Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Ukrajinská strana argumentuje tím, že válečná situace se v mnoha částech země stabilizovala a pro děti jsou připravena bezpečná útočiště, například v západoukrajinském Ternopilu. Kyjev se obává, že čím déle zůstanou nezletilí v zahraničí, tím menší je šance na jejich návrat, což by prohloubilo již tak závažnou demografickou krizi v zemi. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec si postěžoval na absolutní neochotu italských úřadů spolupracovat a tamní přístup přirovnal k jednání Ruska, které ukrajinské děti deportuje a odmítá k nim umožnit přístup. Italské instituce se k situaci odmítly vyjádřit s odkazem na zákony na ochranu soukromí nezletilých.
Kořen problému tkví v odlišném právním výkladu. Když ředitelka dětského domova v Sumách Ljubov Rudyková evakuovala 25 svěřenců do Neapole, považovala se za jejich legální poručnici. Italské úřady ji však neuznaly, k dětem přistoupily jako k nezletilým bez doprovodu, udělily jim status uprchlíka a přidělily jim italské opatrovníky. Tento postup se opírá o italskou legislativu zavedenou během migrační krize před deseti lety, která zakazuje návrat nebo vyhoštění jakéhokoli dítěte bez doprovodu, pokud tak v naprosto výjimečných případech nerozhodne soud. Ukrajina tak byla zcela odříznuta od rozhodování o osudu svých vlastních občanů.
Italská právnička Rosa Emanuela Lo Faro, která některé ukrajinské děti zastupuje, potvrdila, že v některých případech měly děti zakázáno komunikovat se svými původními poručníky či přáteli na Ukrajině. Pěstounské rodiny často tlačí na úřady s argumentem, že dětem je v Itálii lépe a na Ukrajině jim hrozí nebezpečí. Snaha italských rodin pomoci byla zpočátku motivována čistým soucitem. Když v roce 2024 ukrajinský personál oznámil plánovaný návrat dětí, místní pěstouni v lombardské obci Rota d'Imagna sepsali petici s osmnácti tisíci podpisy, v níž žádali, aby děti mohly v zemi zůstat až do konce války.
Případ patnáctiletého Saši ukazuje, jak hluboce jsou rodinné vazby narušeny. Saša a jeho dvě sestry byli do ústavní péče v Sumách umístěni kvůli složité situaci v rodině, jejich rodiče však nebyli zbaveni rodičovských práv. Zatímco sestrám italské soudy návrat na Ukrajinu povolily, Saša musel zůstat a v dubnu byl adoptován pěstouny. Chlapcův otec je jako voják od roku 2025 pohřešován v boji, jeho matka Natalija však žije a tvrdí, že jí synovi noví opatrovníci zcela brání v kontaktu. Podle právničky Lo Faro chlapec s adopcí u soudu souhlasil, podle biologické rodiny však v soukromí vyjadřoval touhu vrátit se domů. Psychologové upozorňují, že děti, které přišly do Itálie ve velmi mladém věku, si už Ukrajinu nepamatují, zapomněly jazyk a podléhají vlivu italského prostředí.
Podle ukrajinských úřadů bylo v roce 2022 do evropských zemí evakuováno přes 4 800 dětí z tamních ústavů. V současné době místní úřady blokují návrat více než 300 z nich, přičemž nejvíce případů hlásí Itálie, Německo a Rakousko. Zástupce ukrajinské vlády Volodymyr Ivanjuta potvrdil, že italské soudy stále častěji rozhodují proti návratu dětí bez ohledu na to, zda žijí v rodinách, nebo v italských dětských domovech. Svůj boj nevzdává ani dvacetiletý Ivan, který se z Německa pokouší dát dohromady svou rodinu; jeho dva nezletilí bratři jsou drženi v ústavu na Sicílii a italské vedení zařízení mu zakázalo je byť jen navštívit. Právní bitva o zrušení Sašovy adopce má u italského soudu pokračovat koncem tohoto měsíce.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.