Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Jen ve třech velkých státech Evropské unie, kterými jsou Německo, Francie a Španělsko, přesáhl počet nadbytečných úmrtí hranici 25 tisíc osob. Vlny veder sužovaly západní část Evropy opakovaně již od května a na stovkách meteorologických stanic padaly historické teplotní rekordy. Ve Francii byl zaznamenán nejteplejší den v historii měření, v Německu překonalo 46 stanic hranici 40 stupňů Celsia a Španělsko čelilo dlouhotrvajícím teplotám nad 42 stupňů.
Nejhorší situaci ze sledovaných států hlásí Německo, kde Institut Roberta Kocha odhaduje počet úmrtí spojených s vysokými teplotami na 14 tisíc v období od začátku dubna do začátku srpna. Jen během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo 9,6 tisíce lidí nad průměrný stav. V dlouhodobých evropských statistikách vedených od roku 2008 představoval vyšší týdenní nárůst pouze červenec roku 2022 v době pandemie.
Španělsko podle údajů z monitorovacího systému Institutu zdraví Carlose III. zaznamenalo od května 4 947 úmrtí přisuzovaných horkému počasí. Letošní rok se tak v zemi stal z hlediska obětí veder nejtragičtějším v historii měření, čímž překonal dosavadní rekord z roku 2022, kdy bylo evidováno 4 520 obětí.
Jednotlivé evropské státy používají k vyhodnocování dat odlišné metodiky. Německo a Španělsko pracují s statistickými modely v reálném čase, v nichž porovnávají denní teploty s celkovou úmrtností. Přímé určení horka jako příčiny smrti bývá výjimečné, vysoké teploty většinou zhoršují chronická onemocnění srdce, cév či ledvin, což následně vede ke kolapsu organismu.
Francouzské úřady vykazují prvotní statistiky jako celkový nárůst úmrtí ze všech příčin a detailní analýzu provádějí až s časovým odstupem. Mezi koncem května a druhou polovinou července tamní zdravotnická služba zaznamenala 7,3 tisíce nadbytečných úmrtí. Tato data byla navíc založena pouze na elektronických úmrtních listech, které pokrývají zhruba 80 procent z celkového počtu.
V Itálii je sběr dat zpracováván na základě údajů z jednotlivých municipalit, což vede k výraznějším časovým posunům při publikaci konečných čísel. Epidemiologické odhady naznačují, že během jediného týdne na konci června v zemi zemřelo o 2,7 tisíce lidí více než obvykle. Celkový počet obětí veder by se tam mohl po zpracování všech statistik pohybovat mezi pěti až osmi tisíci.
Další evropské země rovněž zveřejnily předběžné odhady dopadů letních veder. V Anglii bylo zaznamenáno téměř 2,9 tisíce úmrtí spojených s vysokými teplotami během května a června. Belgie v závěru června evidovala nárůst úmrtnosti o 39 procent, což představuje 1 222 nadbytečných úmrtí, a Nizozemsko nahlásilo nejméně 900 obětí.
Analýzy připravené pro Evropskou komisi uvádějí, že v Polsku si červnová vlna veder vyžádala přes tisíc obětí nad běžný průměr, zatímco Švýcarsko ve stejném období zaznamenalo 220 nadbytečných úmrtí. Menší státy jako Lucembursko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko či Dánsko hlášení zahájily s nižšími desítkami případů.
Světová zdravotnická organizace již v průběhu jara upozornila, že úmrtnost spojená s vysokými teplotami vzrostla v evropském regionu za posledních dvacet let o více než 30 procent. Tento trend má podle odborníků nadále sílit v důsledku probíhajících klimatických změn a celkového stárnutí populace.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
