Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se vůbec prvním přidruženým členem bloku během svého projevu na půdě Evropského parlamentu. Smlouva by měla zahrnovat rozsáhlejší spolupráci v oblastech moderních technologií, obrany a energetiky. Šéfka Komise zdůraznila, že demokratické země čelí trhlinám v mezinárodním systému založeném na pravidlech. Brusel a Ottawa by proto podle ní měly v současné situaci postupovat podstatně těsněji.
Kanada a Evropská unie již v současnosti využívají vzájemnou obchodní dohodu a řadu dalších dvoustranných ujednání. Vztahy mezi oběma stranami se však výrazně zintenzivnily po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho rozhodnutí uvalit nová cla na tradiční spojence. Americký prezident navíc opakovaně hovořil o tom, že by se Kanada měla stát padesátým prvním státem USA. Současně trvale podrobuje ostré kritice také celou Evropskou unii.
V rámci snahy o diverzifikaci obranných partnerství mimo závislost na Spojených státech učinila Ottawa konkrétní vojenské kroky. Kancelář kanadského premiéra Marka Carneyho oznámila oficiální žádost o vstup do vojenské koalice Joint Expeditionary Force vedené Velkou Británií. Tato koalice představuje síly rychlé reakce složené z deseti severoatlantických členských států Severoatlantické aliance. Jejím členem je například Dánsko, Nizozemsko, Norsko nebo Švédsko.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney se při své cestě setkal s britským premiérem Andym Burnhamem v areálu fotbalového klubu Everton. Oba lídři, kteří patří mezi fanoušky tohoto prvoligového celku, následně společně navštívili zápas proti týmu Wolves. Během jednání probírali prohloubení obranné spolupráce a možnosti i výzvy spojené s rozvojem umělé inteligence. Britská vláda uvedla, že oba premiéři zdůraznili klíčový význam budování silných vazeb s evropskými partnery, a to především v oblastech obchodu a bezpečnosti.
Sedmadvacetičlenná Evropská unie dosud kategorii přidruženého členství ve své struktuře nikdy nezavedla. Udržuje sice úzké hospodářské vztahy s Norskem, Islandem nebo Švýcarskem, což těmto zemím umožňuje hlubokou ekonomickou integraci při dodržování unijních правил a pravidel. Přesná podoba chystaného přidruženého členství Kanady však zůstává otevřená, a to včetně dopadů na její přístup k jednotnému evropskému trhu. Nejasný zůstává také přesný právní rámec celého ujednání.
Ursula von der Leyenová prohlásila, že nastal čas posunout se od pouhé obchodní spolupráce k širší alianci pro budoucnost. Cílem Evropské unie je podle ní pozvednout vzájemné vztahy s Kanadou na nejvyšší možnou úroveň. Společné projekty mají zahrnovat inteligentní výrobu, vytvoření technologické aliance i integraci obranných průmyslových základen. Vlajkovou lodí celé spolupráce se má podle předložených plánů stát rozvoj v oblasti Arktidy.
Šéfka Evropské komise zmínila mezi dalšími klíčovými obory spolupráce energetiku, kritické minerály, výrobu baterií, umělou inteligenci a kybernetickou i ekonomickou bezpečnost. Zdůraznila přitom, že budované partnerství není namířeno proti žádné jiné zemi, ale slouží ke společnému posílení obou subjektů. Vzájemný dialog má zajistit vyšší ekonomickou i politickou stabilitu v době rostoucích globálních nejistot. Prohloubení aliance má rovněž zajistit lepší ochranu společných hodnot a demokratických principů.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.