Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Podle zveřejněných dat kleslo celkové množství sladké vody zadržované v půdě, podzemních zásobách, jezerech, řekách i ledovcích o čtyřicet dva procent pod běžnou úroveň. Generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulová podle The Guardian upozornila, že lidstvo postupně vyčerpává svůj globální vodní účet. Celosvětové zásoby vody na pevnině vykazují klesající trend již od let 2014 až 2016. Tento trvalý pokles představuje varovný signál, který trvá již celé desetiletí.
Posledních sedm let zaznamenalo vůbec nejnižší počet řek se standardním průtokem od roku 1991. Pouze přibližně třetina světových toků se nacházela v normálním rozmezí, zatímco třicet šest procent plochy říčních povodí hlásilo podprůměrný nebo výrazně podprůměrný průtok. Naopak dvacet jedna procent území čelilo nadprůměrným až výrazně nadprůměrným stavům vody. Výzkumníci k těmto závěrům dospěli na základě simulací ze třinácti globálních hydrologických modelů spojených s pozorovanými daty o počasí.
Zpráva rovněž zdůrazňuje pokračující úbytek ledovců po celém světě. Již čtvrtý rok po sobě ztratilo ledovou hmotu všech devatenáct hlavních ledovcových oblastí planety. Ztráty ledu od devadesátých let dvacátého století neustále zrychlují a největší úbytky byly zaznamenány v posledním období. Během jediného roku dosáhl úbytek ledové hmoty čtyř set gigatun, což přispělo ke zvýšení hladiny světového oceánu o 1,1 milimetru.
Ředitel hydrologické sekce organizace Wayne Jenkinson označil výsledky výzkumu za výzvu k okamžité akci. Podle něj je nezbytné zdvojnásobit úsilí o lepší pochopení globálních vodních zdrojů napříč všemi kontinenty. To vyžaduje především intenzivnější sběr a sdílení dat mezi jednotlivými státy. Jen tak bude možné lépe porozumět změnám v přírodě a zajistit ochranu lidských životů i celkového blahobytu.
Úbytek vody a výkyvy průtoků mají přímé a závažné dopady na lidskou společnost i na globální ekonomiku. Během letních měsíců způsobily rekordně nízké hladiny Dunaje rozsáhlou energetickou krizi v Maďarsku a Rumunsku. Všechny jaderné reaktory v těchto zemích s výjimkou jediného musely být odstaveny z provozu. Řeka totiž neměla dostatek vody potřebné k jejich chlazení.
Vážným hrozbám čelí také Severní Amerika a její nejvýznamnější vodní toky. Řeka Mississippi, která slouží jako hlavní zdroj vody pro padesát amerických měst, je ohrožena chemickým znečištěním a opakovanými suchy. Toto znečištění vytváří v Mexickém zálivu takzvané mrtvé zóny bez kyslíku. Stoupající hladina moře navíc urychluje ztrátu mokřadů a způsobuje průnik slané vody do sladkovodních zdrojů.
Podobně složitá situace panuje na africkém kontinentu i v Evropě. Významné africké řeky jako Nil, Niger nebo Zambezi čelí silnému znečištění a suchu, což ničí lokální ekosystémy. V Anglii se ani jedna z tamních řek nenachází v dobrém ekologickém a chemickém stavu. Zdejší vodní toky trpí kombinací znečištění ze splašků, zemědělství, přítomnosti odolných chemikálií a nadměrného odběru vody.
Analýza Světové meteorologické organizace potvrdila, že ohrožení světových řek nadále pokračuje a v některých případech se dokonce zrychluje. V pětiletém období mezi lety 2021 a 2025 byly opakované podprůměrné průtoky zaznamenány v povodí Amazonky, v oblasti La Plata, v Severní Americe, ve střední a východní Africe, ve Střední Asii i na Blízkém východě. Národní meteorologické a hydrologické služby v tomto období pravidelně hlásily rekordní záplavy a sucha, přičemž některá území neměla mezi jednotlivými katastrofami žádný čas na obnovu.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.