V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Podle odborníků přinese další zvýšení globálních teplot, které jsou již nyní ovlivněny znečištěním z fosilních paliv, a pravděpodobně zintenzivní extrémní projevy počasí ve světě. Odhady naznačují, že by nadcházející úkaz mohl vyrovnat nebo překonat dosud rekordní El Niño z roku 1997, které způsobilo miliardové škody kvůli vlnám veder, záplavám, suchu, tornádům a lesním požárům. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru potvrdil, že existuje třiašedesátiprocentní šance, že intenzita tohoto jevu na konci podzimu a počátkem zimy zařadí současnou situaci mezi největší zaznamenané události v historii měření od roku 1950.
Teplé a hluboké vody oceánu totiž vynášejí k povrchu obrovské množství dodatečného tepla. Podle klimatoložky Abby Frazierové z Clarkovy univerzity to může zejména v Tichomoří vést k velmi rychlému zhoršení situace, přičemž generální tajemník OSN António Guterres označil tento vývoj za naléhavé klimatické varování, které obrazně přileje olej do ohně oteplujícího se světa. Dopady jevu se budou v jednotlivých regionech lišit.
Zatímco v Atlantiku El Niño aktivitu hurikánové sezóny obvykle tlumí, v Tichém oceánu ji naopak zvyšuje, což ohrožuje zejména Havaj a další ostrovy. Blízký východ sužovaný suchem by mohl z těchto atmosférických změn profitovat, avšak západní část Jižní Ameriky očekává vydatné srážky, záplavy a mimořádně teplé léto. Indii hrozí silnější vlny veder, Austrálii sucho s lesními požáry a severovýchodní Afrika se musí připravit na prudké výkyvy od krutého sucha až po nebezpečné přívalové lijáky.
Ve Spojených státech přináší El Niño intenzivnější bouře a vydatnější srážky na jihu země, což podle Jona Gottschalcka z vládního úřadu obecně spíše prospívá tamnímu zemědělství. Meteorolog Michael Ferrari z výzkumné firmy Moby upřesnil, že podmínky pro pěstování obilovin a olejnin, zejména sóji, jsou v osmnácti hlavních pěstitelských státech příznivé, zatímco u chovu dobytka a produkce mléka zůstávají vyhlídky smíšené. Oblasti severních Skalnatých hor a jihozápadu USA, které se potýkají s extrémním nedostatkem sněhu, by mohly zaznamenat silné letní srážky. Nejsilněji se vliv v USA projevuje v zimě, kdy jih bývá vlhčí a pacifický severozápad naopak teplejší a sušší.
Zvýšené teploty způsobené tímto klimatickým vzorcem však mohou podle stanfordského ekonoma Marshalla Burkeho utlumit americký hospodářský růst, jelikož existují jasné důkazy o pomalejším růstu ekonomiky USA při nadprůměrných teplotách. Několik vědců kvůli opožděným účinkům tohoto El Niña předpovídá, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření. Jev obvykle vzniká v létě, vrcholí na přelomu podzimu a zimy a odeznívá následující jaro.
Tým vědců pod vedením Muhammada Azhara Ehsana z Kolumbijské univerzity však na základě silných projevů z posledních týdnů odhaduje, že současné El Niño vyvrcholí o měsíc až dva dříve. Klimatolog Gabriel Vecchi z Princetonské univerzity doplnil, že takto rozsáhlé úkazy mají tendenci trvat déle. Rané indikace byly natolik zřetelné, že extrémně silný průběh předpovídali shodně všichni prognostici, což je pro toto roční období neobvyklé. Vědci předpokládají, že se zteplováním světa v důsledku spalování uhlí, ropy a plynu budou projevy El Niña sílit, podle Frazierové je však příliš brzy na určení, zda je současný případ přímým důsledkem tohoto trendu.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
