Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Vědci z Colorado State University upozorňují, že ani technologické inovace nejsou samospásné. Průměrná denní teplota v hostitelských městech v únoru setrvale stoupá – z 0,4 °C v polovině 20. století na 7,8 °C na počátku století jedenadvacátého. Studie 19 bývalých dějišť ukazuje, že do poloviny století by čtyři z nich (Chamonix, Soči, Grenoble a Garmisch-Partenkirchen) nebyla schopna zajistit spolehlivé podmínky pro konání her ani při nejoptimističtějším scénáři snižování emisí.
Pokud bude svět nadále spalovat fosilní paliva vysokým tempem, seznam nevhodných lokalit se rozšíří o Squaw Valley a Vancouver. Do roku 2080 by pak podle vědců bylo pro venkovní sporty nepoužitelných 12 z 22 bývalých dějišť, včetně Turína, Nagana nebo Innsbrucku.
Výroba technického sněhu má navíc jasné fyzikální limity. Ideální podmínky vyžadují tzv. teplotu rosného bodu (kombinace chladu a vlhkosti) kolem -2 °C a méně. Vyšší vlhkost vzduchu způsobuje tání sněhu i při nižších teplotách, což znehodnocuje sjezdovky a činí ledová koryta pro boby a saně nebezpečnými. Ostatně už v Soči si sportovci stěžovali, že umělý sníh je příliš zledovatělý a zvyšuje riziko úrazů.
Polovina z dnešních 16 zimních olympijských sportů (např. alpské lyžování, biatlon, skoky na lyžích) je přímo závislá na teplotě a sněhu, zatímco další tři (boby, saně a skeleton) ovlivňuje teplota a vlhkost. Přestože technologie umožňují lyžování i v poušti – jako v dubajském Ski Dubai, kde je pět sjezdovek v hale vysoké jako 25patrová budova – energetická a vodní náročnost takových řešení je v oteplujícím se světě problematická.
Pro nadcházející hry v severní Itálii v roce 2026 museli pořadatelé vybudovat velká jezera, aby zajistili dostatek vody pro zasněžování, protože srážky byly na začátku sezony podprůměrné. Problémem je i zkracování sezony; mezi olympiádou a paralympiádou je nyní pětitýdenní pauza, přičemž v polovině března je udržení sněhu v nižších polohách stále obtížnější.
Mezinárodní olympijský výbor připouští, že zimní hry se v budoucnu zřejmě omezí na severnější lokality (jako Calgary) nebo se budou muset přesunout do vyšších nadmořských výšek. Budoucnost venkovních zimních sportů tak závisí především na tom, jak rychle a efektivně dokáže lidstvo reagovat na klimatickou krizi.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
