Alarmující zjištění vědců: Svět zažil extrémně suchý rok, množství sladké vody kleslo téměř o polovinu

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 17. září 2026 11:42
Sdílej:

Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.

Podle zveřejněných dat kleslo celkové množství sladké vody zadržované v půdě, podzemních zásobách, jezerech, řekách i ledovcích o čtyřicet dva procent pod běžnou úroveň. Generální tajemnice Světové meteorologické organizace Celeste Saulová podle The Guardian upozornila, že lidstvo postupně vyčerpává svůj globální vodní účet. Celosvětové zásoby vody na pevnině vykazují klesající trend již od let 2014 až 2016. Tento trvalý pokles představuje varovný signál, který trvá již celé desetiletí.

Posledních sedm let zaznamenalo vůbec nejnižší počet řek se standardním průtokem od roku 1991. Pouze přibližně třetina světových toků se nacházela v normálním rozmezí, zatímco třicet šest procent plochy říčních povodí hlásilo podprůměrný nebo výrazně podprůměrný průtok. Naopak dvacet jedna procent území čelilo nadprůměrným až výrazně nadprůměrným stavům vody. Výzkumníci k těmto závěrům dospěli na základě simulací ze třinácti globálních hydrologických modelů spojených s pozorovanými daty o počasí.

Zpráva rovněž zdůrazňuje pokračující úbytek ledovců po celém světě. Již čtvrtý rok po sobě ztratilo ledovou hmotu všech devatenáct hlavních ledovcových oblastí planety. Ztráty ledu od devadesátých let dvacátého století neustále zrychlují a největší úbytky byly zaznamenány v posledním období. Během jediného roku dosáhl úbytek ledové hmoty čtyř set gigatun, což přispělo ke zvýšení hladiny světového oceánu o 1,1 milimetru.

Ředitel hydrologické sekce organizace Wayne Jenkinson označil výsledky výzkumu za výzvu k okamžité akci. Podle něj je nezbytné zdvojnásobit úsilí o lepší pochopení globálních vodních zdrojů napříč všemi kontinenty. To vyžaduje především intenzivnější sběr a sdílení dat mezi jednotlivými státy. Jen tak bude možné lépe porozumět změnám v přírodě a zajistit ochranu lidských životů i celkového blahobytu.

Úbytek vody a výkyvy průtoků mají přímé a závažné dopady na lidskou společnost i na globální ekonomiku. Během letních měsíců způsobily rekordně nízké hladiny Dunaje rozsáhlou energetickou krizi v Maďarsku a Rumunsku. Všechny jaderné reaktory v těchto zemích s výjimkou jediného musely být odstaveny z provozu. Řeka totiž neměla dostatek vody potřebné k jejich chlazení.

Vážným hrozbám čelí také Severní Amerika a její nejvýznamnější vodní toky. Řeka Mississippi, která slouží jako hlavní zdroj vody pro padesát amerických měst, je ohrožena chemickým znečištěním a opakovanými suchy. Toto znečištění vytváří v Mexickém zálivu takzvané mrtvé zóny bez kyslíku. Stoupající hladina moře navíc urychluje ztrátu mokřadů a způsobuje průnik slané vody do sladkovodních zdrojů.

Podobně složitá situace panuje na africkém kontinentu i v Evropě. Významné africké řeky jako Nil, Niger nebo Zambezi čelí silnému znečištění a suchu, což ničí lokální ekosystémy. V Anglii se ani jedna z tamních řek nenachází v dobrém ekologickém a chemickém stavu. Zdejší vodní toky trpí kombinací znečištění ze splašků, zemědělství, přítomnosti odolných chemikálií a nadměrného odběru vody.

Analýza Světové meteorologické organizace potvrdila, že ohrožení světových řek nadále pokračuje a v některých případech se dokonce zrychluje. V pětiletém období mezi lety 2021 a 2025 byly opakované podprůměrné průtoky zaznamenány v povodí Amazonky, v oblasti La Plata, v Severní Americe, ve střední a východní Africe, ve Střední Asii i na Blízkém východě. Národní meteorologické a hydrologické služby v tomto období pravidelně hlásily rekordní záplavy a sucha, přičemž některá území neměla mezi jednotlivými katastrofami žádný čas na obnovu.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie.

Důchody v roce 2027: Ministerstvo chce odměnit určitou skupinu lidí!

Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude? 

Počasí
Ilustrační fotografie.

První předpověď počasí na příští víkend: Noci mohou být pěkně nepříjemné!

Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ. 

Novinky
Import a export

Nákupy z Číny přestávají být levné! V listopadu nastane další zlom

Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji. 

Novinky
Komentář
Ilustrační fotografie.

Český zájem o výrobce slavných brýlí nese ovoce! Tady je důkaz

Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.