Letní počasí končí. Evropě zabilo hned po covidu nejvíce lidí

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 12. září 2026 09:59
Sdílej:

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

Jen ve třech velkých státech Evropské unie, kterými jsou Německo, Francie a Španělsko, přesáhl počet nadbytečných úmrtí hranici 25 tisíc osob. Vlny veder sužovaly západní část Evropy opakovaně již od května a na stovkách meteorologických stanic padaly historické teplotní rekordy. Ve Francii byl zaznamenán nejteplejší den v historii měření, v Německu překonalo 46 stanic hranici 40 stupňů Celsia a Španělsko čelilo dlouhotrvajícím teplotám nad 42 stupňů.

Nejhorší situaci ze sledovaných států hlásí Německo, kde Institut Roberta Kocha odhaduje počet úmrtí spojených s vysokými teplotami na 14 tisíc v období od začátku dubna do začátku srpna. Jen během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo 9,6 tisíce lidí nad průměrný stav. V dlouhodobých evropských statistikách vedených od roku 2008 představoval vyšší týdenní nárůst pouze červenec roku 2022 v době pandemie.

Španělsko podle údajů z monitorovacího systému Institutu zdraví Carlose III. zaznamenalo od května 4 947 úmrtí přisuzovaných horkému počasí. Letošní rok se tak v zemi stal z hlediska obětí veder nejtragičtějším v historii měření, čímž překonal dosavadní rekord z roku 2022, kdy bylo evidováno 4 520 obětí.

Jednotlivé evropské státy používají k vyhodnocování dat odlišné metodiky. Německo a Španělsko pracují s statistickými modely v reálném čase, v nichž porovnávají denní teploty s celkovou úmrtností. Přímé určení horka jako příčiny smrti bývá výjimečné, vysoké teploty většinou zhoršují chronická onemocnění srdce, cév či ledvin, což následně vede ke kolapsu organismu.

Francouzské úřady vykazují prvotní statistiky jako celkový nárůst úmrtí ze všech příčin a detailní analýzu provádějí až s časovým odstupem. Mezi koncem května a druhou polovinou července tamní zdravotnická služba zaznamenala 7,3 tisíce nadbytečných úmrtí. Tato data byla navíc založena pouze na elektronických úmrtních listech, které pokrývají zhruba 80 procent z celkového počtu.

V Itálii je sběr dat zpracováván na základě údajů z jednotlivých municipalit, což vede k výraznějším časovým posunům při publikaci konečných čísel. Epidemiologické odhady naznačují, že během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo o 2,7 tisíce lidí více než obvykle. Celkový počet obětí veder by se tam mohl po zpracování všech statistik pohybovat mezi pěti až osmi tisíci.

Další evropské země rovněž zveřejnily předběžné odhady dopadů letních veder. V Anglii bylo zaznamenáno téměř 2,9 tisíce úmrtí spojených s vysokými teplotami během května a června. Belgie v závěru června evidovala nárůst úmrtnosti o 39 procent, což představuje 1 222 nadbytečných úmrtí, a Nizozemsko nahlásilo nejméně 900 obětí.

Analýzy připravené pro Evropskou komisi uvádějí, že v Polsku si červnová vlna veder vyžádala přes tisíc obětí nad běžný průměr, zatímco Švýcarsko ve stejném období zaznamenalo 220 nadbytečných úmrtí. Menší státy jako Lucembursko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko či Dánsko hlášení zahájily s nižšími desítkami případů.

Světová zdravotnická organizace již v průběhu jara upozornila, že úmrtnost spojená s vysokými teplotami vzrostla v evropském regionu za posledních dvacet let o více než 30 procent. Tento trend má podle odborníků nadále sílit v důsledku probíhajících klimatických změn a celkového stárnutí populace.

Témata:
Stalo se
Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Alpy hlásí OTEVŘENO: První informace pro milovníky lyžování v nové sezóně!

Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.

Novinky
Andrej Babiš

Hraje se o velké peníze, přiznal Babiš po jednání v EU! Co Česko odmítá?

Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií. 

Novinky
Petr Pavel

Záležitost uzavřena?! Pavel odhalil, koho a kolik stála jeho dovolená v Maroku

Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí. 

Novinky
António Costa, Volodymyr Zelenskyj a Ursula von der Leyenová

Ukrajina je pro EU prioritou, podpora je důležitější než kdy dříve, prohlásili po summitu Costa a von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.