než obvykle, což postihuje rybolov od Kalifornie a Mexika přes Peru a Ekvádor až po Papuu-Novou Guineu a Mikronésii. Pokles biomasy závislé na tomto proudění vede k nižším sezónním úlovkům a propadu příjmů pro tamní rybáře.
Extrémní počasí navíc vyostřuje geopolitické napětí kolem klíčových zemědělských vstupů, protože zemědělci na pokles úrodnosti plodin v důsledku horka často reagují zvýšeným používáním hnojiv. V kontextu celosvětové hnojivové krize již Čína, některé státy Perského zálivu a Alžírsko zavedly ochranářská opatření k omezení vývozu hnojiv, zatímco Rusko pozastavilo exportní licence na dusičnan amonný. Spojené státy se v rámci své širší průmyslové politiky zaměřené na domácí trh snaží vlastní produkci hnojiv zvýšit, což ukazuje, že obchod s touto zemědělskou komoditou se stává dalším bodem sváru v globální politice.
Všechny tyto změny dopadají na společnost nerovnoměrně a pracovníci vystavení tepelnému stresu v fyzicky náročných profesích, jako je zemědělství a stavebnictví, čelí vážným zdravotním rizikům a dlouhodobému poškození zdraví. Například v indickém hlavním městě Dillí teploty během horké sezóny často překračují čtyřicet stupňů Celsia, což přímo ohrožuje životy tamních dělníků. Snížení výnosů plodin a oslabení ekonomik navíc často vyostřuje sociální napětí, přičemž v postižených tropických zemích se pravděpodobnost občanského konfliktu během let s El Niňem může zdvojnásobit. Studie ukazují, že přibližně dvacet jedna procent konfliktů od roku 1950 souvisí s těmito klimatickými vzorci, jako tomu bylo například v Súdánu včetně Dárfúru, kde sucho a neúroda spojené s klimatickou variabilitou prohloubily nedostatek zdrojů a stávající sociální nerovnosti.
Souhrnně tyto dopady odhalují globální systém, v němž se environmentální šoky přenášejí prostřednictvím dodavatelských řetězců, nerovného obchodu a spotřeby energie, což nepřiměřeně zatěžuje chudé obyvatele globálního jihu. Z této spirály ekologické a sociální krize nicméně existují východiska, protože technologie a znalosti pro přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům jsou k dispozici. Bez transformace globálních systémů, které organizují obchod a dodavatelské řetězce, však tato řešení zůstanou ve svém dosahu a dopadu nerovnoměrná. Existují také rozsáhlé vědomosti o budování odolných zemědělských systémů schopných zajistit potravinovou bezpečnost a zároveň přispívat k obnově ekosystémů, avšak vymanění se z chemicky intenzivního zemědělství orientovaného na export bude vyžadovat rozsáhlé politické změny.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
