Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Ukrajinská strana argumentuje tím, že válečná situace se v mnoha částech země stabilizovala a pro děti jsou připravena bezpečná útočiště, například v západoukrajinském Ternopilu. Kyjev se obává, že čím déle zůstanou nezletilí v zahraničí, tím menší je šance na jejich návrat, což by prohloubilo již tak závažnou demografickou krizi v zemi. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec si postěžoval na absolutní neochotu italských úřadů spolupracovat a tamní přístup přirovnal k jednání Ruska, které ukrajinské děti deportuje a odmítá k nim umožnit přístup. Italské instituce se k situaci odmítly vyjádřit s odkazem na zákony na ochranu soukromí nezletilých.
Kořen problému tkví v odlišném právním výkladu. Když ředitelka dětského domova v Sumách Ljubov Rudyková evakuovala 25 svěřenců do Neapole, považovala se za jejich legální poručnici. Italské úřady ji však neuznaly, k dětem přistoupily jako k nezletilým bez doprovodu, udělily jim status uprchlíka a přidělily jim italské opatrovníky. Tento postup se opírá o italskou legislativu zavedenou během migrační krize před deseti lety, která zakazuje návrat nebo vyhoštění jakéhokoli dítěte bez doprovodu, pokud tak v naprosto výjimečných případech nerozhodne soud. Ukrajina tak byla zcela odříznuta od rozhodování o osudu svých vlastních občanů.
Italská právnička Rosa Emanuela Lo Faro, která některé ukrajinské děti zastupuje, potvrdila, že v některých případech měly děti zakázáno komunikovat se svými původními poručníky či přáteli na Ukrajině. Pěstounské rodiny často tlačí na úřady s argumentem, že dětem je v Itálii lépe a na Ukrajině jim hrozí nebezpečí. Snaha italských rodin pomoci byla zpočátku motivována čistým soucitem. Když v roce 2024 ukrajinský personál oznámil plánovaný návrat dětí, místní pěstouni v lombardské obci Rota d'Imagna sepsali petici s osmnácti tisíci podpisy, v níž žádali, aby děti mohly v zemi zůstat až do konce války.
Případ patnáctiletého Saši ukazuje, jak hluboce jsou rodinné vazby narušeny. Saša a jeho dvě sestry byli do ústavní péče v Sumách umístěni kvůli složité situaci v rodině, jejich rodiče však nebyli zbaveni rodičovských práv. Zatímco sestrám italské soudy návrat na Ukrajinu povolily, Saša musel zůstat a v dubnu byl adoptován pěstouny. Chlapcův otec je jako voják od roku 2025 pohřešován v boji, jeho matka Natalija však žije a tvrdí, že jí synovi noví opatrovníci zcela brání v kontaktu. Podle právničky Lo Faro chlapec s adopcí u soudu souhlasil, podle biologické rodiny však v soukromí vyjadřoval touhu vrátit se domů. Psychologové upozorňují, že děti, které přišly do Itálie ve velmi mladém věku, si už Ukrajinu nepamatují, zapomněly jazyk a podléhají vlivu italského prostředí.
Podle ukrajinských úřadů bylo v roce 2022 do evropských zemí evakuováno přes 4 800 dětí z tamních ústavů. V současné době místní úřady blokují návrat více než 300 z nich, přičemž nejvíce případů hlásí Itálie, Německo a Rakousko. Zástupce ukrajinské vlády Volodymyr Ivanjuta potvrdil, že italské soudy stále častěji rozhodují proti návratu dětí bez ohledu na to, zda žijí v rodinách, nebo v italských dětských domovech. Svůj boj nevzdává ani dvacetiletý Ivan, který se z Německa pokouší dát dohromady svou rodinu; jeho dva nezletilí bratři jsou drženi v ústavu na Sicílii a italské vedení zařízení mu zakázalo je byť jen navštívit. Právní bitva o zrušení Sašovy adopce má u italského soudu pokračovat koncem tohoto měsíce.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.