Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Osobní popularita Merze klesla podle nejnovějších průzkumů na pouhých čtrnáct procent, zatímco celá konzervativní unie CDU/CSU dosáhla rekordního minima osmnácti procent. Naopak pravicově populistická Alternativa pro Německo vede celostátní žebříčky se ziskem dvaceti devíti procent hlasů. Tato opoziční strana nedávno zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde málem získala absolutní většinu, zatímco konzervativci tam ztratili více než polovinu svých voličů.
Vážnost vnitropolitické situace přiměla Merze ke zrušení plánované cesty na Valné shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Místo toho kancléř svolal na nedělní odpoledne klíčové jednání vedení své strany, které se časově překrývá se zveřejněním prvních odhadů volebních výsledků. Merz podle webu Politico plánuje vyzvat spolustraníky k vyjádření podpory jeho reformnímu programu, případně k navržení konkrétního kandidáta na jeho nástupce.
Hledání nového lídra představuje pro křesťanské demokraty složitý úkol, neboť ve straně nepanuje shoda na jasném kandidátovi. Jako možný nástupce bývá nejčastěji zmiňován zemský premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst, jehož pozici však komplikují nadcházející dubnové volby v jeho domovské spolkové zemi. Mezi dalšími jmény figurují bavorský premiér Markus Söder, hesenský předseda vlády Boris Rhein nebo ministr vnitra Alexander Dobrindt. V Mecklenbursku-Předním Pomořansku navíc konzervativcům hrozí, že poprvé v historii nepřekročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu.
Pokud by se Merz rozhodl rezignovat, musel by o svém kroku oficiálně informovat spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a dočasně setrvat ve funkci v demisi. Jakýkoliv nový kandidát na kancléře by potřeboval podporu koaličních Sociálních demokratů, což by vyžadovalo náročná jednání o úpravě koaliční smlouvy. Vzhledem k těsné většině v Bundestagu a riziku neposlušnosti některých poslanců při tajné volbě představuje výměna v čele vlády značně nejistý proces.
Německá ústava poskytuje zvolenému kancléři velmi silnou pozici a k jeho nedobrovolnému odvolání je nutné takzvané konstruktivní vyslovení nedůvěry se současnou volbou nového předsedy vlády. Merz by mohl rovněž sám vyvolat hlasování o důvěře v parlamentu a v případě neúspěchu otevřít cestu k předčasným volbám. Ani křesťanští demokraté, ani sociální demokraté však vzhledem k vysokým preferencím Alternativy pro Německo uspořádání nových celostátních voleb v současnosti nepožadují.
Další teoretickou možností pro vytvoření stabilní většiny v parlamentu by byla nepřímá podpora nebo koalice s Alternativou pro Německo. Takový krok by však znamenal prolomení dlouholetého politického kordonu proti krajní pravici, což zůstává pro většinu vedení konzervativců zcela nepřijatelné. Sám Merz možnost setrvání u moci s podporou této strany v minulosti opakovaně vyloučil.
I přes rostoucí tlak se Merz hodlá za své setrvání v čele vlády bojovat a svou pozici se snaží obhájit. Dočasnou vzpruhou se pro něj stal společný dopis osmi konzervativních zemských premiérů, kteří vyzvali ke stabilní a akceschopné vládě v Německu. Signatáři dokumentu, mezi nimiž chyběl bavorský premiér Söder, doporučili straně soustředit se na prosazování sociálních reforem ve spolupráci s koaličním partnerem.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.