Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Teherán však optimismus americké administrativy brzdí a zprávy o hotové dohodě označuje za předčasné. Mluvčí tamní diplomacie Esmáíl Bagháí potvrdil, že ačkoliv je většina textu připravená, finální rozhodnutí nepadlo. Podle něj rozhovory komplikují dodatečné a přehnané požadavky z americké strany, přičemž Írán nehodlá ustupovat ze svých klíčových pozic.
Chystané ujednání počítá s postupným odminováním Hormuzského průlivu, po celou dobu procesu má však zůstat v platnosti blokáda ze strany USA. Memorandum sice otevírá prostor pro budoucí debaty o íránském jádru nebo rozmrazení státních peněz v zahraničí, ale konkrétní postupy zatím stanoveny nejsou. Zákulisní zdroje navíc varují, že i přes shodu na kostře dohody hrozí kvůli mnoha sporným bodům krach celého vyjednávání.
Trump přesto trvá na svém a prohlašuje, že ujednání definitivně zamezí Íránu získat nukleární zbraň. Oznámil, že strategická námořní cesta se otevře ihned po podpisu, a dodal, že po konzultacích s blízkovýchodními lídry včetně izraelského premiéra vládne v regionu velká spokojenost. Benjamin Netanjahu nicméně vzkázal, že Izrael není přímým účastníkem těchto dohod, ačkoliv oceňuje americkou snahu o likvidaci íránského jaderného programu, omezení raketového arzenálu a zastavení financování teroristických skupin.
Prezidentova smířlivá rétorika přitom přišla náhle po vlně ostrých hrozeb na sociálních sítích, kde ještě krátce předtím sliboval masivní údery a převzetí kontroly nad íránskou energetickou infrastrukturou. Trump mluvil o obsazení ostrova Charg, přes který putuje drtivá většina íránské ropy, a situaci přirovnával k zásahu ve Venezuele. Později však v televizi přiznal, že si není jistý, zda by veřejnost takovou operaci podpořila, a odradit ho měla i íránská parlamentní varování před tvrdou odvetou.
Napětí mezi oběma státy vyvrcholilo po pondělním pádu amerického vrtulníku, který odstartoval sérii vzájemných vojenských útoků a narušil dubnové příměří. Americká armáda zasáhla radarové a sledovací systémy v Íránu a zaútočila na tanker porušující námořní blokádu. Íránské revoluční gardy v reakci na to ostřelovaly americké pozice v okolních státech, což si v Bahrajnu vyžádalo zranění nezletilé dívky.
Do sporu se promítly i oběti z řad civilních posádek lodí, když po americkém útoku v Ománském zálivu zahynuli tři indičtí námořníci, kvůli čemuž si Dillí stěžovalo u amerického diplomata. USA od začátku týdne zasáhly již několik plavidel s cílem odříznout Teherán od ropných příjmů. Generální tajemník OSN António Guterres i představitelé dalších světových mocností proto naléhavě vyzývají k zastavení bojů, zatímco samotní íránští diplomaté připouštějí, že patová vojenská situace je nutí k intenzivnějšímu hledání politického řešení.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
