Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Ukrajinská strana argumentuje tím, že válečná situace se v mnoha částech země stabilizovala a pro děti jsou připravena bezpečná útočiště, například v západoukrajinském Ternopilu. Kyjev se obává, že čím déle zůstanou nezletilí v zahraničí, tím menší je šance na jejich návrat, což by prohloubilo již tak závažnou demografickou krizi v zemi. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec si postěžoval na absolutní neochotu italských úřadů spolupracovat a tamní přístup přirovnal k jednání Ruska, které ukrajinské děti deportuje a odmítá k nim umožnit přístup. Italské instituce se k situaci odmítly vyjádřit s odkazem na zákony na ochranu soukromí nezletilých.
Kořen problému tkví v odlišném právním výkladu. Když ředitelka dětského domova v Sumách Ljubov Rudyková evakuovala 25 svěřenců do Neapole, považovala se za jejich legální poručnici. Italské úřady ji však neuznaly, k dětem přistoupily jako k nezletilým bez doprovodu, udělily jim status uprchlíka a přidělily jim italské opatrovníky. Tento postup se opírá o italskou legislativu zavedenou během migrační krize před deseti lety, která zakazuje návrat nebo vyhoštění jakéhokoli dítěte bez doprovodu, pokud tak v naprosto výjimečných případech nerozhodne soud. Ukrajina tak byla zcela odříznuta od rozhodování o osudu svých vlastních občanů.
Italská právnička Rosa Emanuela Lo Faro, která některé ukrajinské děti zastupuje, potvrdila, že v některých případech měly děti zakázáno komunikovat se svými původními poručníky či přáteli na Ukrajině. Pěstounské rodiny často tlačí na úřady s argumentem, že dětem je v Itálii lépe a na Ukrajině jim hrozí nebezpečí. Snaha italských rodin pomoci byla zpočátku motivována čistým soucitem. Když v roce 2024 ukrajinský personál oznámil plánovaný návrat dětí, místní pěstouni v lombardské obci Rota d'Imagna sepsali petici s osmnácti tisíci podpisy, v níž žádali, aby děti mohly v zemi zůstat až do konce války.
Případ patnáctiletého Saši ukazuje, jak hluboce jsou rodinné vazby narušeny. Saša a jeho dvě sestry byli do ústavní péče v Sumách umístěni kvůli složité situaci v rodině, jejich rodiče však nebyli zbaveni rodičovských práv. Zatímco sestrám italské soudy návrat na Ukrajinu povolily, Saša musel zůstat a v dubnu byl adoptován pěstouny. Chlapcův otec je jako voják od roku 2025 pohřešován v boji, jeho matka Natalija však žije a tvrdí, že jí synovi noví opatrovníci zcela brání v kontaktu. Podle právničky Lo Faro chlapec s adopcí u soudu souhlasil, podle biologické rodiny však v soukromí vyjadřoval touhu vrátit se domů. Psychologové upozorňují, že děti, které přišly do Itálie ve velmi mladém věku, si už Ukrajinu nepamatují, zapomněly jazyk a podléhají vlivu italského prostředí.
Podle ukrajinských úřadů bylo v roce 2022 do evropských zemí evakuováno přes 4 800 dětí z tamních ústavů. V současné době místní úřady blokují návrat více než 300 z nich, přičemž nejvíce případů hlásí Itálie, Německo a Rakousko. Zástupce ukrajinské vlády Volodymyr Ivanjuta potvrdil, že italské soudy stále častěji rozhodují proti návratu dětí bez ohledu na to, zda žijí v rodinách, nebo v italských dětských domovech. Svůj boj nevzdává ani dvacetiletý Ivan, který se z Německa pokouší dát dohromady svou rodinu; jeho dva nezletilí bratři jsou drženi v ústavu na Sicílii a italské vedení zařízení mu zakázalo je byť jen navštívit. Právní bitva o zrušení Sašovy adopce má u italského soudu pokračovat koncem tohoto měsíce.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.