Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Sporný návrh zákona, oficiálně známý jako Akt o průmyslovém akcelerátoru, má omezit rostoucí vliv Číny v klíčových odvětvích na evropském trhu. Bývalý premiér Keir Starmer a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento bod do původního plánu obnovy vztahů nezařadili. Následná schůzka byla po rezignaci britského premiéra zrušena, čímž se harmonogram dalších vyjednávání zcela otevřel.
Britský ministr odpovědný za vztahy s Evropskou unií Hamish Falconer podle The Guardian sdělil evropskému komisaři pro obchod Maroši Šefčovičovi, že průmyslová legislativa je pro Spojené království hlavní prioritou. Ministr obchodu Anas Sarwar zároveň vyzval britské podnikatele, aby své partnery na kontinentu upozornili na rizika spojená s novými pravidly. Podle členů kabinetu tato legislativa ohrožuje zejména automobilový a obranný průmysl.
Britské vládní zdroje v soukromí vyjadřují obavy, že jednání o obnově vztahů ztratila dynamiku po nástupu nového premiéra Andyho Burnhama. Strany dosud nedosáhly dohody v řadě klíčových otázek, jako jsou výše školného pro studenty z Evropské unie v rámci plánovaného programu mládežnické mobility. Londýn zdůrazňuje, že nový termín summitu nepotvrdí, dokud nebude do diskusí zahrnut právě Akt o průmyslovém akcelerátoru.
Spojené království se obává, že pokud britské zboží nezíská evropský status, přijde o zakázky v hodnotě miliard liber. Francie, která je hlavním zastáncem legislativy „Made in Europe“, prosazuje její schválení do konce roku. Paříž argumentuje, že s ohledem na čínskou konkurenci je nutné přijmout pravidla co nejdříve a případné výjimky pro třetí země řešit až následně.
Mezi členskými státy existuje rozdělený postoj k zapojení Británie do chystaného systému. Německo, Nizozemsko, Polsko a Itálie se stavějí za začlenění Spojeného království, zatímco Francie zůstává ke zrušení bariér skeptická. Podle evropských diplomatů je důvodem obava z nevyváženosti výhod, které by ze zapojení plynuly především britským výrobcům.
Mluvčí britské vlády uvedl, že Spojené království zůstává spolehlivým evropským partnerem se závazkem k společné bezpečnosti a hospodářskému růstu. Kabinet chce i nadále pokračovat v dialogu o evropské průmyslové normě s cílem podpořit vzájemný obchod. Evropští průmyslníci současně varují před ztrátou stovek tisíc pracovních míst v důsledku levných dovozů z Číny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu zdůraznila nutnost snížit závislost na čínských dodávkách kritických surovin. Během vystoupení v Evropském parlamentu nabídla kanadskému premiérovi Marku Carneyemu dohodu o přidruženém členství. Premiér Andy Burnham se s Carneym setkal v Liverpoolu před svou plánovanou cestou na Valné shromáždění OSN.
Možné prohloubení aliance mezi Evropskou unií a Kanadou vyvolává v Londýně znepokojení ohledně posunu evropských priorit. Případné nezvládnutí dohody o obchodu by mohlo mít dopady na výpočty hospodářského růstu v britském státním rozpočtu. Představitelé opozičních Konzervativců Alex Burghart a Victoria Atkins vládní postup kritizovali a uvedli, že budoucí konzervativní vláda se těmito ujednáními nebude cítit vázána.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.