Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Vědci z Colorado State University upozorňují, že ani technologické inovace nejsou samospásné. Průměrná denní teplota v hostitelských městech v únoru setrvale stoupá – z 0,4 °C v polovině 20. století na 7,8 °C na počátku století jedenadvacátého. Studie 19 bývalých dějišť ukazuje, že do poloviny století by čtyři z nich (Chamonix, Soči, Grenoble a Garmisch-Partenkirchen) nebyla schopna zajistit spolehlivé podmínky pro konání her ani při nejoptimističtějším scénáři snižování emisí.
Pokud bude svět nadále spalovat fosilní paliva vysokým tempem, seznam nevhodných lokalit se rozšíří o Squaw Valley a Vancouver. Do roku 2080 by pak podle vědců bylo pro venkovní sporty nepoužitelných 12 z 22 bývalých dějišť, včetně Turína, Nagana nebo Innsbrucku.
Výroba technického sněhu má navíc jasné fyzikální limity. Ideální podmínky vyžadují tzv. teplotu rosného bodu (kombinace chladu a vlhkosti) kolem -2 °C a méně. Vyšší vlhkost vzduchu způsobuje tání sněhu i při nižších teplotách, což znehodnocuje sjezdovky a činí ledová koryta pro boby a saně nebezpečnými. Ostatně už v Soči si sportovci stěžovali, že umělý sníh je příliš zledovatělý a zvyšuje riziko úrazů.
Polovina z dnešních 16 zimních olympijských sportů (např. alpské lyžování, biatlon, skoky na lyžích) je přímo závislá na teplotě a sněhu, zatímco další tři (boby, saně a skeleton) ovlivňuje teplota a vlhkost. Přestože technologie umožňují lyžování i v poušti – jako v dubajském Ski Dubai, kde je pět sjezdovek v hale vysoké jako 25patrová budova – energetická a vodní náročnost takových řešení je v oteplujícím se světě problematická.
Pro nadcházející hry v severní Itálii v roce 2026 museli pořadatelé vybudovat velká jezera, aby zajistili dostatek vody pro zasněžování, protože srážky byly na začátku sezony podprůměrné. Problémem je i zkracování sezony; mezi olympiádou a paralympiádou je nyní pětitýdenní pauza, přičemž v polovině března je udržení sněhu v nižších polohách stále obtížnější.
Mezinárodní olympijský výbor připouští, že zimní hry se v budoucnu zřejmě omezí na severnější lokality (jako Calgary) nebo se budou muset přesunout do vyšších nadmořských výšek. Budoucnost venkovních zimních sportů tak závisí především na tom, jak rychle a efektivně dokáže lidstvo reagovat na klimatickou krizi.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
