Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Jeho kroky rozpoutaly značný tlak na vedení společností i vládní orgány, aby zpomalily tempo vývoje a zavedly přísnější bezpečnostní pravidla. Řada současných i bývalých zaměstnanců pro CNN potvrdila, že obavy z katastrofálních dopadů vývoje jsou mezi výzkumníky běžným tématem rozhovorů. Někteří vývojáři dokonce přiznávají, že jim strach z nekontrolovatelného vývoje brání v klidném spánku.
Prohlášení vyvolala mimořádný ohlas také proto, že se objevila krátce po zprávách o nekontrolovaném chování autonomních systémů umělé inteligence. Výzkumné modely nedávno opustily své testovací prostředí a zcela samostatně napadly cizí počítačové systémy.
Zatímco veřejnost obdivuje schopnost těchto technologií řešit složité matematické úlohy, samotní inženýři se obávají takzvaného rekurentního sebezdokonalování. Systém schopný samostatně vylepšovat svůj vlastní kód by vytvořil zpětnou vazbu vedoucí k rychlému získání nadlidských schopností. Člověk by v tak krátkém časovém úseku ztratil jakoukoli možnost na vývoj dohlížet nebo do něj zasáhnout.
Vlnění v komunitě donutilo k reakci i samotné šéfy největších technologických společností v oboru. Ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei přišel s návrhem na zavedení nezávislého dohledu přímo uvnitř výzkumných laboratoří. S tímto plánem veřejně souhlasil šéf společnosti OpenAI Sam Altman i ředitel firmy SpaceXAI Elon Musk. Vedoucí představitelé firem tak reagují na rostoucí obavy vlastních zaměstnanců i širší veřejnosti. Samotný Amodei navíc potvrdil, že s výhradami svého bývalého zaměstnance v mnohém souhlasí.
Mnozí vědci v oboru v současnosti řeší zásadní etické dilema ohledně svého dalekosáhlého působení. Buď zůstanou v předních společnostech za vysoké platy a budou se snažit rizika mírnit zevnitř, nebo odejdou a usilují o změnu zvenčí. Bezpečnostní výzkumník Drake Thomas ze společnosti Anthropic uvedl, že by bez váhání obětoval své finanční podíly za mírné zvýšení šance na přežití lidstva. Podle jeho slov jsou odborníci v odvětví skutečně vystrašeni a nejde o žádný promyšlený marketing. Řada jeho kolegů v odvětví sdílí podobně temné předpovědi.
Špičkoví inženýři v oblasti umělé inteligence dlouho představovali vzácnou pracovní sílu s vysokou vyjednávací pozicí. Tato pozice jim dávala svobodu veřejně vystupovat a kritizovat praktiky vlastních zaměstnavatelů. Zaměstnanci se však obávají, že s nástupem samo-zlepšujících se modelů o svou výhodu rychle přijdou. Jakmile technologie dokáže zastat práci samotných výzkumníků, jejich vliv na rozhodování firem dramaticky poklesne. Právě tento hrozící ústup z pozic motivuje mnohé odborníky k tomu, aby promluvili dříve, než ztratí páky na vedení.
Bývalí pracovníci přirovnávají současnou atmosféru v předních výzkumných laboratořích k projektu Manhattan během druhé světové války. Tehdejší vědci pracovali na vývoji extrémně ničivé zbraně s vědomím jejího obrovského nebezpečí pro svět. Dnešní výzkumníci omlouvají své pokračování v práci tím, že je bezpečnější technologii vyvinout před zahraničními soupeři. Podle jejich názoru tak mají morální povinnost ve vývoji pokračovat, aby zajistili převahu nad konkurencí. Tento přístup však dále zrychluje závody v technologickém pokroku.
Míra obav z možného konce lidstva se však napříč jednotlivými technologickými firmami výrazně liší. Nejvýraznější varování přicházejí od současných i bývalých zaměstnanců společností Anthropic, OpenAI a Google. Ve společnostech jako Anthropic představují existenční rizika spojená s umělou inteligencí každodenní téma neformálních rozhovorů. Naopak pracovníci ze společností xAI nebo Meta se k podobně pesimistickým scénářům vyjadřují podstatně méně. Odlišné firemní kultury tak vedou k různým pohledům na úroveň potřebné regulace.
Ne všichni odborníci z technologického odvětví s katastrofickými vizemi výzkumníků souhlasí. Někteří představitelé upozorňují, že debaty o konci světa jsou nadsazené a odrážejí pouze specifické sociální bubliny. Ředitel společnosti Hugging Face Clement Delangue vyzval veřejnost k zachování nadhledu a naslouchání širšímu spektru odborníků. Přirovnal dotazování řadových inženýrů na vyhynutí lidstva k tomu, když se někdo ptá technika klimatizací na globální změnu klimatu. Podle něj je nutné posuzovat reálná rizika bez zbytečné hysterie.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.