Z dočasného řešení mezinárodní spor. Ukrajina se snaží získat zpět děti odvezené do Itálie

Ukrajinská strana argumentuje tím, že válečná situace se v mnoha částech země stabilizovala a pro děti jsou připravena bezpečná útočiště, například v západoukrajinském Ternopilu. Kyjev se obává, že čím déle zůstanou nezletilí v zahraničí, tím menší je šance na jejich návrat, což by prohloubilo již tak závažnou demografickou krizi v zemi. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec si postěžoval na absolutní neochotu italských úřadů spolupracovat a tamní přístup přirovnal k jednání Ruska, které ukrajinské děti deportuje a odmítá k nim umožnit přístup. Italské instituce se k situaci odmítly vyjádřit s odkazem na zákony na ochranu soukromí nezletilých.

Kořen problému tkví v odlišném právním výkladu. Když ředitelka dětského domova v Sumách Ljubov Rudyková evakuovala 25 svěřenců do Neapole, považovala se za jejich legální poručnici. Italské úřady ji však neuznaly, k dětem přistoupily jako k nezletilým bez doprovodu, udělily jim status uprchlíka a přidělily jim italské opatrovníky. Tento postup se opírá o italskou legislativu zavedenou během migrační krize před deseti lety, která zakazuje návrat nebo vyhoštění jakéhokoli dítěte bez doprovodu, pokud tak v naprosto výjimečných případech nerozhodne soud. Ukrajina tak byla zcela odříznuta od rozhodování o osudu svých vlastních občanů.

Italská právnička Rosa Emanuela Lo Faro, která některé ukrajinské děti zastupuje, potvrdila, že v některých případech měly děti zakázáno komunikovat se svými původními poručníky či přáteli na Ukrajině. Pěstounské rodiny často tlačí na úřady s argumentem, že dětem je v Itálii lépe a na Ukrajině jim hrozí nebezpečí. Snaha italských rodin pomoci byla zpočátku motivována čistým soucitem. Když v roce 2024 ukrajinský personál oznámil plánovaný návrat dětí, místní pěstouni v lombardské obci Rota d'Imagna sepsali petici s osmnácti tisíci podpisy, v níž žádali, aby děti mohly v zemi zůstat až do konce války.

Případ patnáctiletého Saši ukazuje, jak hluboce jsou rodinné vazby narušeny. Saša a jeho dvě sestry byli do ústavní péče v Sumách umístěni kvůli složité situaci v rodině, jejich rodiče však nebyli zbaveni rodičovských práv. Zatímco sestrám italské soudy návrat na Ukrajinu povolily, Saša musel zůstat a v dubnu byl adoptován pěstouny. Chlapcův otec je jako voják od roku 2025 pohřešován v boji, jeho matka Natalija však žije a tvrdí, že jí synovi noví opatrovníci zcela brání v kontaktu. Podle právničky Lo Faro chlapec s adopcí u soudu souhlasil, podle biologické rodiny však v soukromí vyjadřoval touhu vrátit se domů. Psychologové upozorňují, že děti, které přišly do Itálie ve velmi mladém věku, si už Ukrajinu nepamatují, zapomněly jazyk a podléhají vlivu italského prostředí.

Podle ukrajinských úřadů bylo v roce 2022 do evropských zemí evakuováno přes 4 800 dětí z tamních ústavů. V současné době místní úřady blokují návrat více než 300 z nich, přičemž nejvíce případů hlásí Itálie, Německo a Rakousko. Zástupce ukrajinské vlády Volodymyr Ivanjuta potvrdil, že italské soudy stále častěji rozhodují proti návratu dětí bez ohledu na to, zda žijí v rodinách, nebo v italských dětských domovech. Svůj boj nevzdává ani dvacetiletý Ivan, který se z Německa pokouší dát dohromady svou rodinu; jeho dva nezletilí bratři jsou drženi v ústavu na Sicílii a italské vedení zařízení mu zakázalo je byť jen navštívit. Právní bitva o zrušení Sašovy adopce má u italského soudu pokračovat koncem tohoto měsíce.