Válka s Íránem skončila, oznámil Trump. Podle Teheránu ale žádná dohoda neexistuje

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 12. června 2026 08:51
Sdílej:

Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.

Teherán však optimismus americké administrativy brzdí a zprávy o hotové dohodě označuje za předčasné. Mluvčí tamní diplomacie Esmáíl Bagháí potvrdil, že ačkoliv je většina textu připravená, finální rozhodnutí nepadlo. Podle něj rozhovory komplikují dodatečné a přehnané požadavky z americké strany, přičemž Írán nehodlá ustupovat ze svých klíčových pozic.

Chystané ujednání počítá s postupným odminováním Hormuzského průlivu, po celou dobu procesu má však zůstat v platnosti blokáda ze strany USA. Memorandum sice otevírá prostor pro budoucí debaty o íránském jádru nebo rozmrazení státních peněz v zahraničí, ale konkrétní postupy zatím stanoveny nejsou. Zákulisní zdroje navíc varují, že i přes shodu na kostře dohody hrozí kvůli mnoha sporným bodům krach celého vyjednávání.

Trump přesto trvá na svém a prohlašuje, že ujednání definitivně zamezí Íránu získat nukleární zbraň. Oznámil, že strategická námořní cesta se otevře ihned po podpisu, a dodal, že po konzultacích s blízkovýchodními lídry včetně izraelského premiéra vládne v regionu velká spokojenost. Benjamin Netanjahu nicméně vzkázal, že Izrael není přímým účastníkem těchto dohod, ačkoliv oceňuje americkou snahu o likvidaci íránského jaderného programu, omezení raketového arzenálu a zastavení financování teroristických skupin.

Prezidentova smířlivá rétorika přitom přišla náhle po vlně ostrých hrozeb na sociálních sítích, kde ještě krátce předtím sliboval masivní údery a převzetí kontroly nad íránskou energetickou infrastrukturou. Trump mluvil o obsazení ostrova Charg, přes který putuje drtivá většina íránské ropy, a situaci přirovnával k zásahu ve Venezuele. Později však v televizi přiznal, že si není jistý, zda by veřejnost takovou operaci podpořila, a odradit ho měla i íránská parlamentní varování před tvrdou odvetou.

Napětí mezi oběma státy vyvrcholilo po pondělním pádu amerického vrtulníku, který odstartoval sérii vzájemných vojenských útoků a narušil dubnové příměří. Americká armáda zasáhla radarové a sledovací systémy v Íránu a zaútočila na tanker porušující námořní blokádu. Íránské revoluční gardy v reakci na to ostřelovaly americké pozice v okolních státech, což si v Bahrajnu vyžádalo zranění nezletilé dívky.

Do sporu se promítly i oběti z řad civilních posádek lodí, když po americkém útoku v Ománském zálivu zahynuli tři indičtí námořníci, kvůli čemuž si Dillí stěžovalo u amerického diplomata. USA od začátku týdne zasáhly již několik plavidel s cílem odříznout Teherán od ropných příjmů. Generální tajemník OSN António Guterres i představitelé dalších světových mocností proto naléhavě vyzývají k zastavení bojů, zatímco samotní íránští diplomaté připouštějí, že patová vojenská situace je nutí k intenzivnějšímu hledání politického řešení.

Stalo se