Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Teherán však optimismus americké administrativy brzdí a zprávy o hotové dohodě označuje za předčasné. Mluvčí tamní diplomacie Esmáíl Bagháí potvrdil, že ačkoliv je většina textu připravená, finální rozhodnutí nepadlo. Podle něj rozhovory komplikují dodatečné a přehnané požadavky z americké strany, přičemž Írán nehodlá ustupovat ze svých klíčových pozic.
Chystané ujednání počítá s postupným odminováním Hormuzského průlivu, po celou dobu procesu má však zůstat v platnosti blokáda ze strany USA. Memorandum sice otevírá prostor pro budoucí debaty o íránském jádru nebo rozmrazení státních peněz v zahraničí, ale konkrétní postupy zatím stanoveny nejsou. Zákulisní zdroje navíc varují, že i přes shodu na kostře dohody hrozí kvůli mnoha sporným bodům krach celého vyjednávání.
Trump přesto trvá na svém a prohlašuje, že ujednání definitivně zamezí Íránu získat nukleární zbraň. Oznámil, že strategická námořní cesta se otevře ihned po podpisu, a dodal, že po konzultacích s blízkovýchodními lídry včetně izraelského premiéra vládne v regionu velká spokojenost. Benjamin Netanjahu nicméně vzkázal, že Izrael není přímým účastníkem těchto dohod, ačkoliv oceňuje americkou snahu o likvidaci íránského jaderného programu, omezení raketového arzenálu a zastavení financování teroristických skupin.
Prezidentova smířlivá rétorika přitom přišla náhle po vlně ostrých hrozeb na sociálních sítích, kde ještě krátce předtím sliboval masivní údery a převzetí kontroly nad íránskou energetickou infrastrukturou. Trump mluvil o obsazení ostrova Charg, přes který putuje drtivá většina íránské ropy, a situaci přirovnával k zásahu ve Venezuele. Později však v televizi přiznal, že si není jistý, zda by veřejnost takovou operaci podpořila, a odradit ho měla i íránská parlamentní varování před tvrdou odvetou.
Napětí mezi oběma státy vyvrcholilo po pondělním pádu amerického vrtulníku, který odstartoval sérii vzájemných vojenských útoků a narušil dubnové příměří. Americká armáda zasáhla radarové a sledovací systémy v Íránu a zaútočila na tanker porušující námořní blokádu. Íránské revoluční gardy v reakci na to ostřelovaly americké pozice v okolních státech, což si v Bahrajnu vyžádalo zranění nezletilé dívky.
Do sporu se promítly i oběti z řad civilních posádek lodí, když po americkém útoku v Ománském zálivu zahynuli tři indičtí námořníci, kvůli čemuž si Dillí stěžovalo u amerického diplomata. USA od začátku týdne zasáhly již několik plavidel s cílem odříznout Teherán od ropných příjmů. Generální tajemník OSN António Guterres i představitelé dalších světových mocností proto naléhavě vyzývají k zastavení bojů, zatímco samotní íránští diplomaté připouštějí, že patová vojenská situace je nutí k intenzivnějšímu hledání politického řešení.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.