Na světě existuje jediné místo, kde je stále větší zima. Vědci asi zjistili proč, a pořádně je to znepokojilo

Tento mořský pás, který vědci začali označovat jako chladná skvrna nebo také ohřívací díra, zaznamenal od roku 1900 pokles teploty o téměř jeden stupeň Celsia. Odborníci dlouho vedli debaty o tom, zda je tato anomálie způsobena ztrátou tepla z oceánské hladiny v důsledku změn větrů a oblačnosti, nebo zda jde o projev oslabování klíčového systému oceánských proudů zajišťujících přenos tepla. Nejnovější výzkum dospěl k závěru, že správná je druhá možnost, což vyvolává značné obavy z budoucího vývoje.

Zmíněným systémem je Atlantická poledníková cirkulace, známá pod zkratkou AMOC, která funguje jako obří oceánský dopravníkový pás. Tento mechanismus odvádí teplou vodu z tropických oblastí směrem na severní polokouli, kde se voda ochlazuje, klesá ke dnu a proudí zpět na jih. Celá řada vědeckých prací naznačuje, že tento systém slábne v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností, které vede k tání ledovců a masivnímu přítoku sladké vody do oceánu, čímž se narušuje křehká rovnováha mezi teplem a salinitou. Někteří vědci varují, že AMOC směřuje k bodu zvratu, kterého by mohla dosáhnout již v tomto století, což by znamenalo nezvratný budoucí kolaps celého systému.

Úplné zastavení atlantického dopravníkového pásu by vedlo ke globální katastrofě. Na východním pobřeží Spojených států by způsobilo zrychlené stoupání hladiny moře, Evropu by uvrhlo do hlubokého zimního zmrazení a v Africe by posunulo monzuny, což by vedlo k dlouhotrvajícím suchům. Chladná skvrna byla některými odborníky již dříve interpretována jako přímý otisk změn v AMOC, protože se jedná o přesnou oblast, kam tento proud přivádí velkou část svého tepla.

Aby autoři nové studie lépe porozuměli dějům v této části Atlantiku, zkombinovali reálná data o teplotě oceánu získaná z měřicích přístrojů a satelitů s pokročilými klimatickými modely. Zjistili, že k ochlazování dochází nejen na samotném povrchu, ale také hluboko v oceánu, kde mají atmosférické podmínky, jako jsou větry a mraky, mnohem menší vliv.

Podle vyjádření jednoho z autorů studie Stefana Rahmstorfa, profesora fyziky a oceánografie na univerzitě v Postupimi, všechny indicie ukazují právě na vliv AMOC, který mění transport tepla. Dodal, že existuje mnoho dalších nezávislých důkazů o oslabování tohoto proudu, přičemž některé studie naznačují, že je v současnosti nejslabší za posledních přibližně tisíc let.

K výsledkům studie se vyjádřili i další odborníci, kteří se na výzkumu přímo nepodíleli. Výzkumník René van Westen z Utrechtské univerzity poznamenal, že předchozí práce sice dokázaly vygenerovat chladnou skvrnu čistě pomocí atmosférických vlivů, avšak shoda nových výsledků napříč různými soubory dat výrazně posiluje spolehlivost vyvozených závěrů.

Profesor oceánské a klimatické vědy David Thornally z University College London souhlasil, že studie posiluje důkazy o spojitosti mezi chladnou skvrnou a oslabováním AMOC, zároveň však upozornil, že kvůli nedostatku reálných dat z hlubin je nutné dostupné soubory považovat spíše za dobré aproximace než za dokonalé vyjádření reality.

Podle něj v této otázce stále přetrvávají nejasnosti a nová studie nebude posledním slovem. Podobně se vyjádřil také Jonathan Baker, vedoucí klimatický vědec z britského meteorologického úřadu Met Office, který práci vnímá jako další významný příspěvek k diskuzi o podílu AMOC na ochlazování regionu, nikoli však jako definitivní vyřešení celé otázky.