Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Kritici však podle webu Politico varují, že překotné zavádění pokročilých technologií do národní bezpečnosti může vystavit citlivé vojenské systémy novým hrozbám. Demokratický senátor Richard Blumenthal upozornil na riziko nekontrolovaných systémů, které by mohly napadnout či znehodnotit armádní sítě. Podle něj se Pentagon zatím vyhýbal své odpovědnosti za řádné vyhodnocování rizik. Americký Kongres proto v rámci ročního zákona o obranné politice zvažuje zavedení přísnějších pravidel pro využívání umělé inteligence v armádě.
Navrhovaná legislativní opatření zahrnují nový přezkumný proces, který má zajistit, aby v centru všech rozhodnutí autonomních systémů zůstal lidský úsudek. Součástí návrhu jsou také nové bezpečnostní standardy a pokyny pro agenty umělé inteligence začleněné do vojenských struktur. Republikánský senátor Mike Rounds označil tyto návrhy za pozitivní první krok k regulaci vojenského využití moderních technologií. Zákon by však mohl vstoupit v platnost až koncem roku, což mnozí zákonodárci považují za příliš pomalý postup. Lídr sněmovní menšiny Hakeem Jeffries proto vyzval k okamžitému přijetí regulací kvůli obavám z nekontrolovaného vývoje.
Zástupci Ministerstva obrany společně s prezidentem Donaldem Trumpem odmítají katastrofické scénáře a ujišťují, že lidé budou mít nad pokročilými nástroji neustálou kontrolu. Hlavní úředník Pentagonu pro digitální technologie a umělou inteligenci Cameron Stanley prohlásil, že nepoužívání těchto technologií představuje nebezpečný postup, jelikož protivníci Spojených států v této oblasti rychle postupují. Americká armáda plánuje být sílou zaměřenou primárně na umělou inteligenci, což podle něj vyžaduje přijetí určité míry rizika.
Postoj Spojených států podporují také evropští spojenci, jejichž bezpečnostní plány jsou na americkém technologickém pokroku závislé. Tlak na tradiční zásoby munice napříč Evropou i Amerikou, způsobený konfliktem s Íránem, posiluje poptávku po nových technologických řešeních. Bývalý litevský zákonodárce a představitel NATO Giedrimas Jeglinskas uvedl, že jakékoli zpomalení vývoje nepovažuje za pravděpodobné. Podle jeho slov je tato technologie příliš důležitá pro hospodářský růst, konkurenceschopnost i národní bezpečnost.
Podobný přístup prosazují i někteří zástupci technologického sektoru, kteří zdůrazňují nutnost udržení vedoucí pozice. Šéfka politiky společnosti Anthropic Sarah Hecková uvedla, že bezpečnost nelze zajišťovat z druhého místa a vývoj nových modelů musí pokračovat. V Kongresu se však ozývají i hlasy požadující úplný zákaz autonomních zbraní. Demokratický poslanec Greg Casar, který předložil návrh zákona o zákazu superinteligence, zdůraznil, že cílem by měl být svět bez autonomních bojových robotů.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.