Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Pašování textů provázelo neustálé nebezpečí, přičemž bezpečnostní složky některé zápisky zabavily. Sama autorka uvedla, že po jednom z fyzických napadení a následném převozu do jiné věznice přišla o více než dvacet svých zápisníků. Přesto v psaní pokračovala, protože považuje za svou povinnost otevřeně dokumentovat metody vězeňských dozorců a odhalovat jejich praktiky. Při rozhovoru seděla před portrétem Mahsy Aminiové, jejíž smrt v policejní vazbě vyvolala po celé zemi rozsáhlé protesty.
Mohammadiová se otevřeně vyjádřila ke svému dlouholetému boji proti íránskému režimu i k osobním obětem, které musela podstoupit. Prohlásila, že i kdyby se mohla vrátit na začátek a věděla, co ji čeká, zvolila by stejnou cestu odporu. Zároveň však přiznala pochybnosti týkající se svých devatenáctiletých dvojčat Aliho a Kiany, která žijí v exilu ve Francii. Sama si klade otázku, zda měla právo připravit své děti o běžný život a přítomnost matky.
Podle informací její nadace byla aktivistka v průběhu let odsouzena k celkovému trestu přesahujícímu čtyřicet čtyři let vězení a sto padesát čtyři ranám bičem. Během svého posledního pobytu za mřížemi čelila podle Norského Nobelova výboru opakovanému fyzickému násilí a zacházení ohrožujícímu život. Zprávy uvádějí, že byla při zatýkání bita dřevěnými hůlkami a obušky a utrpěla vážná zranění hlavy i dolní části těla. Po tomto napadení strávila dva měsíce na samotce bez možnosti telefonovat, přijímat návštěvy nebo kontaktovat své právníky.
Špatné podmínky a chronický stres vedly k výraznému zhoršení jejího zdravotního stavu. Aktivistka utrpěla podezření na infarkt, ztratila dvacet kilogramů váhy a rozvinulo se u ní srdeční onemocnění. Její nadace varovala, že se ocitla v bezprostředním ohrožení života, než byla po měsících zanedbávání hospitalizována. Po osmnáctidenní léčbě v nemocnici jí úřady umožnily dočasný návrat domů, kde se stále podrobuje léčení.
Držitelka Nobelovy ceny označila držení vězňů na samotce za systémový nástroj íránské vlády k psychickému a fyzickému zničení člověka. Cílem tohoto postupu podle ní není pouhá poprava, ale úplná ztráta identity a lidskosti vězněných osob. Stejně tak kritizovala odpírání včasné lékařské péče, které podle jejích slov vede v některých případech až ke smrti. Tyto případy označila za formu tiché popravy ze strany státních orgánů.
Íránská vláda i oficiální státní média veškerá obvinění ze špatného zacházení a mučení dlouhodobě zlehčují nebo odmítají. Státní tisková agentura Tasním například popřela zprávy o kritickém zhoršení zdravotního stavu vězněné aktivistky. Přes tvrdé zásahy režimu však v zemi v posledních letech proběhla dvě rozsáhlá protestní hnutí. Mohammadiová ocenila odvahu íránských žen, které nadále vystupují v ulicích Teheránu i dalších měst za svá práva.
Hnutí s heslem Žena, život, svoboda podle držitelky Nobelovy ceny dokázalo vytvořit sílu protestujících a představit ji celému světu. Lidé vycházející do ulic sice čelili zatýkání, násilí i popravám, získali však pocit legitimity, který přinutil vládu k ústupu. Vydaná kniha tak představuje jak poctu všem bojovníkům za demokracii, tak osobní výpověď matky psanou z vězeňské cely. Autorka vyjádřila naději, že se se svými dětmi brzy shledá a bude moci stát opět po jejich boku.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.