Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Tým ze Stanfordské univerzity nejprve geneticky upravil myši tak, aby se jim téměř nevyvinula vlastní mozková kůra. Tato vnější vrstva mozku, označovaná jako šedá hmota, odpovídá za vyšší myšlenkové funkce, paměť i smyslové vnímání. Výzkumníci následně odebrali lidské kožní buňky a přetvořili je do podoby takzvaných organoidů, což jsou žijící struktury připomínající mozkovou tkáň. Po umístění do mozku hlodavců se lidské buňky začaly dělit a úspěšně se napojily na existující nervové obvody i míchu.
Vedoucí výzkumného týmu Sergiu Pașca vysvětlil, že cílem práce je lépe pochopit poruchy lidského mozku, které nelze zkoumat na běžných zvířatech. Psychiatrie se v současnosti potýká s jednou z nejnižších úspěšností klinických testů ze všech lékařských oborů. Mnoho léků, které vykazují výborné výsledky na zvířecích modelech, při testování na lidech selhává. Zachycení lidské biologie přímo v živém organismu je proto podle vedoucího vědce klíčové pro vývoj léčby onemocnění, jako jsou epilepsie, autismus nebo mozková obrna.
Ačkoliv snímky mozku transplantovaných myší vypadají podle odborníků poněkud neuspořádaně, lidské buňky po několika měsících začaly plnit funkci vnější mozkové kůry. Neurovědkyně Ilary Allodiová upozornila, že v těle hlodavců se dokonce spontánně vytvořily typy buněk, které se běžně vyskytují pouze u lidí a primátů. Vědkyně tento proces přirovnala k situaci, kdy tělo myši slouží jako inkubátor pro lidský genetický program.
Šest měsíců po zákroku podrobili výzkumníci myši základním testům chování v malém testovacím prostoru. Sergiu Pașca potvrdil, že se geneticky upravená zvířata pohybovala a chovala prakticky stejně jako běžné laboratorní myši. U implantovaných hlodavců nebylo zaznamenáno žádné vylepšení smyslových ani intelektuálních schopností. Bioetička Sarah Chanová z Edinburské univerzity rovněž uvedla, že neexistují žádné známky toho, že by výzkumníci vytvořili myši schopné lidského myšlení.
Navzdory technologickému pokroku odborníci upozorňují, že využití těchto zvířecích modelů zůstane v praxi omezené. Neurovědec James Ainge z Univerzity v St Andrews poukázal na etické otázky spojené s pěstováním živé lidské tkáně v těle hlodavců a na dopady na samotná zvířata. Ilary Allodiová doplnila, že výzkum lidských nemocí naráží na limity, ať už vědci pracují s počítačovými modely, buňkami v misce nebo hlodavci. Upravené myši se proto budou využívat pouze v omezeném počtu specializovaných laboratoří k výzkumu konkrétních mozkových poruch.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.