Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Sucho zasahuje obzvláště tvrdě oblasti závislé na dešťových srážkách, jako jsou části subsaharské Afriky, kde během El Niňa pravidelně klesají výnosy obilovin, což zvyšuje závislost na dovozu a žene ceny potravin nahoru. V současné situaci navíc tento fenomén přichází v době již existující hnojivové krize způsobené zablokováním Hormuzského průlivu, což vyvolává varování před extrémním hladem a hladomorem. Globálně tak hrozí vážný šok pro dodavatelské řetězce potravin, neboť čtyři klíčové plodiny – pšenice, rýže, kukuřice a sója – zajišťují více než šedesát procent celosvětového příjmu kalorií. Kukuřice a rýže jsou na El Niño obzvláště citlivé, přičemž sucha a narušené monzuny snižují výnosy u hlavních producentů, jako jsou Jihoafrická republika, Indie, Indonésie, Vietnam a Brazílie, zatímco produkce pšenice a sóji klesá v důsledku horka v zemích jako Austrálie, Kanada, Čína či Argentina.
V některých regionech El Niño výrazně zvyšuje riziko lesních požárů, zejména v Jižní Americe, kde omezuje srážky v období dešťů a zanechává vegetaci sušší a náchylnější k hoření. Tyto rozsáhlé požáry, které například v Brazílii v letech 2016 a 2024 zničily miliony hektarů, uvolňují obrovské zásoby uhlíku a zasažené ekosystémy se z nich zotavují celá desetiletí. Naopak části jižních Spojených států, Jižní Ameriky, Afrického rohu a střední Asie zažívají během El Niňa nadměrné srážky vedoucí k záplavám. I když silné deště mohou doplnit podzemní vody, stále koncentrovanější bouře snižují schopnost půdy absorbovat vodu, což vede k povrchovému odtoku a následnému zrychlenému vysušování půdy během delších suchých intervalů mezi srážkami.
Extrémní horka vyvolaná oslabením monzunových dešťů zvyšují poptávku po klimatizaci v Jižní Asii, což vede k růstu již tak vysoké spotřeby uhlí v této části světa. Energetické systémy založené na uhlí přitom zajišťují přibližně sedmdesát procent elektřiny v Indii a padesát pět procent v Číně. Sucho zároveň negativně ovlivňuje produkci vodních elektráren, což zvyšuje riziko selhání přenosových sítí v zemích, které jsou na nich závislé. Příkladem je Kolumbie, kde vodní energie tvoří asi šedesát pět procent produkce, a kde již během předchozích projevů El Niňa v letech 1992 a 2015 vedl nedostatek srážek ke zdražení elektřiny, zavedení přídělového systému a hrozbám plošných výpadků proudu.
Klimatický jev zastavuje vzestupné proudění chladné vody bohaté na živiny v částech Tichého oceánu, což omezuje dostupnost potravy pro fytoplankton a následně pro malé ryby, jako jsou sardinky a sardele. V důsledku toho jsou negativně zasaženy i větší dravé ryby, které migrují dále než obvykle, což postihuje rybolov od Kalifornie a Mexika přes Peru a Ekvádor až po Papuu-Novou Guineu a Mikronésii. Pokles biomasy závislé na tomto proudění vede k nižším sezónním úlovkům a propadu příjmů pro tamní rybáře.
Extrémní počasí navíc vyostřuje geopolitické napětí kolem klíčových zemědělských vstupů, protože zemědělci na pokles úrodnosti plodin v důsledku horka často reagují zvýšeným používáním hnojiv. V kontextu celosvětové hnojivové krize již Čína, některé státy Perského zálivu a Alžírsko zavedly ochranářská opatření k omezení vývozu hnojiv, zatímco Rusko pozastavilo exportní licence na dusičnan amonný. Spojené státy se v rámci své širší průmyslové politiky zaměřené na domácí trh snaží vlastní produkci hnojiv zvýšit, což ukazuje, že obchod s touto zemědělskou komoditou se stává dalším bodem sváru v globální politice.
Všechny tyto změny dopadají na společnost nerovnoměrně a pracovníci vystavení tepelnému stresu v fyzicky náročných profesích, jako je zemědělství a stavebnictví, čelí vážným zdravotním rizikům a dlouhodobému poškození zdraví. Například v indickém hlavním městě Dillí teploty během horké sezóny často překračují čtyřicet stupňů Celsia, což přímo ohrožuje životy tamních dělníků. Snížení výnosů plodin a oslabení ekonomik navíc často vyostřuje sociální napětí, přičemž v postižených tropických zemích se pravděpodobnost občanského konfliktu během let s El Niňem může zdvojnásobit. Studie ukazují, že přibližně dvacet jedna procent konfliktů od roku 1950 souvisí s těmito klimatickými vzorci, jako tomu bylo například v Súdánu včetně Dárfúru, kde sucho a neúroda spojené s klimatickou variabilitou prohloubily nedostatek zdrojů a stávající sociální nerovnosti.
Souhrnně tyto dopady odhalují globální systém, v němž se environmentální šoky přenášejí prostřednictvím dodavatelských řetězců, nerovného obchodu a spotřeby energie, což nepřiměřeně zatěžuje chudé obyvatele globálního jihu. Z této spirály ekologické a sociální krize nicméně existují východiska, protože technologie a znalosti pro přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům jsou k dispozici. Bez transformace globálních systémů, které organizují obchod a dodavatelské řetězce, však tato řešení zůstanou ve svém dosahu a dopadu nerovnoměrná. Existují také rozsáhlé vědomosti o budování odolných zemědělských systémů schopných zajistit potravinovou bezpečnost a zároveň přispívat k obnově ekosystémů, avšak vymanění se z chemicky intenzivního zemědělství orientovaného na export bude vyžadovat rozsáhlé politické změny.
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
