Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Ukrajinská strana argumentuje tím, že válečná situace se v mnoha částech země stabilizovala a pro děti jsou připravena bezpečná útočiště, například v západoukrajinském Ternopilu. Kyjev se obává, že čím déle zůstanou nezletilí v zahraničí, tím menší je šance na jejich návrat, což by prohloubilo již tak závažnou demografickou krizi v zemi. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec si postěžoval na absolutní neochotu italských úřadů spolupracovat a tamní přístup přirovnal k jednání Ruska, které ukrajinské děti deportuje a odmítá k nim umožnit přístup. Italské instituce se k situaci odmítly vyjádřit s odkazem na zákony na ochranu soukromí nezletilých.
Kořen problému tkví v odlišném právním výkladu. Když ředitelka dětského domova v Sumách Ljubov Rudyková evakuovala 25 svěřenců do Neapole, považovala se za jejich legální poručnici. Italské úřady ji však neuznaly, k dětem přistoupily jako k nezletilým bez doprovodu, udělily jim status uprchlíka a přidělily jim italské opatrovníky. Tento postup se opírá o italskou legislativu zavedenou během migrační krize před deseti lety, která zakazuje návrat nebo vyhoštění jakéhokoli dítěte bez doprovodu, pokud tak v naprosto výjimečných případech nerozhodne soud. Ukrajina tak byla zcela odříznuta od rozhodování o osudu svých vlastních občanů.
Italská právnička Rosa Emanuela Lo Faro, která některé ukrajinské děti zastupuje, potvrdila, že v některých případech měly děti zakázáno komunikovat se svými původními poručníky či přáteli na Ukrajině. Pěstounské rodiny často tlačí na úřady s argumentem, že dětem je v Itálii lépe a na Ukrajině jim hrozí nebezpečí. Snaha italských rodin pomoci byla zpočátku motivována čistým soucitem. Když v roce 2024 ukrajinský personál oznámil plánovaný návrat dětí, místní pěstouni v lombardské obci Rota d'Imagna sepsali petici s osmnácti tisíci podpisy, v níž žádali, aby děti mohly v zemi zůstat až do konce války.
Případ patnáctiletého Saši ukazuje, jak hluboce jsou rodinné vazby narušeny. Saša a jeho dvě sestry byli do ústavní péče v Sumách umístěni kvůli složité situaci v rodině, jejich rodiče však nebyli zbaveni rodičovských práv. Zatímco sestrám italské soudy návrat na Ukrajinu povolily, Saša musel zůstat a v dubnu byl adoptován pěstouny. Chlapcův otec je jako voják od roku 2025 pohřešován v boji, jeho matka Natalija však žije a tvrdí, že jí synovi noví opatrovníci zcela brání v kontaktu. Podle právničky Lo Faro chlapec s adopcí u soudu souhlasil, podle biologické rodiny však v soukromí vyjadřoval touhu vrátit se domů. Psychologové upozorňují, že děti, které přišly do Itálie ve velmi mladém věku, si už Ukrajinu nepamatují, zapomněly jazyk a podléhají vlivu italského prostředí.
Podle ukrajinských úřadů bylo v roce 2022 do evropských zemí evakuováno přes 4 800 dětí z tamních ústavů. V současné době místní úřady blokují návrat více než 300 z nich, přičemž nejvíce případů hlásí Itálie, Německo a Rakousko. Zástupce ukrajinské vlády Volodymyr Ivanjuta potvrdil, že italské soudy stále častěji rozhodují proti návratu dětí bez ohledu na to, zda žijí v rodinách, nebo v italských dětských domovech. Svůj boj nevzdává ani dvacetiletý Ivan, který se z Německa pokouší dát dohromady svou rodinu; jeho dva nezletilí bratři jsou drženi v ústavu na Sicílii a italské vedení zařízení mu zakázalo je byť jen navštívit. Právní bitva o zrušení Sašovy adopce má u italského soudu pokračovat koncem tohoto měsíce.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.