Dokáže AI ochránit svět před extrémním počasím?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 10. června 2026 13:25
Sdílej:

Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.

Postupné stoupání průměrné hladiny světového oceánu v kombinaci se stále intenzivnějšími extrémními jevy představuje rostoucí hrozbu pro více než desetinu globální populace, která žije v nízko položených oblastech u moře. Pro urbanisty a tvůrce strategií je klíčová právě schopnost odhadnout změny v pravděpodobnosti a závažnosti těchto kritických situací, na čemž závisí podoba infrastruktury i krizová připravenost. Navrhování spolehlivých projekcí však dlouhodobě komplikují nelineární interakce mezi přílivem, atmosférickými vlivy, oceánskou dynamikou a místními geografickými rysy. I drobné odchylky v modelových předpokladech dosud vedly k obrovským rozdílům ve výsledcích, což pro civilní ochranu znamenalo velkou míru nejistoty.

Tradiční fyzikální modely sice dokážou věrně simulovat pohyby pobřežních vod na základě přírodních zákonů, jsou však výpočetně nesmírně náročné. To vědcům prakticky znemožňovalo testovat širokou škálu budoucích scénářů. Nasazení samotné umělé inteligence zase naráželo na pochybnosti o její spolehlivosti, zejména kvůli nedostatku historických dat o vzácných katastrofických jevech a složitému přenosu poznatků do neprobádaných klimatických podmínek. Jako ideální řešení se proto ukázalo spojení obou přístupů, kdy fyzikální modely generují vysoce kvalitní data nezbytná pro trénování a ověřování umělé inteligence, která následně zvládne bleskově propočítat obrovské množství variant.

Schopnosti nového emulátoru experti demonstrovali v odborné studii publikované v časopise Earth’s Future, kde se zaměřili na pobřežní oblast New Yorku. Toto hustě osídlené město s klíčovou infrastrukturou má s ničivými záplavami neblahé zkušenosti, například z roku 2012, kdy hurikán Sandy způsobil řadu úmrtí a ekonomické škody přesahující 60 miliard dolarů. Nový AI model se úspěšně naučil reprodukovat výstupy komplexního globálního modelu GTSM (Global Tide and Surge Model), avšak v mnohonásobně kratším čase. Výsledky potvrdily, že umělá inteligence dokáže spolehlivě zachytit složitou dynamiku bouřlivých přívalů a reprodukovat extrémy s vysokou přesností i v horizontu poloviny 21. století.

Před plným nasazením těchto nástrojů do praxe je však nutné vyřešit ještě několik zásadních otázek a prověřit jejich limity. Dalším krokem výzkumu bude integrace těchto systémů do globálních klimatických datových služeb, jako je Copernicus Climate Data Store, a důkladné otestování toho, jak dobře dokáže model fungovat v odlišných geografických lokalitách. Zásadní bude také přesně vymezit schopnosti umělé inteligence extrapolovat data v situacích, které nastanou v důsledku klimatických změn poprvé a které dosud nepokrývají žádná historická pozorování ani fyzikální simulace použité k jejímu tréninku.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Může být AI hrozbou? Britský guvernér přišel se znepokojivým varováním

Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20. 

Novinky
Donald Trump

Nepomohly útoky ani sankce. Trumpovi v Íránu dochází možnosti

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

Novinky
Ilustrační foto

Švédsko prošlo zásadní proměnou. Jak se z jedné z nejotevřenějších zemí stal nejpřísnější migrační režim

Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.

Novinky
Ilustrační foto

Místo prosluněných pláží hořící lesy. Snímky z Evropy ukazují stále častěji drtivou realitu

Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.