Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
Netanjahu, který v čele vlády strávil v rámci několika funkčních období téměř dvě desetiletí, již dříve záměr kandidovat deklaroval. V současnosti je nejdéle sloužícím izraelským premiérem, v posledních třech letech zemi provedl válečným obdobím a zároveň čelí soudnímu procesu kvůli obviněním z korupce.
Trumpovo vyjádření následovalo po napjaté výměně názorů mezi oběma lídry, k níž došlo o několik dní dříve a při níž americký prezident svého blízkého spojence ostře a vulgárně zkritizoval. Izraelský premiér následně tento incident zlehčoval během svého vystoupení na stanici CNBC. Vedle napětí s Washingtonem ovlivňují politickou budoucnost izraelského předsedy vlády také opakované zdravotní potíže.
Netanjahu nedávno zveřejnil, že mu chirurgové úspěšně odstranili malý zhoubný nádor na prostatě v raném stádiu. Od svého návratu do úřadu v prosinci 2022 byl hospitalizován hned několikrát; v březnu 2024 podstoupil operaci kýly, v prosinci téhož roku následoval zákrok kvůli zvětšené prostatě a v červenci 2023 mu byl po hospitalizaci kvůli závratím voperován kardiostimulátor.
Izraelský předseda vlády v současnosti vede vojenské operace na třech propojených frontách. V Pásmu Gazy pokračují izraelské akce proti Hamásu a v Libanonu pokračuje kampaň proti hnutí Hizballáh podporovanému Íránem, v obou případech navzdory platným příměřím. V samotném Íránu pak Izrael po boku USA zahájil vlnu útoků, která zlikvidovala velkou část tamního vedení a odstartovala konflikt, jenž se rozšířil do celého regionu.
Jen několik měsíců před parlamentními volbami tak Netanjahu čelí nejvážnější politické výzvě své kariéry. Situaci mu komplikuje rostoucí kritika ze strany opozice i vlastních spojenců, kteří požadují výraznou eskalaci bojů proti hnutí Hizballáh v Libanonu, a to i za cenu otevřeného rozporu s Donaldem Trumpem. Podle politologů se Netanjahu ocitl v pasti obvinění, že se příliš podřizuje americkým zájmům a plní Trumpovy pokyny, což omezuje jeho reakce.
Kritici se opírají o nedávné veřejné incidenty včetně minulého telefonátu, během něhož měl americký prezident označit Netanjahua za blázna kvůli pokračujícím útokům v Libanonu. Hned po vypuknutí nedělní přestřelky začali izraelští politici na sociálních sítích tlačit na tvrdou odvetu a připravovat si půdu pro kritiku premiéra v případě, že vyhoví Trumpovým výzvám ke klidu zbraní.
Bývalý premiér Naftali Bennett, který je považován za hlavního kandidáta na Netanjahuova nástupce, označil situaci za moment pravdy pro suverenitu Izraele a varoval před pouhou symbolickou reakcí. Ještě ostřeji se vyjádřil krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který volal po útoku přímo na Teherán. Zatímco nová politická aliance Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida začala v průzkumech silně dotahovat na stranu Likud, veřejná podpora samotné války v Izraeli prudce klesá, když z březnových šedesáti procent schvalujících dosavadní vojenské úspěchy propadla v minulém měsíci na dvacet sedm procent.
Samotná vojenská krize se v tuto chvíli zdá být u konce, neboť íránské revoluční gardy oznámily pozastavení operací, byť s hrozbou mnohem tvrdší odvety v případě dalších nepřátelských akcí v jižním Libanonu. Podle prvních zpráv žádná z desítek íránských balistických raket nezasáhla svůj cíl a nezpůsobila oběti, zatímco předchozí izraelské údery v Bejrútu usmrtily dva lidi.
Plný politický dopad této krize na Netanjahua se teprve projeví, zejména kvůli tomu, jakým způsobem se Íránu daří propojovat vyjednávání o námořní dopravě v Perském zálivu s konfliktem na izraelsko-libanonské hranici. Podle bezpečnostních analytiků udělala Trumpova administrativa obrovskou chybu, když Íránu ukázala, že toto spojení obou konfliktů akceptuje, čímž legitimizovala jeho vliv v Libanonu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.