Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Postupné stoupání průměrné hladiny světového oceánu v kombinaci se stále intenzivnějšími extrémními jevy představuje rostoucí hrozbu pro více než desetinu globální populace, která žije v nízko položených oblastech u moře. Pro urbanisty a tvůrce strategií je klíčová právě schopnost odhadnout změny v pravděpodobnosti a závažnosti těchto kritických situací, na čemž závisí podoba infrastruktury i krizová připravenost. Navrhování spolehlivých projekcí však dlouhodobě komplikují nelineární interakce mezi přílivem, atmosférickými vlivy, oceánskou dynamikou a místními geografickými rysy. I drobné odchylky v modelových předpokladech dosud vedly k obrovským rozdílům ve výsledcích, což pro civilní ochranu znamenalo velkou míru nejistoty.
Tradiční fyzikální modely sice dokážou věrně simulovat pohyby pobřežních vod na základě přírodních zákonů, jsou však výpočetně nesmírně náročné. To vědcům prakticky znemožňovalo testovat širokou škálu budoucích scénářů. Nasazení samotné umělé inteligence zase naráželo na pochybnosti o její spolehlivosti, zejména kvůli nedostatku historických dat o vzácných katastrofických jevech a složitému přenosu poznatků do neprobádaných klimatických podmínek. Jako ideální řešení se proto ukázalo spojení obou přístupů, kdy fyzikální modely generují vysoce kvalitní data nezbytná pro trénování a ověřování umělé inteligence, která následně zvládne bleskově propočítat obrovské množství variant.
Schopnosti nového emulátoru experti demonstrovali v odborné studii publikované v časopise Earth’s Future, kde se zaměřili na pobřežní oblast New Yorku. Toto hustě osídlené město s klíčovou infrastrukturou má s ničivými záplavami neblahé zkušenosti, například z roku 2012, kdy hurikán Sandy způsobil řadu úmrtí a ekonomické škody přesahující 60 miliard dolarů. Nový AI model se úspěšně naučil reprodukovat výstupy komplexního globálního modelu GTSM (Global Tide and Surge Model), avšak v mnohonásobně kratším čase. Výsledky potvrdily, že umělá inteligence dokáže spolehlivě zachytit složitou dynamiku bouřlivých přívalů a reprodukovat extrémy s vysokou přesností i v horizontu poloviny 21. století.
Před plným nasazením těchto nástrojů do praxe je však nutné vyřešit ještě několik zásadních otázek a prověřit jejich limity. Dalším krokem výzkumu bude integrace těchto systémů do globálních klimatických datových služeb, jako je Copernicus Climate Data Store, a důkladné otestování toho, jak dobře dokáže model fungovat v odlišných geografických lokalitách. Zásadní bude také přesně vymezit schopnosti umělé inteligence extrapolovat data v situacích, které nastanou v důsledku klimatických změn poprvé a které dosud nepokrývají žádná historická pozorování ani fyzikální simulace použité k jejímu tréninku.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
