Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Jen ve třech velkých státech Evropské unie, kterými jsou Německo, Francie a Španělsko, přesáhl počet nadbytečných úmrtí hranici 25 tisíc osob. Vlny veder sužovaly západní část Evropy opakovaně již od května a na stovkách meteorologických stanic padaly historické teplotní rekordy. Ve Francii byl zaznamenán nejteplejší den v historii měření, v Německu překonalo 46 stanic hranici 40 stupňů Celsia a Španělsko čelilo dlouhotrvajícím teplotám nad 42 stupňů.
Nejhorší situaci ze sledovaných států hlásí Německo, kde Institut Roberta Kocha odhaduje počet úmrtí spojených s vysokými teplotami na 14 tisíc v období od začátku dubna do začátku srpna. Jen během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo 9,6 tisíce lidí nad průměrný stav. V dlouhodobých evropských statistikách vedených od roku 2008 představoval vyšší týdenní nárůst pouze červenec roku 2022 v době pandemie.
Španělsko podle údajů z monitorovacího systému Institutu zdraví Carlose III. zaznamenalo od května 4 947 úmrtí přisuzovaných horkému počasí. Letošní rok se tak v zemi stal z hlediska obětí veder nejtragičtějším v historii měření, čímž překonal dosavadní rekord z roku 2022, kdy bylo evidováno 4 520 obětí.
Jednotlivé evropské státy používají k vyhodnocování dat odlišné metodiky. Německo a Španělsko pracují s statistickými modely v reálném čase, v nichž porovnávají denní teploty s celkovou úmrtností. Přímé určení horka jako příčiny smrti bývá výjimečné, vysoké teploty většinou zhoršují chronická onemocnění srdce, cév či ledvin, což následně vede ke kolapsu organismu.
Francouzské úřady vykazují prvotní statistiky jako celkový nárůst úmrtí ze všech příčin a detailní analýzu provádějí až s časovým odstupem. Mezi koncem května a druhou polovinou července tamní zdravotnická služba zaznamenala 7,3 tisíce nadbytečných úmrtí. Tato data byla navíc založena pouze na elektronických úmrtních listech, které pokrývají zhruba 80 procent z celkového počtu.
V Itálii je sběr dat zpracováván na základě údajů z jednotlivých municipalit, což vede k výraznějším časovým posunům při publikaci konečných čísel. Epidemiologické odhady naznačují, že během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo o 2,7 tisíce lidí více než obvykle. Celkový počet obětí veder by se tam mohl po zpracování všech statistik pohybovat mezi pěti až osmi tisíci.
Další evropské země rovněž zveřejnily předběžné odhady dopadů letních veder. V Anglii bylo zaznamenáno téměř 2,9 tisíce úmrtí spojených s vysokými teplotami během května a června. Belgie v závěru června evidovala nárůst úmrtnosti o 39 procent, což představuje 1 222 nadbytečných úmrtí, a Nizozemsko nahlásilo nejméně 900 obětí.
Analýzy připravené pro Evropskou komisi uvádějí, že v Polsku si červnová vlna veder vyžádala přes tisíc obětí nad běžný průměr, zatímco Švýcarsko ve stejném období zaznamenalo 220 nadbytečných úmrtí. Menší státy jako Lucembursko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko či Dánsko hlášení zahájily s nižšími desítkami případů.
Světová zdravotnická organizace již v průběhu jara upozornila, že úmrtnost spojená s vysokými teplotami vzrostla v evropském regionu za posledních dvacet let o více než 30 procent. Tento trend má podle odborníků nadále sílit v důsledku probíhajících klimatických změn a celkového stárnutí populace.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
