Netanjahu opět míří do voleb. Tentokrát se pod ním ale láme větev

Netanjahu, který v čele vlády strávil v rámci několika funkčních období téměř dvě desetiletí, již dříve záměr kandidovat deklaroval. V současnosti je nejdéle sloužícím izraelským premiérem, v posledních třech letech zemi provedl válečným obdobím a zároveň čelí soudnímu procesu kvůli obviněním z korupce.

Trumpovo vyjádření následovalo po napjaté výměně názorů mezi oběma lídry, k níž došlo o několik dní dříve a při níž americký prezident svého blízkého spojence ostře a vulgárně zkritizoval. Izraelský premiér následně tento incident zlehčoval během svého vystoupení na stanici CNBC. Vedle napětí s Washingtonem ovlivňují politickou budoucnost izraelského předsedy vlády také opakované zdravotní potíže.

Netanjahu nedávno zveřejnil, že mu chirurgové úspěšně odstranili malý zhoubný nádor na prostatě v raném stádiu. Od svého návratu do úřadu v prosinci 2022 byl hospitalizován hned několikrát; v březnu 2024 podstoupil operaci kýly, v prosinci téhož roku následoval zákrok kvůli zvětšené prostatě a v červenci 2023 mu byl po hospitalizaci kvůli závratím voperován kardiostimulátor.

Izraelský předseda vlády v současnosti vede vojenské operace na třech propojených frontách. V Pásmu Gazy pokračují izraelské akce proti Hamásu a v Libanonu pokračuje kampaň proti hnutí Hizballáh podporovanému Íránem, v obou případech navzdory platným příměřím. V samotném Íránu pak Izrael po boku USA zahájil vlnu útoků, která zlikvidovala velkou část tamního vedení a odstartovala konflikt, jenž se rozšířil do celého regionu.

Jen několik měsíců před parlamentními volbami tak Netanjahu čelí nejvážnější politické výzvě své kariéry. Situaci mu komplikuje rostoucí kritika ze strany opozice i vlastních spojenců, kteří požadují výraznou eskalaci bojů proti hnutí Hizballáh v Libanonu, a to i za cenu otevřeného rozporu s Donaldem Trumpem. Podle politologů se Netanjahu ocitl v pasti obvinění, že se příliš podřizuje americkým zájmům a plní Trumpovy pokyny, což omezuje jeho reakce.

Kritici se opírají o nedávné veřejné incidenty včetně minulého telefonátu, během něhož měl americký prezident označit Netanjahua za blázna kvůli pokračujícím útokům v Libanonu. Hned po vypuknutí nedělní přestřelky začali izraelští politici na sociálních sítích tlačit na tvrdou odvetu a připravovat si půdu pro kritiku premiéra v případě, že vyhoví Trumpovým výzvám ke klidu zbraní.

Bývalý premiér Naftali Bennett, který je považován za hlavního kandidáta na Netanjahuova nástupce, označil situaci za moment pravdy pro suverenitu Izraele a varoval před pouhou symbolickou reakcí. Ještě ostřeji se vyjádřil krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který volal po útoku přímo na Teherán. Zatímco nová politická aliance Naftaliho Bennetta a Jaira Lapida začala v průzkumech silně dotahovat na stranu Likud, veřejná podpora samotné války v Izraeli prudce klesá, když z březnových šedesáti procent schvalujících dosavadní vojenské úspěchy propadla v minulém měsíci na dvacet sedm procent.

Samotná vojenská krize se v tuto chvíli zdá být u konce, neboť íránské revoluční gardy oznámily pozastavení operací, byť s hrozbou mnohem tvrdší odvety v případě dalších nepřátelských akcí v jižním Libanonu. Podle prvních zpráv žádná z desítek íránských balistických raket nezasáhla svůj cíl a nezpůsobila oběti, zatímco předchozí izraelské údery v Bejrútu usmrtily dva lidi.

Plný politický dopad této krize na Netanjahua se teprve projeví, zejména kvůli tomu, jakým způsobem se Íránu daří propojovat vyjednávání o námořní dopravě v Perském zálivu s konfliktem na izraelsko-libanonské hranici. Podle bezpečnostních analytiků udělala Trumpova administrativa obrovskou chybu, když Íránu ukázala, že toto spojení obou konfliktů akceptuje, čímž legitimizovala jeho vliv v Libanonu.