Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Léto vyznačující se extrémními horky, suchy, rozsáhlými požáry a poklesem hladin klíčových řek přimělo šéfku unijní operativy zařadit tato témata na přední místa své agendy. Von der Leyenová označila uplynulé měsíce za léto pravdy, které neušetřilo téměř žádnou část evropského světadílu. Místo nových zásadních iniciativ však představila pouze několik technických úprav a připomněla již dříve schválená opatření.
V oblasti energetiky poukázala na vysokou závislost Evropské unie na drahém dovozu fosilních paliv i na přetíženost elektrických sítí. Jako hlavní řešení označila zrychlení elektrifikace a přechod k čistým zdrojům energie. Cílem Evropské unie má být zdvojnásobení podílu elektřiny v energetickém mixu do roku 2040.
Podle šéfky Komise by tento krok mohl Evropě ušetřit až 260 miliard eur ročně za dovoz fosilních paliv. Ačkoliv členské státy v minulém roce instalovaly více než 80 gigawattů nové kapacity obnovitelných zdrojů, šestinásobek tohoto množství stále čeká na připojení k síti. Von der Leyenová proto zdůraznila potřebu rychlejších investic do rozvoje sítí a uskladnění energie.
Kromě zmínky o zřízení unijního podniku pro hromadění kritických surovin však projev neobsahoval konkrétní návrhy, jak stagnující elektrifikaci zrychlit. Projev se nevyjádřil ani k nadcházející zimní sezóně, nízkým zásobám plynu v evropských zásobnících nebo vysokým účtům za energie. Komise zároveň neodhalila žádné plánované ústupky vůči požadavkům fosilního průmyslu.
Co se týče emisí skleníkových plynů, von der Leyenová potvrdila, že Evropská unie zachová své stávající klimatické cíle. Komise neplánuje stávající závazky zpřísňovat, ale ani z nich slevovat. Důraz projevu se místo dalšího snižování emisí posunul k opatřením zaměřeným na připravenost na přírodní katastrofy.
Šéfka Komise oznámila vznik Aliance pro klimatické pojištění, která má zlepšit pojistné krytí při živelních pohromách. Dále zmínila přípravu plánu pro zvládání vln horka a vytvoření evropské flotily pro hašení požárů. Regulace v oblastech ochrany pracovníků před horkem nebo správy lesů však v projevu zmíněny nebyly.
V otázce ochrany přírody von der Leyenová ohlásila novou vodní iniciativu zaměřenou na nedostatek vody a řízení rizik v zemědělství. Zároveň navrhla zrychlení schvalovacích procesů pro projekty strategického významu. Tento krok má pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů, avšak vyvolává obavy z možného oslabení pravidel ochrany biologické rozmanitosti.
Kritika projevu zazněla také kvůli opomenutí dopadů rozvoje nových technologií na životní prostředí. Europoslankyně Saskia Bricmontová upozornila, že projev zcela přehlížel vysokou spotřebu energie a vody u datových center pro umělou inteligenci. Podle ní tato masivní infrastruktura přináší zásadní ekologické výzvy, které Komise ve svých plánech dostatečně nezohledňuje.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.