Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Postupné stoupání průměrné hladiny světového oceánu v kombinaci se stále intenzivnějšími extrémními jevy představuje rostoucí hrozbu pro více než desetinu globální populace, která žije v nízko položených oblastech u moře. Pro urbanisty a tvůrce strategií je klíčová právě schopnost odhadnout změny v pravděpodobnosti a závažnosti těchto kritických situací, na čemž závisí podoba infrastruktury i krizová připravenost. Navrhování spolehlivých projekcí však dlouhodobě komplikují nelineární interakce mezi přílivem, atmosférickými vlivy, oceánskou dynamikou a místními geografickými rysy. I drobné odchylky v modelových předpokladech dosud vedly k obrovským rozdílům ve výsledcích, což pro civilní ochranu znamenalo velkou míru nejistoty.
Tradiční fyzikální modely sice dokážou věrně simulovat pohyby pobřežních vod na základě přírodních zákonů, jsou však výpočetně nesmírně náročné. To vědcům prakticky znemožňovalo testovat širokou škálu budoucích scénářů. Nasazení samotné umělé inteligence zase naráželo na pochybnosti o její spolehlivosti, zejména kvůli nedostatku historických dat o vzácných katastrofických jevech a složitému přenosu poznatků do neprobádaných klimatických podmínek. Jako ideální řešení se proto ukázalo spojení obou přístupů, kdy fyzikální modely generují vysoce kvalitní data nezbytná pro trénování a ověřování umělé inteligence, která následně zvládne bleskově propočítat obrovské množství variant.
Schopnosti nového emulátoru experti demonstrovali v odborné studii publikované v časopise Earth’s Future, kde se zaměřili na pobřežní oblast New Yorku. Toto hustě osídlené město s klíčovou infrastrukturou má s ničivými záplavami neblahé zkušenosti, například z roku 2012, kdy hurikán Sandy způsobil řadu úmrtí a ekonomické škody přesahující 60 miliard dolarů. Nový AI model se úspěšně naučil reprodukovat výstupy komplexního globálního modelu GTSM (Global Tide and Surge Model), avšak v mnohonásobně kratším čase. Výsledky potvrdily, že umělá inteligence dokáže spolehlivě zachytit složitou dynamiku bouřlivých přívalů a reprodukovat extrémy s vysokou přesností i v horizontu poloviny 21. století.
Před plným nasazením těchto nástrojů do praxe je však nutné vyřešit ještě několik zásadních otázek a prověřit jejich limity. Dalším krokem výzkumu bude integrace těchto systémů do globálních klimatických datových služeb, jako je Copernicus Climate Data Store, a důkladné otestování toho, jak dobře dokáže model fungovat v odlišných geografických lokalitách. Zásadní bude také přesně vymezit schopnosti umělé inteligence extrapolovat data v situacích, které nastanou v důsledku klimatických změn poprvé a které dosud nepokrývají žádná historická pozorování ani fyzikální simulace použité k jejímu tréninku.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
